Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-1, chapter-3

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
सूत उवाच ।
जनमेजयः पारिक्षितः सह भ्रातृभिः कुरुक्षेत्रे दीर्घसत्रमुपास्ते ।
तस्य भ्रातरस्त्रयः श्रुतसेन उग्रसेनो भीमसेन इति ॥१॥
1. sūta uvāca ,
janamejayaḥ pārikṣitaḥ saha bhrātṛbhiḥ kurukṣetre dīrghasatramupāste ,
tasya bhrātarastrayaḥ śrutasena ugraseno bhīmasena iti.
1. sūtaḥ uvāca janamejayaḥ pārikṣitaḥ
saha bhrātṛbhiḥ kurukṣetre dīrghasatram
upāste tasya bhrātaraḥ trayaḥ
śrutasenaḥ ugrasenaḥ bhīmasenaḥ iti
1. Sūta said: Janamejaya, son of Parikṣit, along with his brothers, was performing a long sacrifice in Kurukṣetra. His three brothers were Śrutasena, Ugrasena, and Bhīmasena.
1. סוּטַה אמר, ג׳ַנַמֵג׳ַיַה בן פָּארִיקְשִׁיטַה ישב עם אחיו בקוּרוּקְשֵׁטְרַה וקיים טקס וודי ממושך. שלושה אחים היו לו, שְׁרוּטַסֵנַה, אוּגְרַסֵנַה ובְּהִימַסֵנַה.
तेषु तत्सत्रमुपासीनेषु तत्र श्वाभ्यागच्छत्सारमेयः ।
स जनमेजयस्य भ्रातृभिरभिहतो रोरूयमाणो मातुः समीपमुपागच्छत् ॥२॥
2. teṣu tatsatramupāsīneṣu tatra śvābhyāgacchatsārameyaḥ ,
sa janamejayasya bhrātṛbhirabhihato rorūyamāṇo mātuḥ samīpamupāgacchat.
2. teṣu tat satram upāsīneṣu tatra
śvā abhyāgacchat sārameyaḥ sa
janamejayasya bhrātṛbhiḥ abhihataḥ
rorūyamāṇaḥ mātuḥ samīpam upāgacchat
2. While they were engaged in that sacrifice, a dog approached there. Struck by Janamejaya's brothers, it came near its mother, wailing loudly.
2. בעוד הם עוסקים בטקס ההוא, הגיע לשם כלב, בנה של סַרַמָה. אחיו של ג׳ַנַמֵג׳ַיַה היכו אותו, והוא יילל ופנה אל אמו.
तं माता रोरूयमाणमुवाच ।
किं रोदिषि ।
केनास्यभिहत इति ॥३॥
3. taṁ mātā rorūyamāṇamuvāca ,
kiṁ rodiṣi ,
kenāsyabhihata iti.
3. tam mātā rorūyamāṇam uvāca kim
rodiṣi kena asi abhihataḥ iti
3. His mother said to him, as he was wailing, 'Why are you crying? By whom have you been struck?'
3. אמו אמרה לו בעודו מיילל, מדוע אתה בוכה, ומי היכה אותך.
स एवमुक्तो मातरं प्रत्युवाच ।
जनमेजयस्य भ्रातृभिरभिहतोऽस्मीति ॥४॥
4. sa evamukto mātaraṁ pratyuvāca ,
janamejayasya bhrātṛbhirabhihato'smīti.
4. saḥ evam uktaḥ mātaram pratyuvāca
janamejayasya bhrātṛbhiḥ abhihataḥ asmi iti
4. Being thus addressed, he replied to his mother, 'I have been struck by Janamejaya's brothers.'
4. כשנאמר לו כך, ענה לאמו, אחיו של ג׳ַנַמֵג׳ַיַה היכו אותי.
तं माता प्रत्युवाच ।
व्यक्तं त्वया तत्रापराद्धं येनास्यभिहत इति ॥५॥
5. taṁ mātā pratyuvāca ,
vyaktaṁ tvayā tatrāparāddhaṁ yenāsyabhihata iti.
5. tam mātā pratyuvāca | vyaktaṃ tvayā
tatra aparāddhaṃ yena asya abhihata iti
5. His mother replied, "Clearly, you must have committed an offense there, as a result of which he was beaten."
5. אמו ענתה לו, ברור שחטאת שם במשהו, ולכן היכו אותך.
स तां पुनरुवाच ।
नापराध्यामि किंचित् ।
नावेक्षे हवींषि नावलिह इति ॥६॥
6. sa tāṁ punaruvāca ,
nāparādhyāmi kiṁcit ,
nāvekṣe havīṁṣi nāvaliha iti.
6. sa tām punar uvāca | na aparādhyāmi
kiṃcit | na avekṣe havīṃṣi na avaliha iti
6. He replied to her, "I have not committed any offense. I do not even look at the sacrificial offerings, nor do I lick them."
6. הוא אמר לה שוב, לא חטאתי בכלום. לא הבטתי בקורבנות הטקס ולא ליקקתי אותם.
तच्छ्रुत्वा तस्य माता सरमा पुत्रशोकार्ता
तत्सत्रमुपागच्छद्यत्र स जनमेजयः सह भ्रातृभिर्दीर्घसत्रमुपास्ते ॥७॥
7. tacchrutvā tasya mātā saramā putraśokārtā tatsatramupāgacchadyatra
sa janamejayaḥ saha bhrātṛbhirdīrghasatramupāste.
7. tat śrutvā tasya mātā saramā putraśokārtā tat satram upāgacchad
yatra sa janamejayaḥ saha bhrātṛbhiḥ dīrghasatram upāste
7. Having heard that, Sarama, the dog's mother, distraught with grief for her son, approached that sacrificial session where King Janamejaya, accompanied by his brothers, was performing a long ritual.
7. כששמעה זאת אמו סַרַמָה, מוכת צער על בנה, הלכה אל הטקס ההוא, שבו ישב ג׳ַנַמֵג׳ַיַה עם אחיו וקיים את הטקס הוודי הממושך.
स तया क्रुद्धया तत्रोक्तः ।
अयं मे पुत्रो न किंचिदपराध्यति ।
किमर्थमभिहत इति ।
यस्माच्चायमभिहतोऽनपकारी तस्माददृष्टं त्वां भयमागमिष्यतीति ॥८॥
8. sa tayā kruddhayā tatroktaḥ ,
ayaṁ me putro na kiṁcidaparādhyati ,
kimarthamabhihata iti ,
yasmāccāyamabhihato'napakārī tasmādadṛṣṭaṁ tvāṁ bhayamāgamiṣyatīti.
8. sa tayā kruddhayā tatra uktaḥ | ayaṃ me putraḥ
na kiṃcit aparādhyati | kimartham abhihataḥ
iti | yasmāt ca ayaṃ abhihataḥ anapakārī
tasmāt adṛṣṭaṃ tvāṃ bhayam āgamiṣyati iti
8. He was then addressed there by her, full of rage: "This son of mine has not committed any offense! Why was he beaten? And since this innocent one was struck, an unforeseen calamity will surely befall you!"
8. היא כעסה ואמרה לו שם, בני זה לא חטא בכלום, מדוע היכו אותו. ומכיוון שהוכה בלי שפגע באיש, יבוא עליך פחד בלתי צפוי.
स जनमेजय एवमुक्तो देवशुन्या सरमया
दृढं संभ्रान्तो विषण्णश्चासीत् ॥९॥
9. sa janamejaya evamukto devaśunyā
saramayā dṛḍhaṁ saṁbhrānto viṣaṇṇaścāsīt.
9. sa janamejaya evam uktaḥ devaśunyā saramayā
dṛḍhaṃ saṃbhrāntaḥ viṣaṇṇaḥ ca āsīt
9. Thus addressed by the divine bitch Sarama, King Janamejaya became greatly bewildered and dejected.
9. כשסַרַמָה, כלבת האלים, אמרה לו כך, ג׳ַנַמֵג׳ַיַה נבהל מאוד ונפל ברוחו.
स तस्मिन्सत्रे समाप्ते हास्तिनपुरं प्रत्येत्य
पुरोहितमनुरूपमन्विच्छमानः परं यत्नमकरोद्यो मे पापकृत्यां शमयेदिति ॥१०॥
10. sa tasminsatre samāpte hāstinapuraṁ
pratyetya
purohitamanurūpamanvicchamānaḥ paraṁ yatnamakarodyo
me pāpakṛtyāṁ śamayediti.
10. sa tasmin satre samāpte hāstinapuram
pratyetya purohitam anurūpam
anvicchamānaḥ param yatnam akarot
yaḥ me pāpakṛtyām śamayet iti
10. After that sacrificial session concluded, he returned to Hastinapura. He then made a great effort, searching for a suitable priest who could alleviate his sinful act.
10. כשהטקס ההוא הסתיים, חזר להָאסְטִינַפּוּרַה וחיפש פּוּרוֹהִיטַה (כהן הבית) מתאים, ועשה מאמץ רב כדי למצוא מי שירגיע את תוצאות מעשה החטא שלו.
स कदाचिन्मृगयां यातः पारिक्षितो जनमेजयः
कस्मिंश्चित्स्वविषयोद्देशे आश्रममपश्यत् ॥११॥
11. sa kadācinmṛgayāṁ yātaḥ pārikṣito janamejayaḥ
kasmiṁścitsvaviṣayoddeśe āśramamapaśyat.
11. sa kadācit mṛgayām yātaḥ pārikṣitaḥ janamejayaḥ
kasmin cit svaviṣaya uddeśe āśramam apaśyat
11. One day, Janamejaya, the son of Parikshit, went hunting. In a certain region of his own territory, he saw a hermitage.
11. פעם יצא ג׳ַנַמֵג׳ַיַה בן פָּארִיקְשִׁיטַה לצוד, וראה באחד המקומות בתחום ממלכתו משכן.
तत्र कश्चिदृषिरासां चक्रे श्रुतश्रवा नाम ।
तस्याभिमतः पुत्र आस्ते सोमश्रवा नाम ॥१२॥
12. tatra kaścidṛṣirāsāṁ cakre śrutaśravā nāma ,
tasyābhimataḥ putra āste somaśravā nāma.
12. tatra kaścit ṛṣiḥ āsām cakre śrutaśravā nāma
tasya abhimataḥ putraḥ āste somaśravā nāma
12. There, a sage named Śrutaśravā resided. He had a beloved son named Somaśravā.
12. התגורר שם חוזה בשם שְׁרוּטַשְׁרַוָה, ולו בן אהוב בשם סוֹמַשְׁרַוָה.
तस्य तं पुत्रमभिगम्य जनमेजयः
पारिक्षितः पौरोहित्याय वव्रे ॥१३॥
13. tasya taṁ putramabhigamya janamejayaḥ
pārikṣitaḥ paurohityāya vavre.
13. tasya tam putram abhigamya janamejayaḥ
pārikṣitaḥ paurohityāya vavre
13. Janamejaya, the son of Parikshit, approached that son of (Shrutashrava) and chose him for the priesthood.
13. ג׳ַנַמֵג׳ַיַה בן פָּארִיקְשִׁיטַה ניגש אל בנו של החוזה ובחר בו לשמש כפּוּרוֹהִיטַה.
स नमस्कृत्य तमृषिमुवाच ।
भगवन्नयं तव पुत्रो मम पुरोहितोऽस्त्विति ॥१४॥
14. sa namaskṛtya tamṛṣimuvāca ,
bhagavannayaṁ tava putro mama purohito'stviti.
14. sa namaskṛtya tam ṛṣim uvāca bhagavan
ayam tava putraḥ mama purohitaḥ astu iti
14. He, having saluted that sage, said, "O Venerable one, let this son of yours become my priest."
14. הוא השתחווה לחוזה ואמר, הו אדון נכבד, יהי בנך זה הפּוּרוֹהִיטַה שלי.
