Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-3, chapter-182

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
वैशंपायन उवाच ।
मार्कण्डेयं महात्मानमूचुः पाण्डुसुतास्तदा ।
माहात्म्यं द्विजमुख्यानां श्रोतुमिच्छाम कथ्यताम् ॥१॥
1. vaiśaṁpāyana uvāca ,
mārkaṇḍeyaṁ mahātmānamūcuḥ pāṇḍusutāstadā ,
māhātmyaṁ dvijamukhyānāṁ śrotumicchāma kathyatām.
1. vaiśaṃpāyanaḥ uvāca | mārkaṇḍeyam mahātmānam ūcuḥ pāṇḍusutāḥ
tadā | māhātmyam dvijamukhyānām śrotum icchāma kathyatām
1. Vaiśaṃpāyana said: Then the sons of Pāṇḍu spoke to the great-souled Mārkaṇḍeya, saying, 'We wish to hear the greatness of the foremost among the twice-born (dvija). Please narrate it.'
1. וַישַׁמְפָּאיַנַה אמר: בני פָּאנְדוּ אמרו אז למָארְקַנְדֵיַה בעל הנשמה הגדולה, אנו רוצים לשמוע על גדולתם של ראשי הבְּרַהְמִינִים, אנא ספר.
एवमुक्तः स भगवान्मार्कण्डेयो महातपाः ।
उवाच सुमहातेजाः सर्वशास्त्रविशारदः ॥२॥
2. evamuktaḥ sa bhagavānmārkaṇḍeyo mahātapāḥ ,
uvāca sumahātejāḥ sarvaśāstraviśāradaḥ.
2. evam uktaḥ sa bhagavān mārkaṇḍeyaḥ mahātapāḥ
| uvāca sumahātejāḥ sarvaśāstraviśāradaḥ
2. Thus addressed, that revered Mārkaṇḍeya, who practiced great austerity (tapas), possessed immense glory, and was an expert in all scriptures, then spoke.
2. כשנאמר לו כך, מָארְקַנְדֵיַה האדון, בעל תרגולי העוצמה הגדולים, בעל ההדר הרב וידען בכל הכתבים, אמר,
हैहयानां कुलकरो राजा परपुरंजयः ।
कुमारो रूपसंपन्नो मृगयामचरद्बली ॥३॥
3. haihayānāṁ kulakaro rājā parapuraṁjayaḥ ,
kumāro rūpasaṁpanno mṛgayāmacaradbalī.
3. haihayānām kulakaraḥ rājā parapurañjayaḥ |
kumāraḥ rūpasaṃpannaḥ mṛgayām acarat balī
3. A powerful prince, the founder of the Haihaya dynasty, a king who was a conqueror of enemy cities and endowed with beauty, engaged in hunting.
3. (היה) נסיך מלכותי, מייסד שושלת בני הַיהַיַה, כובש ערי אויבים, יפה תואר וחזק, והוא יצא לצוד.
चरमाणस्तु सोऽरण्ये तृणवीरुत्समावृते ।
कृष्णाजिनोत्तरासङ्गं ददर्श मुनिमन्तिके ।
स तेन निहतोऽरण्ये मन्यमानेन वै मृगम् ॥४॥
4. caramāṇastu so'raṇye tṛṇavīrutsamāvṛte ,
kṛṣṇājinottarāsaṅgaṁ dadarśa munimantike ,
sa tena nihato'raṇye manyamānena vai mṛgam.
4. caramāṇaḥ tu saḥ araṇye tṛṇavīrutsamāvṛte
| kṛṣṇājinottarāsaṅgam
dadarśa munim antike | sa tena
nihataḥ araṇye manyamānena vai mṛgam
4. While he (the prince) was moving about in the forest, which was covered with grass and creepers, he saw a sage nearby who wore an upper garment of black deer skin. The sage was indeed killed in the forest by him (the prince), who mistook him for a deer.
4. בעודו מסתובב ביער המכוסה עשב וצמחים מטפסים, הבחין מקרוב בקדוש שעל כתפיו עור אנטילופה שחור. הנסיך הרג אותו ביער, כשהוא חושב בטעות שזו חיית ציד.
