Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-18, chapter-2

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
युधिष्ठिर उवाच ।
नेह पश्यामि विबुधा राधेयममितौजसम् ।
भ्रातरौ च महात्मानौ युधामन्यूत्तमौजसौ ॥१॥
1. yudhiṣṭhira uvāca ,
neha paśyāmi vibudhā rādheyamamitaujasam ,
bhrātarau ca mahātmānau yudhāmanyūttamaujasau.
जुहुवुर्ये शरीराणि रणवह्नौ महारथाः ।
राजानो राजपुत्राश्च ये मदर्थे हता रणे ॥२॥
2. juhuvurye śarīrāṇi raṇavahnau mahārathāḥ ,
rājāno rājaputrāśca ye madarthe hatā raṇe.
क्व ते महारथाः सर्वे शार्दूलसमविक्रमाः ।
तैरप्ययं जितो लोकः कच्चित्पुरुषसत्तमैः ॥३॥
3. kva te mahārathāḥ sarve śārdūlasamavikramāḥ ,
tairapyayaṁ jito lokaḥ kaccitpuruṣasattamaiḥ.
यदि लोकानिमान्प्राप्तास्ते च सर्वे महारथाः ।
स्थितं वित्त हि मां देवाः सहितं तैर्महात्मभिः ॥४॥
4. yadi lokānimānprāptāste ca sarve mahārathāḥ ,
sthitaṁ vitta hi māṁ devāḥ sahitaṁ tairmahātmabhiḥ.
कच्चिन्न तैरवाप्तोऽयं नृपैर्लोकोऽक्षयः शुभः ।
न तैरहं विना वत्स्ये ज्ञातिभिर्भ्रातृभिस्तथा ॥५॥
5. kaccinna tairavāpto'yaṁ nṛpairloko'kṣayaḥ śubhaḥ ,
na tairahaṁ vinā vatsye jñātibhirbhrātṛbhistathā.
मातुर्हि वचनं श्रुत्वा तदा सलिलकर्मणि ।
कर्णस्य क्रियतां तोयमिति तप्यामि तेन वै ॥६॥
6. māturhi vacanaṁ śrutvā tadā salilakarmaṇi ,
karṇasya kriyatāṁ toyamiti tapyāmi tena vai.
इदं च परितप्यामि पुनः पुनरहं सुराः ।
यन्मातुः सदृशौ पादौ तस्याहममितौजसः ॥७॥
7. idaṁ ca paritapyāmi punaḥ punarahaṁ surāḥ ,
yanmātuḥ sadṛśau pādau tasyāhamamitaujasaḥ.
दृष्ट्वैव तं नानुगतः कर्णं परबलार्दनम् ।
न ह्यस्मान्कर्णसहिताञ्जयेच्छक्रोऽपि संयुगे ॥८॥
8. dṛṣṭvaiva taṁ nānugataḥ karṇaṁ parabalārdanam ,
na hyasmānkarṇasahitāñjayecchakro'pi saṁyuge.
तमहं यत्रतत्रस्थं द्रष्टुमिच्छामि सूर्यजम् ।
अविज्ञातो मया योऽसौ घातितः सव्यसाचिना ॥९॥
9. tamahaṁ yatratatrasthaṁ draṣṭumicchāmi sūryajam ,
avijñāto mayā yo'sau ghātitaḥ savyasācinā.
भीमं च भीमविक्रान्तं प्राणेभ्योऽपि प्रियं मम ।
अर्जुनं चेन्द्रसंकाशं यमौ तौ च यमोपमौ ॥१०॥
10. bhīmaṁ ca bhīmavikrāntaṁ prāṇebhyo'pi priyaṁ mama ,
arjunaṁ cendrasaṁkāśaṁ yamau tau ca yamopamau.
द्रष्टुमिच्छामि तां चाहं पाञ्चालीं धर्मचारिणीम् ।
न चेह स्थातुमिच्छामि सत्यमेतद्ब्रवीमि वः ॥११॥
11. draṣṭumicchāmi tāṁ cāhaṁ pāñcālīṁ dharmacāriṇīm ,
na ceha sthātumicchāmi satyametadbravīmi vaḥ.
