Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-13, chapter-144

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
युधिष्ठिर उवाच ।
ब्रूहि ब्राह्मणपूजायां व्युष्टिं त्वं मधुसूदन ।
वेत्ता त्वमस्य चार्थस्य वेद त्वां हि पितामहः ॥१॥
1. yudhiṣṭhira uvāca ,
brūhi brāhmaṇapūjāyāṁ vyuṣṭiṁ tvaṁ madhusūdana ,
vettā tvamasya cārthasya veda tvāṁ hi pitāmahaḥ.
वासुदेव उवाच ।
शृणुष्वावहितो राजन्द्विजानां भरतर्षभ ।
यथातत्त्वेन वदतो गुणान्मे कुरुसत्तम ॥२॥
2. vāsudeva uvāca ,
śṛṇuṣvāvahito rājandvijānāṁ bharatarṣabha ,
yathātattvena vadato guṇānme kurusattama.
प्रद्युम्नः परिपप्रच्छ ब्राह्मणैः परिकोपितः ।
किं फलं ब्राह्मणेष्वस्ति पूजायां मधुसूदन ।
ईश्वरस्य सतस्तस्य इह चैव परत्र च ॥३॥
3. pradyumnaḥ paripapraccha brāhmaṇaiḥ parikopitaḥ ,
kiṁ phalaṁ brāhmaṇeṣvasti pūjāyāṁ madhusūdana ,
īśvarasya satastasya iha caiva paratra ca.
सदा द्विजातीन्संपूज्य किं फलं तत्र मानद ।
एतद्ब्रूहि पितः सर्वं सुमहान्संशयोऽत्र मे ॥४॥
4. sadā dvijātīnsaṁpūjya kiṁ phalaṁ tatra mānada ,
etadbrūhi pitaḥ sarvaṁ sumahānsaṁśayo'tra me.
इत्युक्तवचनस्तेन प्रद्युम्नेन तदा त्वहम् ।
प्रत्यब्रुवं महाराज यत्तच्छृणु समाहितः ॥५॥
5. ityuktavacanastena pradyumnena tadā tvaham ,
pratyabruvaṁ mahārāja yattacchṛṇu samāhitaḥ.
व्युष्टिं ब्राह्मणपूजायां रौक्मिणेय निबोध मे ।
एते हि सोमराजान ईश्वराः सुखदुःखयोः ॥६॥
6. vyuṣṭiṁ brāhmaṇapūjāyāṁ raukmiṇeya nibodha me ,
ete hi somarājāna īśvarāḥ sukhaduḥkhayoḥ.
अस्मिँल्लोके रौक्मिणेय तथामुष्मिंश्च पुत्रक ।
ब्राह्मणप्रमुखं सौख्यं न मेऽत्रास्ति विचारणा ॥७॥
7. asmiँlloke raukmiṇeya tathāmuṣmiṁśca putraka ,
brāhmaṇapramukhaṁ saukhyaṁ na me'trāsti vicāraṇā.
ब्राह्मणप्रमुखं वीर्यमायुः कीर्तिर्यशो बलम् ।
लोका लोकेश्वराश्चैव सर्वे ब्राह्मणपूर्वकाः ॥८॥
8. brāhmaṇapramukhaṁ vīryamāyuḥ kīrtiryaśo balam ,
lokā lokeśvarāścaiva sarve brāhmaṇapūrvakāḥ.
तत्कथं नाद्रियेयं वै ईश्वरोऽस्मीति पुत्रक ।
मा ते मन्युर्महाबाहो भवत्वत्र द्विजान्प्रति ॥९॥
9. tatkathaṁ nādriyeyaṁ vai īśvaro'smīti putraka ,
mā te manyurmahābāho bhavatvatra dvijānprati.
ब्राह्मणो हि महद्भूतमस्मिँल्लोके परत्र च ।
भस्म कुर्युर्जगदिदं क्रुद्धाः प्रत्यक्षदर्शिनः ॥१०॥
10. brāhmaṇo hi mahadbhūtamasmiँlloke paratra ca ,
bhasma kuryurjagadidaṁ kruddhāḥ pratyakṣadarśinaḥ.