व्यथितः कर्म तत्कृत्वा शोकोपहतचेतनः ।
जगाम हैहयानां वै सकाशं प्रथितात्मनाम् ॥५॥
5. vyathitaḥ karma tatkṛtvā śokopahatacetanaḥ ,
jagāma haihayānāṁ vai sakāśaṁ prathitātmanām.
5. vyathitaḥ karma tat kṛtvā śokopahatacetanaḥ
jagāma haihayānāṃ vai sakāśaṃ prathitātmanām
5. Distressed and with his mind overwhelmed by sorrow after committing that act (karma), he indeed went to the presence of the renowned Haihayas (ātman).
5. הנסיך התייסר מכך שעשה את המעשה ההוא, רוחו נפגעה מצער, והוא הלך אל בני הַיהַיַה המפורסמים.
राज्ञां राजीवनेत्रोसौ कुमारः पृथिवीपते ।
तेषां च तद्यथावृत्तं कथयामास वै तदा ॥६॥
6. rājñāṁ rājīvanetrosau kumāraḥ pṛthivīpate ,
teṣāṁ ca tadyathāvṛttaṁ kathayāmāsa vai tadā.
6. rājñāṃ rājīvanetraḥ asau kumāraḥ pṛthivīpate
teṣāṃ ca tat yathāvṛttaṃ kathayāmāsa vai tadā
6. O King (pṛthivīpati), that lotus-eyed prince then narrated to those kings (rājñām) exactly what had happened.
6. הו אדון הארץ, הנסיך ההוא בעל עיני הלוטוס סיפר אז למלכים ההם בדיוק את מה שאירע.
तं चापि हिंसितं तात मुनिं मूलफलाशिनम् ।
श्रुत्वा दृष्ट्वा च ते तत्र बभूवुर्दीनमानसाः ॥७॥
7. taṁ cāpi hiṁsitaṁ tāta muniṁ mūlaphalāśinam ,
śrutvā dṛṣṭvā ca te tatra babhūvurdīnamānasāḥ.
7. taṃ ca api hiṃsitaṃ tāta muniṃ mūlaphalāśinam
śrutvā dṛṣṭvā ca te tatra babhūvuḥ dīnamānasāḥ
7. And, O dear one (tāta), having heard and then witnessed that sage (muni) - who subsisted on roots and fruits - harmed, they (the Haihayas) became distressed in mind.
7. גם כששמעו וראו, הו יקירי, שהקדוש ההוא, שניזון משורשים ופירות, נהרג, נעצבה רוחם שם.
कस्यायमिति ते सर्वे मार्गमाणास्ततस्ततः ।
जग्मुश्चारिष्टनेमेस्ते तार्क्ष्यस्याश्रममञ्जसा ॥८॥
8. kasyāyamiti te sarve mārgamāṇāstatastataḥ ,
jagmuścāriṣṭanemeste tārkṣyasyāśramamañjasā.
8. kasya ayaṃ iti te sarve mārgamāṇāḥ tataḥ tataḥ
jagmuḥ ca ariṣṭanemeḥ te tārkṣyasya āśramaṃ añjasā
8. All of them, asking 'Whose is this (muni)?', searched hither and thither. Then, those (Haihayas) went directly to the hermitage (āśrama) of Ariṣṭanemi, also known as Tārkṣya.
8. הם ביררו לכל עבר של מי הקדוש הזה, ולבסוף הלכו כולם במהירות אל משכנו של טָארְקְשְׁיַה אַרִישְׁתַנֵמִי.
तेऽभिवाद्य महात्मानं तं मुनिं संशितव्रतम् ।
तस्थुः सर्वे स तु मुनिस्तेषां पूजामथाहरत् ॥९॥
9. te'bhivādya mahātmānaṁ taṁ muniṁ saṁśitavratam ,
tasthuḥ sarve sa tu munisteṣāṁ pūjāmathāharat.