किं मे भ्रातृविहीनस्य स्वर्गेण सुरसत्तमाः ।
यत्र ते स मम स्वर्गो नायं स्वर्गो मतो मम ॥१२॥
12. kiṁ me bhrātṛvihīnasya svargeṇa surasattamāḥ ,
yatra te sa mama svargo nāyaṁ svargo mato mama.
देवा ऊचुः ।
यदि वै तत्र ते श्रद्धा गम्यतां पुत्र माचिरम् ।
प्रिये हि तव वर्तामो देवराजस्य शासनात् ॥१३॥
13. devā ūcuḥ ,
yadi vai tatra te śraddhā gamyatāṁ putra māciram ,
priye hi tava vartāmo devarājasya śāsanāt.
वैशंपायन उवाच ।
इत्युक्त्वा तं ततो देवा देवदूतमुपादिशन् ।
युधिष्ठिरस्य सुहृदो दर्शयेति परंतप ॥१४॥
14. vaiśaṁpāyana uvāca ,
ityuktvā taṁ tato devā devadūtamupādiśan ,
yudhiṣṭhirasya suhṛdo darśayeti paraṁtapa.
ततः कुन्तीसुतो राजा देवदूतश्च जग्मतुः ।
सहितौ राजशार्दूल यत्र ते पुरुषर्षभाः ॥१५॥
15. tataḥ kuntīsuto rājā devadūtaśca jagmatuḥ ,
sahitau rājaśārdūla yatra te puruṣarṣabhāḥ.
अग्रतो देवदूतस्तु ययौ राजा च पृष्ठतः ।
पन्थानमशुभं दुर्गं सेवितं पापकर्मभिः ॥१६॥
16. agrato devadūtastu yayau rājā ca pṛṣṭhataḥ ,
panthānamaśubhaṁ durgaṁ sevitaṁ pāpakarmabhiḥ.
तमसा संवृतं घोरं केशशैवलशाद्वलम् ।
युक्तं पापकृतां गन्धैर्मांसशोणितकर्दमम् ॥१७॥
17. tamasā saṁvṛtaṁ ghoraṁ keśaśaivalaśādvalam ,
yuktaṁ pāpakṛtāṁ gandhairmāṁsaśoṇitakardamam.
दंशोत्थानं सझिल्लीकं मक्षिकामशकावृतम् ।
इतश्चेतश्च कुणपैः समन्तात्परिवारितम् ॥१८॥
18. daṁśotthānaṁ sajhillīkaṁ makṣikāmaśakāvṛtam ,
itaścetaśca kuṇapaiḥ samantātparivāritam.
अस्थिकेशसमाकीर्णं कृमिकीटसमाकुलम् ।
ज्वलनेन प्रदीप्तेन समन्तात्परिवेष्टितम् ॥१९॥
19. asthikeśasamākīrṇaṁ kṛmikīṭasamākulam ,
jvalanena pradīptena samantātpariveṣṭitam.
अयोमुखैश्च काकोलैर्गृध्रैश्च समभिद्रुतम् ।
सूचीमुखैस्तथा प्रेतैर्विन्ध्यशैलोपमैर्वृतम् ॥२०॥
20. ayomukhaiśca kākolairgṛdhraiśca samabhidrutam ,
sūcīmukhaistathā pretairvindhyaśailopamairvṛtam.
मेदोरुधिरयुक्तैश्च छिन्नबाहूरुपाणिभिः ।
निकृत्तोदरपादैश्च तत्र तत्र प्रवेरितैः ॥२१॥
21. medorudhirayuktaiśca chinnabāhūrupāṇibhiḥ ,
nikṛttodarapādaiśca tatra tatra praveritaiḥ.
