Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-3, chapter-185

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
वैशंपायन उवाच ।
ततः स पाण्डवो भूयो मार्कण्डेयमुवाच ह ।
कथयस्वेह चरितं मनोर्वैवस्वतस्य मे ॥१॥
1. vaiśaṁpāyana uvāca ,
tataḥ sa pāṇḍavo bhūyo mārkaṇḍeyamuvāca ha ,
kathayasveha caritaṁ manorvaivasvatasya me.
1. vaiśaṃpāyanaḥ uvāca tataḥ saḥ pāṇḍavaḥ bhūyaḥ mārkaṇḍeyam
uvāca ha kathayasva iha caritam manoḥ vaivasvatasya me
1. Vaiśampāyana said: Then that Pāṇḍava (Yudhiṣṭhira) again spoke to Mārkaṇḍeya: 'Please narrate to me here the story of Vaivasvata Manu.'
1. וַישַׁמְפָּאיַנַה אמר: אז בן פָּאנְדוּ אמר שוב למָארְקַנְדֵיַה, ספר לי כאן על מעשיו של מַנוּ בן וִיוַסְוַת.
मार्कण्डेय उवाच ।
विवस्वतः सुतो राजन्परमर्षिः प्रतापवान् ।
बभूव नरशार्दूल प्रजापतिसमद्युतिः ॥२॥
2. mārkaṇḍeya uvāca ,
vivasvataḥ suto rājanparamarṣiḥ pratāpavān ,
babhūva naraśārdūla prajāpatisamadyutiḥ.
2. mārkaṇḍeyaḥ uvāca vivasvataḥ sutaḥ rājan paramarṣiḥ
pratāpavān babhūva naraśārdūla prajāpatisamadyutiḥ
2. Mārkaṇḍeya said: 'O King (rājan), O tiger among men (naraśārdūla), the son of Vivasvat was a great sage (paramarṣi), glorious and radiant like Prajāpati.'
2. מָארְקַנְדֵיַה אמר: הו מלך, בנו של וִיוַסְוַת היה חוזה גדול ואדיר, הו אדם דגול, והוא זהר כמו פְּרַג׳ָאפַּטִי (אדון היצורים).
ओजसा तेजसा लक्ष्म्या तपसा च विशेषतः ।
अतिचक्राम पितरं मनुः स्वं च पितामहम् ॥३॥
3. ojasā tejasā lakṣmyā tapasā ca viśeṣataḥ ,
aticakrāma pitaraṁ manuḥ svaṁ ca pitāmaham.
3. ojasā tejasā lakṣmyā tapasā ca viśeṣataḥ
aticakrāma pitaraṃ manuḥ svaṃ ca pitāmaham
3. Manu surpassed his father and his own grandfather by means of his vigor, splendor, prosperity, and especially by his severe asceticism (tapas).
3. בעוצמה, בזוהר, בשפע וביחוד בעוצמה רוחנית, מַנוּ עלה על אביו ועל סבו.
ऊर्ध्वबाहुर्विशालायां बदर्यां स नराधिपः ।
एकपादस्थितस्तीव्रं चचार सुमहत्तपः ॥४॥
4. ūrdhvabāhurviśālāyāṁ badaryāṁ sa narādhipaḥ ,
ekapādasthitastīvraṁ cacāra sumahattapaḥ.
4. ūrdhvabāhuḥ viśālāyāṃ badaryāṃ sa narādhipaḥ
ekapādasthitaḥ tīvraṃ cacāra sumahat tapas
4. That king, with his arms raised and standing on one foot, performed very great and severe asceticism (tapas) in Badarī, in the region of Viśālā.
4. המלך הזה עמד בבַּדַרִי הרחבה כשזרועותיו מורמות, על רגל אחת, וסיגף את עצמו בסיגוף עז וגדול מאוד.
अवाक्शिरास्तथा चापि नेत्रैरनिमिषैर्दृढम् ।
सोऽतप्यत तपो घोरं वर्षाणामयुतं तदा ॥५॥
5. avākśirāstathā cāpi netrairanimiṣairdṛḍham ,
so'tapyata tapo ghoraṁ varṣāṇāmayutaṁ tadā.
5. avākśirāḥ tathā ca api netraiḥ animiṣaiḥ dṛḍham
saḥ atapyata tapas ghoraṃ varṣāṇām ayutam tadā
5. And thus, with his head bowed downwards and with unblinking eyes, he then performed terrible asceticism (tapas) intensely for ten thousand years.
5. וכך גם כשראשו כלפי מטה ועיניו פקוחות בלי למצמץ, בנחישות, סיגף את עצמו אז בסיגוף נורא במשך עשרת אלפים שנה.
तं कदाचित्तपस्यन्तमार्द्रचीरजटाधरम् ।
वीरिणीतीरमागम्य मत्स्यो वचनमब्रवीत् ॥६॥
6. taṁ kadācittapasyantamārdracīrajaṭādharam ,
vīriṇītīramāgamya matsyo vacanamabravīt.
6. taṃ kadācit tapasyantam ārdracīrajaṭādharam
vīriṇītīram āgamya matsyaḥ vacanam abravīt
6. Once, a fish approached him, who was performing asceticism (tapas) and wearing wet bark-garments and matted locks, on the bank of the Vīriṇī and spoke these words.
6. פעם, כשסיגף את עצמו לבוש בגדי קליפה לחים ועם קוקו, בא דג אל גדת הנהר וִירִינִי ואמר לו דברים.
भगवन्क्षुद्रमत्स्योऽस्मि बलवद्भ्यो भयं मम ।
मत्स्येभ्यो हि ततो मां त्वं त्रातुमर्हसि सुव्रत ॥७॥
7. bhagavankṣudramatsyo'smi balavadbhyo bhayaṁ mama ,
matsyebhyo hi tato māṁ tvaṁ trātumarhasi suvrata.
