Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-1, chapter-55

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
वैशंपायन उवाच ।
गुरवे प्राङ्नमस्कृत्य मनोबुद्धिसमाधिभिः ।
संपूज्य च द्विजान्सर्वांस्तथान्यान्विदुषो जनान् ॥१॥
1. vaiśaṁpāyana uvāca ,
gurave prāṅnamaskṛtya manobuddhisamādhibhiḥ ,
saṁpūjya ca dvijānsarvāṁstathānyānviduṣo janān.
1. vaiśaṃpāyana uvāca gurave prāk namaskṛtya manobuddhismādhībhiḥ
saṃpūjya ca dvijān sarvān tathā anyān viduṣaḥ janān
1. Vaiśampāyana said: Having first paid obeisance to his preceptor with his mind, intellect, and profound concentration, and having honored all brahmins as well as other learned individuals,
1. וַישַׁמְפָּאיַנַה אמר, לאחר שהשתחווה תחילה בפני מורהו ברוחו, בשכלו ובריכוזו, וכיבד את כל הבְּרַהְמִינים ואת שאר האנשים החכמים,
महर्षेः सर्वलोकेषु विश्रुतस्यास्य धीमतः ।
प्रवक्ष्यामि मतं कृत्स्नं व्यासस्यामिततेजसः ॥२॥
2. maharṣeḥ sarvalokeṣu viśrutasyāsya dhīmataḥ ,
pravakṣyāmi mataṁ kṛtsnaṁ vyāsasyāmitatejasaḥ.
2. maharṣeḥ sarvalokeṣu viśrutasya asya dhīmataḥ
pravakṣyāmi matam kṛtsnam vyāsasya amitatejasaḥ
2. I will fully declare the teachings of this wise great sage Vyāsa, who is renowned throughout all worlds and possesses immeasurable splendor.
2. אספר את כל דעתו של החוזה הגדול וְיָאסַה, החכם בעל הזוהר העצום, הנודע בכל העולמות.
श्रोतुं पात्रं च राजंस्त्वं प्राप्येमां भारतीं कथाम् ।
गुरोर्वक्तुं परिस्पन्दो मुदा प्रोत्साहतीव माम् ॥३॥
3. śrotuṁ pātraṁ ca rājaṁstvaṁ prāpyemāṁ bhāratīṁ kathām ,
gurorvaktuṁ parispando mudā protsāhatīva mām.
3. śrotum pātram ca rājan tvam prāpya imām bhāratīm kathām
guroḥ vaktum parispandaḥ mudā protsāhati iva mām
3. O King, since you are a worthy recipient to hear this narrative of Bhārata, the urge to speak of my guru's teachings encourages me with joy, as it were.
3. הו מלך, אתה ראוי לשמוע את סיפור בְּהָארַטַה הזה, והתרגשותו של מורי לדבר מעודדת אותי בשמחה, כביכול.
शृणु राजन्यथा भेदः कुरुपाण्डवयोरभूत् ।
राज्यार्थे द्यूतसंभूतो वनवासस्तथैव च ॥४॥
4. śṛṇu rājanyathā bhedaḥ kurupāṇḍavayorabhūt ,
rājyārthe dyūtasaṁbhūto vanavāsastathaiva ca.
4. śṛṇu rājan yathā bhedaḥ kurupāṇḍavayoḥ abhūt
rājyārthe dyūtasaṃbhūtaḥ vanavāsaḥ tathā eva ca
4. Listen, O King, to how the conflict between the Kurus and Pandavas arose, originating from a dice game for the sake of the kingdom, and similarly, their exile to the forest.
4. שמע, הו מלך, כיצד פרץ הפילוג בין בני קוּרוּ לבני פָּאנְדוּ, וכיצד נולד הגלות ביער מתוך משחק הקוביות על הממלכה.
यथा च युद्धमभवत्पृथिवीक्षयकारकम् ।
तत्तेऽहं संप्रवक्ष्यामि पृच्छते भरतर्षभ ॥५॥
5. yathā ca yuddhamabhavatpṛthivīkṣayakārakam ,
tatte'haṁ saṁpravakṣyāmi pṛcchate bharatarṣabha.
5. yathā ca yuddham abhavat pṛthivīkṣayakārakam tat
te aham sampravakṣyāmi pṛcchate bharatarṣabha
5. And how the war, which caused the destruction of the earth, occurred - that I will fully explain to you, O best of Bharatas, as you inquire.
5. הו אדם דגול מבני בְּהַרַטַה, מאחר ששאלת, אספר לך גם כיצד פרצה המלחמה ששחקה את הארץ.
मृते पितरि ते वीरा वनादेत्य स्वमन्दिरम् ।
नचिरादिव विद्वांसो वेदे धनुषि चाभवन् ॥६॥
6. mṛte pitari te vīrā vanādetya svamandiram ,
nacirādiva vidvāṁso vede dhanuṣi cābhavan.