स एवमुक्तः प्रत्युवाच ।
भो जनमेजय पुत्रोऽयं मम सर्प्यां जातः ।
महातपस्वी स्वाध्यायसंपन्नो मत्तपोवीर्यसंभृतो मच्छुक्रं पीतवत्यास्तस्याः कुक्षौ संवृद्धः ।
समर्थोऽयं भवतः सर्वाः पापकृत्याः शमयितुमन्तरेण महादेवकृत्याम् ।
अस्य त्वेकमुपांशुव्रतम् ।
यदेनं कश्चिद्ब्राह्मणः कंचिदर्थमभियाचेत्तं तस्मै दद्यादयम् ।
यद्येतदुत्सहसे ततो नयस्वैनमिति ॥१५॥
15. sa evamuktaḥ pratyuvāca ,
bho janamejaya putro'yaṁ mama sarpyāṁ jātaḥ ,
mahātapasvī svādhyāyasaṁpanno mattapovīryasaṁbhṛto macchukraṁ pītavatyāstasyāḥ kukṣau saṁvṛddhaḥ ,
samartho'yaṁ bhavataḥ sarvāḥ pāpakṛtyāḥ śamayitumantareṇa mahādevakṛtyām ,
asya tvekamupāṁśuvratam ,
yadenaṁ kaścidbrāhmaṇaḥ kaṁcidarthamabhiyācettaṁ tasmai dadyādayam ,
yadyetadutsahase tato nayasvainamiti.
15. saḥ evam uktaḥ pratyuvāca bho janamejaya putraḥ ayam mama sarpyām jātaḥ mahātapasvī svādhyāyasaṃpannaḥ
mattapovīryasaṃbhṛtaḥ macchukram pītavatyāḥ tasyāḥ kukṣau saṃvṛddhaḥ samarthaḥ ayam bhavataḥ
sarvāḥ pāpakṛtyāḥ śamayitum antareṇa mahādevakṛtyām asya tu ekam upāṃśuvratam yat enam kaścit
brāhmaṇaḥ kaṃcit artham abhiyācet tam tasmai dadyāt ayam yadi etat utsahaṣe tataḥ nayasva enam iti
15. Thus addressed, he replied, "O Janamejaya, this son of mine was born to a serpent woman. He is a great ascetic, accomplished in Vedic study, sustained by the power of my asceticism, and grew in the womb of her who drank my semen. He is capable of pacifying all your sinful deeds, except for a deed against Mahadeva (Shiva). However, he has one secret vow: if any Brahmin requests something from him, he must give that to him. If you are able to undertake this condition, then take him with you."
15. כששמע זאת ענה החוזה, הו ג׳ַנַמֵג׳ַיַה, בני זה נולד מנקבת נחש. הוא בעל עוצמה רוחנית גדולה, שקוע בלימוד הכתבים, נוצר מעוצמת תרגולי ומכוחי, וגדל ברחמה של זו ששתתה את זרעי. הוא מסוגל להרגיע עבורך את כל תוצאות מעשי החטא, מלבד אלה שנובעות מכוחו הכישופי של מַהָאדֵוַה. אולם יש לו נדר סודי אחד, שאם בְּרַהְמִין כלשהו יבקש ממנו דבר מה, ייתן לו אותו. אם אתה מסוגל לשאת זאת, קח אותו.
तेनैवमुत्को जनमेजयस्तं प्रत्युवाच ।
भगवंस्तथा भविष्यतीति ॥१६॥
16. tenaivamutko janamejayastaṁ pratyuvāca ,
bhagavaṁstathā bhaviṣyatīti.
16. tena evam uktaḥ janamejayaḥ tam
pratyuvāca bhagavan tathā bhaviṣyati iti
16. Janamejaya, thus addressed by him, replied to him, "O Revered Sir, so it shall be."
16. כששמע זאת ג׳ַנַמֵג׳ַיַה ענה לו, הו אדון נכבד, כך יהיה.
स तं पुरोहितमुपादायोपावृत्तो भ्रातॄनुवाच ।
मयायं वृत उपाध्यायः ।
यदयं ब्रूयात्तत्कार्यमविचारयद्भिरिति ॥१७॥
17. sa taṁ purohitamupādāyopāvṛtto bhrātṝnuvāca ,
mayāyaṁ vṛta upādhyāyaḥ ,
yadayaṁ brūyāttatkāryamavicārayadbhiriti.
17. saḥ tam purohitam upādāya
upāvṛttaḥ bhrātṝn uvāca mayā ayam
vṛtaḥ upādhyāyaḥ yat ayam brūyāt
tat kāryam avicārayadbhiḥ iti
17. He, having taken that priest with him, returned and said to his brothers, "This preceptor has been chosen by me. Whatever he says, that should be done by you all without hesitation."
17. הוא לקח את הפּוּרוֹהִיטַה וחזר, ואמר לאחיו, בחרתי בו כמורה שלי, ומה שיאמר יש לבצע בלי להסס.
तेनैवमुक्ता भ्रातरस्तस्य तथा चक्रुः ।
स तथा भ्रातॄन्संदिश्य तक्षशिलां प्रत्यभिप्रतस्थे ।
तं च देशं वशे स्थापयामास ॥१८॥
18. tenaivamuktā bhrātarastasya tathā cakruḥ ,
sa tathā bhrātṝnsaṁdiśya takṣaśilāṁ pratyabhipratasthe ,
taṁ ca deśaṁ vaśe sthāpayāmāsa.
18. tena evam uktāḥ bhrātaraḥ tasya
tathā cakruḥ saḥ tathā bhrātṝn
saṃdiśya takṣaśilām prati abhipratasthe
tam ca deśam vaśe sthāpayāmāsa
18. His brothers, having been thus instructed by him, acted accordingly. Having then commanded his brothers, he himself set out for Takṣaśilā. And he established that region under his control.
18. כשנאמר להם כך, אחיו עשו כן. הוא הורה לאחיו ויצא לטַקְשַׁשִׁילָה, והכניע את האזור ההוא לשלטונו.
एतस्मिन्नन्तरे कश्चिदृषिर्धौम्यो नामायोदः ।
तस्य शिष्यास्त्रयो बभूवुरुपमन्युरारुणिर्वेदश्चेति ॥१९॥
19. etasminnantare kaścidṛṣirdhaumyo nāmāyodaḥ ,
tasya śiṣyāstrayo babhūvurupamanyurāruṇirvedaśceti.
19. etasmin antare kaścit ṛṣiḥ dhaumyaḥ nāma āyodaḥ tasya
śiṣyāḥ trayaḥ babhūvuḥ upamanyuḥ āruṇiḥ vedaḥ ca iti
19. Meanwhile, there was a certain sage (ṛṣi) named Dhaumya, who was of the Ayoda lineage. He had three disciples: Upamanyu, Āruṇi, and Veda.
19. בינתיים חי חוזה בשם דְהַאוּמְיַה מִשבט אָאיוֹדַה, ולו היו שלושה תלמידים, אוּפַּמַנְיוּ, אָארוּנִי ווֵדַה.
स एकं शिष्यमारुणिं पाञ्चाल्यं प्रेषयामास ।
गच्छ केदारखण्डं बधानेति ॥२०॥
20. sa ekaṁ śiṣyamāruṇiṁ pāñcālyaṁ preṣayāmāsa ,
gaccha kedārakhaṇḍaṁ badhāneti.
20. saḥ ekam śiṣyam āruṇim pāñcālyam
preṣayāmāsa gaccha kedārakhaṇḍam badhāna iti
20. He sent a disciple named Aruni from Pañcāla, instructing him, "Go and repair the field embankment."
20. הוא שלח תלמיד אחד, את אָארוּנִי איש פָּאנְצ׳ָאלַה, ואמר לו לך וסכור את חלקת השדה.
स उपाध्यायेन संदिष्ट आरुणिः पाञ्चाल्यस्तत्र
गत्वा तत्केदारखण्डं बद्धुं नाशक्नोत् ॥२१॥
21. sa upādhyāyena saṁdiṣṭa āruṇiḥ pāñcālyastatra
gatvā tatkedārakhaṇḍaṁ baddhuṁ nāśaknot.
21. saḥ उपाध्यायेन संदिष्टः आरुणिः पाञ्चाल्यः
तत्र गत्वा तत् केदारखण्डम् बद्धुम् न अशक्नोत्
21. That Aruni from Pañcāla, having been instructed by the teacher, went there but could not repair that field embankment.
21. אָארוּנִי איש פָּאנְצ׳ָאלַה, שהמורה שלו הורה לו, הלך לשם ולא הצליח לסכור את חלקת השדה.
स क्लिश्यमानोऽपश्यदुपायम् ।
भवत्वेवं करिष्यामीति ॥२२॥
22. sa kliśyamāno'paśyadupāyam ,
bhavatvevaṁ kariṣyāmīti.
22. saḥ kliśyamānaḥ apश्यत् उपायम्
भवतु एवम् करिष्यामि इति
22. While struggling, he found a solution. He thought, "Let it be so; I will do it this way."
22. בעודו מתייסר ראה פתרון, ואמר, כך אעשה.
स तत्र संविवेश केदारखण्डे ।
शयाने तस्मिंस्तदुदकं तस्थौ ॥२३॥
23. sa tatra saṁviveśa kedārakhaṇḍe ,
śayāne tasmiṁstadudakaṁ tasthau.
23. saḥ tatra saṃviveśa kedārakhaṇḍe
śayāne tasmin tat udakam tasthau
23. He lay down there in the field embankment. As he lay, the water stopped.
23. הוא שכב שם בחלקת השדה, וכשהוא שכב המים נעצרו.
ततः कदाचिदुपाध्याय आयोदो धौम्यः शिष्यानपृच्छत् ।
क्व आरुणिः पाञ्चाल्यो गत इति ॥२४॥
24. tataḥ kadācidupādhyāya āyodo dhaumyaḥ śiṣyānapṛcchat ,
kva āruṇiḥ pāñcālyo gata iti.
24. tataḥ kadācit upādhyāyaḥ āyodhaḥ dhaumyaḥ
śiṣyān apṛcchat kva āruṇiḥ pāñcālyaḥ gataḥ iti
24. Then, one day, the teacher Ayoda Dhaumya asked his disciples, "Where has Aruni from Pañcāla gone?"
24. לאחר זמן שאל המורה דְהַאוּמְיַה מִשבט אָאיוֹדַה את התלמידים, לאן הלך אָארוּנִי איש פָּאנְצ׳ָאלַה.
ते प्रत्यूचुः ।
भगवतैव प्रेषितो गच्छ केदारखण्डं बधानेति ॥२५॥
25. te pratyūcuḥ ,
bhagavataiva preṣito gaccha kedārakhaṇḍaṁ badhāneti.
25. te pratyūcuḥ bhagavatā eva preṣitaḥ
gaccha kedārakhaṇḍam badhāna iti
25. They replied, "Indeed, you have been sent by the venerable master. Go and maintain the irrigation of the field segment!"
25. הם ענו, הו אדון נכבד, אתה עצמך שלחת אותו ואמרת לו לך וסכור את חלקת השדה.
स एवमुक्तस्ताञ्शिष्यान्प्रत्युवाच ।
तस्मात्सर्वे तत्र गच्छामो यत्र स इति ॥२६॥
26. sa evamuktastāñśiṣyānpratyuvāca ,
tasmātsarve tatra gacchāmo yatra sa iti.
26. saḥ evam uktaḥ tān śiṣyān prati uvāca |
tasmāt sarve tatra gacchāmaḥ yatra saḥ iti
26. Having been thus addressed, he replied to those disciples, "Therefore, let us all go to where he is."
26. כששמע זאת אמר לתלמידים, אם כך נלך כולנו למקום שבו הוא נמצא.
स तत्र गत्वा तस्याह्वानाय शब्दं चकार ।
भो आरुणे पाञ्चाल्य क्वासि ।
वत्सैहीति ॥२७॥
27. sa tatra gatvā tasyāhvānāya śabdaṁ cakāra ,
bho āruṇe pāñcālya kvāsi ,
vatsaihīti.
27. saḥ tatra gatvā tasya āhvānāya śabdam cakāra
| bho āruṇe pāñcālya kva asi | vatsaihī iti
27. He went there and called out, "Oh, Aruṇi, O Pañcālya! Where are you, O Vatsa!"
27. הוא הלך לשם וקרא בקול כדי לזמן אותו, הו אָארוּנִי איש פָּאנְצ׳ָאלַה, היכן אתה, בני, בוא.
स तच्छ्रुत्वा आरुणिरुपाध्यायवाक्यं तस्मात्केदारखण्डात्सहसोत्थाय तमुपाध्यायमुपतस्थे ।
प्रोवाच चैनम् ।
अयमस्म्यत्र केदारखण्डे निःसरमाणमुदकमवारणीयं संरोद्धुं संविष्टो भगवच्छब्दं श्रुत्वैव सहसा विदार्य केदारखण्डं भवन्तमुपस्थितः ।
तदभिवादये भगवन्तम् ।
आज्ञापयतु भवान् ।
किं करवाणीति ॥२८॥
28. sa tacchrutvā āruṇirupādhyāyavākyaṁ tasmātkedārakhaṇḍātsahasotthāya tamupādhyāyamupatasthe ,
provāca cainam ,
ayamasmyatra kedārakhaṇḍe niḥsaramāṇamudakamavāraṇīyaṁ saṁroddhuṁ saṁviṣṭo bhagavacchabdaṁ śrutvaiva sahasā vidārya kedārakhaṇḍaṁ bhavantamupasthitaḥ ,
tadabhivādaye bhagavantam ,
ājñāpayatu bhavān ,
kiṁ karavāṇīti.