7. bhagavan kṣudramatsyaḥ asmi balavadbhyaḥ bhayam mama
matsyebhyaḥ hi tataḥ māṃ tvam trātum arhasi suvrata
7. O venerable one, I am a tiny fish, and I fear the powerful ones. Specifically, I am afraid of other fish. Therefore, O virtuous one, you ought to save me.
7. הו נעלה, אני דג קטן ואני חושש מדגים חזקים. הו בעל נדרים טובים, בבקשה הגן עלי מהם.
दुर्बलं बलवन्तो हि मत्स्यं मत्स्या विशेषतः ।
भक्षयन्ति यथा वृत्तिर्विहिता नः सनातनी ॥८॥
8. durbalaṁ balavanto hi matsyaṁ matsyā viśeṣataḥ ,
bhakṣayanti yathā vṛttirvihitā naḥ sanātanī.
8. durbalam balavantaḥ hi matsyām matsyāḥ viśeṣataḥ
bhakṣayanti yathā vṛttiḥ vihitā naḥ sanātanī
8. Indeed, powerful fish devour weak fish, especially other (stronger) fish. This is our eternal, prescribed way of life, our intrinsic nature (dharma).
8. כי הדגים החזקים אוכלים דג חלש, במיוחד דגים אחרים. כך נקבע לנו כדרך קיום מתמידה.
तस्माद्भयौघान्महतो मज्जन्तं मां विशेषतः ।
त्रातुमर्हसि कर्तास्मि कृते प्रतिकृतं तव ॥९॥
9. tasmādbhayaughānmahato majjantaṁ māṁ viśeṣataḥ ,
trātumarhasi kartāsmi kṛte pratikṛtaṁ tava.
9. tasmāt bhayaughāt mahataḥ majjantam māṃ viśeṣataḥ
trātum arhasi kartā asmi kṛte pratikṛtam tava
9. Therefore, you ought to save me, who am particularly sinking in this great torrent of fear. I shall be one who renders a return (pratikṛtam) for your favor.
9. לכן אני טובע בשטף גדול של פחדים, ועליך להציל אותי במיוחד. אני אגמול לך על טובתך ואחזיר לך על מה שעשית.
स मत्स्यवचनं श्रुत्वा कृपयाभिपरिप्लुतः ।
मनुर्वैवस्वतोऽगृह्णात्तं मत्स्यं पाणिना स्वयम् ॥१०॥
10. sa matsyavacanaṁ śrutvā kṛpayābhipariplutaḥ ,
manurvaivasvato'gṛhṇāttaṁ matsyaṁ pāṇinā svayam.
10. saḥ matsyavacanam śrutvā kṛpayā abhipariplutaḥ
manuḥ vaivasvataḥ agṛhṇāt tam matsyam pāṇinā svayam
10. Having heard the fish's words, Manu Vaivasvata, overwhelmed with compassion, himself took that fish with his hand.
10. כששמע מַנוּ בן וִיוַסְוַט את דברי הדג, התמלא רחמים ולקח את הדג בידו בעצמו.
उदकान्तमुपानीय मत्स्यं वैवस्वतो मनुः ।
अलिञ्जरे प्राक्षिपत्स चन्द्रांशुसदृशप्रभम् ॥११॥
11. udakāntamupānīya matsyaṁ vaivasvato manuḥ ,
aliñjare prākṣipatsa candrāṁśusadṛśaprabham.
11. udakāntam upanīya matsyam vaivasvataḥ manuḥ
aliñjare prākṣipat sa candrāṃśusadṛśaprabham
11. Having brought the fish to the water's edge, Manu, son of Vivasvat, then placed it into a water-jar (aliñjara). That fish had a luster resembling moonbeams.
11. מַנוּ בן וִיוַסְוַט הביא את הדג עד קצה המים והניח אותו בכד גדול (אַלִינְג׳ַרַה), והדג הזהיר באור כקרני הירח.
स तत्र ववृधे राजन्मत्स्यः परमसत्कृतः ।
पुत्रवच्चाकरोत्तस्मिन्मनुर्भावं विशेषतः ॥१२॥
12. sa tatra vavṛdhe rājanmatsyaḥ paramasatkṛtaḥ ,
putravaccākarottasminmanurbhāvaṁ viśeṣataḥ.
12. sa tatra vavṛdhe rājan matsyaḥ paramasatkaraḥ
putravat ca akarot tasmin manuḥ bhāvam viśeṣataḥ
12. O King, that fish, greatly cherished, grew there. Moreover, Manu developed a special, paternal affection towards it, treating it like his own son.
12. הו מלך, הדג גדל שם וזכה ליחס של כבוד רב, ומַנוּ נהג בו ברגש אבהי מיוחד, כמו בבן.
अथ कालेन महता स मत्स्यः सुमहानभूत् ।
अलिञ्जरे जले चैव नासौ समभवत्किल ॥१३॥
13. atha kālena mahatā sa matsyaḥ sumahānabhūt ,
aliñjare jale caiva nāsau samabhavatkila.
13. atha kālena mahatā sa matsyaḥ sumahān abhūt
aliñjare jale ca eva na asau samabhavat kila
13. Then, after a considerable time, that fish became very large. Indeed, it could no longer fit within the water of the water-jar (aliñjara).
13. לאחר זמן רב נעשה הדג ענקי, ולא היה יכול עוד להשתכנס בכד ובמימיו.
अथ मत्स्यो मनुं दृष्ट्वा पुनरेवाभ्यभाषत ।
भगवन्साधु मेऽद्यान्यत्स्थानं संप्रतिपादय ॥१४॥
14. atha matsyo manuṁ dṛṣṭvā punarevābhyabhāṣata ,
bhagavansādhu me'dyānyatsthānaṁ saṁpratipādaya.
14. atha matsyaḥ manum dṛṣṭvā punaḥ eva abhyabhāṣata
bhagavan sādhu me adya anyat sthānam sampratipāday
14. Then, upon seeing Manu, the fish spoke to him again: "O revered one, please find another suitable place for me today."