6. mṛte pitari te vīrā vanāt etya sva-mandiram
nacirāt iva vidvāṃsaḥ vede dhanuṣi ca abhavan
6. After their father died, those heroes, returning from the forest to their own palace, quickly became learned in the Vedas and in archery.
6. לאחר מות אביהם, הגיבורים האלה שבו מן היער אל ביתם, ובתוך זמן קצר נעשו בקיאים בוֵדוֹת ובקשת.
तांस्तथा रूपवीर्यौजःसंपन्नान्पौरसंमतान् ।
नामृष्यन्कुरवो दृष्ट्वा पाण्डवाञ्श्रीयशोभृतः ॥७॥
7. tāṁstathā rūpavīryaujaḥsaṁpannānpaurasaṁmatān ,
nāmṛṣyankuravo dṛṣṭvā pāṇḍavāñśrīyaśobhṛtaḥ.
7. tān tathā rūpa-vīrya-ojas-sampannān paura-saṃmatān
na amṛṣyan kuravaḥ dṛṣṭvā pāṇḍavān śrī-yaśas-bhṛtaḥ
7. Seeing the Pandavas, who were thus endowed with beauty, valor, and strength, respected by the citizens, and possessing great prosperity and fame, the Kurus could not tolerate them.
7. כשראו בני קוּרוּ את בני פָּאנְדוּ, שהיו מצוידים ביופי, בגבורה ובעוצמה, זכו להערכת אנשי העיר ועוטרו בהדר ובתהילה, הם לא יכלו לשאת זאת.
ततो दुर्योधनः क्रूरः कर्णश्च सहसौबलः ।
तेषां निग्रहनिर्वासान्विविधांस्ते समाचरन् ॥८॥
8. tato duryodhanaḥ krūraḥ karṇaśca sahasaubalaḥ ,
teṣāṁ nigrahanirvāsānvividhāṁste samācaran.
8. tataḥ duryodhanaḥ krūraḥ karṇaḥ ca saha-saubalaḥ
teṣām nigrahanirvāsān vividhān te samācaran
8. Then, the cruel Duryodhana, along with Karṇa and Śakuni (the son of Subala), undertook various measures of oppression and attempts at banishment against them.
8. אז דוּרְיוֹדְהַנַה האכזר וקַרְנַה, יחד עם בן סַאוּבַּלַה, נקטו נגדם דרכים שונות של דיכוי וגירוש.
ददावथ विषं पापो भीमाय धृतराष्ट्रजः ।
जरयामास तद्वीरः सहान्नेन वृकोदरः ॥९॥
9. dadāvatha viṣaṁ pāpo bhīmāya dhṛtarāṣṭrajaḥ ,
jarayāmāsa tadvīraḥ sahānnena vṛkodaraḥ.
9. dadau atha viṣam pāpaḥ bhīmāya dhṛtarāṣṭra-jaḥ
jarayāmāsa tat vīraḥ saha-annena vṛkodaraḥ
9. Then, the wicked son of Dhritarashtra gave poison to Bhima. The heroic Vṛkodara, however, digested that poison along with his food.
9. אז נתן בן דְהְרְטַרָאשְׁטְרַה החוטא רעל לבְּהִימַה, אך הגיבור וְרְקוֹדַרַה עיכל אותו יחד עם האוכל.
प्रमाणकोट्यां संसुप्तं पुनर्बद्ध्वा वृकोदरम् ।
तोयेषु भीमं गङ्गायाः प्रक्षिप्य पुरमाव्रजत् ॥१०॥
10. pramāṇakoṭyāṁ saṁsuptaṁ punarbaddhvā vṛkodaram ,
toyeṣu bhīmaṁ gaṅgāyāḥ prakṣipya puramāvrajat.
10. pramāṇa-koṭyām saṃsuptam punaḥ baddhvā vṛkodaram
toyeṣu bhīmam gaṅgāyāḥ prakṣipya puram āvrajan
10. After Bhima had fallen soundly asleep at Pramāṇakoṭi, (Duryodhana) bound him again. Then, having thrown Bhima into the waters of the Ganga, he returned to the city.
10. לאחר מכן קשר שוב את וְרְקוֹדַרַה, שישן בפְּרַמָאנַקוֹטִי, השליך את בְּהִימַה למימי הגַנְגָה וחזר לעיר.
यदा प्रबुद्धः कौन्तेयस्तदा संछिद्य बन्धनम् ।
उदतिष्ठन्महाराज भीमसेनो गतव्यथः ॥११॥
11. yadā prabuddhaḥ kaunteyastadā saṁchidya bandhanam ,
udatiṣṭhanmahārāja bhīmaseno gatavyathaḥ.
11. yadā prabuddhaḥ kaunteyaḥ tadā saṃchidya bandhanam
udatiṣṭhat mahārāja bhīmasenaḥ gatavyathaḥ
11. When the son of Kunti awoke, O great king, Bhimasena, having cut his bonds, then stood up, freed from pain.
11. הו מלך גדול, כשהתעורר בן קוּנְטִי, הוא קרע את הכבלים וקם, בְּהִימַסֵנַה, בלי כל כאב.