28. saḥ tat śrutvā āruṇiḥ upādhyāyavākyam tasmāt kedārakhaṇḍāt sahasā utthāya tam upādhyāyam
upatasthe | pra uvāca ca enam | ayam asmi atra kedārakhaṇḍe niḥsaramāṇam udakam
avāraṇīyam saṃroddhum saṃviṣṭaḥ bhagavac-chabdam śrutvā eva sahasā vidārya kedārakhaṇḍam
bhavantam upasthitaḥ | tat abhivādaye bhagavantam | ājñāpayatu bhavān | kim karavāṇi iti
28. Hearing that, Aruṇi understood it to be his teacher's word, and immediately rose from the field embankment. He approached the teacher and said to him, "Here I am! I was lying here in this field embankment, attempting to obstruct the irresistible outflow of water. However, as soon as I heard your venerable voice (Bhagavat's śabda), I abruptly vacated the embankment and have now presented myself before you. Therefore, I bow to your reverence (Bhagavat). Please command, what may I do?"
28. כששמע אָארוּנִי את דברי המורה, הוא קם מיד ממחסום השדה ההוא וניגש אל המורה. הוא אמר לו, הנני כאן. שכבתי במחסום השדה הזה כדי לעצור את המים שזרמו החוצה ולא היה אפשר לבלום אותם, וכשרק שמעתי את קולך, אדוני הנכבד, פרצתי מיד את מחסום השדה והגעתי אליך. אני משתחווה לפניך, אדוני. תן לי הוראה, מה עליי לעשות?
तमुपाध्यायोऽब्रवीत् ।
यस्माद्भवान्केदारखण्डमवदार्योत्थितस्तस्माद्भवानुद्दालक एव नाम्ना भविष्यतीति ॥२९॥
29. tamupādhyāyo'bravīt ,
yasmādbhavānkedārakhaṇḍamavadāryotthitastasmādbhavānuddālaka eva nāmnā bhaviṣyatīti.
29. tam upādhyāyaḥ abravīt | yasmāt bhavān kedārakhaṇḍam avadārya
utthitaḥ tasmāt bhavān uddālakaḥ eva nāmnā bhaviṣyati iti
29. The teacher (guru) said to him: "Since you have emerged after having dug up a piece of a cultivated field, you will therefore be known by the name Uddālaka."
29. המורה אמר לו, מאחר שקמת לאחר שפרצת את מחסום השדה, שמך יהיה אוּדָּאלַקַה (הפורץ).
स उपाध्यायेनानुगृहीतः ।
यस्मात्त्वया मद्वचोऽनुष्ठितं तस्माच्छ्रेयोऽवाप्स्यसीति ।
सर्वे च ते वेदाः प्रतिभास्यन्ति सर्वाणि च धर्मशास्त्राणीति ॥३०॥
30. sa upādhyāyenānugṛhītaḥ ,
yasmāttvayā madvaco'nuṣṭhitaṁ tasmācchreyo'vāpsyasīti ,
sarve ca te vedāḥ pratibhāsyanti sarvāṇi ca dharmaśāstrāṇīti.
30. sa upādhyāyena anugṛhītaḥ yasmāt tvayā
mad-vacaḥ anuṣṭhitam tasmāt śreyaḥ
avāpsyasi iti sarve ca te vedāḥ
pratibhāsyanti sarvāṇi ca dharmaśāstrāṇi iti
30. He was blessed by his teacher, who said, 'Because my instruction has been followed by you, you will therefore attain prosperity. And all the Vedas will manifest themselves to you, as will all the Dharmaśāstras.'
30. המורה בירך אותו ואמר, מאחר שמילאת את דברי, תשיג את הטוב הנעלה. וכל הוֵדוֹת יתגלו לך, וכן כל כתבי חוקי היושר.
स एवमुक्त
उपाध्यायेनेष्टं देशं जगाम ॥३१॥
31. sa evamukta upādhyāyeneṣṭaṁ
deśaṁ jagāma.
31. sa evam uktaḥ upādhyāyena
iṣṭam deśam jagāma
31. Having been thus instructed by his teacher, he went to his desired destination.
31. לאחר שהמורה אמר לו כך, הלך אל המקום שרצה.
अथापरः शिष्यस्तस्यैवायोदस्य
धौम्यस्योपमन्युर्नाम ॥३२॥
32. athāparaḥ śiṣyastasyaivāyodasya
dhaumyasyopamanyurnāma.
32. atha aparaḥ śiṣyaḥ tasya eva
āyodhasya dhaumyasya upamanyuḥ nāma
32. Now, another disciple of that very Āyoda Dhaumya was named Upamanyu.
32. ואז היה תלמיד אחר של אַיוֹדַה דְהַאוּמְיַה, ושמו אוּפַּמַנְיוּ.
तमुपाध्यायः प्रेषयामास ।
वत्सोपमन्यो गा रक्षस्वेति ॥३३॥
33. tamupādhyāyaḥ preṣayāmāsa ,
vatsopamanyo gā rakṣasveti.
33. tam upādhyāyaḥ preṣayāmāsa
vatsa upamanyo gāḥ rakṣasva iti
33. The teacher sent him, saying, 'Dear Upamanyu, tend the cows!'
33. המורה שלח אותו ואמר לו, הו בני אוּפַּמַנְיוּ, שמור על הפרות.
स उपाध्यायवचनादरक्षद्गाः ।
स चाहनि गा रक्षित्वा दिवसक्षयेऽभ्यागम्योपाध्यायस्याग्रतः स्थित्वा नमश्चक्रे ॥३४॥
34. sa upādhyāyavacanādarakṣadgāḥ ,
sa cāhani gā rakṣitvā divasakṣaye'bhyāgamyopādhyāyasyāgrataḥ sthitvā namaścakre.
34. sa upādhyāya-vacanāt arakṣat
gāḥ sa ca ahani gāḥ rakṣitvā
divasa-kṣaye abhyāgamya upādhyāyasya
agrataḥ sthitvā namaḥ cakre
34. He protected the cows according to the teacher's instruction. And having protected the cows during the day, he approached at the end of the day, stood before the teacher, and offered obeisance.
34. לפי דברי המורה הוא שמר על הפרות. בסוף היום, אחרי ששמר על הפרות במשך היום, חזר, עמד לפני המורה והשתחווה לו.
तमुपाध्यायः पीवानमपश्यत् ।
उवाच चैनम् ।
वत्सोपमन्यो केन वृत्तिं कल्पयसि ।
पीवानसि दृढमिति ॥३५॥
35. tamupādhyāyaḥ pīvānamapaśyat ,
uvāca cainam ,
vatsopamanyo kena vṛttiṁ kalpayasi ,
pīvānasi dṛḍhamiti.
35. tam upādhyāyaḥ pīvānam apaśyat uvāca ca enam vatsa
upamanyo kena vṛttim kalpayasi pīvān asi dṛḍham iti
35. The teacher saw him looking stout and said to him, "Dear Upamanyu, by what means do you sustain yourself? You are quite stout and strong."
35. המורה ראה שהוא שמן ואמר לו, הו בני אוּפַּמַנְיוּ, ממה אתה מתקיים? אתה שמן מאוד.
स उपाध्यायं प्रत्युवाच ।
भैक्षेण वृत्तिं कल्पयामीति ॥३६॥
36. sa upādhyāyaṁ pratyuvāca ,
bhaikṣeṇa vṛttiṁ kalpayāmīti.
36. saḥ upādhyāyam prati uvāca
bhaikṣeṇa vṛttim kalpayāmi iti
36. He replied to the teacher, "I sustain myself by alms."
36. הוא ענה למורה, אני מתקיים מנדבות.
तमुपाध्यायः प्रत्युवाच ।
ममानिवेद्य भैक्षं नोपयोक्तव्यमिति ॥३७॥
37. tamupādhyāyaḥ pratyuvāca ,
mamānivedya bhaikṣaṁ nopayoktavyamiti.
37. tam upādhyāyaḥ prati uvāca mama
anivedya bhaikṣam na upayoktavyam iti
37. The teacher replied to him, "Alms should not be consumed without first informing me."
37. המורה השיב לו, אסור לך לאכול מהנדבות בלי שהצגת אותן לי קודם.
स तथेत्युक्त्वा पुनररक्षद्गाः ।
रक्षित्वा चागम्य तथैवोपाध्यायस्याग्रतः स्थित्वा नमश्चक्रे ॥३८॥
38. sa tathetyuktvā punararakṣadgāḥ ,
rakṣitvā cāgamya tathaivopādhyāyasyāgrataḥ sthitvā namaścakre.
38. saḥ tathā iti uktvā punaḥ arakṣat gāḥ rakṣitvā ca āgamya
tathā eva upādhyāyasya agrataḥ sthitvā namaḥ cakre
38. Having said, "So be it," he again guarded the cows. After guarding them, he returned, stood before the teacher as before, and offered his salutations.
38. הוא אמר, כך אעשה, ושוב שמר על הפרות. כשסיים וחזר, עמד כמקודם לפני המורה והשתחווה לו.
तमुपाध्यायस्तथापि पीवानमेव दृष्ट्वोवाच ।
वत्सोपमन्यो सर्वमशेषतस्ते भैक्षं गृह्णामि ।
केनेदानीं वृत्तिं कल्पयसीति ॥३९॥
39. tamupādhyāyastathāpi pīvānameva dṛṣṭvovāca ,
vatsopamanyo sarvamaśeṣataste bhaikṣaṁ gṛhṇāmi ,
kenedānīṁ vṛttiṁ kalpayasīti.
39. tam upādhyāyaḥ tathā api pīvānam
eva dṛṣṭvā uvāca vatsa upamanyo
sarvam aśeṣataḥ te bhaikṣam gṛhṇāmi
kena idānīm vṛttim kalpayasi iti
39. Even then, the teacher, seeing him still stout, said, "Dear Upamanyu, I take all your alms, every bit of it. How do you manage your livelihood now?"
39. המורה ראה שגם עכשיו הוא עדיין שמן, ואמר לו, הו בני אוּפַּמַנְיוּ, אני לוקח ממך את כל הנדבות עד האחרונה. ממה אתה מתקיים עכשיו?
स एवमुक्त उपाध्यायेन प्रत्युवाच ।
भगवते निवेद्य पूर्वमपरं चरामि ।
तेन वृत्तिं कल्पयामीति ॥४०॥
40. sa evamukta upādhyāyena pratyuvāca ,
bhagavate nivedya pūrvamaparaṁ carāmi ,
tena vṛttiṁ kalpayāmīti.
40. saḥ evam uktaḥ upādhyāyena pratyuvāca | bhagavate
nivedya pūrvam aparam carāmi | tena vṛttim kalpayāmi iti
40. Addressed thus by the teacher, he replied, "Having first informed you, sir, I go for alms both for the first time and for a second time. With that, I sustain my livelihood."
40. כששמע זאת מהמורה, הוא ענה, אחרי שאני מציג את הנדבות לאדוני, אני מסתובב שוב ומבקש נדבות נוספות, ומהן אני מתקיים.
तमुपाध्यायः प्रत्युवाच ।
नैषा न्याय्या गुरुवृत्तिः ।
अन्येषामपि वृत्त्युपरोधं करोष्येवं वर्तमानः ।
लुब्धोऽसीति ॥४१॥
41. tamupādhyāyaḥ pratyuvāca ,
naiṣā nyāyyā guruvṛttiḥ ,
anyeṣāmapi vṛttyuparodhaṁ karoṣyevaṁ vartamānaḥ ,
lubdho'sīti.
41. tam upādhyāyaḥ pratyuvāca | na
eṣā nyāyyā guruvṛttiḥ | anyeṣām
api vṛtti-uparodham karoṣi
evam vartamānaḥ | lubdhaḥ asi iti
41. To him the teacher replied, "This is not a proper way of supporting your teacher. Acting in this manner, you obstruct the livelihood of others as well. You are greedy!"
41. המורה השיב לו, זו אינה דרך ראויה של תלמיד. בהתנהגות כזו אתה פוגע גם בפרנסתם של אחרים. אתה חמדן.