14. אז ראה הדג את מַנוּ ושוב פנה אליו ואמר, הו אדון מכובד, אנא הכן לי עכשיו מקום אחר.
उद्धृत्यालिञ्जरात्तस्मात्ततः स भगवान्मुनिः ।
तं मत्स्यमनयद्वापीं महतीं स मनुस्तदा ॥१५॥
15. uddhṛtyāliñjarāttasmāttataḥ sa bhagavānmuniḥ ,
taṁ matsyamanayadvāpīṁ mahatīṁ sa manustadā.
15. uddhṛtya āliñjarāt tasmāt tataḥ sa bhagavān muniḥ
tam matsyam anayat vāpīm mahatīm sa manuḥ tadā
15. Then, that venerable sage (muni), having lifted that fish from the water-pot, took it to a large pond. Manu did so at that time.
15. אז הוציא מַנוּ, הקדוש המכובד, את הדג מאותו כד והביא אותו לבריכה גדולה.
तत्र तं प्राक्षिपच्चापि मनुः परपुरंजय ।
अथावर्धत मत्स्यः स पुनर्वर्षगणान्बहून् ॥१६॥
16. tatra taṁ prākṣipaccāpi manuḥ parapuraṁjaya ,
athāvardhata matsyaḥ sa punarvarṣagaṇānbahūn.
16. tatra tam prākṣipat ca api manuḥ parapuraṃjaya
atha avardhata matsyaḥ sa punaḥ varṣagaṇān bahūn
16. And there, O conqueror of enemy cities (parapuraṃjaya), Manu placed that fish. Then, that fish again grew larger for many years.
16. הו כובש ערי אויבים, גם שם הניח אותו מַנוּ, והדג גדל שוב במשך שנים רבות.
द्वियोजनायता वापी विस्तृता चापि योजनम् ।
तस्यां नासौ समभवन्मत्स्यो राजीवलोचन ।
विचेष्टितुं वा कौन्तेय मत्स्यो वाप्यां विशां पते ॥१७॥
17. dviyojanāyatā vāpī vistṛtā cāpi yojanam ,
tasyāṁ nāsau samabhavanmatsyo rājīvalocana ,
viceṣṭituṁ vā kaunteya matsyo vāpyāṁ viśāṁ pate.
17. dvīyojanāyatā vāpī vistṛtā ca api
yojanam tasyām na asau samabhavat
matsyaḥ rājīvalocana viceṣṭitum vā
kaunteya matsyaḥ vāpyām viśām pate
17. The pond was two yojanas long and also one yojana broad. In it, O lotus-eyed one (rājīvalocana), that fish was no longer able to move; indeed, O son of Kuntī (kaunteya), O lord of the people (viśāṃ pate), the fish could not even stir in the pond.
17. הו בעל עיני לוטוס, בן קוּנְטִי ואדון בני האדם, אורכה של הבריכה היה שני יוֹג׳ַנַה ורוחבה יוֹג׳ַנַה אחד, ואף בה לא הצליח הדג לזוז בחופשיות.
मनुं मत्स्यस्ततो दृष्ट्वा पुनरेवाभ्यभाषत ।
नय मां भगवन्साधो समुद्रमहिषीं प्रभो ।
गङ्गां तत्र निवत्स्यामि यथा वा तात मन्यसे ॥१८॥
18. manuṁ matsyastato dṛṣṭvā punarevābhyabhāṣata ,
naya māṁ bhagavansādho samudramahiṣīṁ prabho ,
gaṅgāṁ tatra nivatsyāmi yathā vā tāta manyase.
18. manum matsyaḥ tataḥ dṛṣṭvā punaḥ eva
abhyabhāṣata naya mām bhagavan
sādho samudramahiṣīm prabho gaṅgām
tatra nivatsyāmi yathā vā tāta manyase
18. Then the fish, having seen Manu, spoke to him again: "O venerable one (bhagavan), O virtuous one (sādho), O lord (prabho), take me to the Gaṅgā, who is the ocean's queen (samudramahiṣī). I will reside there, or as you, dear father (tāta), deem appropriate."
18. אז ראה הדג שוב את מַנוּ ואמר לו, הו אדון קדוש ומכובד, הבא אותי אל גַנְגָה, מלכת האוקיינוס, ושם אשכון, או לאן שתראה לנכון, אבי.
एवमुक्तो मनुर्मत्स्यमनयद्भगवान्वशी ।
नदीं गङ्गां तत्र चैनं स्वयं प्राक्षिपदच्युतः ॥१९॥
19. evamukto manurmatsyamanayadbhagavānvaśī ,
nadīṁ gaṅgāṁ tatra cainaṁ svayaṁ prākṣipadacyutaḥ.
19. evam uktaḥ manuḥ matsyam anayat bhagavān vaśī
nadīm gaṅgām tatra ca enam svayam prākṣipat acyutaḥ
19. Thus addressed, Manu, the glorious (bhagavān) and self-controlled one, took the fish. And there, he himself, the infallible (acyuta) one, placed it into the river Ganga.
19. כך נאמר לו, ומַנוּ המכובד, השליט בעצמו, הוביל את הדג אל נהר גַנְגָה, ושם שחרר אותו בעצמו, הוא שלא כשל מעולם.
स तत्र ववृधे मत्स्यः किंचित्कालमरिंदम ।
ततः पुनर्मनुं दृष्ट्वा मत्स्यो वचनमब्रवीत् ॥२०॥
20. sa tatra vavṛdhe matsyaḥ kiṁcitkālamariṁdama ,
tataḥ punarmanuṁ dṛṣṭvā matsyo vacanamabravīt.
20. sa tatra vavṛdhe matsyaḥ kiṃcitkālam ariṃdama
tataḥ punaḥ manum dṛṣṭvā matsyaḥ vacanam abravīt
20. He, the fish, grew there for some time, O subduer of enemies (ariṃdama). Then, having seen Manu again, the fish spoke these words.
20. הו מכניע אויבים, הדג גדל שם זמן מה. אחר כך ראה שוב את מַנוּ ואמר לו.
