Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-17, chapter-1

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
जनमेजय उवाच ।
एवं वृष्ण्यन्धककुले श्रुत्वा मौसलमाहवम् ।
पाण्डवाः किमकुर्वन्त तथा कृष्णे दिवं गते ॥१॥
1. janamejaya uvāca ,
evaṁ vṛṣṇyandhakakule śrutvā mausalamāhavam ,
pāṇḍavāḥ kimakurvanta tathā kṛṣṇe divaṁ gate.
वैशंपायन उवाच ।
श्रुत्वैव कौरवो राजा वृष्णीनां कदनं महत् ।
प्रस्थाने मतिमाधाय वाक्यमर्जुनमब्रवीत् ॥२॥
2. vaiśaṁpāyana uvāca ,
śrutvaiva kauravo rājā vṛṣṇīnāṁ kadanaṁ mahat ,
prasthāne matimādhāya vākyamarjunamabravīt.
कालः पचति भूतानि सर्वाण्येव महामते ।
कर्मन्यासमहं मन्ये त्वमपि द्रष्टुमर्हसि ॥३॥
3. kālaḥ pacati bhūtāni sarvāṇyeva mahāmate ,
karmanyāsamahaṁ manye tvamapi draṣṭumarhasi.
इत्युक्तः स तु कौन्तेयः कालः काल इति ब्रुवन् ।
अन्वपद्यत तद्वाक्यं भ्रातुर्ज्येष्ठस्य वीर्यवान् ॥४॥
4. ityuktaḥ sa tu kaunteyaḥ kālaḥ kāla iti bruvan ,
anvapadyata tadvākyaṁ bhrāturjyeṣṭhasya vīryavān.
अर्जुनस्य मतं ज्ञात्वा भीमसेनो यमौ तथा ।
अन्वपद्यन्त तद्वाक्यं यदुक्तं सव्यसाचिना ॥५॥
5. arjunasya mataṁ jñātvā bhīmaseno yamau tathā ,
anvapadyanta tadvākyaṁ yaduktaṁ savyasācinā.
ततो युयुत्सुमानाय्य प्रव्रजन्धर्मकाम्यया ।
राज्यं परिददौ सर्वं वैश्यापुत्रे युधिष्ठिरः ॥६॥
6. tato yuyutsumānāyya pravrajandharmakāmyayā ,
rājyaṁ paridadau sarvaṁ vaiśyāputre yudhiṣṭhiraḥ.
अभिषिच्य स्वराज्ये तु तं राजानं परिक्षितम् ।
दुःखार्तश्चाब्रवीद्राजा सुभद्रां पाण्डवाग्रजः ॥७॥
7. abhiṣicya svarājye tu taṁ rājānaṁ parikṣitam ,
duḥkhārtaścābravīdrājā subhadrāṁ pāṇḍavāgrajaḥ.
एष पुत्रस्य ते पुत्रः कुरुराजो भविष्यति ।
यदूनां परिशेषश्च वज्रो राजा कृतश्च ह ॥८॥
8. eṣa putrasya te putraḥ kururājo bhaviṣyati ,
yadūnāṁ pariśeṣaśca vajro rājā kṛtaśca ha.
परिक्षिद्धास्तिनपुरे शक्रप्रस्थे तु यादवः ।
वज्रो राजा त्वया रक्ष्यो मा चाधर्मे मनः कृथाः ॥९॥
9. parikṣiddhāstinapure śakraprasthe tu yādavaḥ ,
vajro rājā tvayā rakṣyo mā cādharme manaḥ kṛthāḥ.
इत्युक्त्वा धर्मराजः स वासुदेवस्य धीमतः ।
मातुलस्य च वृद्धस्य रामादीनां तथैव च ॥१०॥
10. ityuktvā dharmarājaḥ sa vāsudevasya dhīmataḥ ,
mātulasya ca vṛddhasya rāmādīnāṁ tathaiva ca.
भ्रातृभिः सह धर्मात्मा कृत्वोदकमतन्द्रितः ।
श्राद्धान्युद्दिश्य सर्वेषां चकार विधिवत्तदा ॥११॥
11. bhrātṛbhiḥ saha dharmātmā kṛtvodakamatandritaḥ ,
śrāddhānyuddiśya sarveṣāṁ cakāra vidhivattadā.