स तथेत्युक्त्वा गा अरक्षत् ।
रक्षित्वा च पुनरुपाध्यायगृहमागम्योपाध्यायस्याग्रतः स्थित्वा नमश्चक्रे ॥४२॥
42. sa tathetyuktvā gā arakṣat ,
rakṣitvā ca punarupādhyāyagṛhamāgamyopādhyāyasyāgrataḥ sthitvā namaścakre.
42. saḥ tathā iti uktvā gāḥ arakṣat | rakṣitvā ca punaḥ
upādhyāya-gṛham āgamya upādhyāyasya agrataḥ sthitvā namaḥ cakre
42. Saying, "So be it," he guarded the cows. And having guarded them, he returned to the teacher's house, stood before the teacher, and offered his salutations.
42. הוא אמר, כך אעשה, ושמר על הפרות. כשסיים, חזר לבית המורה, עמד לפני המורה והשתחווה לו.
तमुपाध्यायस्तथापि पीवानमेव दृष्ट्वा पुनरुवाच ।
अहं ते सर्वं भैक्षं गृह्णामि न चान्यच्चरसि ।
पीवानसि ।
केन वृत्तिं कल्पयसीति ॥४३॥
43. tamupādhyāyastathāpi pīvānameva dṛṣṭvā punaruvāca ,
ahaṁ te sarvaṁ bhaikṣaṁ gṛhṇāmi na cānyaccarasi ,
pīvānasi ,
kena vṛttiṁ kalpayasīti.
43. tam upādhyāyaḥ tathāpi pīvānam eva
dṛṣṭvā punaḥ uvāca | aham te sarvam
bhaikṣam gṛhṇāmi na ca anyat carasi |
pīvān asi | kena vṛttim kalpayasi iti
43. The teacher, still seeing him stout, again spoke to him: "I take all your alms, and you do not beg for anything else. You are stout! By what means do you maintain your livelihood?"
43. המורה ראה שגם עכשיו הוא עדיין שמן, ושוב אמר לו, אני לוקח ממך את כל הנדבות ואתה גם לא מסתובב לבקש נוספות. אתה שמן. ממה אתה מתקיים?
स उपाध्यायं प्रत्युवाच ।
भो एतासां गवां पयसा वृत्तिं कल्पयामीति ॥४४॥
44. sa upādhyāyaṁ pratyuvāca ,
bho etāsāṁ gavāṁ payasā vṛttiṁ kalpayāmīti.
44. saḥ upādhyāyam pratyuvāca | bhoḥ etāsām
gavām payasā vṛttim kalpayāmi iti
44. He replied to the teacher, "Sir, I sustain myself with the milk of these cows."
44. הוא ענה למורה, הו אדוני, אני מתקיים מחלב הפרות האלה.
तमुपाध्यायः प्रत्युवाच ।
नैतन्न्याय्यं पय उपयोक्तुं भवतो मयाननुज्ञातमिति ॥४५॥
45. tamupādhyāyaḥ pratyuvāca ,
naitannyāyyaṁ paya upayoktuṁ bhavato mayānanujñātamiti.
45. tam upādhyāyaḥ pratyuvāca na etat nyāyyam
payaḥ upayoktum bhavataḥ mayā ananujñātam iti
45. The teacher replied to him, "It is not right for you to drink milk without my permission."
45. המורה השיב לו, אין זה ראוי שתשתמש בחלב בלי שאני נתתי לך רשות.
स तथेति प्रतिज्ञाय गा रक्षित्वा
पुनरुपाध्यायगृहानेत्य गुरोरग्रतः स्थित्वा नमश्चक्रे ॥४६॥
46. sa tatheti pratijñāya gā rakṣitvā
punarupādhyāyagṛhānetya guroragrataḥ sthitvā namaścakre.
46. saḥ tathā iti pratijñāya gāḥ rakṣitvā punar upādhyāya
gṛhān etya guroḥ agrataḥ sthitvā namaḥ cakre
46. He assented, saying, "So be it," and after tending the cows, he returned to the teacher's house, stood before his preceptor, and bowed in reverence.
46. הוא הסכים ואמר, כך אעשה, שמר על הפרות, שב לבית המורה, עמד לפני המורה והשתחווה לו.
तमुपाध्यायः पीवानमेवापश्यत् ।
उवाच चैनम् ।
भैक्षं नाश्नासि न चान्यच्चरसि ।
पयो न पिबसि ।
पीवानसि ।
केन वृत्तिं कल्पयसीति ॥४७॥
47. tamupādhyāyaḥ pīvānamevāpaśyat ,
uvāca cainam ,
bhaikṣaṁ nāśnāsi na cānyaccarasi ,
payo na pibasi ,
pīvānasi ,
kena vṛttiṁ kalpayasīti.
47. tam upādhyāyaḥ pīvānam eva apaśyat
uvāca ca enam bhaikṣam na aśnāsi
na ca anyat carasi payaḥ na pibasi
pīvān asi kena vṛttim kalpayasi iti
47. The teacher saw him and noticed he was stout. He then asked him, "You don't eat alms-food, nor do you subsist on anything else. You don't drink milk. Yet, you are stout. How do you manage to live?"
47. המורה ראה שהוא עדיין שמן ואמר לו, אינך אוכל נדבות, אינך מסתובב לבקש נוספות ואינך שותה חלב, ובכל זאת אתה שמן. ממה אתה מתקיים?
स एवमुक्त उपाध्यायं प्रत्युवाच ।
भोः फेनं पिबामि यमिमे वत्सा मातॄणां स्तनं पिबन्त उद्गिरन्तीति ॥४८॥
48. sa evamukta upādhyāyaṁ pratyuvāca ,
bhoḥ phenaṁ pibāmi yamime vatsā mātṝṇāṁ stanaṁ pibanta udgirantīti.
48. saḥ evam uktaḥ upādhyāyam pratyuvāca bhoḥ phenam pibāmi
yam ime vatsāḥ mātṝṇām stanam pibantaḥ udgiranti iti
48. Thus addressed, he replied to the teacher, "Sir, I drink the foam that these calves, while drinking from their mothers' udders, spill out."
48. כששמע זאת, הוא ענה למורה, הו אדוני, אני שותה את הקצף שהעגלים האלה פולטים כשהם יונקים משדי אמותיהם.
तमुपाध्यायः प्रत्युवाच ।
एते त्वदनुकम्पया गुणवन्तो वत्साः प्रभूततरं फेनमुद्गिरन्ति ।
तदेवमपि वत्सानां वृत्त्युपरोधं करोष्येवं वर्तमानः ।
फेनमपि भवान्न पातुमर्हतीति ॥४९॥
49. tamupādhyāyaḥ pratyuvāca ,
ete tvadanukampayā guṇavanto vatsāḥ prabhūtataraṁ phenamudgiranti ,
tadevamapi vatsānāṁ vṛttyuparodhaṁ karoṣyevaṁ vartamānaḥ ,
phenamapi bhavānna pātumarhatīti.
49. tam upādhyāyaḥ pratyuvāca ete tvat anukampayā
guṇavantaḥ vatsāḥ prabhūtataraṃ phenam udgiranti
tat evam api vatsānām vṛttyuparodham karoṣi evam
vartamānaḥ phenam api bhavān na pātum arhati iti
49. The teacher replied to him, "These calves, out of compassion for you, are especially virtuous and thus spill out abundant foam. Therefore, even by behaving in this way, you are hindering the calves' livelihood. You ought not to drink even the foam."
49. המורה השיב לו, העגלים הטובים האלה פולטים הרבה קצף מרוב רחמיהם עליך. וכך בהתנהגות הזו אתה פוגע גם בפרנסת העגלים. גם את הקצף אסור לך לשתות.
स तथेति प्रतिज्ञाय निराहारस्ता गा अरक्षत् ।
तथा प्रतिषिद्धो भैक्षं नाश्नाति न चान्यच्चरति ।
पयो न पिबति ।
फेनं नोपयुङ्क्ते ॥५०॥
50. sa tatheti pratijñāya nirāhārastā gā arakṣat ,
tathā pratiṣiddho bhaikṣaṁ nāśnāti na cānyaccarati ,
payo na pibati ,
phenaṁ nopayuṅkte.
50. saḥ tathā iti pratijñāya nirāhāraḥ
tāḥ gāḥ arakṣat tathā pratiṣiddhaḥ
bhaikṣam na aśnāti na ca anyat carati
payaḥ na pibati phenam na upayunkte
50. Having promised 'so be it', he protected those cows without partaking of any food. Though thus forbidden (from eating anything), he would not eat alms, nor would he partake of anything else. He would not drink milk, nor would he consume the foam.
50. הוא הסכים ואמר, כך אעשה, ושמר על הפרות בלי אוכל. כיוון שנאסר עליו כך, הוא אינו אוכל נדבות, אינו מסתובב לבקש נוספות, אינו שותה חלב ואינו אוכל את הקצף.
स कदाचिदरण्ये
क्षुधार्तोऽर्कपत्राण्यभक्षयत् ॥५१॥
51. sa kadācidaraṇye
kṣudhārto'rkapatrāṇyabhakṣayat.
51. saḥ kadācit araṇye kṣudhārtaḥ
arkapatrāṇi abhakṣayat
51. One day, in the forest, afflicted by hunger, he ate arka leaves.
51. יום אחד ביער, מוכה רעב, אכל עלים של צמח האַרְקַה.
स तैरर्कपत्रैर्भक्षितैः क्षारकटूष्णविपाकिभिश्चक्षुष्युपहतोऽन्धोऽभवत् ।
सोऽन्धोऽपि चङ्क्रम्यमाणः कूपेऽपतत् ॥५२॥
52. sa tairarkapatrairbhakṣitaiḥ kṣārakaṭūṣṇavipākibhiścakṣuṣyupahato'ndho'bhavat ,
so'ndho'pi caṅkramyamāṇaḥ kūpe'patat.
52. saḥ taiḥ arkapatraiḥ bhakṣitaiḥ
kṣārakaṭūṣṇavipākibhiḥ cakṣuṣi
upahataḥ andhaḥ abhavat saḥ andhaḥ
api caṅkramyamāṇaḥ kūpe apatat
52. Having eaten those arka leaves, which were salty, pungent, and had a heating effect, his eyes were damaged, and he became blind. Even though he was blind, while wandering, he fell into a well.
52. העלים שאכל היו חריפים, מלוחים וחמים, והשפעתם בגוף קשה. עיניו נפגעו והוא נעשה עיוור. כשהסתובב עיוור, נפל לבאר.
अथ तस्मिन्ननागच्छत्युपाध्यायः शिष्यानवोचत् ।
मयोपमन्युः सर्वतः प्रतिषिद्धः ।
स नियतं कुपितः ।
ततो नागच्छति चिरगतश्चेति ॥५३॥
53. atha tasminnanāgacchatyupādhyāyaḥ śiṣyānavocat ,
mayopamanyuḥ sarvataḥ pratiṣiddhaḥ ,
sa niyataṁ kupitaḥ ,
tato nāgacchati ciragataśceti.
53. atha tasmin anāgacchati upādhyāyaḥ
śiṣyān avocat mayā upamanyuḥ sarvataḥ
pratiṣiddhaḥ saḥ niyatam kupitaḥ
tataḥ na āgacchati ciragataḥ ca iti
53. Then, when he did not return, the teacher said to his students: "Upamanyu has been completely forbidden by me (to eat anything). He is certainly angry. That is why he is not returning, and he has been gone for a long time."
53. כשאוּפַּמַנְיוּ לא חזר, המורה אמר לתלמידים, אסרתי על אוּפַּמַנְיוּ הכול מכל עבר. ודאי כעס. לכן הוא לא חוזר, אף שהלך זמן רב.
स एवमुक्त्वा गत्वारण्यमुपमन्योराह्वानं चक्रे ।
भो उपमन्यो क्वासि ।
वत्सैहीति ॥५४॥
54. sa evamuktvā gatvāraṇyamupamanyorāhvānaṁ cakre ,
bho upamanyo kvāsi ,
vatsaihīti.
54. saḥ evam uktvā gatvā araṇyam upamanyoḥ āhvānam
cakre bho upamanyo kva asi vatsa ehi iti
54. Having spoken thus, he went to the forest and called out to Upamanyu, saying, "O Upamanyu! Where are you? Son, come!"
54. אחרי שאמר זאת, המורה הלך אל היער וקרא לאוּפַּמַנְיוּ, הו אוּפַּמַנְיוּ, איפה אתה? בוא, בני.