अन्यानपि सृजेयुश्च लोकाँल्लोकेश्वरांस्तथा ।
कथं तेषु न वर्तेय सम्यग्ज्ञानात्सुतेजसः ॥११॥
11. anyānapi sṛjeyuśca lokāँllokeśvarāṁstathā ,
kathaṁ teṣu na varteya samyagjñānātsutejasaḥ.
अवसन्मद्गृहे तात ब्राह्मणो हरिपिङ्गलः ।
चीरवासा बिल्वदण्डी दीर्घश्मश्रुनखादिमान् ।
दीर्घेभ्यश्च मनुष्येभ्यः प्रमाणादधिको भुवि ॥१२॥
12. avasanmadgṛhe tāta brāhmaṇo haripiṅgalaḥ ,
cīravāsā bilvadaṇḍī dīrghaśmaśrunakhādimān ,
dīrghebhyaśca manuṣyebhyaḥ pramāṇādadhiko bhuvi.
स स्म संचरते लोकान्ये दिव्या ये च मानुषाः ।
इमा गाथा गायमानश्चत्वरेषु सभासु च ॥१३॥
13. sa sma saṁcarate lokānye divyā ye ca mānuṣāḥ ,
imā gāthā gāyamānaścatvareṣu sabhāsu ca.
दुर्वाससं वासयेत्को ब्राह्मणं सत्कृतं गृहे ।
परिभाषां च मे श्रुत्वा को नु दद्यात्प्रतिश्रयम् ।
यो मां कश्चिद्वासयेत न स मां कोपयेदिह ॥१४॥
14. durvāsasaṁ vāsayetko brāhmaṇaṁ satkṛtaṁ gṛhe ,
paribhāṣāṁ ca me śrutvā ko nu dadyātpratiśrayam ,
yo māṁ kaścidvāsayeta na sa māṁ kopayediha.
तं स्म नाद्रियते
कश्चित्ततोऽहं तमवासयम् ॥१५॥
15. taṁ sma nādriyate
kaścittato'haṁ tamavāsayam.
स स्म भुङ्क्ते सहस्राणां बहूनामन्नमेकदा ।
एकदा स्माल्पकं भुङ्क्ते न वैति च पुनर्गृहान् ॥१६॥
16. sa sma bhuṅkte sahasrāṇāṁ bahūnāmannamekadā ,
ekadā smālpakaṁ bhuṅkte na vaiti ca punargṛhān.
अकस्माच्च प्रहसति तथाकस्मात्प्ररोदिति ।
न चास्य वयसा तुल्यः पृथिव्यामभवत्तदा ॥१७॥
17. akasmācca prahasati tathākasmātpraroditi ,
na cāsya vayasā tulyaḥ pṛthivyāmabhavattadā.
सोऽस्मदावसथं गत्वा शय्याश्चास्तरणानि च ।
कन्याश्चालंकृता दग्ध्वा ततो व्यपगतः स्वयम् ॥१८॥
18. so'smadāvasathaṁ gatvā śayyāścāstaraṇāni ca ,
kanyāścālaṁkṛtā dagdhvā tato vyapagataḥ svayam.
अथ मामब्रवीद्भूयः स मुनिः संशितव्रतः ।
कृष्ण पायसमिच्छामि भोक्तुमित्येव सत्वरः ॥१९॥
19. atha māmabravīdbhūyaḥ sa muniḥ saṁśitavrataḥ ,
kṛṣṇa pāyasamicchāmi bhoktumityeva satvaraḥ.
सदैव तु मया तस्य चित्तज्ञेन गृहे जनः ।
सर्वाण्येवान्नपानानि भक्ष्याश्चोच्चावचास्तथा ।
भवन्तु सत्कृतानीति पूर्वमेव प्रचोदितः ॥२०॥
20. sadaiva tu mayā tasya cittajñena gṛhe janaḥ ,
sarvāṇyevānnapānāni bhakṣyāścoccāvacāstathā ,
bhavantu satkṛtānīti pūrvameva pracoditaḥ.