स तत्कुणपदुर्गन्धमशिवं रोमहर्षणम् ।
जगाम राजा धर्मात्मा मध्ये बहु विचिन्तयन् ॥२२॥
22. sa tatkuṇapadurgandhamaśivaṁ romaharṣaṇam ,
jagāma rājā dharmātmā madhye bahu vicintayan.
ददर्शोष्णोदकैः पूर्णां नदीं चापि सुदुर्गमाम् ।
असिपत्रवनं चैव निशितक्षुरसंवृतम् ॥२३॥
23. dadarśoṣṇodakaiḥ pūrṇāṁ nadīṁ cāpi sudurgamām ,
asipatravanaṁ caiva niśitakṣurasaṁvṛtam.
करम्भवालुकास्तप्ता आयसीश्च शिलाः पृथक् ।
लोहकुम्भीश्च तैलस्य क्वाथ्यमानाः समन्ततः ॥२४॥
24. karambhavālukāstaptā āyasīśca śilāḥ pṛthak ,
lohakumbhīśca tailasya kvāthyamānāḥ samantataḥ.
कूटशाल्मलिकं चापि दुस्पर्शं तीक्ष्णकण्टकम् ।
ददर्श चापि कौन्तेयो यातनाः पापकर्मिणाम् ॥२५॥
25. kūṭaśālmalikaṁ cāpi dusparśaṁ tīkṣṇakaṇṭakam ,
dadarśa cāpi kaunteyo yātanāḥ pāpakarmiṇām.
स तं दुर्गन्धमालक्ष्य देवदूतमुवाच ह ।
कियदध्वानमस्माभिर्गन्तव्यमिदमीदृशम् ॥२६॥
26. sa taṁ durgandhamālakṣya devadūtamuvāca ha ,
kiyadadhvānamasmābhirgantavyamidamīdṛśam.
क्व च ते भ्रातरो मह्यं तन्ममाख्यातुमर्हसि ।
देशोऽयं कश्च देवानामेतदिच्छामि वेदितुम् ॥२७॥
27. kva ca te bhrātaro mahyaṁ tanmamākhyātumarhasi ,
deśo'yaṁ kaśca devānāmetadicchāmi veditum.
स संनिववृते श्रुत्वा धर्मराजस्य भाषितम् ।
देवदूतोऽब्रवीच्चैनमेतावद्गमनं तव ॥२८॥
28. sa saṁnivavṛte śrutvā dharmarājasya bhāṣitam ,
devadūto'bravīccainametāvadgamanaṁ tava.
निवर्तितव्यं हि मया तथास्म्युक्तो दिवौकसैः ।
यदि श्रान्तोऽसि राजेन्द्र त्वमथागन्तुमर्हसि ॥२९॥
29. nivartitavyaṁ hi mayā tathāsmyukto divaukasaiḥ ,
yadi śrānto'si rājendra tvamathāgantumarhasi.
युधिष्ठिरस्तु निर्विण्णस्तेन गन्धेन मूर्छितः ।
निवर्तने धृतमनाः पर्यावर्तत भारत ॥३०॥
30. yudhiṣṭhirastu nirviṇṇastena gandhena mūrchitaḥ ,
nivartane dhṛtamanāḥ paryāvartata bhārata.
स संनिवृत्तो धर्मात्मा दुःखशोकसमन्वितः ।
शुश्राव तत्र वदतां दीना वाचः समन्ततः ॥३१॥
31. sa saṁnivṛtto dharmātmā duḥkhaśokasamanvitaḥ ,
śuśrāva tatra vadatāṁ dīnā vācaḥ samantataḥ.
भो भो धर्मज राजर्षे पुण्याभिजन पाण्डव ।
अनुग्रहार्थमस्माकं तिष्ठ तावन्मुहूर्तकम् ॥३२॥
32. bho bho dharmaja rājarṣe puṇyābhijana pāṇḍava ,
anugrahārthamasmākaṁ tiṣṭha tāvanmuhūrtakam.
