Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-14, chapter-47

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
ब्रह्मोवाच ।
संन्यासं तप इत्याहुर्वृद्धा निश्चितदर्शिनः ।
ब्राह्मणा ब्रह्मयोनिस्था ज्ञानं ब्रह्म परं विदुः ॥१॥
1. brahmovāca ,
saṁnyāsaṁ tapa ityāhurvṛddhā niścitadarśinaḥ ,
brāhmaṇā brahmayonisthā jñānaṁ brahma paraṁ viduḥ.
अविदूरात्परं ब्रह्म वेदविद्याव्यपाश्रयम् ।
निर्द्वंद्वं निर्गुणं नित्यमचिन्त्यं गुह्यमुत्तमम् ॥२॥
2. avidūrātparaṁ brahma vedavidyāvyapāśrayam ,
nirdvaṁdvaṁ nirguṇaṁ nityamacintyaṁ guhyamuttamam.
ज्ञानेन तपसा चैव धीराः पश्यन्ति तत्पदम् ।
निर्णिक्ततमसः पूता व्युत्क्रान्तरजसोऽमलाः ॥३॥
3. jñānena tapasā caiva dhīrāḥ paśyanti tatpadam ,
nirṇiktatamasaḥ pūtā vyutkrāntarajaso'malāḥ.
तपसा क्षेममध्वानं गच्छन्ति परमैषिणः ।
संन्यासनिरता नित्यं ये ब्रह्मविदुषो जनाः ॥४॥
4. tapasā kṣemamadhvānaṁ gacchanti paramaiṣiṇaḥ ,
saṁnyāsaniratā nityaṁ ye brahmaviduṣo janāḥ.
तपः प्रदीप इत्याहुराचारो धर्मसाधकः ।
ज्ञानं त्वेव परं विद्म संन्यासस्तप उत्तमम् ॥५॥
5. tapaḥ pradīpa ityāhurācāro dharmasādhakaḥ ,
jñānaṁ tveva paraṁ vidma saṁnyāsastapa uttamam.
यस्तु वेद निराबाधं ज्ञानं तत्त्वविनिश्चयात् ।
सर्वभूतस्थमात्मानं स सर्वगतिरिष्यते ॥६॥
6. yastu veda nirābādhaṁ jñānaṁ tattvaviniścayāt ,
sarvabhūtasthamātmānaṁ sa sarvagatiriṣyate.
यो विद्वान्सहवासं च विवासं चैव पश्यति ।
तथैवैकत्वनानात्वे स दुःखात्परिमुच्यते ॥७॥
7. yo vidvānsahavāsaṁ ca vivāsaṁ caiva paśyati ,
tathaivaikatvanānātve sa duḥkhātparimucyate.
यो न कामयते किंचिन्न किंचिदवमन्यते ।
इहलोकस्थ एवैष ब्रह्मभूयाय कल्पते ॥८॥
8. yo na kāmayate kiṁcinna kiṁcidavamanyate ,
ihalokastha evaiṣa brahmabhūyāya kalpate.
प्रधानगुणतत्त्वज्ञः सर्वभूतविधानवित् ।
निर्ममो निरहंकारो मुच्यते नात्र संशयः ॥९॥
9. pradhānaguṇatattvajñaḥ sarvabhūtavidhānavit ,
nirmamo nirahaṁkāro mucyate nātra saṁśayaḥ.
निर्द्वंद्वो निर्नमस्कारो निःस्वधाकार एव च ।
निर्गुणं नित्यमद्वंद्वं प्रशमेनैव गच्छति ॥१०॥
10. nirdvaṁdvo nirnamaskāro niḥsvadhākāra eva ca ,
nirguṇaṁ nityamadvaṁdvaṁ praśamenaiva gacchati.
हित्वा गुणमयं सर्वं कर्म जन्तुः शुभाशुभम् ।
उभे सत्यानृते हित्वा मुच्यते नात्र संशयः ॥११॥
11. hitvā guṇamayaṁ sarvaṁ karma jantuḥ śubhāśubham ,
ubhe satyānṛte hitvā mucyate nātra saṁśayaḥ.
अव्यक्तबीजप्रभवो बुद्धिस्कन्धमयो महान् ।
महाहंकारविटप इन्द्रियान्तरकोटरः ॥१२॥
12. avyaktabījaprabhavo buddhiskandhamayo mahān ,
mahāhaṁkāraviṭapa indriyāntarakoṭaraḥ.
महाभूतविशाखश्च विशेषप्रतिशाखवान् ।
सदापर्णः सदापुष्पः शुभाशुभफलोदयः ।
आजीवः सर्वभूतानां ब्रह्मवृक्षः सनातनः ॥१३॥
13. mahābhūtaviśākhaśca viśeṣapratiśākhavān ,
sadāparṇaḥ sadāpuṣpaḥ śubhāśubhaphalodayaḥ ,
ājīvaḥ sarvabhūtānāṁ brahmavṛkṣaḥ sanātanaḥ.
एतच्छित्त्वा च भित्त्वा च ज्ञानेन परमासिना ।
हित्वा चामरतां प्राप्य जह्याद्वै मृत्युजन्मनी ।
निर्ममो निरहंकारो मुच्यते नात्र संशयः ॥१४॥
14. etacchittvā ca bhittvā ca jñānena paramāsinā ,
hitvā cāmaratāṁ prāpya jahyādvai mṛtyujanmanī ,
nirmamo nirahaṁkāro mucyate nātra saṁśayaḥ.
द्वावेतौ पक्षिणौ नित्यौ सखायौ चाप्यचेतनौ ।
एताभ्यां तु परो यस्य चेतनावानिति स्मृतः ॥१५॥
15. dvāvetau pakṣiṇau nityau sakhāyau cāpyacetanau ,
etābhyāṁ tu paro yasya cetanāvāniti smṛtaḥ.
अचेतनः सत्त्वसंघातयुक्तः सत्त्वात्परं चेतयतेऽन्तरात्मा ।
स क्षेत्रज्ञः सत्त्वसंघातबुद्धिर्गुणातिगो मुच्यते मृत्युपाशात् ॥१६॥
16. acetanaḥ sattvasaṁghātayuktaḥ; sattvātparaṁ cetayate'ntarātmā ,
sa kṣetrajñaḥ sattvasaṁghātabuddhi;rguṇātigo mucyate mṛtyupāśāt.