आशीविषैः कृष्णसर्पैः सुप्तं चैनमदंशयत् ।
सर्वेष्वेवाङ्गदेशेषु न ममार च शत्रुहा ॥१२॥
12. āśīviṣaiḥ kṛṣṇasarpaiḥ suptaṁ cainamadaṁśayat ,
sarveṣvevāṅgadeśeṣu na mamāra ca śatruhā.
12. āśīviṣaiḥ kṛṣṇasarpaiḥ suptam ca enam adaṃśayat
sarveṣu eva aṅgadeśeṣu na mamāra ca śatruhā
12. And they caused poisonous black snakes to bite him while he was sleeping, in all parts of his body; yet, the slayer of enemies did not die.
12. (דוּרְיוֹדְהַנַה) גרם לנחשים ארסיים ושחורים לנשוך אותו בעודו ישן, בכל איברי גופו, אך מחסל האויבים לא מת.
तेषां तु विप्रकारेषु तेषु तेषु महामतिः ।
मोक्षणे प्रतिघाते च विदुरोऽवहितोऽभवत् ॥१३॥
13. teṣāṁ tu viprakāreṣu teṣu teṣu mahāmatiḥ ,
mokṣaṇe pratighāte ca viduro'vahito'bhavat.
13. teṣām tu viprakāreṣu teṣu teṣu mahāmatiḥ
mokṣaṇe pratighāte ca viduraḥ avahitaḥ abhavat
13. But regarding each of those malicious acts, the great-minded Vidura was attentive to both the rescue (of the Pandavas) and the countermeasures (against the perpetrators).
13. בכל אותן פגיעות שנעשו בהם, וִידוּרַה בעל התבונה הגדולה היה קשוב להצלתם ולהדיפת הפגיעות.
स्वर्गस्थो जीवलोकस्य यथा शक्रः सुखावहः ।
पाण्डवानां तथा नित्यं विदुरोऽपि सुखावहः ॥१४॥
14. svargastho jīvalokasya yathā śakraḥ sukhāvahaḥ ,
pāṇḍavānāṁ tathā nityaṁ viduro'pi sukhāvahaḥ.
14. svargasthaḥ jīvalokasya yathā śakraḥ sukhāvahaḥ
pāṇḍavānām tathā nityam viduraḥ api sukhāvahaḥ
14. Just as Indra, residing in heaven, brings happiness to the mortal world, so too was Vidura always a bringer of happiness to the Pandavas.
14. כשם ששַׁקְרַה היושב בשמיים מביא טובה לעולם החיים, כך גם וִידוּרַה תמיד מביא טובה לבני פָּאנְדוּ.
यदा तु विविधोपायैः संवृतैर्विवृतैरपि ।
नाशक्नोद्विनिहन्तुं तान्दैवभाव्यर्थरक्षितान् ॥१५॥
15. yadā tu vividhopāyaiḥ saṁvṛtairvivṛtairapi ,
nāśaknodvinihantuṁ tāndaivabhāvyartharakṣitān.
15. yadā tu vividhopāyaiḥ saṃvṛtaiḥ vivṛtaiḥ api na
aśaknot vinihantum tān daivabhāvyārtharakṣitān
15. But when, by various means, both hidden and overt, he (Duryodhana) was unable to destroy them, for they were protected by fate's design.
15. אך כאשר, בשלל אמצעים, גלויים וסמויים, לא הצליח (דוּרְיוֹדְהַנַה) להרוג אותם, משום שהגורל והעתיד שמרו עליהם,
ततः संमन्त्र्य सचिवैर्वृषदुःशासनादिभिः ।
धृतराष्ट्रमनुज्ञाप्य जातुषं गृहमादिशत् ॥१६॥
16. tataḥ saṁmantrya sacivairvṛṣaduḥśāsanādibhiḥ ,
dhṛtarāṣṭramanujñāpya jātuṣaṁ gṛhamādiśat.
16. tataḥ saṃmantrya sacivaiḥ vṛṣaduḥśāsanādibhiḥ
dhṛtarāṣṭram anujñāpya jātuṣam gṛham ādiśat
16. Then, after consulting with his ministers, including Vṛṣa and Duḥśāsana, and having obtained permission from Dhṛtarāṣṭra, he ordered the lac-house to be provided.
16. אז, לאחר שהתייעץ עם יועציו, וְרְשַׁה (קַרְנַה), דוּהְשָׁאסַנַה ואחרים, ולאחר שקיבל את הסכמת דְהְרְטַרָאשְׁטְרַה, הוא הורה (לבנות) בית משרף דליק.
तत्र तान्वासयामास पाण्डवानमितौजसः ।
अदाहयच्च विस्रब्धान्पावकेन पुनस्तदा ॥१७॥
17. tatra tānvāsayāmāsa pāṇḍavānamitaujasaḥ ,
adāhayacca visrabdhānpāvakena punastadā.
