Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-3, chapter-96

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
लोमश उवाच ।
ततो जगाम कौरव्य सोऽगस्त्यो भिक्षितुं वसु ।
श्रुतर्वाणं महीपालं यं वेदाभ्यधिकं नृपैः ॥१॥
1. lomaśa uvāca ,
tato jagāma kauravya so'gastyo bhikṣituṁ vasu ,
śrutarvāṇaṁ mahīpālaṁ yaṁ vedābhyadhikaṁ nṛpaiḥ.
1. lomaśaḥ uvāca tataḥ jagāma kauravya saḥ agastyaḥ bhikṣitum
vasu śrutarvāṇam mahīpālam yam veda abhyadhikam nṛpaiḥ
1. Lomaśa said, "Then, O descendant of Kuru (kauravya), that Agastya went to beg for wealth from King Śrutarvāṇ, whom he considered superior to other kings in Vedic knowledge (veda)."
1. לוֹמַשַׁה אמר: אז, הו צאצא קוּרוּ, הלך אַגַסְטְיַה לבקש עושר ממלך האדמה שְׁרוּטַרְוַן, אשר ידוע כעשיר יותר מכל המלכים.
स विदित्वा तु नृपतिः कुम्भयोनिमुपागमत् ।
विषयान्ते सहामात्यः प्रत्यगृह्णात्सुसत्कृतम् ॥२॥
2. sa viditvā tu nṛpatiḥ kumbhayonimupāgamat ,
viṣayānte sahāmātyaḥ pratyagṛhṇātsusatkṛtam.
2. saḥ viditvā tu nṛpatiḥ kumbhayonim upāgamat
viṣayānte saha amātyaḥ pratyagṛhṇāt susatkṛtam
2. That king, having indeed come to know (of Agastya's arrival), approached Kuṁbhayoni (Agastya) at the border of his territory. Accompanied by his ministers, he received him with great honor.
2. המלך הבין מי הגיע (אַגַסְטְיַה, יליד הכד), יצא לקראתו בגבול ארצו עם שריו וקיבל אותו בכבוד רב.
तस्मै चार्घ्यं यथान्यायमानीय पृथिवीपतिः ।
प्राञ्जलिः प्रयतो भूत्वा पप्रच्छागमनेऽर्थिताम् ॥३॥
3. tasmai cārghyaṁ yathānyāyamānīya pṛthivīpatiḥ ,
prāñjaliḥ prayato bhūtvā papracchāgamane'rthitām.
3. tasmai ca arghyam yathānyāyam ānīya pṛthivīpatiḥ
prāñjaliḥ prayataḥ bhūtvā papraccha āgamane arthitām
3. The king, after respectfully offering him an oblation (arghyam) according to custom (yathānyāyam), and with folded hands (prāñjaliḥ) and a composed mind (prayataḥ), inquired about the purpose (arthitām) of his arrival (āgamane).
3. מלך האדמה הביא לו מי כיבוד כדת, עמד בידיים צמודות ובריסון, ושאל לסיבת בואו.
अगस्त्य उवाच ।
वित्तार्थिनमनुप्राप्तं विद्धि मां पृथिवीपते ।
यथाशक्त्यविहिंस्यान्यान्संविभागं प्रयच्छ मे ॥४॥
4. agastya uvāca ,
vittārthinamanuprāptaṁ viddhi māṁ pṛthivīpate ,
yathāśaktyavihiṁsyānyānsaṁvibhāgaṁ prayaccha me.
4. agastyaḥ uvāca vitta-arthinam anuprāptam viddhi mām pṛthivīpate
yathāśakti avihimsyān anyān saṃvibhāgam prayaccha me
4. Agastya said: "O ruler of the earth (pṛthivīpate), understand that I have arrived as one desirous of wealth (vitta-arthinam). Therefore, grant me a share (saṃvibhāgam) according to your ability (yathāśakti), without causing harm to others (avihimsyān anyān)."
4. אַגַסְטְיַה אמר: דע, הו מלך, שבאתי לבקש עושר. תן לי חלק, ככל יכולתך, מבלי לפגוע באחרים.
लोमश उवाच ।
तत आयव्ययौ पूर्णौ तस्मै राजा न्यवेदयत् ।
अतो विद्वन्नुपादत्स्व यदत्र वसु मन्यसे ॥५॥
5. lomaśa uvāca ,
tata āyavyayau pūrṇau tasmai rājā nyavedayat ,
ato vidvannupādatsva yadatra vasu manyase.