9. te abhivādya mahātmānam tam munim saṃśitavratam
tasthuḥ sarve sa tu muniḥ teṣām pūjām atha aharat
9. They all stood after respectfully saluting that great-souled (mahātman) sage, who was dedicated to severe vows. Then, that sage, in turn, offered them hospitality.
9. כולם קדו בפני הקדוש הגדול ההוא, איש הנדרים הקפדניים, ועמדו לפניו, והוא קיבל את פניהם בכבוד.
ते तमूचुर्महात्मानं न वयं सत्क्रियां मुने ।
त्वत्तोऽर्हाः कर्मदोषेण ब्राह्मणो हिंसितो हि नः ॥१०॥
10. te tamūcurmahātmānaṁ na vayaṁ satkriyāṁ mune ,
tvatto'rhāḥ karmadoṣeṇa brāhmaṇo hiṁsito hi naḥ.
10. te tam ūcuḥ mahātmānam na vayam satkriyām mune
tvattaḥ arhāḥ karmadoṣeṇa brāhmaṇaḥ hiṃsitaḥ hi naḥ
10. They said to that great-souled (mahātman) sage, "O sage, we are not worthy of hospitality from you, because we have indeed killed a Brahmin due to the fault of our deeds (karma)."
10. הם אמרו לו, הו קדוש, איננו ראויים לכיבוד מידך, כי בשל פגם במעשינו הרגנו בְּרַהְמִין.
तानब्रवीत्स विप्रर्षिः कथं वो ब्राह्मणो हतः ।
क्व चासौ ब्रूत सहिताः पश्यध्वं मे तपोबलम् ॥११॥
11. tānabravītsa viprarṣiḥ kathaṁ vo brāhmaṇo hataḥ ,
kva cāsau brūta sahitāḥ paśyadhvaṁ me tapobalam.
11. tān abravīt sa viprarṣiḥ katham vaḥ brāhmaṇaḥ hataḥ
kva ca asau brūta sahitāḥ paśyadhvam me tapobalam
11. That Brahmin-sage (viprarṣi) said to them, "How was a Brahmin killed by you? And where is he? All of you, tell me. Then, witness my ascetic power (tapas)."
11. החוזה הבְּרַהְמִין ההוא אמר להם, איך נהרג הבְּרַהְמִין על ידיכם? והיכן הוא? אמרו כולכם יחד, וראו את כוחה של העוצמה הרוחנית שלי.
ते तु तत्सर्वमखिलमाख्यायास्मै यथातथम् ।
नापश्यंस्तमृषिं तत्र गतासुं ते समागताः ।
अन्वेषमाणाः सव्रीडाः स्वप्नवद्गतमानसाः ॥१२॥
12. te tu tatsarvamakhilamākhyāyāsmai yathātatham ,
nāpaśyaṁstamṛṣiṁ tatra gatāsuṁ te samāgatāḥ ,
anveṣamāṇāḥ savrīḍāḥ svapnavadgatamānasāḥ.
12. te tu tat sarvam akhilam ākhyāya
asmai yathātatham na apaśyan tam ṛṣim
tatra gatāsum te samāgatāḥ anveṣamāṇāḥ
savrīḍāḥ svapnavat gatamanasaḥ
12. But after they had truly explained the entire situation to him (the Brahmin-sage), they did not find that sage (the murdered Brahmin) there; he was lifeless. Those who had gathered, searching, were filled with shame and their minds were lost as if in a dream.
12. הם סיפרו לו את הכול במלואו כפי שהיה, אך כשהגיעו יחד למקום לא ראו שם את החוזה המת. הם חיפשו אותו בבושה, ורוחם הייתה מבולבלת כמו בחלום.
तानब्रवीत्तत्र मुनिस्तार्क्ष्यः परपुरंजयः ।
स्यादयं ब्राह्मणः सोऽथ यो युष्माभिर्विनाशितः ।
पुत्रो ह्ययं मम नृपास्तपोबलसमन्वितः ॥१३॥
13. tānabravīttatra munistārkṣyaḥ parapuraṁjayaḥ ,
syādayaṁ brāhmaṇaḥ so'tha yo yuṣmābhirvināśitaḥ ,
putro hyayaṁ mama nṛpāstapobalasamanvitaḥ.
