Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-3, chapter-209

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
मार्कण्डेय उवाच ।
बृहस्पतेश्चान्द्रमसी भार्याभूद्या यशस्विनी ।
अग्नीन्साजनयत्पुण्यान्षडेकां चापि पुत्रिकाम् ॥१॥
1. mārkaṇḍeya uvāca ,
bṛhaspateścāndramasī bhāryābhūdyā yaśasvinī ,
agnīnsājanayatpuṇyānṣaḍekāṁ cāpi putrikām.
1. mārkaṇḍeya uvāca | bṛhaspateḥ ca cāndramasī bhāryā abhūt yā
yaśasvinī | agnīn sā ajanayt puṇyān ṣaṭ ekām ca api putrikām
1. Mārkaṇḍeya said: Bṛhaspati had a renowned wife named Cāndramasī. She gave birth to six pure fire-gods and also one daughter.
1. מָארְקַנְדֵיַה אמר, אשתו המהוללת של בְּרְהַסְפַּטִי, צ׳ַנְדְרַמַסִי, ילדה שישה אשים קדושים ובת אחת.
आहुतिष्वेव यस्याग्नेर्हविषाज्यं विधीयते ।
सोऽग्निर्बृहस्पतेः पुत्रः शंयुर्नाम महाप्रभः ॥२॥
2. āhutiṣveva yasyāgnerhaviṣājyaṁ vidhīyate ,
so'gnirbṛhaspateḥ putraḥ śaṁyurnāma mahāprabhaḥ.
2. āhutiṣu eva yasya agneḥ haviṣā ājyam vidhīyate |
saḥ agniḥ bṛhaspateḥ putraḥ śaṃyuḥ nāma mahāprabhaḥ
2. In whose offerings (āhuti), ghee is prescribed as oblation for the fire-god (agni) – that fire-god (agni) is Bṛhaspati’s son, named Śaṃyu, who is greatly resplendent.
2. האש שבמנחותיה מכינים את החמאה המזוקקת יחד עם המנחה היא בנו של בְּרְהַסְפַּטִי, ושמו שַׁמְיוּ, רב זוהר.
चातुर्मास्येषु यस्येष्ट्यामश्वमेधेऽग्रजः पशुः ।
दीप्तो ज्वालैरनेकाभैरग्निरेकोऽथ वीर्यवान् ॥३॥
3. cāturmāsyeṣu yasyeṣṭyāmaśvamedhe'grajaḥ paśuḥ ,
dīpto jvālairanekābhairagnireko'tha vīryavān.
3. cāturmāsyeṣu yasya iṣṭyām aśvamedhe agrajaḥ paśuḥ
dīptaḥ jvālaiḥ anekābhāiḥ agniḥ ekaḥ atha vīryavān
3. yasya cāturmāsyeṣu iṣṭyām aśvamedhe agrajaḥ paśuḥ (bhavati); atha ekaḥ vīryavān agniḥ anekābhāiḥ jvālaiḥ dīptaḥ (bhavati).
3. In the Cāturmāsya (seasonal) Vedic rituals, and in whose offering (Vedic ritual), and (where) the chief animal is involved in the Aśvamedha (horse ritual); then, the one, powerful fire (agni) blazes with many-colored flames.
3. בטקסי הצ׳ָאטוּרְמָאסְיַה, בטקס המוקדש לו, ובאַשְׁוַמֵדְהַא נבחרת הבהמה הבכורה. הוא אש אחת עוצמתית, בוערת בלהבות רבות ומגוונות.
शंयोरप्रतिमा भार्या सत्या सत्या च धर्मजा ।
अग्निस्तस्य सुतो दीप्तस्तिस्रः कन्याश्च सुव्रताः ॥४॥
4. śaṁyorapratimā bhāryā satyā satyā ca dharmajā ,
agnistasya suto dīptastisraḥ kanyāśca suvratāḥ.
4. śaṃyoḥ apratimā bhāryā satyā satyā ca dharmajā |
agniḥ tasya sutaḥ dīptaḥ tisraḥ kanyāḥ ca suvrātāḥ
4. Śaṃyu's incomparable wife was Satyā, who was also truthful and a daughter of Dharma (natural law/righteousness). His son was the brilliant fire-god (agni), and he also had three virtuous daughters.