ददौ रत्नानि वासांसि ग्रामानश्वान्रथानपि ।
स्त्रियश्च द्विजमुख्येभ्यो गवां शतसहस्रशः ॥१२॥
12. dadau ratnāni vāsāṁsi grāmānaśvānrathānapi ,
striyaśca dvijamukhyebhyo gavāṁ śatasahasraśaḥ.
कृपमभ्यर्च्य च गुरुमर्थमानपुरस्कृतम् ।
शिष्यं परिक्षितं तस्मै ददौ भरतसत्तमः ॥१३॥
13. kṛpamabhyarcya ca gurumarthamānapuraskṛtam ,
śiṣyaṁ parikṣitaṁ tasmai dadau bharatasattamaḥ.
ततस्तु प्रकृतीः सर्वाः समानाय्य युधिष्ठिरः ।
सर्वमाचष्ट राजर्षिश्चिकीर्षितमथात्मनः ॥१४॥
14. tatastu prakṛtīḥ sarvāḥ samānāyya yudhiṣṭhiraḥ ,
sarvamācaṣṭa rājarṣiścikīrṣitamathātmanaḥ.
ते श्रुत्वैव वचस्तस्य पौरजानपदा जनाः ।
भृशमुद्विग्नमनसो नाभ्यनन्दन्त तद्वचः ॥१५॥
15. te śrutvaiva vacastasya paurajānapadā janāḥ ,
bhṛśamudvignamanaso nābhyanandanta tadvacaḥ.
नैवं कर्तव्यमिति ते तदोचुस्ते नराधिपम् ।
न च राजा तथाकार्षीत्कालपर्यायधर्मवित् ॥१६॥
16. naivaṁ kartavyamiti te tadocuste narādhipam ,
na ca rājā tathākārṣītkālaparyāyadharmavit.
ततोऽनुमान्य धर्मात्मा पौरजानपदं जनम् ।
गमनाय मतिं चक्रे भ्रातरश्चास्य ते तदा ॥१७॥
17. tato'numānya dharmātmā paurajānapadaṁ janam ,
gamanāya matiṁ cakre bhrātaraścāsya te tadā.
ततः स राजा कौरव्यो धर्मपुत्रो युधिष्ठिरः ।
उत्सृज्याभरणान्यङ्गाज्जगृहे वल्कलान्युत ॥१८॥
18. tataḥ sa rājā kauravyo dharmaputro yudhiṣṭhiraḥ ,
utsṛjyābharaṇānyaṅgājjagṛhe valkalānyuta.
भीमार्जुनौ यमौ चैव द्रौपदी च यशस्विनी ।
तथैव सर्वे जगृहुर्वल्कलानि जनाधिप ॥१९॥
19. bhīmārjunau yamau caiva draupadī ca yaśasvinī ,
tathaiva sarve jagṛhurvalkalāni janādhipa.
विधिवत्कारयित्वेष्टिं नैष्ठिकीं भरतर्षभ ।
समुत्सृज्याप्सु सर्वेऽग्नीन्प्रतस्थुर्नरपुंगवाः ॥२०॥
20. vidhivatkārayitveṣṭiṁ naiṣṭhikīṁ bharatarṣabha ,
samutsṛjyāpsu sarve'gnīnpratasthurnarapuṁgavāḥ.
ततः प्ररुरुदुः सर्वाः स्त्रियो दृष्ट्वा नरर्षभान् ।
प्रस्थितान्द्रौपदीषष्ठान्पुरा द्यूतजितान्यथा ॥२१॥
21. tataḥ praruruduḥ sarvāḥ striyo dṛṣṭvā nararṣabhān ,
prasthitāndraupadīṣaṣṭhānpurā dyūtajitānyathā.
हर्षोऽभवच्च सर्वेषां भ्रातॄणां गमनं प्रति ।
युधिष्ठिरमतं ज्ञात्वा वृष्णिक्षयमवेक्ष्य च ॥२२॥
22. harṣo'bhavacca sarveṣāṁ bhrātṝṇāṁ gamanaṁ prati ,
yudhiṣṭhiramataṁ jñātvā vṛṣṇikṣayamavekṣya ca.