13. tān abravīt tatra muniḥ tārkṣyaḥ
parapurañjayaḥ syāt ayam brāhmaṇaḥ saḥ
atha yaḥ yuṣmābhiḥ vināśitaḥ putraḥ
hi ayam mama nṛpāḥ tapasbalasamanvitaḥ
13. There, the sage Tārkṣya, the conqueror of enemy cities, said to them, 'This Brahmin is the one who was destroyed by you. Indeed, O kings, this is my son, endowed with the strength of asceticism (tapas).'
13. הקדוש טָארְקְשְׁיַה, כובש ערי האויב, אמר להם שם, אולי זה הבְּרַהְמִין שהרגתם? הבן הזה הוא בני, הו מלכים, והוא בעל עוצמה רוחנית גדולה.
ते तु दृष्ट्वैव तमृषिं विस्मयं परमं गताः ।
महदाश्चर्यमिति वै विब्रुवाणा महीपते ॥१४॥
14. te tu dṛṣṭvaiva tamṛṣiṁ vismayaṁ paramaṁ gatāḥ ,
mahadāścaryamiti vai vibruvāṇā mahīpate.
14. te tu dṛṣṭvā eva tam ṛṣim vismayam paramam
gatāḥ mahat āścaryam iti vai vivruvāṇāḥ mahīpate
14. But they, upon seeing that sage, were greatly astonished, exclaiming, 'This is indeed a great wonder,' O king.
14. הו אדון הארץ, ברגע שראו את החוזה הם נתקפו תדהמה עצומה, וקראו שזהו פלא גדול.
मृतो ह्ययमतो दृष्टः कथं जीवितमाप्तवान् ।
किमेतत्तपसो वीर्यं येनायं जीवितः पुनः ।
श्रोतुमिच्छाम विप्रर्षे यदि श्रोतव्यमित्युत ॥१५॥
15. mṛto hyayamato dṛṣṭaḥ kathaṁ jīvitamāptavān ,
kimetattapaso vīryaṁ yenāyaṁ jīvitaḥ punaḥ ,
śrotumicchāma viprarṣe yadi śrotavyamityuta.
15. mṛtaḥ hi ayam atas dṛṣṭaḥ katham
jīvitam āptavān kim etat tapasas vīryam
yena ayam jīvitaḥ punaḥ śrotum
icchāma viprarṣe yadi śrotavyam iti uta
15. Indeed, this one was seen as dead, so how did he regain life? What is this power (vīrya) of asceticism (tapas) by which he has been revived again? O Brahmin sage (viprarṣi), we wish to hear this, if it is indeed something that should be heard.
15. הו חוזה בְּרַהְמִין, ראינו אותו מת, איך שב לחיים? מהו כוחה של העוצמה הרוחנית שבזכותה הוא חי שוב? נרצה לשמוע, אם ראוי הדבר להישמע.
स तानुवाच नास्माकं मृत्युः प्रभवते नृपाः ।
कारणं वः प्रवक्ष्यामि हेतुयोगं समासतः ॥१६॥
16. sa tānuvāca nāsmākaṁ mṛtyuḥ prabhavate nṛpāḥ ,
kāraṇaṁ vaḥ pravakṣyāmi hetuyogaṁ samāsataḥ.
16. saḥ tān uvāca na asmākam mṛtyuḥ prabhavate nṛpāḥ
kāraṇam vaḥ pravakṣyāmi hetuyogam samāsataḥ
16. He said to them, 'Death does not have power over us, O kings. I will explain to you the underlying cause (hetuyoga) concisely.'
16. הוא אמר להם, הו מלכים, המוות אינו שולט בנו. אספר לכם בקצרה את הסיבה, את הגורם ואת הקשר שלו.
सत्यमेवाभिजानीमो नानृते कुर्महे मनः ।
स्वधर्ममनुतिष्ठामस्तस्मान्मृत्युभयं न नः ॥१७॥
17. satyamevābhijānīmo nānṛte kurmahe manaḥ ,
svadharmamanutiṣṭhāmastasmānmṛtyubhayaṁ na naḥ.