17. tatra tān vāsayāmāsa pāṇḍavān amitaujasaḥ
ca adāhayat visrabdhān pāvakena punaḥ tadā
17. There, he lodged those mighty Pāṇḍavas. And then, he again caused those unsuspecting ones to be burned by fire.
17. שם הושיב את בני פָּאנְדוּ בעלי העוצמה האדירה, ואז שוב ניסה להבעיר אותם באש בעודם סמוכים ובטוחים.
विदुरस्यैव वचनात्खनित्री विहिता ततः ।
मोक्षयामास योगेन ते मुक्ताः प्राद्रवन्भयात् ॥१८॥
18. vidurasyaiva vacanātkhanitrī vihitā tataḥ ,
mokṣayāmāsa yogena te muktāḥ prādravanbhayāt.
18. vidurasya eva vacanāt khanitrī vihitā tataḥ
mokṣayāmāsa yogena te muktāḥ prādravan bhayāt
18. Indeed, a tunnel was prepared according to Vidura's advice. Then, by means of a stratagem, he (Vidura) caused them to be released, and those liberated ones fled out of fear.
18. ובעצת וִידוּרַה בלבד נחפרה אז מנהרה, ובה חולצו בתחבולה, והם ברחו משוחררים מפחד.
ततो महावने घोरे हिडिम्बं नाम राक्षसम् ।
भीमसेनोऽवधीत्क्रुद्धो भुवि भीमपराक्रमः ॥१९॥
19. tato mahāvane ghore hiḍimbaṁ nāma rākṣasam ,
bhīmaseno'vadhītkruddho bhuvi bhīmaparākramaḥ.
19. tataḥ mahāvane ghore hiḍimbam nāma rākṣasam
bhīmasenaḥ avadhīt kruddhaḥ bhuvi bhīmaparākramaḥ
19. Then, in that dreadful great forest, Bhīmasena, enraged and mighty in valor, killed the demon named Hiḍimba on the ground.
19. אז ביער גדול ואיום, בְּהִימַסֵנַה, שגבורתו מפחידה, הרג בזעם על האדמה את הרָאקְשַׁסַה בשם הִידִימְבַּה.
अथ संधाय ते वीरा एकचक्रां व्रजंस्तदा ।
ब्रह्मरूपधरा भूत्वा मात्रा सह परंतपाः ॥२०॥
20. atha saṁdhāya te vīrā ekacakrāṁ vrajaṁstadā ,
brahmarūpadharā bhūtvā mātrā saha paraṁtapāḥ.
20. atha saṃdhāya te vīrāḥ ekacakrām vrajantaḥ tadā
brahmarūpadharāḥ bhūtvā mātrā saha parantapāḥ
20. Then, those heroes, tormentors of foes, having made their arrangements, went to Ekacakrā, having assumed the form of Brahmins along with their mother.
20. אחר כך, לאחר שהתייעצו, הגיבורים משמידי האויבים הלכו אז לאֵקַצ׳ַקְרָה יחד עם אמם, כשהם לובשים צורת בְּרַהְמִינים.
तत्र ते ब्राह्मणार्थाय बकं हत्वा महाबलम् ।
ब्राह्मणैः सहिता जग्मुः पाञ्चालानां पुरं ततः ॥२१॥
21. tatra te brāhmaṇārthāya bakaṁ hatvā mahābalam ,
brāhmaṇaiḥ sahitā jagmuḥ pāñcālānāṁ puraṁ tataḥ.
21. tatra te brāhmaṇārthāya bakam hatvā mahābalam
brāhmaṇaiḥ sahitāḥ jagmuḥ pāñcālānām puram tataḥ
21. There, having killed the mighty demon Baka for the Brahmin's sake, they then went to the city of the Pañcālas, accompanied by the Brahmins.
21. שם הרגו למען הבְּרַהְמִינים את בַּקַה החזק מאוד, ומשם הלכו יחד עם בְּרַהְמִינים אל עיר הפַּנְצ׳ָאלַה.
ते तत्र द्रौपदीं लब्ध्वा परिसंवत्सरोषिताः ।
विदिता हास्तिनपुरं प्रत्याजग्मुररिंदमाः ॥२२॥
22. te tatra draupadīṁ labdhvā parisaṁvatsaroṣitāḥ ,
viditā hāstinapuraṁ pratyājagmurariṁdamāḥ.
22. te tatra draupadīm labdhvā parisaṃvatsaroṣitāḥ
viditāḥ hāstinapuram pratyājagmuḥ arimdamāḥ
22. There, having obtained Draupadi and having resided for a full year, those vanquishers of enemies became known and returned to Hastinapura.
22. שם זכו בדְרַאוּפַּדִי וחיו שנה שלמה, ואז, כשנודע עליהם, חזרו מכניעי האויבים אל הָאסְטִינַפּוּרַה.