4. לשַׁמְיוּ הייתה אשה שאין שני לה, סַטְיָה, והיא ילידת דְהַרְמַה. בנם היה האש הבוערת, ולהם גם שלוש בנות בעלות נדרים טובים.
प्रथमेनाज्यभागेन पूज्यते योऽग्निरध्वरे ।
अग्निस्तस्य भरद्वाजः प्रथमः पुत्र उच्यते ॥५॥
5. prathamenājyabhāgena pūjyate yo'gniradhvare ,
agnistasya bharadvājaḥ prathamaḥ putra ucyate.
5. prathamenājyabhāgena pūjyate yaḥ agniḥ adhvare
agniḥ tasya bharadvājaḥ prathamaḥ putraḥ ucyate
5. The Agni who is worshipped during a sacrifice (adhvara) with the first offering of ghee (ājyabhāga) is said to have Bharadvāja as his first son.
5. האש הזו, שמכבדים בטקס הוודי בחלק הראשון של החמאה המזוקקת, בנה הבכור נקרא בְּהַרַדְוָאג׳ַה.
पौर्णमास्येषु सर्वेषु हविषाज्यं स्रुवोद्यतम् ।
भरतो नामतः सोऽग्निर्द्वितीयः शंयुतः सुतः ॥६॥
6. paurṇamāsyeṣu sarveṣu haviṣājyaṁ sruvodyatam ,
bharato nāmataḥ so'gnirdvitīyaḥ śaṁyutaḥ sutaḥ.
6. paurṇamāsyeṣu sarveṣu haviṣājyam sruvodyatam
bharataḥ nāmataḥ saḥ agniḥ dvitīyaḥ śaṃyutaḥ sutaḥ
6. In all full moon sacrifices, the Agni to whom ghee (hāvishājya) is offered with an uplifted ladle (sruva) is named Bharata. He is the second son, born of Śamyu.
6. בכל טקסי הירח המלא מרימים בכף את החמאה המזוקקת עם המנחה. האש הזו, בשם בְּהַרַטַה, היא השנייה, בנו של שַׁמְיוּ.
तिस्रः कन्या भवन्त्यन्या यासां स भरतः पतिः ।
भरतस्तु सुतस्तस्य भरत्येका च पुत्रिका ॥७॥
7. tisraḥ kanyā bhavantyanyā yāsāṁ sa bharataḥ patiḥ ,
bharatastu sutastasya bharatyekā ca putrikā.
7. tisraḥ kanyāḥ bhavanti anyāḥ yāsām saḥ bharataḥ
patiḥ bharataḥ tu sutaḥ tasya bharatī ekā ca putrikā
7. Three other daughters are born, of whom that Bharata is the husband. But his son is Bharata, and one daughter is Bharati.
7. יש עוד שלוש בנות, אשר בְּהַרַטַה הוא בעלן. לבְּהַרַטַה היה גם בן בשם בְּהַרַטַה, ובת אחת בשם בְּהַרַטִי.
भरतो भरतस्याग्नेः पावकस्तु प्रजापतेः ।
महानत्यर्थमहितस्तथा भरतसत्तम ॥८॥
8. bharato bharatasyāgneḥ pāvakastu prajāpateḥ ,
mahānatyarthamahitastathā bharatasattama.
8. bharataḥ bharatasya agneḥ pāvakaḥ tu prajāpateḥ
mahān atyartham ahitaḥ tathā bharatasattama
8. Bharata is the descendant of Agni Bharata, while Pāvaka is of Prajāpati. He is exceedingly great and hostile, O best of Bharatas!
8. בְּהַרַטַה בנו של האש בְּהַרַטַה הוא פָּאוַקַה של פְּרַג׳ָאפַּטִי, גדול ומכובד ביותר, הו הטוב שבצאצאי בְּהַרַטַה.
भरद्वाजस्य भार्या तु वीरा वीरश्च पिण्डदः ।
प्राहुराज्येन तस्येज्यां सोमस्येव द्विजाः शनैः ॥९॥
9. bharadvājasya bhāryā tu vīrā vīraśca piṇḍadaḥ ,
prāhurājyena tasyejyāṁ somasyeva dvijāḥ śanaiḥ.