गङ्गायां हि न शक्नोमि बृहत्त्वाच्चेष्टितुं प्रभो ।
समुद्रं नय मामाशु प्रसीद भगवन्निति ॥२१॥
21. gaṅgāyāṁ hi na śaknomi bṛhattvācceṣṭituṁ prabho ,
samudraṁ naya māmāśu prasīda bhagavanniti.
21. gaṅgāyām hi na śaknomi bṛhattvāt ca ceṣṭitum
prabho samudram naya mām āśu prasīda bhagavan iti
21. Indeed, O Lord (prabhu), I am not able to move in the Ganga due to my great size. Take me quickly to the ocean! Be gracious, O glorious one (bhagavan)!
21. בגלל גודלי אינני מצליח לזוז בגַנְגָה, הו אדון. הבא אותי מהר אל האוקיינוס, אנא התרצה, הו אדון מכובד.
उद्धृत्य गङ्गासलिलात्ततो मत्स्यं मनुः स्वयम् ।
समुद्रमनयत्पार्थ तत्र चैनमवासृजत् ॥२२॥
22. uddhṛtya gaṅgāsalilāttato matsyaṁ manuḥ svayam ,
samudramanayatpārtha tatra cainamavāsṛjat.
22. uddhṛtya gaṅgāsalilāt tataḥ matsyam manuḥ svayam
samudram anayat pārtha tatra ca enam avāsṛjat
22. Then Manu himself, having lifted the fish out of the Ganga's water, took it to the ocean, O Pārtha (pārtha), and released it there.
22. הו בן פָּארְטְהַא, מַנוּ הוציא בעצמו את הדג ממי גַנְגָה, הביא אותו אל האוקיינוס ושם שחרר אותו.
सुमहानपि मत्स्यः सन्स मनोर्मनसस्तदा ।
आसीद्यथेष्टहार्यश्च स्पर्शगन्धसुखश्च वै ॥२३॥
23. sumahānapi matsyaḥ sansa manormanasastadā ,
āsīdyatheṣṭahāryaśca sparśagandhasukhaśca vai.
23. sumahān api matsyaḥ san saḥ manoḥ manasaḥ tadā āsīt
yatheṣṭa-hāryaḥ ca sparśa-gandha-sukhaḥ ca vai
23. Although that fish was truly enormous, it was then, for Manu, easy to handle as he wished, and pleasant to touch and smell.
23. אף שהיה הדג ענק, מַנוּ יכול היה אז להעביר אותו לכל מקום שרצה, והוא היה נעים למגע ולריח.
यदा समुद्रे प्रक्षिप्तः स मत्स्यो मनुना तदा ।
तत एनमिदं वाक्यं स्मयमान इवाब्रवीत् ॥२४॥
24. yadā samudre prakṣiptaḥ sa matsyo manunā tadā ,
tata enamidaṁ vākyaṁ smayamāna ivābravīt.
24. yadā samudre prakṣiptaḥ saḥ matsyaḥ manunā tadā
tataḥ enam idam vākyam smayamānaḥ iva abravīt
24. When that fish was thrown into the ocean by Manu, then it addressed him with these words, as if smiling.
24. כשהשליך מַנוּ את הדג לאוקיינוס, אמר לו הדג את הדברים האלה כשהוא כמעט מחייך.
भगवन्कृता हि मे रक्षा त्वया सर्वा विशेषतः ।
प्राप्तकालं तु यत्कार्यं त्वया तच्छ्रूयतां मम ॥२५॥
25. bhagavankṛtā hi me rakṣā tvayā sarvā viśeṣataḥ ,
prāptakālaṁ tu yatkāryaṁ tvayā tacchrūyatāṁ mama.
25. bhagavan kṛtā hi me rakṣā tvayā sarvā viśeṣataḥ
prāptakālam tu yat kāryam tvayā tat śrūyatām mama
25. O Venerable One, you have indeed provided me with complete protection, especially. However, please hear from me now what action (kārya) is timely for you to perform.
25. הו אדון מכובד, הגנת עליי בכל דרך ובמיוחד. עכשיו שמע ממני מה עליך לעשות, כי הגיע זמנו.
अचिराद्भगवन्भौममिदं स्थावरजङ्गमम् ।
सर्वमेव महाभाग प्रलयं वै गमिष्यति ॥२६॥
26. acirādbhagavanbhaumamidaṁ sthāvarajaṅgamam ,
sarvameva mahābhāga pralayaṁ vai gamiṣyati.
26. acirāt bhagavan bhaumam idam sthāvara-jaṅgamam
sarvam eva mahābhāga pralayam vai gamiṣyati
26. O Venerable One, O Great-souled One, soon this entire earthly creation, both stationary and moving, will indeed reach its dissolution.
26. הו אדון, בקרוב כל העולם הארצי הזה, הנע והבלתי נע, הו בעל מזל גדול, ילך אל הכיליון הגדול (פְּרַלַיַה).
संप्रक्षालनकालोऽयं लोकानां समुपस्थितः ।
तस्मात्त्वां बोधयाम्यद्य यत्ते हितमनुत्तमम् ॥२७॥
27. saṁprakṣālanakālo'yaṁ lokānāṁ samupasthitaḥ ,
tasmāttvāṁ bodhayāmyadya yatte hitamanuttamam.
27. saṃprakṣālanakālaḥ ayam lokānām samupasthitaḥ
tasmāt tvām bodhayāmi adya yat te hitam anuttamam
27. This is the time for the great cleansing of the worlds, and it has arrived. Therefore, I am informing you today of what is supremely beneficial for you.
27. הגיע זמנה של הרחיצה הגדולה של העולמות. לכן אני מזהיר אותך עכשיו במה שטוב לך ביותר.
त्रसानां स्थावराणां च यच्चेङ्गं यच्च नेङ्गति ।
तस्य सर्वस्य संप्राप्तः कालः परमदारुणः ॥२८॥
28. trasānāṁ sthāvarāṇāṁ ca yacceṅgaṁ yacca neṅgati ,
tasya sarvasya saṁprāptaḥ kālaḥ paramadāruṇaḥ.