स तदाह्वानमुपाध्यायाच्छ्रुत्वा प्रत्युवाचोच्चैः ।
अयमस्मि भो उपाध्याय कूपे पतित इति ॥५५॥
55. sa tadāhvānamupādhyāyācchrutvā pratyuvācoccaiḥ ,
ayamasmi bho upādhyāya kūpe patita iti.
55. सः तदाह्वानम् उपाध्यायात् श्रुत्वा प्रत्युवाच
उच्चैः अयम् अस्मि भो उपाध्याय कूपे पतितः इति
55. Having heard that call from the teacher, he replied loudly, "Here I am, O teacher! I have fallen into a well."
55. כששמע את קריאת המורה, הוא ענה בקול רם, הנה אני, הו מורה, נפלתי לבאר.
तमुपाध्यायः प्रत्युवाच ।
कथमसि कूपे पतित इति ॥५६॥
56. tamupādhyāyaḥ pratyuvāca ,
kathamasi kūpe patita iti.
56. तम् उपाध्यायः प्रत्युवाच
कथम् असि कूपे पतितः इति
56. The teacher replied to him, "How did you fall into the well?"
56. המורה שאל אותו, איך נפלת לבאר?
स तं प्रत्युवाच ।
अर्कपत्राणि भक्षयित्वान्धीभूतोऽस्मि ।
अतः कूपे पतित इति ॥५७॥
57. sa taṁ pratyuvāca ,
arkapatrāṇi bhakṣayitvāndhībhūto'smi ,
ataḥ kūpe patita iti.
57. सः तम् प्रत्युवाच अर्कपत्राणि भक्षयित्वा
अन्धीभूतः अस्मि अतः कूपे पतितः इति
57. He replied to him, "Having eaten ark leaves, I have become blind. Therefore, I fell into the well."
57. הוא ענה לו, אכלתי עלי אַרְקַה ונעשיתי עיוור, ולכן נפלתי לבאר.
तमुपाध्यायः प्रत्युवाच ।
अश्विनौ स्तुहि ।
तौ त्वां चक्षुष्मन्तं करिष्यतो देवभिषजाविति ॥५८॥
58. tamupādhyāyaḥ pratyuvāca ,
aśvinau stuhi ,
tau tvāṁ cakṣuṣmantaṁ kariṣyato devabhiṣajāviti.
58. तम् उपाध्यायः प्रत्युवाच अश्विनौ स्तुहि तौ
त्वाम् चक्षुष्मन्तम् करिष्यतः देवभिषजौ इति
58. The teacher replied to him, "Praise the Aśvins. Those two divine physicians will make you sighted."
58. המורה אמר לו, הלל את האַשְׁוִינַאוּ. הם רופאי האלים, והם יחזירו לך את הראייה.
स एवमुक्त उपाध्यायेन स्तोतुं
प्रचक्रमे देवावश्विनौ वाग्भिरृग्भिः ॥५९॥
59. sa evamukta upādhyāyena stotuṁ
pracakrame devāvaśvinau vāgbhirṛgbhiḥ.
59. सः एवम् उक्तः उपाध्यायेन स्तोतुम्
प्रचक्रमे देवौ अश्विनौ वाग्भिः ऋग्भिः
59. Thus spoken to by the teacher, he began to praise the two deities, the Aśvins, with words and hymns.
59. לאחר שהמורה אמר לו כך, הוא החל להלל את שני האלים האַשְׁוִינַאוּ במילים ובמזמורי וֵדַה.
प्र पूर्वगौ पूर्वजौ चित्रभानू गिरा वा शंसामि तपनावनन्तौ ।
दिव्यौ सुपर्णौ विरजौ विमानावधिक्षियन्तौ भुवनानि विश्वा ॥६०॥
60. pra pūrvagau pūrvajau citrabhānū; girā vā śaṁsāmi tapanāvanantau ,
divyau suparṇau virajau vimānā;vadhikṣiyantau bhuvanāni viśvā.
60. pra pūrvagau pūrvajau citrabhānū
girā vā śaṃsāmi tapanau anantau
divyau suparṇau virajau vimānau
adhiksiyantau bhuvanāni viśvā
60. With my speech, I extol the two brilliant-shining ones, the foremost and ancient, the boundless illuminators. They are the two divine, beautiful-winged, pure, and swiftly-moving ones, who preside over all worlds.
60. אני מהלל בקולי את האַשְׁוִינַאוּ, ההולכים לפני כולם והנולדים לפני כולם, בעלי הזוהר המופלא, הבוערים בלי סוף, האלוהיים, הדומים לציפורים אצילות, חפים מכל כתם, הנעים במרכבות השמיים, השוכנים בכל העולמות.
हिरण्मयौ शकुनी सांपरायौ नासत्यदस्रौ सुनसौ वैजयन्तौ ।
शुक्रं वयन्तौ तरसा सुवेमावभि व्ययन्तावसितं विवस्वत् ॥६१॥
61. hiraṇmayau śakunī sāṁparāyau; nāsatyadasrau sunasau vaijayantau ,
śukraṁ vayantau tarasā suvemā;vabhi vyayantāvasitaṁ vivasvat.
61. hiraṇmayau śakunī sāṃparāyau
nāsatya dasrau sunasau vaijayantau
śukraṃ vayantau tarasā suvemau
abhi vyayantau asitaṃ vivasvat
61. They are the two golden, decisive 'birds' (swift beings), Nāsatya and Dasra, with beautiful noses, always victorious. They swiftly weave the pure (light) with their excellent craft, and envelop the darkness, shining like the sun.
61. אני מהלל אותם, הציפורים הזהובות, המובילים אל מעבר לגבול, נָאסַטְיַה ודַסְרַה, יפי האף, המנצחים. הם האורגים את האור במהירות, הנעים סביב החשוך של וִיוַסְוַת.
ग्रस्तां सुपर्णस्य बलेन वर्तिकाममुञ्चतामश्विनौ सौभगाय ।
तावत्सुवृत्तावनमन्त मायया सत्तमा गा अरुणा उदावहन् ॥६२॥
62. grastāṁ suparṇasya balena vartikā;mamuñcatāmaśvinau saubhagāya ,
tāvatsuvṛttāvanamanta māyayā; sattamā gā aruṇā udāvahan.
62. grastām suparṇasya balena vartikām
amuñcatām aśvinau saubhāgāya
tau suvṛttau anamanta māyayā
sattamāḥ gāḥ aruṇāḥ udāvahan
62. The Aśvins released the quail, which had been seized by Suparṇa's force, for the sake of good fortune. Then, those two virtuous ones, by their power, caused the excellent, reddish cows to bow down and led them forth.
62. כשהשליו נתפסה בכוח הנשר, שחררו אותה האַשְׁוִינַאוּ לטובתה. בעלי ההתנהגות הנאה האלה השתחוו לפניהם ביכולת האשליה שלהם, והטובים שבהם הביאו את הפרות האדומות של השחר.
षष्टिश्च गावस्त्रिशताश्च धेनव एकं वत्सं सुवते तं दुहन्ति ।
नानागोष्ठा विहिता एकदोहनास्तावश्विनौ दुहतो घर्ममुक्थ्यम् ॥६३॥
63. ṣaṣṭiśca gāvastriśatāśca dhenava; ekaṁ vatsaṁ suvate taṁ duhanti ,
nānāgoṣṭhā vihitā ekadohanā;stāvaśvinau duhato gharmamukthyam.
63. ṣaṣṭiḥ ca gāvaḥ triśatāḥ ca dhenavaḥ
ekaṃ vatsaṃ suvate taṃ duhanti
nānāgoṣṭhāḥ vihitāḥ ekadohanāḥ
tau aśvinau duhataḥ gharmam ukthyam
63. Sixty cows and three hundred milch-cows give birth to a single calf, and then they all milk it. Though their stalls are varied and distinct, they are appointed for a single milking. From them, the two Aśvins milk the praiseworthy, warm soma-drink.
63. שישים פרות ושלוש מאות פרות חולבות מולידות עגל אחד, ואותו חולבים. מרעים רבים ושונים נקבעו, וחליבתם אחת. האַשְׁוִינַאוּ חולבים את החלב החם הראוי להלל.
एकां नाभिं सप्तशता अराः श्रिताः प्रधिष्वन्या विंशतिरर्पिता अराः ।
अनेमि चक्रं परिवर्ततेऽजरं मायाश्विनौ समनक्ति चर्षणी ॥६४॥
64. ekāṁ nābhiṁ saptaśatā arāḥ śritāḥ; pradhiṣvanyā viṁśatirarpitā arāḥ ,
anemi cakraṁ parivartate'jaraṁ; māyāśvinau samanakti carṣaṇī.
64. ekām nābhim saptaśatāḥ arāḥ śritāḥ
pradhiṣu anyā viṃśatiḥ arpitāḥ
arāḥ anemi cakram parivartate ajaraṃ
māyā aśvinau samanakti carṣaṇī
64. Seven hundred spokes rest upon a single hub, and another twenty spokes are placed on the felloes. An ageless wheel, without a felloe, revolves. The divine power (Māyā) connects the two Aśvins and the two kinds of active beings (or 'humanity').
64. אל גלגל אחד, אל הציר, מחוברים שבע מאות חישורים, ועשרים חישורי עזר מוצבים. הגלגל חסר החישוק הזה, שאינו מזדקן, מסתובב, והאַשְׁוִינַאוּ מכוונים בכוח האשליה שלהם את בני האדם.
एकं चक्रं वर्तते द्वादशारं प्रधिषण्णाभिमेकाक्षममृतस्य धारणम् ।
यस्मिन्देवा अधि विश्वे विषक्तास्तावश्विनौ मुञ्चतो मा विषीदतम् ॥६५॥
65. ekaṁ cakraṁ vartate dvādaśāraṁ pradhi;ṣaṇṇābhimekākṣamamṛtasya dhāraṇam ,
yasmindevā adhi viśve viṣaktā;stāvaśvinau muñcato mā viṣīdatam.
65. ekam cakram vartate dvādaśāram
pradhiṣaṇṇābhim ekākṣam amṛtasya dhāraṇam
yasmin devāḥ adhi viśve viṣaktāḥ
tau aśvinau muñcataḥ mā viṣīdattam
65. A single wheel revolves, having twelve spokes, a felloe with six naves, and a single axle, which supports immortality. In this (wheel), all gods are dependent. Those two Asvins release (them). O Asvins, do not be disheartened!
65. גלגל אחד בעל שנים עשר חישורים מסתובב, בעל ציר אחד, והוא נושא את האלמוות. בו דבקים כל האלים, והאַשְׁוִינַאוּ משחררים אותו. אל תתייאשו.
अश्विनाविन्द्रममृतं वृत्तभूयौ तिरोधत्तामश्विनौ दासपत्नी ।
भित्त्वा गिरिमश्विनौ गामुदाचरन्तौ तद्वृष्टमह्ना प्रथिता वलस्य ॥६६॥
66. aśvināvindramamṛtaṁ vṛttabhūyau; tirodhattāmaśvinau dāsapatnī ,
bhittvā girimaśvinau gāmudācarantau; tadvṛṣṭamahnā prathitā valasya.
66. aśvinau indram amṛtam vṛttabhūyau
tirodhattām aśvinau dāsapatnī
bhittvā girim aśvinau gām udācarantau
tat vṛṣṭam ahnā prathitā valasya
66. O Asvins! May you conceal Indra and immortality, which have become abundant. O Asvins, (you who deal with) the Dāsa's wife! Having split the mountain, the Asvins brought forth the cows (or light). That (released water) rained down by day, and Vala's glory was spread.
66. האַשְׁוִינַאוּ הסתירו את אִינְדְרַה האלמותי, בעל הכוח הרב נגד הנחש וְרִיטְרַה, ואת נשות העבד. האַשְׁוִינַאוּ בקעו את ההר, העלו את הפרה, ובאור היום נראה הגשם, והתפרסם סיפורו של וַלַה.
युवां दिशो जनयथो दशाग्रे समानं मूर्ध्नि रथया वियन्ति ।
तासां यातमृषयोऽनुप्रयान्ति देवा मनुष्याः क्षितिमाचरन्ति ॥६७॥
67. yuvāṁ diśo janayatho daśāgre; samānaṁ mūrdhni rathayā viyanti ,
tāsāṁ yātamṛṣayo'nuprayānti; devā manuṣyāḥ kṣitimācaranti.