ततोऽहं ज्वलमानं वै पायसं प्रत्यवेदयम् ।
तद्भुक्त्वैव तु स क्षिप्रं ततो वचनमब्रवीत् ।
क्षिप्रमङ्गानि लिम्पस्व पायसेनेति स स्म ह ॥२१॥
21. tato'haṁ jvalamānaṁ vai pāyasaṁ pratyavedayam ,
tadbhuktvaiva tu sa kṣipraṁ tato vacanamabravīt ,
kṣipramaṅgāni limpasva pāyaseneti sa sma ha.
अविमृश्यैव च ततः कृतवानस्मि तत्तथा ।
तेनोच्छिष्टेन गात्राणि शिरश्चैवाभ्यमृक्षयम् ॥२२॥
22. avimṛśyaiva ca tataḥ kṛtavānasmi tattathā ,
tenocchiṣṭena gātrāṇi śiraścaivābhyamṛkṣayam.
स ददर्श तदाभ्याशे मातरं ते शुभाननाम् ।
तामपि स्मयमानः स पायसेनाभ्यलेपयत् ॥२३॥
23. sa dadarśa tadābhyāśe mātaraṁ te śubhānanām ,
tāmapi smayamānaḥ sa pāyasenābhyalepayat.
मुनिः पायसदिग्धाङ्गीं रथे तूर्णमयोजयत् ।
तमारुह्य रथं चैव निर्ययौ स गृहान्मम ॥२४॥
24. muniḥ pāyasadigdhāṅgīṁ rathe tūrṇamayojayat ,
tamāruhya rathaṁ caiva niryayau sa gṛhānmama.
अग्निवर्णो ज्वलन्धीमान्स द्विजो रथधुर्यवत् ।
प्रतोदेनातुदद्बालां रुक्मिणीं मम पश्यतः ॥२५॥
25. agnivarṇo jvalandhīmānsa dvijo rathadhuryavat ,
pratodenātudadbālāṁ rukmiṇīṁ mama paśyataḥ.
न च मे स्तोकमप्यासीद्दुःखमीर्ष्याकृतं तदा ।
ततः स राजमार्गेण महता निर्ययौ बहिः ॥२६॥
26. na ca me stokamapyāsīdduḥkhamīrṣyākṛtaṁ tadā ,
tataḥ sa rājamārgeṇa mahatā niryayau bahiḥ.
तद्दृष्ट्वा महदाश्चर्यं दाशार्हा जातमन्यवः ।
तत्राजल्पन्मिथः केचित्समाभाष्य परस्परम् ॥२७॥
27. taddṛṣṭvā mahadāścaryaṁ dāśārhā jātamanyavaḥ ,
tatrājalpanmithaḥ kecitsamābhāṣya parasparam.
ब्राह्मणा एव जायेरन्नान्यो वर्णः कथंचन ।
को ह्येनं रथमास्थाय जीवेदन्यः पुमानिह ॥२८॥
28. brāhmaṇā eva jāyerannānyo varṇaḥ kathaṁcana ,
ko hyenaṁ rathamāsthāya jīvedanyaḥ pumāniha.
आशीविषविषं तीक्ष्णं ततस्तीक्ष्णतरं विषम् ।
ब्रह्माशीविषदग्धस्य नास्ति कश्चिच्चिकित्सकः ॥२९॥
29. āśīviṣaviṣaṁ tīkṣṇaṁ tatastīkṣṇataraṁ viṣam ,
brahmāśīviṣadagdhasya nāsti kaściccikitsakaḥ.
तस्मिन्व्रजति दुर्धर्षे प्रास्खलद्रुक्मिणी पथि ।
तां नामर्षयत श्रीमांस्ततस्तूर्णमचोदयत् ॥३०॥
30. tasminvrajati durdharṣe prāskhaladrukmiṇī pathi ,
tāṁ nāmarṣayata śrīmāṁstatastūrṇamacodayat.
ततः परमसंक्रुद्धो रथात्प्रस्कन्द्य स द्विजः ।
पदातिरुत्पथेनैव प्राधावद्दक्षिणामुखः ॥३१॥
31. tataḥ paramasaṁkruddho rathātpraskandya sa dvijaḥ ,
padātirutpathenaiva prādhāvaddakṣiṇāmukhaḥ.