28. trasānām sthāvarāṇām ca yat ca iṅgam yat ca na
iṅgati tasya sarvasya saṃprāptaḥ kālaḥ paramadāruṇaḥ
28. For both moving and unmoving beings, for all that which moves and all that which does not move, the exceedingly terrible time has arrived.
28. לכל היצורים הנעים ולכל הבלתי נעים, ולכל מה שזז ולכל מה שאינו זז, הגיע זמן נורא ביותר.
नौश्च कारयितव्या ते दृढा युक्तवटाकरा ।
तत्र सप्तर्षिभिः सार्धमारुहेथा महामुने ॥२९॥
29. nauśca kārayitavyā te dṛḍhā yuktavaṭākarā ,
tatra saptarṣibhiḥ sārdhamāruhethā mahāmune.
29. nauḥ ca kārayitavyā te dṛḍhā yukta-vaṭākarā
tatra saptarṣibhiḥ sārdham āruhethāḥ mahāmune
29. And a strong boat with proper fastenings must be built by you. There, O great sage, you must ascend along with the seven sages (saptarṣi).
29. עליך להכין ספינה חזקה, המצוידת בחבל. הו קדוש גדול, עלה עליה יחד עם שבעת החוזים.
बीजानि चैव सर्वाणि यथोक्तानि मया पुरा ।
तस्यामारोहयेर्नावि सुसंगुप्तानि भागशः ॥३०॥
30. bījāni caiva sarvāṇi yathoktāni mayā purā ,
tasyāmārohayernāvi susaṁguptāni bhāgaśaḥ.
30. bījāni ca eva sarvāṇi yathā uktāni mayā purā
tasyām ārohayeḥ nāvi susaṃguptāni bhāgaśaḥ
30. And all the seeds, as I instructed you before, you must cause to be placed in that boat, well-protected and in separate portions.
30. ואת כל הזרעים, כפי שאמרתי לך קודם, העלה על הספינה ההיא, כשהם שמורים היטב ומחולקים לפי סוגיהם.
नौस्थश्च मां प्रतीक्षेथास्तदा मुनिजनप्रिय ।
आगमिष्याम्यहं शृङ्गी विज्ञेयस्तेन तापस ॥३१॥
31. nausthaśca māṁ pratīkṣethāstadā munijanapriya ,
āgamiṣyāmyahaṁ śṛṅgī vijñeyastena tāpasa.
31. nau-sthaḥ ca mām pratīkṣethāḥ tadā muni-jana-priya
āgamiṣyāmi aham śṛṅgī vijñeyaḥ tena tāpasa
31. O beloved of the sages, you should then wait for me, who will be in the boat. I will come as the horned one, O ascetic, and by that sign, you are to recognize me.
31. הו אהוב הקדושים, המתן לי אז בספינה. אני אבוא עם קרן, ובכך תזהה אותי, הו בעל עוצמה רוחנית.
एवमेतत्त्वया कार्यमापृष्टोऽसि व्रजाम्यहम् ।
नातिशङ्क्यमिदं चापि वचनं ते ममाभिभो ॥३२॥
32. evametattvayā kāryamāpṛṣṭo'si vrajāmyaham ,
nātiśaṅkyamidaṁ cāpi vacanaṁ te mamābhibho.
32. evam etat tvayā kāryam āpṛṣṭaḥ asi vrajāmi aham na
ati-śaṅkyam idam ca api vacanam te mama abhibho
32. This is how you must act, for you have been asked; now I depart. And this statement of mine, O master, should not be doubted in the least.
32. כך עליך לעשות. אני נפרד ממך והולך. הו אדון, אל תפקפק יתר על המידה בדברי.
एवं करिष्य इति तं स मत्स्यं प्रत्यभाषत ।
जग्मतुश्च यथाकाममनुज्ञाप्य परस्परम् ॥३३॥
33. evaṁ kariṣya iti taṁ sa matsyaṁ pratyabhāṣata ,
jagmatuśca yathākāmamanujñāpya parasparam.
33. evam kariṣye iti tam saḥ matsyam prati-abhāṣata
jagmatuḥ ca yathā-kāmam anu-jñāpya parasparam
33. Manu replied to the fish, saying, 'I will do exactly as you say.' Then, having bid farewell to each other, they both departed as they pleased.
33. מַנוּ ענה לדג, כך אעשה. ושניהם הלכו לאן שרצו, לאחר שנפרדו זה מזה.
ततो मनुर्महाराज यथोक्तं मत्स्यकेन ह ।
बीजान्यादाय सर्वाणि सागरं पुप्लुवे तदा ।
नावा तु शुभया वीर महोर्मिणमरिंदम ॥३४॥
34. tato manurmahārāja yathoktaṁ matsyakena ha ,
bījānyādāya sarvāṇi sāgaraṁ pupluve tadā ,
nāvā tu śubhayā vīra mahormiṇamariṁdama.
34. tataḥ manuḥ mahā-rāja yathā-uktam
matsyakena ha bījāni ādāya sarvāṇi
sāgaram pupluve tadā nāvā tu
śubhayā vīra mahā-ūrmiṇam ariṃ-dama
34. Then, O great king, as instructed by the fish, Manu, having indeed collected all the seeds, then sailed into the greatly-waving ocean on a beautiful boat, O hero, O vanquisher of enemies.
34. אז, הו מלך גדול, לקח מַנוּ את כל הזרעים כפי שאמר הדג, והפליג על הים בספינה יפה בין גלים גדולים, הו גיבור, הו מכניע אויבים.
चिन्तयामास च मनुस्तं मत्स्यं पृथिवीपते ।
स च तच्चिन्तितं ज्ञात्वा मत्स्यः परपुरंजय ।
शृङ्गी तत्राजगामाशु तदा भरतसत्तम ॥३५॥
35. cintayāmāsa ca manustaṁ matsyaṁ pṛthivīpate ,
sa ca taccintitaṁ jñātvā matsyaḥ parapuraṁjaya ,
śṛṅgī tatrājagāmāśu tadā bharatasattama.