67. juvām diśaḥ janayathaḥ daśa agre
samānam mūrdhni rathayā viyanti
tāsām yātum ṛṣayaḥ anupryāyanti
devāḥ manuṣyāḥ kṣitim ācaranti
67. You two first generated the ten directions. At the summit, they diverge equally, like a chariot's path. Sages follow their course, while gods and humans move about on earth.
67. אתם יצרתם בראשית את עשרת הכיוונים, והם נפרשים יחד בראש כמו מרכבה. אחריהם אתם מגיעים, החוזים הולכים אחריכם, והאלים ובני האדם נעים על פני האדמה.
युवां वर्णान्विकुरुथो विश्वरूपांस्तेऽधिक्षियन्ति भुवनानि विश्वा ।
ते भानवोऽप्यनुसृताश्चरन्ति देवा मनुष्याः क्षितिमाचरन्ति ॥६८॥
68. yuvāṁ varṇānvikurutho viśvarūpāṁ;ste'dhikṣiyanti bhuvanāni viśvā ,
te bhānavo'pyanusṛtāścaranti; devā manuṣyāḥ kṣitimācaranti.
68. juvām varṇān vikuruthaḥ viśvarūpān
te adhikṣiyanti bhuvanāni viśvā
te bhānavaḥ api anusṛtāḥ caranti
devāḥ manuṣyāḥ kṣitim ācaranti
68. You two create diverse forms (or colors). These all-formed (forms/colors) pervade all worlds. Those rays also spread out and move about. Gods and humans dwell on the earth.
68. אתם שניכם משנים את הצבעים לצורות מכל הסוגים, והם שוכנים בכל העולמות. גם קרני האור שלהם מתפשטות בעקבותיהם, והאלים ובני האדם מהלכים על פני האדמה.
तौ नासत्यावश्विनावामहे वां स्रजं च यां बिभृथः पुष्करस्य ।
तौ नासत्यावमृतावृतावृधावृते देवास्तत्प्रपदेन सूते ॥६९॥
69. tau nāsatyāvaśvināvāmahe vāṁ; srajaṁ ca yāṁ bibhṛthaḥ puṣkarasya ,
tau nāsatyāvamṛtāvṛtāvṛdhā;vṛte devāstatprapadena sūte.
69. tau nāsatyau aśvinau āmahe vām
srajam ca yām bibhṛthaḥ puṣkarasya
tau nāsatyau amṛtau ṛtāvṛdhau
ṛte devāḥ tat prapadena sūte
69. O those two Nāsatyas, O Asvins, we invoke you, along with the lotus-garland that you both bear. Those two Nāsatyas, immortal and cherishing the cosmic order, (are revered) by the gods in accordance with cosmic order; by their (lit. 'that') arrival, (creation) is brought forth.
69. הו נָאסַטְיַה, הו אַשְׁוִין, אנו מבקשים מכם, ומבקשים גם את זר הלוטוס שאתם נושאים. שניכם, שאינכם מתים ומגדלים את החוק הקוסמי (רְטַה), בלעדיכם האלים אינם יולדים בדרך הזאת.
मुखेन गर्भं लभतां युवानौ गतासुरेतत्प्रपदेन सूते ।
सद्यो जातो मातरमत्ति गर्भस्तावश्विनौ मुञ्चथो जीवसे गाः ॥७०॥
70. mukhena garbhaṁ labhatāṁ yuvānau; gatāsuretatprapadena sūte ,
sadyo jāto mātaramatti garbha;stāvaśvinau muñcatho jīvase gāḥ.
70. mukhena garbham labhatām yuvānau
gatāsuḥ etat prapadena sūte |
sadyaḥ jātaḥ mātaram atti garbhaḥ
tāu aśvinau muñcathaḥ jīvase gāḥ
70. May the two youths obtain a fetus through the mouth. This one, whose life has departed, gives birth through the foot. The one just born devours its mother. O Aśvins, release the cows (gāḥ) for the sake of our livelihood (jīvase).
70. הו צעירים, שיקבלו את העובר דרך הפה. מי שחייו כבר ניטלו ממנו יולד בדרך הזאת. העובר שזה עתה נולד אוכל מיד את אמו, ואתם שניכם, הו אַשְׁוִין, משחררים את הפרות כדי שיחיו.
एवं तेनाभिष्टुतावश्विनावाजग्मतुः ।
आहतुश्चैनम् ।
प्रीतौ स्वः ।
एष तेऽपूपः ।
अशानैनमिति ॥७१॥
71. evaṁ tenābhiṣṭutāvaśvināvājagmatuḥ ,
āhatuścainam ,
prītau svaḥ ,
eṣa te'pūpaḥ ,
aśānainamiti.
71. evam tena abhiṣṭutāu aśvināu ājagmatuḥ | āhatuḥ ca
enam | prītau svaḥ | eṣa te apūpaḥ | aśāna enam iti
71. Thus, praised by him, the two Aśvins (aśvinau) arrived. They also said to him: "We are pleased. This is your cake. Eat this!"
71. כך, כששיבח אותם, הגיעו שני האַשְׁוִין ואמרו לו, אנו מרוצים ממך. הנה העוגה שלך, אכול אותה.
स एवमुक्तः प्रत्युवाच ।
नानृतमूचतुर्भवन्तौ ।
न त्वहमेतमपूपमुपयोक्तुमुत्सहे अनिवेद्य गुरव इति ॥७२॥
72. sa evamuktaḥ pratyuvāca ,
nānṛtamūcaturbhavantau ,
na tvahametamapūpamupayoktumutsahe anivedya gurava iti.
72. saḥ evam uktaḥ pratyuvāca na anṛtam ūcatuḥ bhavantau na
tu aham etam apūpam upayoktum utsahe anivedya gurave iti
72. Being addressed thus, he replied, "You two have not spoken falsely. However, I am not able to consume this cake without first informing my teacher (guru)."
72. כשפנו אליו כך, השיב, שני האדונים לא אמרו שקר, אך אני אינני יכול לאכול את העוגה הזאת מבלי להגיש אותה קודם למורי.
ततस्तमश्विनावूचतुः ।
आवाभ्यां पुरस्ताद्भवत उपाध्यायेनैवमेवाभिष्टुताभ्यामपूपः प्रीताभ्यां दत्तः ।
उपयुक्तश्च स तेनानिवेद्य गुरवे ।
त्वमपि तथैव कुरुष्व यथा कृतमुपाध्यायेनेति ॥७३॥
73. tatastamaśvināvūcatuḥ ,
āvābhyāṁ purastādbhavata upādhyāyenaivamevābhiṣṭutābhyāmapūpaḥ prītābhyāṁ dattaḥ ,
upayuktaśca sa tenānivedya gurave ,
tvamapi tathaiva kuruṣva yathā kṛtamupādhyāyeneti.
73. tataḥ tam aśvinau ūcatuḥ āvābhyām purastāt bhavata
upādhyāyena evam eva abhiṣṭutābhyām apūpaḥ prītābhyām
dattaḥ upayuktaḥ ca saḥ tena anivedya gurave tvam
api tathā eva kuruṣva yathā kṛtam upādhyāyena iti
73. Then the two Aśvins addressed him, 'Previously, we gave a cake, being pleased and praised in that very way by your own teacher (upādhyāya). And he (your teacher) consumed it without informing his (own) teacher (guru). You, too, should do the same, just as your teacher did.'
73. אז אמרו לו שני האַשְׁוִין, בעבר מורך שיבח אותנו בדיוק כך, ובהיותנו מרוצים נתנו לו עוגה, והוא אכל אותה מבלי להגיש אותה למורהו. גם אתה עשה כפי שעשה מורך.
स एवमुक्तः पुनरेव प्रत्युवाचैतौ ।
प्रत्यनुनये भवन्तावश्विनौ ।
नोत्सहेऽहमनिवेद्योपाध्यायायोपयोक्तुमिति ॥७४॥
74. sa evamuktaḥ punareva pratyuvācaitau ,
pratyanunaye bhavantāvaśvinau ,
notsahe'hamanivedyopādhyāyāyopayoktumiti.
74. saḥ evam uktaḥ punaḥ eva pratyuvāca
etau pratyanunaye bhavantau
aśvinau na utsahe aham
anivedya upādhyāyāya upayoktum iti
74. Being addressed thus, he again replied to them, 'O Aśvins, I implore you two: I am not able to consume (this cake) without informing my preceptor (upādhyāya).'
74. כשפנו אליו כך, שב והשיב להם, אני מפציר בכם, אדוני האַשְׁוִין, אינני יכול לאכול מבלי להגיש תחילה למורי.
तमश्विनावाहतुः ।
प्रीतौ स्वस्तवानया गुरुवृत्त्या ।
उपाध्यायस्य ते कार्ष्णायसा दन्ताः ।
भवतो हिरण्मया भविष्यन्ति ।
चक्षुष्मांश्च भविष्यसि ।
श्रेयश्चावाप्स्यसीति ॥७५॥
75. tamaśvināvāhatuḥ ,
prītau svastavānayā guruvṛttyā ,
upādhyāyasya te kārṣṇāyasā dantāḥ ,
bhavato hiraṇmayā bhaviṣyanti ,
cakṣuṣmāṁśca bhaviṣyasi ,
śreyaścāvāpsyasīti.
75. tam aśvinau āhatuḥ prītau svastavanayā
guruvṛttyā upādhyāyasya te kārṣṇāyasāḥ dantāḥ
bhavataḥ hiraṇmayāḥ bhaviṣyanti cakṣuṣmān
ca bhaviṣyasi śreyaḥ ca avāpsyasi iti
75. The two Aśvins spoke to him. Pleased, they said, 'By this guru-devotion of yours, which bestows welfare, your teacher's teeth, which are made of black iron, will become golden for your sake. And you will become endowed with sight and attain great fortune,' they said.
75. אמרו לו שני האַשְׁוִין, אנו מרוצים מהמסירות שלך למורה. שיניו של מורך עשויות ברזל שחור, ושיניך יהיו מזהב. תזכה לראות, ותשיג את הטוב הנעלה.
स एवमुक्तोऽश्विभ्यां लब्धचक्षुरुपाध्यायसकाशमागम्योपाध्यायमभिवाद्याचचक्षे ।
स चास्य प्रीतिमानभूत् ॥७६॥
76. sa evamukto'śvibhyāṁ labdhacakṣurupādhyāyasakāśamāgamyopādhyāyamabhivādyācacakṣe ,
sa cāsya prītimānabhūt.
76. saḥ evamuktaḥ aśvibhyām labdhacakṣuḥ upādhyāyasakāśam āgamya
upādhyāyam abhivādya ācacákṣe saḥ ca asya prītimān abhūt
76. He, having been spoken to thus by the two Aśvins and having regained his sight, came to the presence of his teacher. Having saluted the teacher, he narrated (what happened). And the teacher became pleased with him.
76. כך, לאחר שהאַשְׁוִין דיברו אליו וראייתו שבה אליו, בא אל מורו, הצדיע לו וסיפר לו הכול, והמורה שמח בו.
आह चैनम् ।
यथाश्विनावाहतुस्तथा त्वं श्रेयोऽवाप्स्यसीति ।
सर्वे च ते वेदाः प्रतिभास्यन्तीति ॥७७॥
77. āha cainam ,
yathāśvināvāhatustathā tvaṁ śreyo'vāpsyasīti ,
sarve ca te vedāḥ pratibhāsyantīti.
77. āha ca enam yathā aśvinau āhatuḥ tathā tvam śreyaḥ
avāpsyasi iti sarve ca te vedāḥ pratibhāsyanti iti
77. And he said to him, 'Just as the Aśvins said, so too will you attain good fortune. And all the Vedas will shine forth (become clear) to you,' he said.
77. ואמר לו, כפי שאמרו האַשְׁוִין כך תשיג את הטוב הנעלה, וכל הוֵדוֹת יתגלו לך בבהירות.
एषा तस्यापि
परीक्षोपमन्योः ॥७८॥
78. eṣā tasyāpi
parīkṣopamanyoḥ.
78. eṣā tasya api
parīkṣā upamanyoḥ
78. This was also the test of Upamanyu.
78. כך היה מבחנו של אוּפַּמַנְיוּ.
अथापरः शिष्यस्तस्यैवायोदस्य
धौम्यस्य वेदो नाम ॥७९॥
79. athāparaḥ śiṣyastasyaivāyodasya
dhaumyasya vedo nāma.
