Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-15, chapter-28

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
वैशंपायन उवाच ।
वनं गते कौरवेन्द्रे दुःखशोकसमाहताः ।
बभूवुः पाण्डवा राजन्मातृशोकेन चार्दिताः ॥१॥
1. vaiśaṁpāyana uvāca ,
vanaṁ gate kauravendre duḥkhaśokasamāhatāḥ ,
babhūvuḥ pāṇḍavā rājanmātṛśokena cārditāḥ.
तथा पौरजनः सर्वः शोचन्नास्ते जनाधिपम् ।
कुर्वाणाश्च कथास्तत्र ब्राह्मणा नृपतिं प्रति ॥२॥
2. tathā paurajanaḥ sarvaḥ śocannāste janādhipam ,
kurvāṇāśca kathāstatra brāhmaṇā nṛpatiṁ prati.
कथं नु राजा वृद्धः स वने वसति निर्जने ।
गान्धारी च महाभागा सा च कुन्ती पृथा कथम् ॥३॥
3. kathaṁ nu rājā vṛddhaḥ sa vane vasati nirjane ,
gāndhārī ca mahābhāgā sā ca kuntī pṛthā katham.
सुखार्हः स हि राजर्षिर्न सुखं तन्महावनम् ।
किमवस्थः समासाद्य प्रज्ञाचक्षुर्हतात्मजः ॥४॥
4. sukhārhaḥ sa hi rājarṣirna sukhaṁ tanmahāvanam ,
kimavasthaḥ samāsādya prajñācakṣurhatātmajaḥ.
सुदुष्करं कृतवती कुन्ती पुत्रानपश्यती ।
राज्यश्रियं परित्यज्य वनवासमरोचयत् ॥५॥
5. suduṣkaraṁ kṛtavatī kuntī putrānapaśyatī ,
rājyaśriyaṁ parityajya vanavāsamarocayat.
विदुरः किमवस्थश्च भ्रातुः शुश्रूषुरात्मवान् ।
स च गावल्गणिर्धीमान्भर्तृपिण्डानुपालकः ॥६॥
6. viduraḥ kimavasthaśca bhrātuḥ śuśrūṣurātmavān ,
sa ca gāvalgaṇirdhīmānbhartṛpiṇḍānupālakaḥ.
आकुमारं च पौरास्ते चिन्ताशोकसमाहताः ।
तत्र तत्र कथाश्चक्रुः समासाद्य परस्परम् ॥७॥
7. ākumāraṁ ca paurāste cintāśokasamāhatāḥ ,
tatra tatra kathāścakruḥ samāsādya parasparam.
पाण्डवाश्चैव ते सर्वे भृशं शोकपरायणाः ।
शोचन्तो मातरं वृद्धामूषुर्नातिचिरं पुरे ॥८॥
8. pāṇḍavāścaiva te sarve bhṛśaṁ śokaparāyaṇāḥ ,
śocanto mātaraṁ vṛddhāmūṣurnāticiraṁ pure.
तथैव पितरं वृद्धं हतपुत्रं जनेश्वरम् ।
गान्धारीं च महाभागां विदुरं च महामतिम् ॥९॥
9. tathaiva pitaraṁ vṛddhaṁ hataputraṁ janeśvaram ,
gāndhārīṁ ca mahābhāgāṁ viduraṁ ca mahāmatim.
नैषां बभूव संप्रीतिस्तान्विचिन्तयतां तदा ।
न राज्ये न च नारीषु न वेदाध्ययने तथा ॥१०॥
10. naiṣāṁ babhūva saṁprītistānvicintayatāṁ tadā ,
na rājye na ca nārīṣu na vedādhyayane tathā.
परं निर्वेदमगमंश्चिन्तयन्तो नराधिपम् ।
तच्च ज्ञातिवधं घोरं संस्मरन्तः पुनः पुनः ॥११॥
11. paraṁ nirvedamagamaṁścintayanto narādhipam ,
tacca jñātivadhaṁ ghoraṁ saṁsmarantaḥ punaḥ punaḥ.
अभिमन्योश्च बालस्य विनाशं रणमूर्धनि ।
कर्णस्य च महाबाहोः संग्रामेष्वपलायिनः ॥१२॥
12. abhimanyośca bālasya vināśaṁ raṇamūrdhani ,
karṇasya ca mahābāhoḥ saṁgrāmeṣvapalāyinaḥ.
तथैव द्रौपदेयानामन्येषां सुहृदामपि ।
वधं संस्मृत्य ते वीरा नातिप्रमनसोऽभवन् ॥१३॥
13. tathaiva draupadeyānāmanyeṣāṁ suhṛdāmapi ,
vadhaṁ saṁsmṛtya te vīrā nātipramanaso'bhavan.
हतप्रवीरां पृथिवीं हतरत्नां च भारत ।
सदैव चिन्तयन्तस्ते न निद्रामुपलेभिरे ॥१४॥
14. hatapravīrāṁ pṛthivīṁ hataratnāṁ ca bhārata ,
sadaiva cintayantaste na nidrāmupalebhire.
द्रौपदी हतपुत्रा च सुभद्रा चैव भामिनी ।
नातिप्रीतियुते देव्यौ तदास्तामप्रहृष्टवत् ॥१५॥
15. draupadī hataputrā ca subhadrā caiva bhāminī ,
nātiprītiyute devyau tadāstāmaprahṛṣṭavat.
वैराट्यास्तु सुतं दृष्ट्वा पितरं ते परिक्षितम् ।
धारयन्ति स्म ते प्राणांस्तव पूर्वपितामहाः ॥१६॥
16. vairāṭyāstu sutaṁ dṛṣṭvā pitaraṁ te parikṣitam ,
dhārayanti sma te prāṇāṁstava pūrvapitāmahāḥ.