35. cintayāmāsa ca manuḥ tam matsyam
pṛthivīpate | saḥ ca tat cintitam jñātvā
matsyaḥ parapuranjay | śṛṅgī
tatra ājagāma āśu tadā bharatasattama
35. O lord of the earth (pṛthivīpati)! Manu reflected upon that fish. And O best of the Bhāratas (bharatasattama), that fish, understanding Manu's thought, quickly came there, horned (śṛṅgī).
35. הו אדון הארץ, מַנוּ חשב על הדג. והדג, שידע את מחשבתו, הו כובש ערי אויבים, הגיע לשם מיד כשהוא בעל קרן, הו מבחר בני בְּהַרַטַה.
तं दृष्ट्वा मनुजेन्द्रेन्द्र मनुर्मत्स्यं जलार्णवे ।
शृङ्गिणं तं यथोक्तेन रूपेणाद्रिमिवोच्छ्रितम् ॥३६॥
36. taṁ dṛṣṭvā manujendrendra manurmatsyaṁ jalārṇave ,
śṛṅgiṇaṁ taṁ yathoktena rūpeṇādrimivocchritam.
36. tam dṛṣṭvā manujendrendra manuḥ matsyam jalārṇave |
śṛṅgiṇam tam yathoktena rūpeṇa adrim iva ucchritam
36. O foremost among kings (manujendrendra)! Manu saw that horned fish in the ocean, rising like a mountain with the very form he had described.
36. הו אדון המלכים, כשראה מַנוּ באוקיינוס את הדג בעל הקרן, בצורה שתוארה לו, גבוה כמו הר,
वटाकरमयं पाशमथ मत्स्यस्य मूर्धनि ।
मनुर्मनुजशार्दूल तस्मिञ्शृङ्गे न्यवेशयत् ॥३७॥
37. vaṭākaramayaṁ pāśamatha matsyasya mūrdhani ,
manurmanujaśārdūla tasmiñśṛṅge nyaveśayat.
37. vaṭākaramayam pāśam atha matsyasya mūrdhani
| manuḥ manujaśārdūla tasmin śṛṅge nyaveśayat
37. O tiger among men (manujaśārdūla)! Manu then placed a rope made of tree bark (vaṭākaramaya) on the head of that fish, on its horn.
37. הו אריה בין בני האדם, הוא קשר על קרנו של הדג, בראשו, את החבל שהכין.
संयतस्तेन पाशेन मत्स्यः परपुरंजय ।
वेगेन महता नावं प्राकर्षल्लवणाम्भसि ॥३८॥
38. saṁyatastena pāśena matsyaḥ parapuraṁjaya ,
vegena mahatā nāvaṁ prākarṣallavaṇāmbhasi.
38. saṃyataḥ tena pāśena matsyaḥ parapuranjay |
vegena mahatā nāvam prākarṣat lavaṇāmbhasi
38. O conqueror of enemy cities (parapuranjay)! The fish, bound by that rope, swiftly pulled the boat with great force through the salty waters.
38. הו כובש ערי אויבים, הדג, קשור בחבל ההוא, משך את הספינה במהירות רבה על המים המלוחים.
स ततार तया नावा समुद्रं मनुजेश्वर ।
नृत्यमानमिवोर्मीभिर्गर्जमानमिवाम्भसा ॥३९॥
39. sa tatāra tayā nāvā samudraṁ manujeśvara ,
nṛtyamānamivormībhirgarjamānamivāmbhasā.
39. sa tatāra tayā nāvā samudram manujeśvara
nṛtyamānam iva ūrmībhiḥ garjamānam iva ambhasā
39. O lord of men, he crossed that ocean, which seemed to be dancing with its waves and roaring with its waters.
39. הו אדון בני האדם, הדג חצה בספינה ההיא את האוקיינוס, שנראה כרוקד בגלים וכשואג במימיו.
क्षोभ्यमाणा महावातैः सा नौस्तस्मिन्महोदधौ ।
घूर्णते चपलेव स्त्री मत्ता परपुरंजय ॥४०॥
40. kṣobhyamāṇā mahāvātaiḥ sā naustasminmahodadhau ,
ghūrṇate capaleva strī mattā parapuraṁjaya.
40. kṣobhyamāṇā mahāvātaiḥ sā nauḥ tasmin mahodadhau
ghūrṇate capalā iva strī mattā parapurajaya
40. O conqueror of enemy cities, that boat, agitated by strong winds in that great ocean, reeled like a fickle, intoxicated woman.
40. הספינה באוקיינוס הגדול ההוא הוטלה על ידי רוחות עזות, והסתובבה בחוסר יציבות כמו אישה שיכורה, הו כובש ערי אויבים.
नैव भूमिर्न च दिशः प्रदिशो वा चकाशिरे ।
सर्वमाम्भसमेवासीत्खं द्यौश्च नरपुंगव ॥४१॥
41. naiva bhūmirna ca diśaḥ pradiśo vā cakāśire ,
sarvamāmbhasamevāsītkhaṁ dyauśca narapuṁgava.
41. na eva bhūmiḥ na ca diśaḥ pradiśaḥ vā cakāśire
sarvam āmbhasam eva āsīt kham dyauḥ ca narapuṅgava
41. O best among men, neither the earth, nor the cardinal directions, nor the intermediate directions were visible. Everything, the sky and the heavens included, was entirely watery.
41. הו מבחר בני האדם, לא נראו לא ארץ ולא כיווני רוח עיקריים וביניים. הכול היה מים, גם הרקיע וגם השמים.
एवंभूते तदा लोके संकुले भरतर्षभ ।
अदृश्यन्त सप्तर्षयो मनुर्मत्स्यः सहैव ह ॥४२॥
42. evaṁbhūte tadā loke saṁkule bharatarṣabha ,
adṛśyanta saptarṣayo manurmatsyaḥ sahaiva ha.