79. atha aparaḥ śiṣyaḥ tasya eva
āyodasyá dhaumyasya vedaḥ nāma
79. Now, another student of that very Ayoda Dhaumya was named Veda.
79. אז היה תלמיד נוסף של אָאיוֹדַה דְהַאוּמְיַה, ושמו וֵדַה.
तमुपाध्यायः संदिदेश ।
वत्स वेद इहास्यताम् ।
भवता मद्गृहे कंचित्कालं शुश्रूषमाणेन भवितव्यम् ।
श्रेयस्ते भविष्यतीति ॥८०॥
80. tamupādhyāyaḥ saṁdideśa ,
vatsa veda ihāsyatām ,
bhavatā madgṛhe kaṁcitkālaṁ śuśrūṣamāṇena bhavitavyam ,
śreyaste bhaviṣyatīti.
80. tam upādhyāyaḥ saṃdideśa vatsa
veda iha āsyatām bhavatā mat gṛhe
kañcitkālam śuśrūṣamāṇena
bhavitavyam śreyaḥ te bhaviṣyati iti
80. The teacher instructed him, "Son Veda, stay here. You must serve diligently in my house for some time. This will bring you ultimate well-being (śreyas)."
80. המורה ציווה עליו, בני וֵדַה, הישאר כאן. עליך לשרת אותי בביתי זמן מה, וטוב יהיה לך.
स तथेत्युक्त्वा गुरुकुले दीर्घकालं गुरुशुश्रूषणपरोऽवसत् ।
गौरिव नित्यं गुरुषु धूर्षु नियुज्यमानः शीतोष्णक्षुत्तृष्णादुःखसहः सर्वत्राप्रतिकूलः ॥८१॥
81. sa tathetyuktvā gurukule dīrghakālaṁ guruśuśrūṣaṇaparo'vasat ,
gauriva nityaṁ guruṣu dhūrṣu niyujyamānaḥ śītoṣṇakṣuttṛṣṇāduḥkhasahaḥ sarvatrāpratikūlaḥ.
81. sa tathā iti uktvā gurukule dīrghakālam
guruśuśrūṣaṇaparaḥ avasat gauḥ iva nityam
guruṣu dhūrṣu niyujyamānaḥ
śītoṣṇakṣuttṛṣṇāduḥkhasahaḥ sarvatra apratikūlaḥ
81. Having said, "So be it," he remained in the guru's abode for a long time, diligently engaged in serving his teacher. Like an ox, he was constantly employed in the tasks assigned by his teachers, enduring cold, heat, hunger, thirst, and various hardships, and was always compliant in all matters.
81. הוא אמר, כך יהיה, וישב זמן רב בבית המורה כשהוא מסור כולו לשירותו. כמו שור שמרתמים אותו תמיד לעול הכבד, סבל קור וחום, רעב וצמא, ולא התנגד לדבר בשום מקום.
तस्य महता कालेन गुरुः परितोषं जगाम ।
तत्परितोषाच्च श्रेयः सर्वज्ञतां चावाप ।
एषा तस्यापि परीक्षा वेदस्य ॥८२॥
82. tasya mahatā kālena guruḥ paritoṣaṁ jagāma ,
tatparitoṣācca śreyaḥ sarvajñatāṁ cāvāpa ,
eṣā tasyāpi parīkṣā vedasya.
82. tasya mahatā kālena guruḥ paritoṣam jagāma tatparitoṣāt ca
śreyaḥ sarvajñatām ca avāpa eṣā tasya api parīkṣā vedasya
82. After a long time, the teacher was greatly pleased with him. From that satisfaction, the student attained ultimate well-being (śreyas) and omniscience. This, moreover, was also the test of Veda (the student).
82. לאחר זמן רב המורה שבע רצון, ומתוך שביעות רצון זו השיג וֵדַה את הטוב הנעלה ואת ידיעת הכול. זה היה גם מבחנו של וֵדַה.
स उपाध्यायेनानुज्ञातः समावृत्तस्तस्माद्गुरुकुलवासाद्गृहाश्रमं प्रत्यपद्यत ।
तस्यापि स्वगृहे वसतस्त्रयः शिष्या बभूवुः ॥८३॥
83. sa upādhyāyenānujñātaḥ samāvṛttastasmādgurukulavāsādgṛhāśramaṁ pratyapadyata ,
tasyāpi svagṛhe vasatastrayaḥ śiṣyā babhūvuḥ.
83. saḥ upādhyāyena anujñātaḥ samāvṛttaḥ
tasmāt gurukulavāsāt gṛhāśramam
prati apadyata tasya api svagṛhe
vasataḥ trayaḥ śiṣyāḥ babhūvuḥ
83. Having received permission from his teacher, he returned from his residence in the teacher's household (gurukula) and entered the householder's stage (āśrama). Even while he was living in his own home, three disciples came to him.
83. בהסכמת המורה שב וֵדַה ממגורי המורה ונכנס לשלב החיים של בעל בית. גם לו, בשבתו בביתו, היו שלושה תלמידים.
स शिष्यान्न किंचिदुवाच ।
कर्म वा क्रियतां गुरुशुश्रूषा वेति ।
दुःखाभिज्ञो हि गुरुकुलवासस्य शिष्यान्परिक्लेशेन योजयितुं नेयेष ॥८४॥
84. sa śiṣyānna kiṁciduvāca ,
karma vā kriyatāṁ guruśuśrūṣā veti ,
duḥkhābhijño hi gurukulavāsasya śiṣyānparikleśena yojayituṁ neyeṣa.
84. saḥ śiṣyān na kiñcit uvāca karma
vā kriyatām guruśuśrūṣā vā iti
duḥkhābhijñaḥ hi gurukulavāsasya
śiṣyān parikleśena yojayitum na īyeṣa
84. He did not say anything to his disciples like, 'Let work (karma) be done, or let service to the guru (guruśuśrūṣā) be performed.' Indeed, being himself familiar with the difficulties of dwelling in a teacher's household (gurukula), he did not wish to burden his disciples with hardship.
84. הוא לא אמר לתלמידיו דבר, לא שיעשו מלאכה ולא שישרתו את המורה, כי הכיר את סבל החיים בבית המורה ולא רצה להטיל על תלמידיו טרחה.
अथ कस्यचित्कालस्य वेदं ब्राह्मणं जनमेजयः
पौष्यश्च क्षत्रियावुपेत्योपाध्यायं वरयां चक्रतुः ॥८५॥
85. atha kasyacitkālasya vedaṁ brāhmaṇaṁ janamejayaḥ
pauṣyaśca kṣatriyāvupetyopādhyāyaṁ varayāṁ cakratuḥ.
85. atha kasyacit kālasya vedam brāhmaṇam janamejayaḥ
pauṣyaḥ ca kṣatriyau upetya upādhyāyam varayām cakratuḥ
85. Then, after some time, the two Kṣatriyas, Janamejaya and Pauṣya, approached the Brahmin Veda and chose him as their teacher.
85. לאחר זמן מה באו אל הבְּרַהְמִין וֵדַה שני הלוחמים ג׳ַנַמֵג׳ַיַה ופַּאוּשְׁיַה, ובחרו בו למורה ולכהן הטקסים שלהם.
स कदाचिद्याज्यकार्येणाभिप्रस्थित उत्तङ्कं नाम शिष्यं नियोजयामास ।
भो उत्तङ्क यत्किंचिदस्मद्गृहे परिहीयते तदिच्छाम्यहमपरिहीणं भवता क्रियमाणमिति ॥८६॥
86. sa kadācidyājyakāryeṇābhiprasthita uttaṅkaṁ nāma śiṣyaṁ niyojayāmāsa ,
bho uttaṅka yatkiṁcidasmadgṛhe parihīyate tadicchāmyahamaparihīṇaṁ bhavatā kriyamāṇamiti.
86. sa kadācit yājyakāryeṇa abhiprasthitaḥ
uttaṅkam nāma śiṣyam niyojayām āsa bho uttaṅka
yatkiṃcit asmadgṛhe parihīyate tat
icchāmi aham aparihīṇam bhavatā kriyamāṇam iti
86. Once, when he was leaving for a sacrificial ritual, he appointed a disciple named Utṭaṅka, saying: 'O Utṭaṅka, I wish that whatever is lacking in our household should be made complete by you.'
86. פעם, כשיצא למלאכת טקס, מינה תלמיד בשם אוּטַּנְקַה ואמר לו, הו אוּטַּנְקַה, כל דבר שחסר בביתי, אני רוצה שתדאג לו כך שלא יחסר דבר.
स एवं प्रतिसमादिश्योत्तङ्कं
वेदः प्रवासं जगाम ॥८७॥
87. sa evaṁ pratisamādiśyottaṅkaṁ
vedaḥ pravāsaṁ jagāma.
87. sa evam pratisamādiśya
uttaṅkam vedaḥ pravāsam jagāma
87. Having thus instructed Utṭaṅka, Veda set out on a journey.
87. לאחר שהורה כך לאוּטַּנְקַה, יצא וֵדַה למסע בארץ רחוקה.
अथोत्तङ्को गुरुशुश्रूषुर्गुरुनियोगमनुतिष्ठमानस्तत्र
गुरुकुले वसति स्म ॥८८॥
88. athottaṅko guruśuśrūṣurguruniyogamanutiṣṭhamānastatra
gurukule vasati sma.
88. atha uttaṅkaḥ guruśuśrūṣuḥ guruniyogam
anutiṣṭhamānaḥ tatra gurukule vasati sma
88. Then Utṭaṅka, eager to serve his teacher and fulfilling his teacher's command, resided there in the guru's household.
88. אוּטַּנְקַה, שרצה לשרת את מורו, קיים את פקודתו וישב שם בבית המורה.
स वसंस्तत्रोपाध्यायस्त्रीभिः सहिताभिराहूयोक्तः ।
उपाध्यायिनी ते ऋतुमती ।
उपाध्यायश्च प्रोषितः ।
अस्या यथायमृतुर्वन्ध्यो न भवति तथा क्रियताम् ।
एतद्विषीदतीति ॥८९॥
89. sa vasaṁstatropādhyāyastrībhiḥ sahitābhirāhūyoktaḥ ,
upādhyāyinī te ṛtumatī ,
upādhyāyaśca proṣitaḥ ,
asyā yathāyamṛturvandhyo na bhavati tathā kriyatām ,
etadviṣīdatīti.
89. sa vasan tatra upādhyāyastrībhiḥ sahitābhiḥ
āhūya uktaḥ upādhyāyinī te ṛtumati upādhyāyaḥ
ca proṣitaḥ asyāḥ yathā ayam ṛtuḥ vandhyaḥ
na bhavati tathā kriyatām etat viṣīdati iti
89. While he was living there, he was called by the teacher's wives and told: 'Your teacher's wife is in her fertile period, and the teacher is away. See to it that her fertile period does not go in vain. This situation troubles us.'
89. בעודו שוהה שם, קראו לו נשות המורה שהתקבצו יחד ואמרו לו, אשת המורה נמצאת בתקופת הפוריות שלה והמורה נעדר. עשה כך שהתקופה הזאת לא תהיה עקרה לה. היא מצטערת על כך.
स एवमुक्तस्ताः स्त्रियः प्रत्युवाच ।
न मया स्त्रीणां वचनादिदमकार्यं कार्यम् ।
न ह्यहमुपाध्यायेन संदिष्टः ।
अकार्यमपि त्वया कार्यमिति ॥९०॥
90. sa evamuktastāḥ striyaḥ pratyuvāca ,
na mayā strīṇāṁ vacanādidamakāryaṁ kāryam ,
na hyahamupādhyāyena saṁdiṣṭaḥ ,
akāryamapi tvayā kāryamiti.
90. sa evam uktaḥ tāḥ striyaḥ prati uvāca
| na mayā strīṇām vacanāt idam akāryam
kāryam | na hi aham upādhyāyena
saṃdiṣṭaḥ | akāryam api tvayā kāryam iti
90. He, thus addressed, replied to those women: 'This improper act should not be done by me merely at the bidding of women. Indeed, I was not instructed by my teacher with the words, "Even an improper act should be performed by you."'
90. כששמע זאת, השיב לנשים, איני עושה מעשה שאסור לעשותו רק לפי דברי נשים. המורה לא ציווה עלי לעשות אפילו את מה שאסור.
तस्य पुनरुपाध्यायः कालान्तरेण गृहानुपजगाम तस्मात्प्रवासात् ।
स तद्वृत्तं तस्याशेषमुपलभ्य प्रीतिमानभूत् ॥९१॥
91. tasya punarupādhyāyaḥ kālāntareṇa gṛhānupajagāma tasmātpravāsāt ,
sa tadvṛttaṁ tasyāśeṣamupalabhya prītimānabhūt.