5. lomaśaḥ uvāca tataḥ āya-vyayau pūrṇau tasmai rājā
ni-avedayat ataḥ vidvan upādatsva yat atra vasu manyase
5. Lomasha said: "Then the king presented to him (tasmai) a full account of his income and expenditure (āya-vyayau pūrṇau). Therefore, O wise one (vidvan), take (upādatsva) from here (atra) whatever wealth (vasu) you deem appropriate (manyase)."
5. לוֹמַשַׁה אמר: אז הציג לו המלך את חשבונות ההכנסות וההוצאות המלאים, ואמר לו שיקח מהם, הו מלומד, כל עושר שיראה לנכון.
तत आयव्ययौ दृष्ट्वा समौ सममतिर्द्विजः ।
सर्वथा प्राणिनां पीडामुपादानादमन्यत ॥६॥
6. tata āyavyayau dṛṣṭvā samau samamatirdvijaḥ ,
sarvathā prāṇināṁ pīḍāmupādānādamanyata.
6. tataḥ āya-vyayau dṛṣṭvā samau sama-matiḥ dvijaḥ
sarvathā prāṇinām pīḍām upādānāt amanyata
6. Then, the brahmin (dvijaḥ), having an equal mind (sama-matiḥ), observed that the king's income and expenditure (āya-vyayau) were balanced (samau). He concluded that taking any wealth (upādānāt) in any manner (sarvathā) would certainly cause distress (pīḍām) to living beings (prāṇinām).
6. אז ראה אותו בְּרַהְמִין שוויוני נפש שההכנסות וההוצאות שוות, והבין שבכל מקרה לקיחה תגרום סבל ליצורים החיים.
स श्रुतर्वाणमादाय वध्र्यश्वमगमत्ततः ।
स च तौ विषयस्यान्ते प्रत्यगृह्णाद्यथाविधि ॥७॥
7. sa śrutarvāṇamādāya vadhryaśvamagamattataḥ ,
sa ca tau viṣayasyānte pratyagṛhṇādyathāvidhi.
7. sa śrutarvāṇam ādāya vadhryaśvam agamat tataḥ
saḥ ca tau viṣayasya ante pratyagṛhṇāt yathāvidhi
7. Then he (Agastya), taking Śrutarvāṇa and Vadhryaśva, departed from that place. And the king received both of them at the border of his territory, in accordance with tradition.
7. הוא לקח אתו את שְׁרוּטַרְוַן והלך משם אל וַדְהְרְיַשְׁוַה, וגם זה קיבל את שניהם בגבול ארצו כדת.
तयोरर्घ्यं च पाद्यं च वध्र्यश्वः प्रत्यवेदयत् ।
अनुज्ञाप्य च पप्रच्छ प्रयोजनमुपक्रमे ॥८॥
8. tayorarghyaṁ ca pādyaṁ ca vadhryaśvaḥ pratyavedayat ,
anujñāpya ca papraccha prayojanamupakrame.
8. tayoḥ arghyam ca pādyam ca vadhryaśvaḥ pratyavedayat
anujñāpya ca papraccha prayojanam upakrame
8. Vadhryaśva presented them both with water for respectful offerings (arghya) and water for washing feet (pādya). Then, having received their permission, he inquired about their purpose for coming at the outset.
8. וַדְהְרְיַשְׁוַה הציע להם מי כיבוד ומים לרחיצת רגליים, ולאחר שקיבל רשות שאל אותם מה מטרת בואם.
अगस्त्य उवाच ।
वित्तकामाविह प्राप्तौ विद्ध्यावां पृथिवीपते ।
यथाशक्त्यविहिंस्यान्यान्संविभागं प्रयच्छ नौ ॥९॥
9. agastya uvāca ,
vittakāmāviha prāptau viddhyāvāṁ pṛthivīpate ,
yathāśaktyavihiṁsyānyānsaṁvibhāgaṁ prayaccha nau.
9. agastya uvāca vittakāmau iha prāptau viddhi āvām pṛthivīpate
yathāśakti avihimsyān anyān saṃvibhāgam prayaccha nau
9. Agastya said: 'O king (pṛthivīpati), know that we two have arrived here desiring wealth. Please grant us a share, to the best of your ability (yathāśakti), without harming others.'
9. אַגַסְטְיַה אמר: דע, הו מלך, ששנינו הגענו הנה מבקשי עושר. תן לנו חלק, ככל יכולתך, מבלי לפגוע באחרים.
लोमश उवाच ।
तत आयव्ययौ पूर्णौ ताभ्यां राजा न्यवेदयत् ।
ततो ज्ञात्वा समादत्तां यदत्र व्यतिरिच्यते ॥१०॥
10. lomaśa uvāca ,
tata āyavyayau pūrṇau tābhyāṁ rājā nyavedayat ,
tato jñātvā samādattāṁ yadatra vyatiricyate.