त उक्ता धृतराष्ट्रेण राज्ञा शांतनवेन च ।
भ्रातृभिर्विग्रहस्तात कथं वो न भवेदिति ।
अस्माभिः खाण्डवप्रस्थे युष्मद्वासोऽनुचिन्तितः ॥२३॥
23. ta uktā dhṛtarāṣṭreṇa rājñā śāṁtanavena ca ,
bhrātṛbhirvigrahastāta kathaṁ vo na bhavediti ,
asmābhiḥ khāṇḍavaprasthe yuṣmadvāso'nucintitaḥ.
23. te uktāḥ dhṛtarāṣṭreṇa rājñā śāntanavena
ca bhrātṛbhiḥ vigrahaḥ tāta
katham vaḥ na bhavet iti asmābhiḥ
khāṇḍavaprathe yuṣmadvāsaḥ anucintitaḥ
23. They were addressed by King Dhṛtarāṣṭra and by Śāntanu's son (Bhīṣma), (who said): 'Dear ones, how can it be that there should be no conflict for you with your brothers? Therefore, your residence in Khāṇḍavaprastha has been arranged by us.'
23. דְהְרְטַרָאשְׁטְרַה המלך ושָׁאנְטַנַוַה (בְּהִישְׁמַה) אמרו להם כך, בני היקרים, כדי שלא יהיה ביניכם, האחים, סכסוך כלשהו, אנו שקלנו שמקום מגוריכם יהיה בקְהָאנְדַוַפְּרַסְתְהַא,
तस्माज्जनपदोपेतं सुविभक्तमहापथम् ।
वासाय खाण्डवप्रस्थं व्रजध्वं गतमन्यवः ॥२४॥
24. tasmājjanapadopetaṁ suvibhaktamahāpatham ,
vāsāya khāṇḍavaprasthaṁ vrajadhvaṁ gatamanyavaḥ.
24. tasmāt janapadoppetam suvibhakta-mahāpatham
vāsāya khāṇḍavaprastham vrajadhvam gatamanyavaḥ
24. Therefore, O you whose anger has subsided, go to Khāṇḍavaprastha for your dwelling - a place adorned with populated regions and featuring well-demarcated great roads.
24. (ולכן) לכו לגור בקְהָאנְדַוַפְּרַסְתְהַא, מקום מיושב, בעל דרכים רחבות ומסודרות היטב, והניחו לכעס.
तयोस्ते वचनाज्जग्मुः सह सर्वैः सुहृज्जनैः ।
नगरं खाण्डवप्रस्थं रत्नान्यादाय सर्वशः ॥२५॥
25. tayoste vacanājjagmuḥ saha sarvaiḥ suhṛjjanaiḥ ,
nagaraṁ khāṇḍavaprasthaṁ ratnānyādāya sarvaśaḥ.
25. tayoḥ te vacanāt jagmuḥ saha sarvaiḥ suhṛjjanaiḥ
nagaram khāṇḍavaprastham ratnāni ādāya sarvaśaḥ
25. Upon the words of those two, they went to the city of Khāṇḍavaprastha, accompanied by all their well-wishers, having taken all their treasures completely.
25. לפי דבריהם של שניהם הלכו (בני פָּאנְדוּ) עם כל ידידיהם אל העיר קְהָאנְדַוַפְּרַסְתְהַא, ולקחו עמם אבני חן מכל עבר.
तत्र ते न्यवसन्राजन्संवत्सरगणान्बहून् ।
वशे शस्त्रप्रतापेन कुर्वन्तोऽन्यान्महीक्षितः ॥२६॥
26. tatra te nyavasanrājansaṁvatsaragaṇānbahūn ,
vaśe śastrapratāpena kurvanto'nyānmahīkṣitaḥ.
26. tatra te nyavasan rājan saṃvatsaragaṇān bahūn
vaśe śastrapratāpena kurvantaḥ anyān mahīkṣitaḥ
26. O King, they lived there for many years, bringing other kings under their control through the might of their weapons.
26. הו מלך, שם התגוררו שנים רבות, והכניעו מלכים אחרים בעוצמת נשקם.
एवं धर्मप्रधानास्ते सत्यव्रतपरायणाः ।
अप्रमत्तोत्थिताः क्षान्ताः प्रतपन्तोऽहितांस्तदा ॥२७॥
27. evaṁ dharmapradhānāste satyavrataparāyaṇāḥ ,
apramattotthitāḥ kṣāntāḥ pratapanto'hitāṁstadā.
27. evam dharmapradhānāḥ te satyavrataparāyaṇāḥ
apramattotthitāḥ kṣāntāḥ pratapantaḥ ahitān tadā
27. Thus, they were devoted to righteousness, firm in their vows of truth, ever vigilant and active, patient, and at that time, they tormented their enemies.
27. כך, כשהם מעמידים את חוק היושר בראש, מחויבים לנדר האמת, ערניים, זריזים וסובלניים, הם הכאיבו אז לאויביהם בעוצמתם.