आयाति त्वयि दुर्धर्षे वाति पुण्यः समीरणः ।
तव गन्धानुगस्तात येनास्मान्सुखमागमत् ॥३३॥
33. āyāti tvayi durdharṣe vāti puṇyaḥ samīraṇaḥ ,
tava gandhānugastāta yenāsmānsukhamāgamat.
ते वयं पार्थ दीर्घस्य कालस्य पुरुषर्षभ ।
सुखमासादयिष्यामस्त्वां दृष्ट्वा राजसत्तम ॥३४॥
34. te vayaṁ pārtha dīrghasya kālasya puruṣarṣabha ,
sukhamāsādayiṣyāmastvāṁ dṛṣṭvā rājasattama.
संतिष्ठस्व महाबाहो मुहूर्तमपि भारत ।
त्वयि तिष्ठति कौरव्य यातनास्मान्न बाधते ॥३५॥
35. saṁtiṣṭhasva mahābāho muhūrtamapi bhārata ,
tvayi tiṣṭhati kauravya yātanāsmānna bādhate.
एवं बहुविधा वाचः कृपणा वेदनावताम् ।
तस्मिन्देशे स शुश्राव समन्ताद्वदतां नृप ॥३६॥
36. evaṁ bahuvidhā vācaḥ kṛpaṇā vedanāvatām ,
tasmindeśe sa śuśrāva samantādvadatāṁ nṛpa.
तेषां तद्वचनं श्रुत्वा दयावान्दीनभाषिणाम् ।
अहो कृच्छ्रमिति प्राह तस्थौ स च युधिष्ठिरः ॥३७॥
37. teṣāṁ tadvacanaṁ śrutvā dayāvāndīnabhāṣiṇām ,
aho kṛcchramiti prāha tasthau sa ca yudhiṣṭhiraḥ.
स ता गिरः पुरस्ताद्वै श्रुतपूर्वाः पुनः पुनः ।
ग्लानानां दुःखितानां च नाभ्यजानत पाण्डवः ॥३८॥
38. sa tā giraḥ purastādvai śrutapūrvāḥ punaḥ punaḥ ,
glānānāṁ duḥkhitānāṁ ca nābhyajānata pāṇḍavaḥ.
अबुध्यमानस्ता वाचो धर्मपुत्रो युधिष्ठिरः ।
उवाच के भवन्तो वै किमर्थमिह तिष्ठथ ॥३९॥
39. abudhyamānastā vāco dharmaputro yudhiṣṭhiraḥ ,
uvāca ke bhavanto vai kimarthamiha tiṣṭhatha.
इत्युक्तास्ते ततः सर्वे समन्तादवभाषिरे ।
कर्णोऽहं भीमसेनोऽहमर्जुनोऽहमिति प्रभो ॥४०॥
40. ityuktāste tataḥ sarve samantādavabhāṣire ,
karṇo'haṁ bhīmaseno'hamarjuno'hamiti prabho.
नकुलः सहदेवोऽहं धृष्टद्युम्नोऽहमित्युत ।
द्रौपदी द्रौपदेयाश्च इत्येवं ते विचुक्रुशुः ॥४१॥
41. nakulaḥ sahadevo'haṁ dhṛṣṭadyumno'hamityuta ,
draupadī draupadeyāśca ityevaṁ te vicukruśuḥ.
ता वाचः स तदा श्रुत्वा तद्देशसदृशीर्नृप ।
ततो विममृशे राजा किं न्विदं दैवकारितम् ॥४२॥
42. tā vācaḥ sa tadā śrutvā taddeśasadṛśīrnṛpa ,
tato vimamṛśe rājā kiṁ nvidaṁ daivakāritam.
किं नु तत्कलुषं कर्म कृतमेभिर्महात्मभिः ।
कर्णेन द्रौपदेयैर्वा पाञ्चाल्या वा सुमध्यया ॥४३॥
43. kiṁ nu tatkaluṣaṁ karma kṛtamebhirmahātmabhiḥ ,
karṇena draupadeyairvā pāñcālyā vā sumadhyayā.