9. bharadvājasya bhāryā tu vīrā vīraḥ ca piṇḍadaḥ
prāhuḥ ājyena tasya ijyām somasya iva dvijāḥ śanaiḥ
9. Bharadvāja's wife is indeed Vīrā, and Vīra is the giver of ancestral offerings (piṇḍadaḥ). The Brahmins (dvijāḥ) slowly praise his sacrifice, (performed) with clarified butter, just like Soma's.
9. אשתו של בְּהַרַדְוָאג׳ַה הייתה וִירָה, ובנם וִירַה, נותן הפִּינְדַה. הבְּרַהְמִינִים אומרים שהטקס שלו נעשה באמצעות חמאה מזוקקת, לאט לאט, כמו טקס הסוֹמַה.
हविषा यो द्वितीयेन सोमेन सह युज्यते ।
रथप्रभू रथध्वानः कुम्भरेताः स उच्यते ॥१०॥
10. haviṣā yo dvitīyena somena saha yujyate ,
rathaprabhū rathadhvānaḥ kumbharetāḥ sa ucyate.
10. haviṣā yaḥ dvitīyena somena saha yujyate
rathaprabhūḥ rathadhvānaḥ kumbharetāḥ saḥ ucyate
10. He who is joined with the second Soma (soma) by means of an oblation (haviṣā) is called the lord of chariots (rathaprabhū), the one with the roar of chariots (rathadhvānaḥ), and the one born from a pot (kumbharetāḥ).
10. הוא מצטרף לסוֹמַה באמצעות המנחה השנייה, ומכנים אותו רַטְהַפְּרַבְּהוּ, רַטְהַדְהְוָאנַה וקוּמְבְּהַרֵטַס.
सरय्वां जनयत्सिद्धिं भानुं भाभिः समावृणोत् ।
आग्नेयमानयन्नित्यमाह्वानेष्वेष कथ्यते ॥११॥
11. sarayvāṁ janayatsiddhiṁ bhānuṁ bhābhiḥ samāvṛṇot ,
āgneyamānayannityamāhvāneṣveṣa kathyate.
11. sarayvāṁ janayat siddhiṁ bhānuṁ bhābhiḥ samāvṛṇot
āgneyaṁ ānayan nityam āhvāneṣu eṣaḥ kathyate
11. This one, generating perfection (siddhi) on the Sarayū river, enveloped the sun (bhānu) with his rays. He is always spoken of in invocations as bringing the fiery essence (āgneya).
11. בנהר סַרַיוּ הוליד את סִידְּהִי, וכיסה בקרניו את בְּהָאנוּ. אומרים עליו שהוא מביא תמיד את מנחת האָאגְנֵיַה בעת קריאות ההזמנה.
यस्तु न च्यवते नित्यं यशसा वर्चसा श्रिया ।
अग्निर्निश्च्यवनो नाम पृथिवीं स्तौति केवलम् ॥१२॥
12. yastu na cyavate nityaṁ yaśasā varcasā śriyā ,
agnirniścyavano nāma pṛthivīṁ stauti kevalam.
12. yaḥ tu na cyavate nityam yaśasā varcasā śriyā
agniḥ niścyavanaḥ nāma pṛthivīṁ stauti kevalam
12. He who indeed never deviates (cyavate) from fame, splendor, or prosperity, is Agni, named Niścyavana (the Undeviating One). He praises only the earth.
12. האש שאינה נופלת לעולם מהתהילה, מהזוהר ומההוד, ושמה נִישְׁצ׳ְיַוַנַה, משבחת רק את הארץ.
विपाप्मा कलुषैर्मुक्तो विशुद्धश्चार्चिषा ज्वलन् ।
विपापोऽग्निः सुतस्तस्य सत्यः समयकर्मसु ॥१३॥
13. vipāpmā kaluṣairmukto viśuddhaścārciṣā jvalan ,
vipāpo'gniḥ sutastasya satyaḥ samayakarmasu.