अजयद्भीमसेनस्तु दिशं प्राचीं महाबलः ।
उदीचीमर्जुनो वीरः प्रतीचीं नकुलस्तथा ॥२८॥
28. ajayadbhīmasenastu diśaṁ prācīṁ mahābalaḥ ,
udīcīmarjuno vīraḥ pratīcīṁ nakulastathā.
28. ajayat bhīmasenaḥ tu diśam prācīm mahābalaḥ
udīcīm arjunaḥ vīraḥ pratīcīm nakulaḥ tathā
28. Bhīmasena, the mighty one, conquered the eastern direction. Similarly, the hero Arjuna conquered the northern direction, and Nakula conquered the western direction.
28. בְּהִימַסֵנַה החזק כבש את המזרח, הגיבור אַרְג׳וּנַה את הצפון, ונַקוּלַה כך את המערב,
दक्षिणां सहदेवस्तु विजिग्ये परवीरहा ।
एवं चक्रुरिमां सर्वे वशे कृत्स्नां वसुंधराम् ॥२९॥
29. dakṣiṇāṁ sahadevastu vijigye paravīrahā ,
evaṁ cakrurimāṁ sarve vaśe kṛtsnāṁ vasuṁdharām.
29. dakṣiṇām sahadevaḥ tu vijigye paravīrahā evam
cakruḥ imām sarve vaśe kṛtsnām vasuṃdharām
29. Sahadeva, the slayer of hostile heroes, conquered the southern direction. Thus, all of them brought this entire earth under their control.
29. וסַהַדֵוַה, מחסל גיבורי האויב, כבש את הדרום. כך הכניעו כולם את כל הארץ הזאת.
पञ्चभिः सूर्यसंकाशैः सूर्येण च विराजता ।
षट्सूर्येवाबभौ पृथ्वी पाण्डवैः सत्यविक्रमैः ॥३०॥
30. pañcabhiḥ sūryasaṁkāśaiḥ sūryeṇa ca virājatā ,
ṣaṭsūryevābabhau pṛthvī pāṇḍavaiḥ satyavikramaiḥ.
30. pañcabhiḥ sūryasaṃkāśaiḥ sūryeṇa ca virājatā
ṣaṭsūryā iva ababhau pṛthvī pāṇḍavaiḥ satyavikramaiḥ
30. With the five Pāṇḍavas, whose valor was true and who shone like the sun, and with the radiant Sun itself, the earth shone as if with six suns.
30. בזכות חמשת בני פָּאנְדוּ הזורחים כשמש, הגיבורים באמת ובגבורה, ובזכות שמש (אחת) זורחת, נראתה הארץ כאילו יש לה שש שמשות.
ततो निमित्ते कस्मिंश्चिद्धर्मराजो युधिष्ठिरः ।
वनं प्रस्थापयामास भ्रातरं वै धनंजयम् ॥३१॥
31. tato nimitte kasmiṁściddharmarājo yudhiṣṭhiraḥ ,
vanaṁ prasthāpayāmāsa bhrātaraṁ vai dhanaṁjayam.
31. tataḥ nimitte kasmin_cit dharmarājaḥ yudhiṣṭhiraḥ
vanam prasthāpayāmāsa bhrātaram vai dhanañjayam
31. Then, for some reason, King Yudhishthira, the Dharmaraja, sent his brother Dhananjaya (Arjuna) to the forest.
31. אז, מסיבה כלשהי, שלח מלך היושר יוּדְהִישְׁתִירַה את אחיו דְהַנַנְג׳ַיַה (אַרְג׳וּנַה) אל היער.
स वै संवत्सरं पूर्णं मासं चैकं वनेऽवसत् ।
ततोऽगच्छद्धृषीकेशं द्वारवत्यां कदाचन ॥३२॥
32. sa vai saṁvatsaraṁ pūrṇaṁ māsaṁ caikaṁ vane'vasat ,
tato'gacchaddhṛṣīkeśaṁ dvāravatyāṁ kadācana.
32. saḥ vai saṁvatsaram pūrṇam māsam ca ekam vane avasat
tataḥ agacchat hṛṣīkeśam dvāravatyām kadācana
32. He indeed lived in the forest for one full year and one month. Then, at some time, he went to Hrishikesha (Krishna) in Dvaravati.
32. הוא שהה ביער שנה שלמה וחודש אחד, ואז הגיע פעם אל הְרְשִׁיקֵשַׁה (קְרְשְׁנַה) בדְוָארָאוַטִי.
लब्धवांस्तत्र बीभत्सुर्भार्यां राजीवलोचनाम् ।
अनुजां वासुदेवस्य सुभद्रां भद्रभाषिणीम् ॥३३॥
33. labdhavāṁstatra bībhatsurbhāryāṁ rājīvalocanām ,
anujāṁ vāsudevasya subhadrāṁ bhadrabhāṣiṇīm.