य इमे पापगन्धेऽस्मिन्देशे सन्ति सुदारुणे ।
न हि जानामि सर्वेषां दुष्कृतं पुण्यकर्मणाम् ॥४४॥
44. ya ime pāpagandhe'smindeśe santi sudāruṇe ,
na hi jānāmi sarveṣāṁ duṣkṛtaṁ puṇyakarmaṇām.
किं कृत्वा धृतराष्ट्रस्य पुत्रो राजा सुयोधनः ।
तथा श्रिया युतः पापः सह सर्वैः पदानुगैः ॥४५॥
45. kiṁ kṛtvā dhṛtarāṣṭrasya putro rājā suyodhanaḥ ,
tathā śriyā yutaḥ pāpaḥ saha sarvaiḥ padānugaiḥ.
महेन्द्र इव लक्ष्मीवानास्ते परमपूजितः ।
कस्येदानीं विकारोऽयं यदिमे नरकं गताः ॥४६॥
46. mahendra iva lakṣmīvānāste paramapūjitaḥ ,
kasyedānīṁ vikāro'yaṁ yadime narakaṁ gatāḥ.
सर्वधर्मविदः शूराः सत्यागमपरायणाः ।
क्षात्रधर्मपराः प्राज्ञा यज्वानो भूरिदक्षिणाः ॥४७॥
47. sarvadharmavidaḥ śūrāḥ satyāgamaparāyaṇāḥ ,
kṣātradharmaparāḥ prājñā yajvāno bhūridakṣiṇāḥ.
किं नु सुप्तोऽस्मि जागर्मि चेतयानो न चेतये ।
अहो चित्तविकारोऽयं स्याद्वा मे चित्तविभ्रमः ॥४८॥
48. kiṁ nu supto'smi jāgarmi cetayāno na cetaye ,
aho cittavikāro'yaṁ syādvā me cittavibhramaḥ.
एवं बहुविधं राजा विममर्श युधिष्ठिरः ।
दुःखशोकसमाविष्टश्चिन्ताव्याकुलितेन्द्रियः ॥४९॥
49. evaṁ bahuvidhaṁ rājā vimamarśa yudhiṣṭhiraḥ ,
duḥkhaśokasamāviṣṭaścintāvyākulitendriyaḥ.
क्रोधमाहारयच्चैव तीव्रं धर्मसुतो नृपः ।
देवांश्च गर्हयामास धर्मं चैव युधिष्ठिरः ॥५०॥
50. krodhamāhārayaccaiva tīvraṁ dharmasuto nṛpaḥ ,
devāṁśca garhayāmāsa dharmaṁ caiva yudhiṣṭhiraḥ.
स तीव्रगन्धसंतप्तो देवदूतमुवाच ह ।
गम्यतां भद्र येषां त्वं दूतस्तेषामुपान्तिकम् ॥५१॥
51. sa tīvragandhasaṁtapto devadūtamuvāca ha ,
gamyatāṁ bhadra yeṣāṁ tvaṁ dūtasteṣāmupāntikam.
न ह्यहं तत्र यास्यामि स्थितोऽस्मीति निवेद्यताम् ।
मत्संश्रयादिमे दूत सुखिनो भ्रातरो हि मे ॥५२॥
52. na hyahaṁ tatra yāsyāmi sthito'smīti nivedyatām ,
matsaṁśrayādime dūta sukhino bhrātaro hi me.
इत्युक्तः स तदा दूतः पाण्डुपुत्रेण धीमता ।
जगाम तत्र यत्रास्ते देवराजः शतक्रतुः ॥५३॥
53. ityuktaḥ sa tadā dūtaḥ pāṇḍuputreṇa dhīmatā ,
jagāma tatra yatrāste devarājaḥ śatakratuḥ.
निवेदयामास च तद्धर्मराजचिकीर्षितम् ।
यथोक्तं धर्मपुत्रेण सर्वमेव जनाधिप ॥५४॥
54. nivedayāmāsa ca taddharmarājacikīrṣitam ,
yathoktaṁ dharmaputreṇa sarvameva janādhipa.