10. lomaśa uvāca tataḥ āyavyayau pūrṇau tābhyām rājā
nyavedayat tataḥ jñātvā samādattām yat atra vyatiricyate
10. Lomaśa said: 'Then the king informed them (Agastya and Śrutarvāṇa) of his complete income and expenditure. Having thus understood the situation, they both took whatever was left over there.'
10. לוֹמַשַׁה אמר: אז הציג להם המלך את חשבונות ההכנסות וההוצאות המלאים, ואמר שלאחר שיבינו אותם ייקחו את העודף שנותר.
तत आयव्ययौ दृष्ट्वा समौ सममतिर्द्विजः ।
सर्वथा प्राणिनां पीडामुपादानादमन्यत ॥११॥
11. tata āyavyayau dṛṣṭvā samau samamatirdvijaḥ ,
sarvathā prāṇināṁ pīḍāmupādānādamanyata.
11. tataḥ āyavyayau dṛṣṭvā samau samamatiḥ dvijaḥ
sarvathā prāṇinām pīḍām upādānāt amanyata
11. Then, having observed the equal income and expenditure, the Brahmin with an impartial mind considered that the suffering of all living beings was entirely due to acquisition.
11. אז ראה אותו בְּרַהְמִין שוויוני נפש שההכנסות וההוצאות שוות, והבין שבכל מקרה לקיחה תגרום סבל ליצורים החיים.
पौरुकुत्सं ततो जग्मुस्त्रसदस्युं महाधनम् ।
अगस्त्यश्च श्रुतर्वा च वध्र्यश्वश्च महीपतिः ॥१२॥
12. paurukutsaṁ tato jagmustrasadasyuṁ mahādhanam ,
agastyaśca śrutarvā ca vadhryaśvaśca mahīpatiḥ.
12. paurukutsaṃ tataḥ jagmuḥ trasadasyuṃ mahādhanam
agastyaḥ ca śrutarvā ca vadhryaśvaḥ ca mahīpatiḥ
12. Then, Agastya, Śrutarvā, and Vadhryaśva, the king, went to Trasadasyu, the wealthy descendant of Purukutsa.
12. אז הלכו אל טְרַסַדַסְיוּ בן פַּאוּרוּקוּטְסַה, שהיה עשיר מאוד: אַגַסְטְיַה, שְׁרוּטַרְוַן, וַדְהְרְיַשְׁוַה המלך.
त्रसदस्युश्च तान्सर्वान्प्रत्यगृह्णाद्यथाविधि ।
अभिगम्य महाराज विषयान्ते सवाहनः ॥१३॥
13. trasadasyuśca tānsarvānpratyagṛhṇādyathāvidhi ,
abhigamya mahārāja viṣayānte savāhanaḥ.
13. trasadasyuḥ ca tān sarvān prati agṛhṇāt
yathāvidhi abhigamya mahārāja viṣayānte savāhanaḥ
13. Trasadasyu, the great king, accompanied by his retinue, having approached them at the border of his kingdom, received them all according to custom.
13. וטְרַסַדַסְיוּ קיבל את כולם כדת, הו מלך גדול, לאחר שיצא לקראתם עד גבול ארצו עם כלי הרכב שלו.
अर्चयित्वा यथान्यायमिक्ष्वाकू राजसत्तमः ।
समाश्वस्तांस्ततोऽपृच्छत्प्रयोजनमुपक्रमे ॥१४॥
14. arcayitvā yathānyāyamikṣvākū rājasattamaḥ ,
samāśvastāṁstato'pṛcchatprayojanamupakrame.
14. arcayitvā yathānyāyam ikṣvāku rājasattamaḥ
samāśvastān tataḥ apṛcchat prayojanam upakrame
14. After honoring them appropriately, that Ikṣvāku, the best of kings, then asked the comforted visitors their purpose for coming.
14. לאחר שכיבד אותם כראוי, שאל אותם הנעלה במלכים מצאצאי אִיקְשְׁוָאקוּ, כשנרגעו, מה מטרת בואם.
अगस्त्य उवाच ।
वित्तकामानिह प्राप्तान्विद्धि नः पृथिवीपते ।
यथाशक्त्यविहिंस्यान्यान्संविभागं प्रयच्छ नः ॥१५॥
15. agastya uvāca ,
vittakāmāniha prāptānviddhi naḥ pṛthivīpate ,
yathāśaktyavihiṁsyānyānsaṁvibhāgaṁ prayaccha naḥ.