42. evambhūte tadā loke saṃkule bharatarṣabha
adṛśyanta saptarṣayaḥ manuḥ matsyaḥ saha eva ha
42. O best of the Bharatas, in that chaotic state of the world then, the seven sages (saptarṣi), Manu, and the fish were indeed seen together.
42. הו מבחר בני בְּהַרַטַה, בעולם הסוער הזה, במצב כזה, נראו רק שבעת החוזים, מַנוּ והדג יחד.
एवं बहून्वर्षगणांस्तां नावं सोऽथ मत्स्यकः ।
चकर्षातन्द्रितो राजंस्तस्मिन्सलिलसंचये ॥४३॥
43. evaṁ bahūnvarṣagaṇāṁstāṁ nāvaṁ so'tha matsyakaḥ ,
cakarṣātandrito rājaṁstasminsalilasaṁcaye.
43. evam bahūn varṣagaṇān tām nāvam saḥ atha matsyakaḥ
| cakarṣa atandritaḥ rājan tasmin salilasaṃcaye
43. Thus, O King, that tireless little fish pulled that boat through the vast accumulation of water for many years.
43. הו מלך, כך משך הדג את הספינה ההיא שנים רבות בלי לאות, באותו מאגר גדול של מים.
ततो हिमवतः शृङ्गं यत्परं पुरुषर्षभ ।
तत्राकर्षत्ततो नावं स मत्स्यः कुरुनन्दन ॥४४॥
44. tato himavataḥ śṛṅgaṁ yatparaṁ puruṣarṣabha ,
tatrākarṣattato nāvaṁ sa matsyaḥ kurunandana.
44. tataḥ himavataḥ śṛṅgam yat param puruṣarṣabha |
tatra akarṣat tataḥ nāvam saḥ matsyaḥ kurunandana
44. Then, O best among men (puruṣarṣabha), that fish, O delight of the Kurus (kurunandana), pulled the boat to that supreme peak of the Himalayas.
44. הו מבחר בני האדם, בן קוּרוּ, אז משך הדג את הספינה אל הפסגה העליונה של הִימַוַט.
ततोऽब्रवीत्तदा मत्स्यस्तानृषीन्प्रहसञ्शनैः ।
अस्मिन्हिमवतः शृङ्गे नावं बध्नीत माचिरम् ॥४५॥
45. tato'bravīttadā matsyastānṛṣīnprahasañśanaiḥ ,
asminhimavataḥ śṛṅge nāvaṁ badhnīta māciram.
45. tataḥ abravīt tadā matsyaḥ tān ṛṣīn prahasan śanaiḥ
| asmin himavataḥ śṛṅge nāvam badhnīta mā ciram
45. Then, the fish, smiling gently, said to those seers (ṛṣi): 'Tie the boat to this peak of the Himalayas immediately! Do not delay!'
45. אז אמר הדג לחוזים בצחוק קל ובשקט, קשרו את הספינה לפסגה הזו של הִימַוַט, בלי דיחוי.
सा बद्धा तत्र तैस्तूर्णमृषिभिर्भरतर्षभ ।
नौर्मत्स्यस्य वचः श्रुत्वा शृङ्गे हिमवतस्तदा ॥४६॥
46. sā baddhā tatra taistūrṇamṛṣibhirbharatarṣabha ,
naurmatsyasya vacaḥ śrutvā śṛṅge himavatastadā.
46. sā baddhā tatra taiḥ tūrṇam ṛṣibhiḥ bharatarṣabha
| nauḥ matsyasya vacaḥ śrutvā śṛṅge himavataḥ tadā
46. Then, O best of Bharatas (bharatarṣabha), that boat was quickly tied there by those seers (ṛṣi) to the peak of the Himalayas, having heard the words of the fish.
46. הו מבחר בני בְּהַרַטַה, החוזים קשרו אותה שם במהירות, לפי דברי הדג, על פסגת הִימַוַט.
तच्च नौबन्धनं नाम शृङ्गं हिमवतः परम् ।
ख्यातमद्यापि कौन्तेय तद्विद्धि भरतर्षभ ॥४७॥
47. tacca naubandhanaṁ nāma śṛṅgaṁ himavataḥ param ,
khyātamadyāpi kaunteya tadviddhi bharatarṣabha.
47. tat ca nāubandhanam nāma śṛṅgam himavataḥ param
khyātam adya api kaunteya tat viddhi bharatarṣabha
47. And that eminent peak of the Himalayas, named 'Nāubandhanam' (Boat-Tying), is renowned even today. Know that, O son of Kuntī (Kaunteya), O best among the Bharatas (Bharatarṣabha).
47. הו בן קַאוּנְטֵיַה, מבחר בני בְּהַרַטַה, דע שפסגת הִימַוַט העליונה ההיא מפורסמת גם היום בשם נַאוּבַּנְדְהַנַה (קשירת הספינה).
अथाब्रवीदनिमिषस्तानृषीन्सहितांस्तदा ।
अहं प्रजापतिर्ब्रह्मा मत्परं नाधिगम्यते ।
मत्स्यरूपेण यूयं च मयास्मान्मोक्षिता भयात् ॥४८॥
48. athābravīdanimiṣastānṛṣīnsahitāṁstadā ,
ahaṁ prajāpatirbrahmā matparaṁ nādhigamyate ,
matsyarūpeṇa yūyaṁ ca mayāsmānmokṣitā bhayāt.
48. atha abravīt animiṣaḥ tān ṛṣīn sahitān
tadā aham prajāpatiḥ brahmā mat
param na adhigamyate matsyarūpeṇa
yūyam ca mayā asmāt mokṣitāḥ bhayāt
48. Then the unblinking one (Viṣṇu), as Prajāpati Brahmā, spoke to those assembled sages: 'I am Prajāpati (the lord of creatures), Brahmā. Nothing superior to Me is to be found. And you all were delivered by Me from this fear while I was in the form of a fish.'