भ्रातरः पञ्च कृष्णा च षष्ठी श्वा चैव सप्तमः ।
आत्मना सप्तमो राजा निर्ययौ गजसाह्वयात् ।
पौरैरनुगतो दूरं सर्वैरन्तःपुरैस्तथा ॥२३॥
23. bhrātaraḥ pañca kṛṣṇā ca ṣaṣṭhī śvā caiva saptamaḥ ,
ātmanā saptamo rājā niryayau gajasāhvayāt ,
paurairanugato dūraṁ sarvairantaḥpuraistathā.
न चैनमशकत्कश्चिन्निवर्तस्वेति भाषितुम् ।
न्यवर्तन्त ततः सर्वे नरा नगरवासिनः ॥२४॥
24. na cainamaśakatkaścinnivartasveti bhāṣitum ,
nyavartanta tataḥ sarve narā nagaravāsinaḥ.
कृपप्रभृतयश्चैव युयुत्सुं पर्यवारयन् ।
विवेश गङ्गां कौरव्य उलूपी भुजगात्मजा ॥२५॥
25. kṛpaprabhṛtayaścaiva yuyutsuṁ paryavārayan ,
viveśa gaṅgāṁ kauravya ulūpī bhujagātmajā.
चित्राङ्गदा ययौ चापि मणिपूरपुरं प्रति ।
शिष्टाः परिक्षितं त्वन्या मातरः पर्यवारयन् ॥२६॥
26. citrāṅgadā yayau cāpi maṇipūrapuraṁ prati ,
śiṣṭāḥ parikṣitaṁ tvanyā mātaraḥ paryavārayan.
पाण्डवाश्च महात्मानो द्रौपदी च यशस्विनी ।
कृतोपवासाः कौरव्य प्रययुः प्राङ्मुखास्ततः ॥२७॥
27. pāṇḍavāśca mahātmāno draupadī ca yaśasvinī ,
kṛtopavāsāḥ kauravya prayayuḥ prāṅmukhāstataḥ.
योगयुक्ता महात्मानस्त्यागधर्ममुपेयुषः ।
अभिजग्मुर्बहून्देशान्सरितः पर्वतांस्तथा ॥२८॥
28. yogayuktā mahātmānastyāgadharmamupeyuṣaḥ ,
abhijagmurbahūndeśānsaritaḥ parvatāṁstathā.
युधिष्ठिरो ययावग्रे भीमस्तु तदनन्तरम् ।
अर्जुनस्तस्य चान्वेव यमौ चैव यथाक्रमम् ॥२९॥
29. yudhiṣṭhiro yayāvagre bhīmastu tadanantaram ,
arjunastasya cānveva yamau caiva yathākramam.
पृष्ठतस्तु वरारोहा श्यामा पद्मदलेक्षणा ।
द्रौपदी योषितां श्रेष्ठा ययौ भरतसत्तम ॥३०॥
30. pṛṣṭhatastu varārohā śyāmā padmadalekṣaṇā ,
draupadī yoṣitāṁ śreṣṭhā yayau bharatasattama.
श्वा चैवानुययावेकः पाण्डवान्प्रस्थितान्वने ।
क्रमेण ते ययुर्वीरा लौहित्यं सलिलार्णवम् ॥३१॥
31. śvā caivānuyayāvekaḥ pāṇḍavānprasthitānvane ,
krameṇa te yayurvīrā lauhityaṁ salilārṇavam.
गाण्डीवं च धनुर्दिव्यं न मुमोच धनंजयः ।
रत्नलोभान्महाराज तौ चाक्षय्यौ महेषुधी ॥३२॥
32. gāṇḍīvaṁ ca dhanurdivyaṁ na mumoca dhanaṁjayaḥ ,
ratnalobhānmahārāja tau cākṣayyau maheṣudhī.
अग्निं ते ददृशुस्तत्र स्थितं शैलमिवाग्रतः ।
मार्गमावृत्य तिष्ठन्तं साक्षात्पुरुषविग्रहम् ॥३३॥
33. agniṁ te dadṛśustatra sthitaṁ śailamivāgrataḥ ,
mārgamāvṛtya tiṣṭhantaṁ sākṣātpuruṣavigraham.