तमुत्पथेन धावन्तमन्वधावं द्विजोत्तमम् ।
तथैव पायसादिग्धः प्रसीद भगवन्निति ॥३२॥
32. tamutpathena dhāvantamanvadhāvaṁ dvijottamam ,
tathaiva pāyasādigdhaḥ prasīda bhagavanniti.
ततो विलोक्य तेजस्वी ब्राह्मणो मामुवाच ह ।
जितः क्रोधस्त्वया कृष्ण प्रकृत्यैव महाभुज ॥३३॥
33. tato vilokya tejasvī brāhmaṇo māmuvāca ha ,
jitaḥ krodhastvayā kṛṣṇa prakṛtyaiva mahābhuja.
न तेऽपराधमिह वै दृष्टवानस्मि सुव्रत ।
प्रीतोऽस्मि तव गोविन्द वृणु कामान्यथेप्सितान् ।
प्रसन्नस्य च मे तात पश्य व्युष्टिर्यथाविधा ॥३४॥
34. na te'parādhamiha vai dṛṣṭavānasmi suvrata ,
prīto'smi tava govinda vṛṇu kāmānyathepsitān ,
prasannasya ca me tāta paśya vyuṣṭiryathāvidhā.
यावदेव मनुष्याणामन्ने भावो भविष्यति ।
यथैवान्ने तथा तेषां त्वयि भावो भविष्यति ॥३५॥
35. yāvadeva manuṣyāṇāmanne bhāvo bhaviṣyati ,
yathaivānne tathā teṣāṁ tvayi bhāvo bhaviṣyati.
यावच्च पुण्या लोकेषु त्वयि कीर्तिर्भविष्यति ।
त्रिषु लोकेषु तावच्च वैशिष्ट्यं प्रतिपत्स्यसे ।
सुप्रियः सर्वलोकस्य भविष्यसि जनार्दन ॥३६॥
36. yāvacca puṇyā lokeṣu tvayi kīrtirbhaviṣyati ,
triṣu lokeṣu tāvacca vaiśiṣṭyaṁ pratipatsyase ,
supriyaḥ sarvalokasya bhaviṣyasi janārdana.
यत्ते भिन्नं च दग्धं च यच्च किंचिद्विनाशितम् ।
सर्वं तथैव द्रष्टासि विशिष्टं वा जनार्दन ॥३७॥
37. yatte bhinnaṁ ca dagdhaṁ ca yacca kiṁcidvināśitam ,
sarvaṁ tathaiva draṣṭāsi viśiṣṭaṁ vā janārdana.
यावदेतत्प्रलिप्तं ते गात्रेषु मधुसूदन ।
अतो मृत्युभयं नास्ति यावदिच्छा तवाच्युत ॥३८॥
38. yāvadetatpraliptaṁ te gātreṣu madhusūdana ,
ato mṛtyubhayaṁ nāsti yāvadicchā tavācyuta.
न तु पादतले लिप्ते कस्मात्ते पुत्रकाद्य वै ।
नैतन्मे प्रियमित्येव स मां प्रीतोऽब्रवीत्तदा ।
इत्युक्तोऽहं शरीरं स्वमपश्यं श्रीसमायुतम् ॥३९॥
39. na tu pādatale lipte kasmātte putrakādya vai ,
naitanme priyamityeva sa māṁ prīto'bravīttadā ,
ityukto'haṁ śarīraṁ svamapaśyaṁ śrīsamāyutam.
रुक्मिणीं चाब्रवीत्प्रीतः सर्वस्त्रीणां वरं यशः ।
कीर्तिं चानुत्तमां लोके समवाप्स्यसि शोभने ॥४०॥
40. rukmiṇīṁ cābravītprītaḥ sarvastrīṇāṁ varaṁ yaśaḥ ,
kīrtiṁ cānuttamāṁ loke samavāpsyasi śobhane.