13. vipāpmā kaluṣaiḥ muktaḥ viśuddhaḥ ca arciṣā jvalan
vipāpaḥ agniḥ sutaḥ tasya satyaḥ samayakarmasu
13. He who is free from sin, liberated from impurities, purified, and blazes with flames - this sinless Agni is his son, truthful in ceremonial acts (karma).
13. וִיפָּאפַּה, בנו, אש נקייה מחטא וחופשייה מכתמים, טהורה ובוערת בלהבה, נאמנה לאמת בטקסי הסַמַיַה.
आक्रोशतां हि भूतानां यः करोति हि निष्कृतिम् ।
अग्निः स निष्कृतिर्नाम शोभयत्यभिसेवितः ॥१४॥
14. ākrośatāṁ hi bhūtānāṁ yaḥ karoti hi niṣkṛtim ,
agniḥ sa niṣkṛtirnāma śobhayatyabhisevitaḥ.
14. ākrośatām hi bhūtānām yaḥ karoti hi niṣkṛtim
agniḥ saḥ niṣkṛtiḥ nāma śobhayati abhisevitaḥ
14. Indeed, that (Agni) who performs expiation (niṣkṛti) for lamenting beings - that Agni is named Niṣkṛti. When properly propitiated, he bestows prosperity.
14. האש שמביאה תיקון ופיוס לבריות הזועקות בצער נקראת נִישְׁקְרְטִי, וכשמשרתים אותה היא מעניקה הוד.
अनुकूजन्ति येनेह वेदनार्ताः स्वयं जनाः ।
तस्य पुत्रः स्वनो नाम पावकः स रुजस्करः ॥१५॥
15. anukūjanti yeneha vedanārtāḥ svayaṁ janāḥ ,
tasya putraḥ svano nāma pāvakaḥ sa rujaskaraḥ.
15. anukūjanti yena iha vedanārtāḥ svayam janāḥ
tasya putraḥ svanaḥ nāma pāvakaḥ saḥ rujaskaraḥ
15. The purifier (pāvaka) named Svana is the son of that (Agni), by whom people in this world, afflicted by pain, cry out themselves; he is indeed a producer of disease.
15. האש שבגללה בני האדם, המעונים מכאב, מיללים בעצמם בעולם הזה, בנה נקרא סְוַנַה, פָּאוַקַה, הגורם לכאב.
यस्तु विश्वस्य जगतो बुद्धिमाक्रम्य तिष्ठति ।
तं प्राहुरध्यात्मविदो विश्वजिन्नाम पावकम् ॥१६॥
16. yastu viśvasya jagato buddhimākramya tiṣṭhati ,
taṁ prāhuradhyātmavido viśvajinnāma pāvakam.
16. yaḥ tu viśvasya jagataḥ buddhim ākramya tiṣṭhati
tam prāhuḥ adhyātmavidaḥ viśvajit nāma pāvakam
16. But he who pervades and dwells within the intellect (buddhi) of the entire world (jagat) - him, those who know the spiritual Self (ātman) declare to be the purifier (pāvaka) named Viśvajit.
16. האש השוכנת ופועלת בתבונת כל העולם, אותה מכנים יודעי האַדְהְיָאטְמַה (ידע העצמי הפנימי) בשם וִישְׁוַג׳ִיט.
अन्तराग्निः श्रितो यो हि भुक्तं पचति देहिनाम् ।
स यज्ञे विश्वभुङ्नाम सर्वलोकेषु भारत ॥१७॥
17. antarāgniḥ śrito yo hi bhuktaṁ pacati dehinām ,
sa yajñe viśvabhuṅnāma sarvalokeṣu bhārata.
17. antarāgniḥ śritaḥ yaḥ hi bhuktam pacati dehinām
saḥ yajñe viśvabhuknāma sarvalokeṣu bhārata
17. O Bhārata, the internal fire that resides within the bodies of living beings and digests the food they consume is known as Viśvabhuk (Viśvabhuk) in all worlds, revered in the context of ritual Vedic rituals (yajña).
17. האש הפנימית השוכנת בגוף ומעכלת את מה שאוכלים בני האדם, בטקס הוודי היא נקראת וִישְׁוַבְּהוּג׳ְ בכל העולמות, הו בְּהָארַטַה.