ततो देवः स सप्तार्चिः पाण्डवानिदमब्रवीत् ।
भो भो पाण्डुसुता वीराः पावकं मां विबोधत ॥३४॥
34. tato devaḥ sa saptārciḥ pāṇḍavānidamabravīt ,
bho bho pāṇḍusutā vīrāḥ pāvakaṁ māṁ vibodhata.
युधिष्ठिर महाबाहो भीमसेन परंतप ।
अर्जुनाश्विसुतौ वीरौ निबोधत वचो मम ॥३५॥
35. yudhiṣṭhira mahābāho bhīmasena paraṁtapa ,
arjunāśvisutau vīrau nibodhata vaco mama.
अहमग्निः कुरुश्रेष्ठा मया दग्धं च खाण्डवम् ।
अर्जुनस्य प्रभावेण तथा नारायणस्य च ॥३६॥
36. ahamagniḥ kuruśreṣṭhā mayā dagdhaṁ ca khāṇḍavam ,
arjunasya prabhāveṇa tathā nārāyaṇasya ca.
अयं वः फल्गुनो भ्राता गाण्डीवं परमायुधम् ।
परित्यज्य वनं यातु नानेनार्थोऽस्ति कश्चन ॥३७॥
37. ayaṁ vaḥ phalguno bhrātā gāṇḍīvaṁ paramāyudham ,
parityajya vanaṁ yātu nānenārtho'sti kaścana.
चक्ररत्नं तु यत्कृष्णे स्थितमासीन्महात्मनि ।
गतं तच्च पुनर्हस्ते कालेनैष्यति तस्य ह ॥३८॥
38. cakraratnaṁ tu yatkṛṣṇe sthitamāsīnmahātmani ,
gataṁ tacca punarhaste kālenaiṣyati tasya ha.
वरुणादाहृतं पूर्वं मयैतत्पार्थकारणात् ।
गाण्डीवं कार्मुकश्रेष्ठं वरुणायैव दीयताम् ॥३९॥
39. varuṇādāhṛtaṁ pūrvaṁ mayaitatpārthakāraṇāt ,
gāṇḍīvaṁ kārmukaśreṣṭhaṁ varuṇāyaiva dīyatām.
ततस्ते भ्रातरः सर्वे धनंजयमचोदयन् ।
स जले प्राक्षिपत्तत्तु तथाक्षय्यौ महेषुधी ॥४०॥
40. tataste bhrātaraḥ sarve dhanaṁjayamacodayan ,
sa jale prākṣipattattu tathākṣayyau maheṣudhī.
ततोऽग्निर्भरतश्रेष्ठ तत्रैवान्तरधीयत ।
ययुश्च पाण्डवा वीरास्ततस्ते दक्षिणामुखाः ॥४१॥
41. tato'gnirbharataśreṣṭha tatraivāntaradhīyata ,
yayuśca pāṇḍavā vīrāstataste dakṣiṇāmukhāḥ.
ततस्ते तूत्तरेणैव तीरेण लवणाम्भसः ।
जग्मुर्भरतशार्दूल दिशं दक्षिणपश्चिमम् ॥४२॥
42. tataste tūttareṇaiva tīreṇa lavaṇāmbhasaḥ ,
jagmurbharataśārdūla diśaṁ dakṣiṇapaścimam.
ततः पुनः समावृत्ताः पश्चिमां दिशमेव ते ।
ददृशुर्द्वारकां चापि सागरेण परिप्लुताम् ॥४३॥
43. tataḥ punaḥ samāvṛttāḥ paścimāṁ diśameva te ,
dadṛśurdvārakāṁ cāpi sāgareṇa pariplutām.
उदीचीं पुनरावृत्त्य ययुर्भरतसत्तमाः ।
प्रादक्षिण्यं चिकीर्षन्तः पृथिव्या योगधर्मिणः ॥४४॥
44. udīcīṁ punarāvṛttya yayurbharatasattamāḥ ,
prādakṣiṇyaṁ cikīrṣantaḥ pṛthivyā yogadharmiṇaḥ.