15. agastyaḥ uvāca vittakāmān iha prāptān viddhi naḥ pṛthivīpate
yathāśaktyavihimsyānyān saṃvibhāgam prayaccha naḥ
15. Agastya said: "O ruler of the earth, know that we have arrived here desiring wealth. Please give us a share (saṃvibhāgam) that is within your capacity and does not harm anyone else."
15. אַגַסְטְיַה אמר: דע, הו מלך, שהגענו הנה מבקשי עושר. תן לנו חלק, ככל יכולתך, מבלי לפגוע באחרים.
लोमश उवाच ।
तत आयव्ययौ पूर्णौ तेषां राजा न्यवेदयत् ।
अतो ज्ञात्वा समादद्ध्वं यदत्र व्यतिरिच्यते ॥१६॥
16. lomaśa uvāca ,
tata āyavyayau pūrṇau teṣāṁ rājā nyavedayat ,
ato jñātvā samādaddhvaṁ yadatra vyatiricyate.
16. lomaśaḥ uvāca tataḥ āyavyayau pūrṇau teṣām rājā nyavedayat
ataḥ jñātvā samādadadhvam yat atra vyatiricyate
16. Lomasha said: "Then the king informed them of the complete income and expenditure. Therefore, having understood this, you should decide what remains in excess here."
16. לוֹמַשַׁה אמר: אז הציג להם המלך את חשבונות ההכנסות וההוצאות המלאים, ואמר שלאחר שיבינו אותם ייקחו את העודף שנותר.
तत आयव्ययौ दृष्ट्वा समौ सममतिर्द्विजः ।
सर्वथा प्राणिनां पीडामुपादानादमन्यत ॥१७॥
17. tata āyavyayau dṛṣṭvā samau samamatirdvijaḥ ,
sarvathā prāṇināṁ pīḍāmupādānādamanyata.
17. tataḥ āyavyayau dṛṣṭvā samau samamatiḥ dvijaḥ
sarvathā prāṇinām pīḍām upādānāt amanyata
17. Then, the brahmin (dvijaḥ) with an impartial mind, observing that the income and expenditure were balanced, concluded that the acquisition [of wealth] always caused harm to living beings.
17. אז ראה אותו בְּרַהְמִין שוויוני נפש שההכנסות וההוצאות שוות, והבין שבכל מקרה לקיחה תגרום סבל ליצורים החיים.
ततः सर्वे समेत्याथ ते नृपास्तं महामुनिम् ।
इदमूचुर्महाराज समवेक्ष्य परस्परम् ॥१८॥
18. tataḥ sarve sametyātha te nṛpāstaṁ mahāmunim ,
idamūcurmahārāja samavekṣya parasparam.
18. tataḥ sarve sametya atha te nṛpāḥ tam mahāmunim
idam ūcuḥ mahārāja samavekṣya parasparam
18. Then, all those kings assembled, conferred with one another, and said this to that great sage: 'O great king!'
18. אז התאספו כל המלכים הללו אצל החוזה הגדול, הו מלך גדול, ולאחר שהביטו זה בזה אמרו את הדברים הבאים.
अयं वै दानवो ब्रह्मन्निल्वलो वसुमान्भुवि ।
तमभिक्रम्य सर्वेऽद्य वयं याचामहे वसु ॥१९॥
19. ayaṁ vai dānavo brahmannilvalo vasumānbhuvi ,
tamabhikramya sarve'dya vayaṁ yācāmahe vasu.
19. ayam vai dānavaḥ brahman ilvalaḥ vasumān bhuvi
tam abhikramya sarve adya vayam yācāmahe vasu
19. O Brahmin, this Ilvala is indeed a wealthy demon on earth. Having approached him, all of us today ask for wealth.
19. הו בְּרַהְמִין, דָאנַוַה אִילְוַלַה הוא העשיר שבאדמה. בואו נפנה כולנו אליו היום ונבקש ממנו עושר.
तेषां तदासीद्रुचितमिल्वलस्योपभिक्षणम् ।
ततस्ते सहिता राजन्निल्वलं समुपाद्रवन् ॥२०॥
20. teṣāṁ tadāsīdrucitamilvalasyopabhikṣaṇam ,
tataste sahitā rājannilvalaṁ samupādravan.
20. teṣām tadā āsīt rucitam ilvalasya upabhikṣaṇam
tataḥ te sahitāḥ rājan ilvalam samupādravan
20. At that time, begging from Ilvala was pleasing to them. Then, O King, they all together rushed towards Ilvala.
20. הרעיון לבקש מאִילְוַלַה מצא חן בעיניהם. ואז הלכו יחד אל אִילְוַלַה, הו מלך.