न त्वां जरा वा रोगो वा वैवर्ण्यं चापि भामिनि ।
स्प्रक्ष्यन्ति पुण्यगन्धा च कृष्णमाराधयिष्यसि ॥४१॥
41. na tvāṁ jarā vā rogo vā vaivarṇyaṁ cāpi bhāmini ,
sprakṣyanti puṇyagandhā ca kṛṣṇamārādhayiṣyasi.
षोडशानां सहस्राणां वधूनां केशवस्य ह ।
वरिष्ठा सहलोक्या च केशवस्य भविष्यसि ॥४२॥
42. ṣoḍaśānāṁ sahasrāṇāṁ vadhūnāṁ keśavasya ha ,
variṣṭhā sahalokyā ca keśavasya bhaviṣyasi.
तव मातरमित्युक्त्वा ततो मां पुनरब्रवीत् ।
प्रस्थितः सुमहातेजा दुर्वासा वह्निवज्ज्वलन् ॥४३॥
43. tava mātaramityuktvā tato māṁ punarabravīt ,
prasthitaḥ sumahātejā durvāsā vahnivajjvalan.
एषैव ते बुद्धिरस्तु ब्राह्मणान्प्रति केशव ।
इत्युक्त्वा स तदा पुत्र तत्रैवान्तरधीयत ॥४४॥
44. eṣaiva te buddhirastu brāhmaṇānprati keśava ,
ityuktvā sa tadā putra tatraivāntaradhīyata.
तस्मिन्नन्तर्हिते चाहमुपांशुव्रतमादिशम् ।
यत्किंचिद्ब्राह्मणो ब्रूयात्सर्वं कुर्यामिति प्रभो ॥४५॥
45. tasminnantarhite cāhamupāṁśuvratamādiśam ,
yatkiṁcidbrāhmaṇo brūyātsarvaṁ kuryāmiti prabho.
एतद्व्रतमहं कृत्वा मात्रा ते सह पुत्रक ।
ततः परमहृष्टात्मा प्राविशं गृहमेव च ॥४६॥
46. etadvratamahaṁ kṛtvā mātrā te saha putraka ,
tataḥ paramahṛṣṭātmā prāviśaṁ gṛhameva ca.
प्रविष्टमात्रश्च गृहे सर्वं पश्यामि तन्नवम् ।
यद्भिन्नं यच्च वै दग्धं तेन विप्रेण पुत्रक ॥४७॥
47. praviṣṭamātraśca gṛhe sarvaṁ paśyāmi tannavam ,
yadbhinnaṁ yacca vai dagdhaṁ tena vipreṇa putraka.
ततोऽहं विस्मयं प्राप्तः सर्वं दृष्ट्वा नवं दृढम् ।
अपूजयं च मनसा रौक्मिणेय द्विजं तदा ॥४८॥
48. tato'haṁ vismayaṁ prāptaḥ sarvaṁ dṛṣṭvā navaṁ dṛḍham ,
apūjayaṁ ca manasā raukmiṇeya dvijaṁ tadā.
इत्यहं रौक्मिणेयस्य पृच्छतो भरतर्षभ ।
माहात्म्यं द्विजमुख्यस्य सर्वमाख्यातवांस्तदा ॥४९॥
49. ityahaṁ raukmiṇeyasya pṛcchato bharatarṣabha ,
māhātmyaṁ dvijamukhyasya sarvamākhyātavāṁstadā.
तथा त्वमपि कौन्तेय ब्राह्मणान्सततं प्रभो ।
पूजयस्व महाभागान्वाग्भिर्दानैश्च नित्यदा ॥५०॥
50. tathā tvamapi kaunteya brāhmaṇānsatataṁ prabho ,
pūjayasva mahābhāgānvāgbhirdānaiśca nityadā.
एवं व्युष्टिमहं प्राप्तो ब्राह्मणानां प्रसादजाम् ।
यच्च मामाह भीष्मोऽयं तत्सत्यं भरतर्षभ ॥५१॥
51. evaṁ vyuṣṭimahaṁ prāpto brāhmaṇānāṁ prasādajām ,
yacca māmāha bhīṣmo'yaṁ tatsatyaṁ bharatarṣabha.