ब्रह्मचारी यतात्मा च सततं विपुलव्रतः ।
ब्राह्मणाः पूजयन्त्येनं पाकयज्ञेषु पावकम् ॥१८॥
18. brahmacārī yatātmā ca satataṁ vipulavrataḥ ,
brāhmaṇāḥ pūjayantyenaṁ pākayajñeṣu pāvakam.
18. brahmacārī yatātmā ca satatam vipulavrataḥ
brāhmaṇāḥ pūjayanti enam pākayajñeṣu pāvakam
18. Brāhmaṇas always worship as a purifier (pāvaka) in domestic ritual sacrifices (pākayajña) that person who is a celibate student (brahmacārī), self-controlled (ātman), and constantly dedicated to extensive vows.
18. הבְּרַהְמִינִים מכבדים את האש פָּאוַקַה הזו בטקסי הבישול הוודיים, כשהיא כמו מתנזר מרוסן הנאמן תמיד לנדרים רבים.
प्रथितो गोपतिर्नाम नदी यस्याभवत्प्रिया ।
तस्मिन्सर्वाणि कर्माणि क्रियन्ते कर्मकर्तृभिः ॥१९॥
19. prathito gopatirnāma nadī yasyābhavatpriyā ,
tasminsarvāṇi karmāṇi kriyante karmakartṛbhiḥ.
19. prathitaḥ gopatirnāma nadī yasya abhavat priyā
tasmin sarvāṇi karmāṇi kriyante karmakartṛbhiḥ
19. He is renowned by the name Gopati (Gopati), whose beloved became a river. In him, all deeds (karma) are performed by those who carry out actions.
19. גּוֹפַּטִי הידוע, שאהובתו הייתה נהר. בו עושים כל הפעולות הטקסיות מבצעי הטקסים.
वडवामुखः पिबत्यम्भो योऽसौ परमदारुणः ।
ऊर्ध्वभागूर्ध्वभाङ्नाम कविः प्राणाश्रितस्तु सः ॥२०॥
20. vaḍavāmukhaḥ pibatyambho yo'sau paramadāruṇaḥ ,
ūrdhvabhāgūrdhvabhāṅnāma kaviḥ prāṇāśritastu saḥ.
20. vaḍavāmukhaḥ pibati ambhaḥ yaḥ asau paramadāruṇaḥ
ūrdhvabhāgūrdhvabhāṅnāma kaviḥ prāṇāśritaḥ tu saḥ
20. That exceedingly dreadful one, the submarine fire (Vaḍavāmukha) who drinks water, he is indeed the seer (kavi) named Ūrdhvabhāgūrdhvabhāṅ (Ūrdhvabhāgūrdhvabhāṅ), residing within the vital energy (prāṇa).
20. האש וַדַוָאמוּקְהַא (פי הסוסה) שותה מים והיא נוראה מאוד. שמה אוּרְדְהְוַבְּהָאק, והיא חכמה ונשענת על הנשימה החיונית.
उदग्द्वारं हविर्यस्य गृहे नित्यं प्रदीयते ।
ततः स्विष्टं भवेदाज्यं स्विष्टकृत्परमः स्मृतः ॥२१॥
21. udagdvāraṁ haviryasya gṛhe nityaṁ pradīyate ,
tataḥ sviṣṭaṁ bhavedājyaṁ sviṣṭakṛtparamaḥ smṛtaḥ.
21. udagdvāram haviḥ yasya gṛhe nityam pradīyate tataḥ
sviṣṭam bhavet ājyam sviṣṭakṛt paramaḥ smṛtaḥ
21. In the house where oblations (havis) are always offered through a north-facing door, the ghee (ājyam) thereby becomes properly offered. The deity who ensures a well-offered sacrifice (sviṣṭakṛt) is remembered as supreme.
21. האש שמגישים לה תמיד מנחה בביתה שפתחו צפוני, ומכאן החמאה המזוקקת נעשית מוצלחת ומקובלת, נחשבת לעליונה ונקראת סְוִישְׁתַקְרְט.