17. satyam eva abhijānīmaḥ na anṛte kurmahe manaḥ
svadharmam anutiṣṭhāmaḥ tasmāt mṛtyubhayam na naḥ
17. We recognize only truth and do not fix our minds on falsehood. We always uphold our own natural law (sva-dharma); therefore, there is no fear of death for us.
17. אנו מכירים רק את האמת ואיננו נותנים לרוחנו לפנות אל השקר. אנו מקיימים את תורת החיים שלנו, ולכן אין בנו פחד מהמוות.
यद्ब्राह्मणानां कुशलं तदेषां कथयामहे ।
नैषां दुश्चरितं ब्रूमस्तस्मान्मृत्युभयं न नः ॥१८॥
18. yadbrāhmaṇānāṁ kuśalaṁ tadeṣāṁ kathayāmahe ,
naiṣāṁ duścaritaṁ brūmastasmānmṛtyubhayaṁ na naḥ.
18. yat brāhmaṇānām kuśalam tat eṣām kathayāmahe na
eṣām duścaritam brūmaḥ tasmāt mṛtyubhayam na naḥ
18. We speak only of the well-being of the Brahmins (brāhmaṇa), and we do not mention their misdeeds. Therefore, there is no fear of death for us.
18. את הטוב שבבְּרַהְמִינִים אנו מספרים, ואת מעשיהם הרעים איננו מזכירים, ולכן אין בנו פחד מהמוות.
अतिथीनन्नपानेन भृत्यानत्यशनेन च ।
तेजस्विदेशवासाच्च तस्मान्मृत्युभयं न नः ॥१९॥
19. atithīnannapānena bhṛtyānatyaśanena ca ,
tejasvideśavāsācca tasmānmṛtyubhayaṁ na naḥ.
19. atithīn annapānena bhṛtyān atyaśanena ca
tejas videśavāsāt ca tasmāt mṛtyubhayam na naḥ
19. We provide guests with food and drink, and servants with ample provisions. Furthermore, we draw vigor (tejas) from dwelling in foreign lands. Therefore, there is no fear of death for us.
19. אנו מכבדים אורחים באוכל ובשתייה, מאכילים את המשרתים בשפע, וגרים בארץ של בעלי הוד, ולכן אין בנו פחד מהמוות.
एतद्वै लेशमात्रं वः समाख्यातं विमत्सराः ।
गच्छध्वं सहिताः सर्वे न पापाद्भयमस्ति वः ॥२०॥
20. etadvai leśamātraṁ vaḥ samākhyātaṁ vimatsarāḥ ,
gacchadhvaṁ sahitāḥ sarve na pāpādbhayamasti vaḥ.
20. etat vai leśamātram vaḥ samākhyātam vimatsarāḥ
gacchadhvam sahitāḥ sarve na pāpāt bhayam asti vaḥ
20. Indeed, O you who are free from envy, only a small portion of this has been explained to you. Now, all of you go forth together. There is no fear of sin for you.
20. הו נקיי הקנאה, זה רק שמץ ממה שסיפרתי לכם. לכו כולכם יחד, אין לכם מה לפחד מחטא.
एवमस्त्विति ते सर्वे प्रतिपूज्य महामुनिम् ।
स्वदेशमगमन्हृष्टा राजानो भरतर्षभ ॥२१॥
21. evamastviti te sarve pratipūjya mahāmunim ,
svadeśamagamanhṛṣṭā rājāno bharatarṣabha.
21. evam astu iti te sarve pratipūjya mahāmunim
svadeśam agaman hṛṣṭāḥ rājānaḥ bharatarṣabha
21. "So be it!" Saying this, all those kings, O best of Bhāratas, having honored the great sage, returned delighted to their own countries.
21. הו דגול בני בְּהַרַטַה, כל אותם מלכים אמרו שכך יהיה, חלקו כבוד לקדוש הגדול וחזרו שמחים לארצם.