48. אז אמר הדג, שלא מצמץ, לחוזים שהתכנסו שם, אני בְּרַהְמָה, פְּרַג׳ָאפַּטִי, ואין עליון ממני. בדמות דג הצלתי אתכם מהפחד.
मनुना च प्रजाः सर्वाः सदेवासुरमानवाः ।
स्रष्टव्याः सर्वलोकाश्च यच्चेङ्गं यच्च नेङ्गति ॥४९॥
49. manunā ca prajāḥ sarvāḥ sadevāsuramānavāḥ ,
sraṣṭavyāḥ sarvalokāśca yacceṅgaṁ yacca neṅgati.
49. manunā ca prajāḥ sarvāḥ sadevasuramānavāḥ sraṣṭavyāḥ
sarvalokāḥ ca yat ca iṅgam yat ca na iṅgati
49. And by Manu, all beings - including gods, asuras, and humans - are to be created, as are all the worlds, and everything that moves and everything that does not move.
49. ועל מַנוּ יוטל ליצור את כל היצורים, האלים, האַסוּרוֹת והבני אדם, ואת כל העולמות, את כל מה שנע ואת מה שאינו נע,
तपसा चातितीव्रेण प्रतिभास्य भविष्यति ।
मत्प्रसादात्प्रजासर्गे न च मोहं गमिष्यति ॥५०॥
50. tapasā cātitīvreṇa pratibhāsya bhaviṣyati ,
matprasādātprajāsarge na ca mohaṁ gamiṣyati.
50. tapasā ca atitīvreṇa pratibhāsya bhaviṣyati
matprasādāt prajāsarge na ca moham gamiṣyati
50. And through very intense austerity (tapas), [divine] intuitive insight (pratibhāsya) will arise in you. By My grace, you will not experience delusion (moha) during the creation of progeny (prajāsarga).
50. (ומַנוּ) יקבל הארה בזכות תרגול עוצמה רוחנית עז במיוחד, ובחסדי הוא לא יתבלבל בעת יצירת היצורים.
इत्युक्त्वा वचनं मत्स्यः क्षणेनादर्शनं गतः ।
स्रष्टुकामः प्रजाश्चापि मनुर्वैवस्वतः स्वयम् ।
प्रमूढोऽभूत्प्रजासर्गे तपस्तेपे महत्ततः ॥५१॥
51. ityuktvā vacanaṁ matsyaḥ kṣaṇenādarśanaṁ gataḥ ,
sraṣṭukāmaḥ prajāścāpi manurvaivasvataḥ svayam ,
pramūḍho'bhūtprajāsarge tapastepe mahattataḥ.
51. iti uktvā vacanam matsyaḥ kṣaṇena
adarśanam gataḥ sraṣṭukāmaḥ prajāḥ ca api
manuḥ vaivasvataḥ svayam pramūḍhaḥ
abhūt prajāsarge tapaḥ tepe mahat tataḥ
51. Having spoken thus, the fish (matsya) instantly vanished. Then, Manu Vaivasvata himself, desiring to create beings, became bewildered regarding the creation of beings. Therefore, he performed great austerities (tapas).
51. לאחר שאמר זאת, נעלם הדג ברגע. ומַנוּ בן וִיוַסְוַת, שביקש בעצמו ליצור את היצורים, התבלבל בענייני היצירה, ואז עסק בתרגול עוצמה רוחנית גדול.
तपसा महता युक्तः सोऽथ स्रष्टुं प्रचक्रमे ।
सर्वाः प्रजा मनुः साक्षाद्यथावद्भरतर्षभ ॥५२॥
52. tapasā mahatā yuktaḥ so'tha sraṣṭuṁ pracakrame ,
sarvāḥ prajā manuḥ sākṣādyathāvadbharatarṣabha.
52. tapasā mahatā yuktaḥ saḥ atha sraṣṭum pracakrame
sarvāḥ prajāḥ manuḥ sākṣāt yathāvat bharatarṣabha
52. Equipped with great austerities (tapas), he then began to create. O best of Bharatas, Manu himself directly created all beings (prajā) as they should be.
52. הו אדם דגול מבני בְּהַרַטַה, מַנוּ, כשהוא מצויד בעוצמה רוחנית גדולה, התחיל אז ליצור בעצמו, כראוי, את כל היצורים.
इत्येतन्मात्स्यकं नाम पुराणं परिकीर्तितम् ।
आख्यानमिदमाख्यातं सर्वपापहरं मया ॥५३॥
53. ityetanmātsyakaṁ nāma purāṇaṁ parikīrtitam ,
ākhyānamidamākhyātaṁ sarvapāpaharaṁ mayā.
53. iti etat mātsyakam nāma purāṇam parikīrtitam
ākhyānam idam ākhyātam sarvapāpaharam mayā
53. Thus, this Purāṇa, named Mātsyaka, has been recounted. This narration, which removes all sins, has been told by me.
53. כך הוכרז הפּוּרָאנַה הנקרא מַאטְסְיַה (על הדג). את הסיפור הזה, המסיר את כל החטאים, סיפרתי לך.
य इदं शृणुयान्नित्यं मनोश्चरितमादितः ।
स सुखी सर्वसिद्धार्थः स्वर्गलोकमियान्नरः ॥५४॥
54. ya idaṁ śṛṇuyānnityaṁ manoścaritamāditaḥ ,
sa sukhī sarvasiddhārthaḥ svargalokamiyānnaraḥ.
54. yaḥ idam śṛṇuyāt nityam manoḥ caritam āditaḥ saḥ
sukhī sarvasiddhārthaḥ svargalokam iyāt naraḥ
54. That man who regularly hears this tale of Manu from the beginning will be happy and achieve all his objectives. He will go to the heavenly realm (svargaloka).
54. אדם ששומע תמיד מהתחלה את סיפור מעשיו של מַנוּ, יהיה מאושר, יגשים את כל מטרותיו ויגיע אל עולם השמיים.