33. labdhavān tatra bībhatsuḥ bhāryām rājīvalocanām
anujām vāsudevasya subhadrām bhadrabhāṣiṇīm
33. There, Bibhatsu (Arjuna) obtained a wife, the lotus-eyed Subhadra, the younger sister of Vasudeva (Krishna), who spoke auspiciously.
33. שם זכה בִּיבְּהַטְסוּ (אַרְג׳וּנַה) באשה בעלת עיני לוטוס, סוּבְּהַדְרָה, אחותו הצעירה של וָאסוּדֵוַה, בעלת הדיבור הנעים.
सा शचीव महेन्द्रेण श्रीः कृष्णेनेव संगता ।
सुभद्रा युयुजे प्रीता पाण्डवेनार्जुनेन ह ॥३४॥
34. sā śacīva mahendreṇa śrīḥ kṛṣṇeneva saṁgatā ,
subhadrā yuyuje prītā pāṇḍavenārjunena ha.
34. sā śacī iva mahendreṇa śrīḥ kṛṣṇena iva saṁgatā
subhadrā yuyuje prītā pāṇḍavena arjunena ha
34. Just as Shachi is united with Mahendra (Indra), and Shri with Krishna, so was the delighted Subhadra united with the Pandava, Arjuna.
34. היא, סוּבְּהַדְרָה, התאחדה בשמחה עם אַרְג׳וּנַה בן פָּאנְדוּ, כשם ששַׁצ׳ִי מתאחדת עם מַהֵנְדְרַה (אִינְדְרַה) וכשם ששְׁרִי מתאחדת עם קְרְשְׁנַה.
अतर्पयच्च कौन्तेयः खाण्डवे हव्यवाहनम् ।
बीभत्सुर्वासुदेवेन सहितो नृपसत्तम ॥३५॥
35. atarpayacca kaunteyaḥ khāṇḍave havyavāhanam ,
bībhatsurvāsudevena sahito nṛpasattama.
35. atarpayat ca kaunteyaḥ khāṇḍave havyavāhanam
bībhatsuḥ vāsudevana sahitaḥ nṛpasattama
35. And the son of Kunti (Arjuna), Bibhatsu, accompanied by Vasudeva (Krishna), satisfied the fire-god (Agni) in the Khandava forest, O best of kings.
35. וגם שִׁבֵּע בן קוּנְטִי, בִּיבְּהַטְסוּ (אַרְג׳וּנַה), את אַגְנִי, אל האש, ביער קְהָאנְדַוַה, כשהוא בחברת וָאסוּדֵוַה (קְרְשְׁנַה), הו מיטב המלכים.
नातिभारो हि पार्थस्य केशवेनाभवत्सह ।
व्यवसायसहायस्य विष्णोः शत्रुवधेष्विव ॥३६॥
36. nātibhāro hi pārthasya keśavenābhavatsaha ,
vyavasāyasahāyasya viṣṇoḥ śatruvadheṣviva.
36. na atibhāraḥ hi pārthasya keśavena abhavat saha
vyavasāya-sahāyasya viṣṇoḥ śatru-vadheṣu iva
36. Indeed, for Pārtha, accompanied by Keśava, it was no excessive burden, just as it is for Viṣṇu, whose endeavors are supported, in the slaying of enemies.
36. כי לא היה זה עול כבד לפָּארְטְהַא בהיותו עם קֵשַׁוַה (קְרְשְׁנַה), שהיה לו לעזר בנחישות, כשם שוִישְׁנוּ נעזר בהריגת אויבים.
पार्थायाग्निर्ददौ चापि गाण्डीवं धनुरुत्तमम् ।
इषुधी चाक्षयैर्बाणै रथं च कपिलक्षणम् ॥३७॥
37. pārthāyāgnirdadau cāpi gāṇḍīvaṁ dhanuruttamam ,
iṣudhī cākṣayairbāṇai rathaṁ ca kapilakṣaṇam.
37. pārthāya agniḥ dadau ca api gāṇḍīvam dhanuḥ uttamam
iṣudhī ca akṣayaiḥ bāṇaiḥ ratham ca kapi-lakṣaṇam
37. And Agni also gave to Pārtha the excellent bow Gāṇḍīva, two quivers with inexhaustible arrows, and a chariot marked with a monkey emblem.
37. ואַגְנִי נתן לפָּארְטְהַא גם את הקשת המשובחת גָאנְדִיוַה, שני אשפות עם חיצים שאינם אוזלים, ואת המרכבה שעל דגלה סמל הקוף.
मोक्षयामास बीभत्सुर्मयं तत्र महासुरम् ।
स चकार सभां दिव्यां सर्वरत्नसमाचिताम् ॥३८॥
38. mokṣayāmāsa bībhatsurmayaṁ tatra mahāsuram ,
sa cakāra sabhāṁ divyāṁ sarvaratnasamācitām.