यः प्रशान्तेषु भूतेषु मन्युर्भवति पावकः ।
क्रोधस्य तु रसो जज्ञे मन्यती चाथ पुत्रिका ।
स्वाहेति दारुणा क्रूरा सर्वभूतेषु तिष्ठति ॥२२॥
22. yaḥ praśānteṣu bhūteṣu manyurbhavati pāvakaḥ ,
krodhasya tu raso jajñe manyatī cātha putrikā ,
svāheti dāruṇā krūrā sarvabhūteṣu tiṣṭhati.
22. yaḥ praśānteṣu bhūteṣu manyuḥ bhavati
pāvakaḥ krodhasya tu rasaḥ jajñe
manyatī ca atha putrikā svāhā
iti dāruṇā krūrā sarvabhūteṣu tiṣṭhati
22. The wrath (manyu) that manifests as fire (pāvaka) even among peaceful beings; indeed, from anger (krodha) was born its essence (rasa), and also a daughter, Manyati. That terrible and cruel Swāhā thus abides in all beings.
22. האש פָּאוַקַה שבקרב יצורים שנרגעו נעשית מַנְיוּ (כעס), ומתוך מיצו של הזעם נולדה בת בשם מַנְיַטִי. ושמה סְוָאהָה, נוראה ואכזרית, והיא שוכנת בכל היצורים.
त्रिदिवे यस्य सदृशो नास्ति रूपेण कश्चन ।
अतुल्यत्वात्कृतो देवैर्नाम्ना कामस्तु पावकः ॥२३॥
23. tridive yasya sadṛśo nāsti rūpeṇa kaścana ,
atulyatvātkṛto devairnāmnā kāmastu pāvakaḥ.
23. tridive yasya sadṛśaḥ na asti rūpeṇa kaścana
atulyatvāt kṛtaḥ devaiḥ nāmnā kāmaḥ tu pāvakaḥ
23. In heaven, there is no one like him in form or beauty. Because of his incomparability (atulya), he was named Kāma, the Pāvaka (fire/purifier), by the gods.
23. בשמיים אין איש שדומה לו ביופיו, ולכן האלים קראו לו, מפני שאין שווה לו, בשם קָאמַה, האש פָּאוַקַה.
संहर्षाद्धारयन्क्रोधं धन्वी स्रग्वी रथे स्थितः ।
समरे नाशयेच्छत्रूनमोघो नाम पावकः ॥२४॥
24. saṁharṣāddhārayankrodhaṁ dhanvī sragvī rathe sthitaḥ ,
samare nāśayecchatrūnamogho nāma pāvakaḥ.
24. saṃharṣāt dhārayan krodham dhanvī sragvī rathe
sthitaḥ samare nāśayet śatrūn amoghaḥ nāma pāvakaḥ
24. An archer, garlanded, standing in a chariot, holding back his anger (krodha) with fierce resolve (saṃharṣa), he would destroy enemies in battle. He is indeed the unfailing (amogha) Pāvaka.
24. פָּאוַקַה הנקרא אַמוֹגְהַא הוא קשת, עונד זר ועומד על מרכבה, ומרסן בשמחה את זעמו, והוא משמיד אויבים בקרב.
उक्थो नाम महाभाग त्रिभिरुक्थैरभिष्टुतः ।
महावाचं त्वजनयत्सकामाश्वं हि यं विदुः ॥२५॥
25. uktho nāma mahābhāga tribhirukthairabhiṣṭutaḥ ,
mahāvācaṁ tvajanayatsakāmāśvaṁ hi yaṁ viduḥ.
25. ukthaḥ nāma mahābhāga tribhiḥ ukthaiḥ abhiṣṭutaḥ
mahāvācam tu ajanayat sakāmāśvam hi yam viduḥ
25. O illustrious one, the one named Uktha, who is praised by the three Ukthas, indeed generated the great speech (Mahāvāc). People truly know him as the one who possesses the desired horse (Sakāmāśva).
25. הו בעל המזל הגדול, האש הנקראת אוּקְטְהַא זכתה לשבחים בשלושה מזמורי אוּקְטְהַא, והוליד את מַהָאוָאצ׳ְ, שמכנים אותו בעל סוסים חפצים.