38. mokṣayāmāsa bībhatsuḥ mayam tatra mahā-asuram
saḥ cakāra sabhām divyām sarva-ratna-samācitām
38. There, Bībhatsu (Arjuna) released the great Asura Maya. He (Maya) then constructed a divine assembly hall, adorned with all kinds of jewels.
38. שם הציל בִּיבְּהַטְסוּ את מַיַה, אסורה גדול (שד גדול), והוא בנה אולם שמימי המשובץ בכל אבני החן.
तस्यां दुर्योधनो मन्दो लोभं चक्रे सुदुर्मतिः ।
ततोऽक्षैर्वञ्चयित्वा च सौबलेन युधिष्ठिरम् ॥३९॥
39. tasyāṁ duryodhano mando lobhaṁ cakre sudurmatiḥ ,
tato'kṣairvañcayitvā ca saubalena yudhiṣṭhiram.
39. tasyām duryodhanaḥ mandaḥ lobham cakre sudurmatiḥ
tataḥ akṣaiḥ vañcayitvā ca saubalena yudhiṣṭhiram
39. In that hall, the foolish and evil-minded Duryodhana conceived greed. Then, with Saubala (Śakuni), he cheated Yudhiṣṭhira with dice...
39. באולם הזה נתקף דוּרְיוֹדְהַנַה, הטיפש רע המחשבה, חמדה. ואז, אחרי שרימה בקוביות, באמצעות בן סוּבַּלַה (שַׁקוּנִי), את יוּדְהִישְׁתְהִירַה,
वनं प्रस्थापयामास सप्त वर्षाणि पञ्च च ।
अज्ञातमेकं राष्ट्रे च तथा वर्षं त्रयोदशम् ॥४०॥
40. vanaṁ prasthāpayāmāsa sapta varṣāṇi pañca ca ,
ajñātamekaṁ rāṣṭre ca tathā varṣaṁ trayodaśam.
40. vanam prasthāpayāmāsa sapta varṣāṇi pañca ca
ajñātam ekam rāṣṭre ca tathā varṣam trayodaśam
40. He banished (Yudhiṣṭhira) to the forest for seven and five (twelve) years, and for one year to be spent incognito in a kingdom; thus, the thirteenth year.
40. (דוּרְיוֹדְהַנַה) שלח אותו ליער לשבע שנים וחמש (כלומר שתים עשרה שנה), ועוד שנה אחת נסתרת בממלכה, וכך השנה השלוש עשרה.
ततश्चतुर्दशे वर्षे याचमानाः स्वकं वसु ।
नालभन्त महाराज ततो युद्धमवर्तत ॥४१॥
41. tataścaturdaśe varṣe yācamānāḥ svakaṁ vasu ,
nālabhanta mahārāja tato yuddhamavartata.
41. tataḥ caturdaśe varṣe yācamānāḥ svakam vasu na
alabhananta mahārāja tataḥ yuddham avartata
41. O great king, in the fourteenth year, when they sought their own wealth, they did not receive it. Consequently, a battle ensued.
41. ואז, בשנה הארבע עשרה, כשביקשו (הפָּאנְדַוַה) את רכושם, לא קיבלו אותו, הו מלך גדול, ומכאן פרצה מלחמה.
ततस्ते सर्वमुत्साद्य हत्वा दुर्योधनं नृपम् ।
राज्यं विद्रुतभूयिष्ठं प्रत्यपद्यन्त पाण्डवाः ॥४२॥
42. tataste sarvamutsādya hatvā duryodhanaṁ nṛpam ,
rājyaṁ vidrutabhūyiṣṭhaṁ pratyapadyanta pāṇḍavāḥ.
42. tataḥ te sarvam utsādya hatvā Duryodhanam nṛpam
rājyam vidruta-bhūyiṣṭham pratyapadyanta Pāṇḍavāḥ
42. Then the Pāṇḍavas, after destroying everything and killing King Duryodhana, regained the kingdom, which was mostly ruined.
42. אז הפָּאנְדַוַה השמידו את הכול, הרגו את המלך דוּרְיוֹדְהַנַה, וקיבלו בחזרה את הממלכה, שרוב אנשיה נמלטו ממנה.
एवमेतत्पुरावृत्तं तेषामक्लिष्टकर्मणाम् ।
भेदो राज्यविनाशश्च जयश्च जयतां वर ॥४३॥
43. evametatpurāvṛttaṁ teṣāmakliṣṭakarmaṇām ,
bhedo rājyavināśaśca jayaśca jayatāṁ vara.
43. evam etat purāvṛttam teṣām akliṣṭa-karmaṇām
bhedaḥ rājya-vināśaḥ ca jayaḥ ca jayatām vara
43. O best of conquerors, this is how that ancient event unfolded for those whose deeds were effortless: it involved division, the ruin of the kingdom, and ultimately, victory.
43. כך התרחש הדבר בימי קדם לאלה שמעשיהם ללא מאמץ ועייפות. הפילוג, אובדן הממלכה והניצחון, הו מיטב המנצחים.