91. tasya punaḥ upādhyāyaḥ kālāntareṇa gṛhān upajagāma tasmāt
pravāsāt | sa tat vṛttam tasya aśeṣam upalabhya prītimān abhūt
91. After a period of time, his teacher returned home from that sojourn. Having learned the entire account of his (disciple's) conduct, he became extremely pleased.
91. כעבור זמן שב המורה לביתו ממסעו. כששמע את כל מה שקרה, שמח.
उवाच चैनम् ।
वत्सोत्तङ्क किं ते प्रियं करवाणीति ।
धर्मतो हि शुश्रूषितोऽस्मि भवता ।
तेन प्रीतिः परस्परेण नौ संवृद्धा ।
तदनुजाने भवन्तम् ।
सर्वामेव सिद्धिं प्राप्स्यसि ।
गम्यतामिति ॥९२॥
92. uvāca cainam ,
vatsottaṅka kiṁ te priyaṁ karavāṇīti ,
dharmato hi śuśrūṣito'smi bhavatā ,
tena prītiḥ paraspareṇa nau saṁvṛddhā ,
tadanujāne bhavantam ,
sarvāmeva siddhiṁ prāpsyasi ,
gamyatāmiti.
92. uvāca ca enam | vatsa uttaṅka kim te priyam karavāṇi
iti | dharmataḥ hi śuśrūṣitaḥ asmi bhavatā | tena
prītiḥ paraspareṇa nau saṃvṛddhā | tat anujāne
bhavantam | sarvām eva siddhim prāpsyasi | gamyatām iti
92. And he said to him, 'My son Uttanka, what favor may I grant you? For indeed, you have served me faithfully according to dharma. Therefore, mutual affection has grown between us. So, I give you leave. You shall attain all success. You may go.'
92. ואמר לו, אוּטַּנְקַה בני, מה אוכל לעשות כדי לרצות אותך? שירתת אותי ביושר, ואהבתנו ההדדית גברה. אני מתיר לך ללכת. תשיג כל הצלחה רוחנית, לך לדרכך.
स एवमुक्तः प्रत्युवाच ।
किं ते प्रियं करवाणीति ।
एवं ह्याहुः ॥९३॥
93. sa evamuktaḥ pratyuvāca ,
kiṁ te priyaṁ karavāṇīti ,
evaṁ hyāhuḥ.
93. sa evam uktaḥ prati uvāca | kim te
priyam karavāṇi iti | evam hi āhuḥ
93. He, thus addressed, responded, 'What favor may I do for you?' Indeed, they say thus:
93. כשאמר לו כך, השיב, מה אוכל לעשות כדי לרצות אותך? כך אומרים הרי,
यश्चाधर्मेण विब्रूयाद्यश्चाधर्मेण पृच्छति ।
तयोरन्यतरः प्रैति विद्वेषं चाधिगच्छति ॥९४॥
94. yaścādharmeṇa vibrūyādyaścādharmeṇa pṛcchati ,
tayoranyataraḥ praiti vidveṣaṁ cādhigacchati.
94. yaḥ ca adharmeṇa vibrūyāt yaḥ ca adharmeṇa pṛcchati
| tayoḥ anyataraḥ praiti vidveṣam ca adhigacchati
94. Whoever teaches unrighteously, and whoever questions unrighteously – one of those two perishes and also incurs enmity.
94. (מי שאומר) שלא ביושר, או מי ששואל שלא ביושר, אחד משניהם מת או נתקל באיבה.
सोऽहमनुज्ञातो भवता इच्छामीष्टं
ते गुर्वर्थमुपहर्तुमिति ॥९५॥
95. so'hamanujñāto bhavatā icchāmīṣṭaṁ
te gurvarthamupahartumiti.
95. saḥ aham anujñātaḥ bhavatā icchāmi
iṣṭam te guru-artham upahartum iti
95. Having been granted permission by you, I wish to offer you what is desired as a guru's fee.
95. ולכן אני, לאחר שהתרת לי, רוצה להביא למורה את המתנה שהוא חפץ בה.
तेनैवमुक्त उपाध्यायः प्रत्युवाच ।
वत्सोत्तङ्क उष्यतां तावदिति ॥९६॥
96. tenaivamukta upādhyāyaḥ pratyuvāca ,
vatsottaṅka uṣyatāṁ tāvaditi.
96. tena evam uktaḥ upādhyāyaḥ pratyuvāca
| vatsa uttaṅka uṣyatām tāvat iti
96. Thus addressed by him, the teacher replied, "My dear Uttanka, stay here for a while."
96. כשאמר לו כך, השיב המורה, אוּטַּנְקַה בני, הישאר עוד זמן מה.
स कदाचित्तमुपाध्यायमाहोत्तङ्कः ।
आज्ञापयतु भवान् ।
किं ते प्रियमुपहरामि गुर्वर्थमिति ॥९७॥
97. sa kadācittamupādhyāyamāhottaṅkaḥ ,
ājñāpayatu bhavān ,
kiṁ te priyamupaharāmi gurvarthamiti.
97. saḥ kadācit tam upādhyāyam āha uttaṅkaḥ | ājñāpayatu
bhavān | kim te priyam upaharāmi guru-artham iti
97. One day, Uttanka said to the teacher, "Please command, sir! What dear thing shall I offer you as a guru's fee?"
97. פעם אמר אוּטַּנְקַה למורה, תן לי הוראה, אדוני. איזו מתנה רצויה אביא למורה?
तमुपाध्यायः प्रत्युवाच ।
वत्सोत्तङ्क बहुशो मां चोदयसि गुर्वर्थमुपहरेयमिति ।
तद्गच्छ ।
एनां प्रविश्योपाध्यायिनीं पृच्छ किमुपहरामीति ।
एषा यद्ब्रवीति तदुपहरस्वेति ॥९८॥
98. tamupādhyāyaḥ pratyuvāca ,
vatsottaṅka bahuśo māṁ codayasi gurvarthamupahareyamiti ,
tadgaccha ,
enāṁ praviśyopādhyāyinīṁ pṛccha kimupaharāmīti ,
eṣā yadbravīti tadupaharasveti.
98. tam upādhyāyaḥ pratyuvāca | vatsa uttaṅka bahuśaḥ
mām codayasi guru-artham upahareyam iti | tat
gaccha | enām praviśya upādhyāyinīm pṛccha kim
upaharāmi iti | eṣā yat bravīti tat upaharasva iti
98. The teacher replied to him, "My dear Uttanka, you repeatedly press me about offering a guru's fee. Therefore, go! Go in and ask the teacher's wife, 'What shall I offer?' Whatever she tells you, that you should offer."
98. השיב לו המורה, אוּטַּנְקַה בני, פעמים רבות אתה מפציר בי שתביא מתנה למורה. לכן לך, היכנס אל אשת המורה ושאל אותה מה להביא, ומה שתאמר לך, הבא.
स एवमुक्त उपाध्यायेनोपाध्यायिनीमपृच्छत् ।
भवत्युपाध्यायेनास्म्यनुज्ञातो गृहं गन्तुम् ।
तदिच्छामीष्टं ते गुर्वर्थमुपहृत्यानृणो गन्तुम् ।
तदाज्ञापयतु भवती ।
किमुपहरामि गुर्वर्थमिति ॥९९॥
99. sa evamukta upādhyāyenopādhyāyinīmapṛcchat ,
bhavatyupādhyāyenāsmyanujñāto gṛhaṁ gantum ,
tadicchāmīṣṭaṁ te gurvarthamupahṛtyānṛṇo gantum ,
tadājñāpayatu bhavatī ,
kimupaharāmi gurvarthamiti.
99. saḥ evam uktaḥ upādhyāyena upādhyāyinīm apṛcchat |
bhavati upādhyāyena asmi anujñātaḥ gṛham gantum | tat
icchāmi iṣṭam te guru-artham upahṛtya anṛṇaḥ gantum |
tat ājñāpayatu bhavatī | kim upaharāmi guru-artham iti
99. Thus addressed by the teacher, he asked the teacher's wife, "Reverend Madam, I have been permitted by the teacher to go home. Therefore, I wish to offer you what is desired as a guru's fee and then depart free of debt. So, please command, Madam! What shall I offer for the guru's fee?"
99. כשאמר לו המורה כך, שאל את אשת המורה, גברתי, המורה התיר לי ללכת הביתה. אני רוצה להביא לך את המתנה הרצויה למורה ולצאת לדרך כשאני פטור מחוב. לכן תני לי הוראה, גברתי. מה להביא למורה?
सैवमुक्तोपाध्यायिन्युत्तङ्कं प्रत्युवाच ।
गच्छ पौष्यं राजानम् ।
भिक्षस्व तस्य क्षत्रियया पिनद्धे कुण्डले ।
ते आनयस्व ।
इतश्चतुर्थेऽहनि पुण्यकं भविता ।
ताभ्यामाबद्धाभ्यां ब्राह्मणान्परिवेष्टुमिच्छामि ।
शोभमाना यथा ताभ्यां कुण्डलाभ्यां तस्मिन्नहनि संपादयस्व ।
श्रेयो हि ते स्यात्क्षणं कुर्वत इति ॥१००॥
100. saivamuktopādhyāyinyuttaṅkaṁ pratyuvāca ,
gaccha pauṣyaṁ rājānam ,
bhikṣasva tasya kṣatriyayā pinaddhe kuṇḍale ,
te ānayasva ,
itaścaturthe'hani puṇyakaṁ bhavitā ,
tābhyāmābaddhābhyāṁ brāhmaṇānpariveṣṭumicchāmi ,
śobhamānā yathā tābhyāṁ kuṇḍalābhyāṁ tasminnahani saṁpādayasva ,
śreyo hi te syātkṣaṇaṁ kurvata iti.
100. sā evam uktā upādhyāyinī uttaṅkam pratyuvāca gaccha pauṣyam rājānam bhikṣasva
tasya kṣatriyayā pinaddhe kuṇḍale te ānayasva itaḥ caturthe ahani puṇyakam
bhavitā tābhyām ābaddhābhyām brāhmaṇān pariveṣṭum icchāmi śobhamānā yathā tābhyām
kuṇḍalābhyām tasmin ahani saṃpādayasva śreyaḥ hi te syāt kṣaṇam kurvataḥ iti
100. Thus addressed, the teacher's wife replied to Uttanka: 'Go to King Paushya and beg from him the two earrings worn by his Kshatriya wife. Bring them to me. On the fourth day from now, there will be a meritorious ceremony. I wish to serve Brahmins while adorned with those two earrings. Therefore, ensure that they are presented beautifully on that day, adorned with those earrings. Indeed, it will be auspicious for you if you do this promptly.'
100. כשפנה אליה כך, השיבה אשת המורה לאוּטַּנְקַה, לך אל המלך פַּאוּשְׁיַה. בקש ממנו את שני העגילים שעונדת המלכה שלו והבא אותם. בעוד ארבעה ימים יחול הטקס הנקרא פּוּנְיַקַה. אני רוצה לשרת את הבְּרַהְמִינִים כשאני עונדת את שני העגילים. דאג שבאותו יום אהיה מהודרת בשני העגילים האלה. טוב יהיה לך אם תזדרז ולא תאחר.
स एवमुक्त उपाध्यायिन्या प्रातिष्ठतोत्तङ्कः ।
स पथि गच्छन्नपश्यदृषभमतिप्रमाणं तमधिरूढं च पुरुषमतिप्रमाणमेव ॥१०१॥
101. sa evamukta upādhyāyinyā prātiṣṭhatottaṅkaḥ ,
sa pathi gacchannapaśyadṛṣabhamatipramāṇaṁ tamadhirūḍhaṁ ca puruṣamatipramāṇameva.
101. saḥ evam uktaḥ upādhyāyinyā prātiṣṭhata
uttaṅkaḥ saḥ pathi gacchan
apaśyat ṛṣabham atipramāṇam tam
adhirūḍham ca puruṣam atipramāṇam eva
101. Thus spoken to by the teacher's wife, Uttanka set out. As he went along the path, he saw a bull of immense size, and upon it was seated a man who was also of immense size.
101. אוּטַּנְקַה יצא לדרך כפי שאמרה לו אשת המורה. בדרך ראה שור ענק ואדם ענק רכוב עליו.
स पुरुष उत्तङ्कमभ्यभाषत ।
उत्तङ्कैतत्पुरीषमस्य ऋषभस्य भक्षयस्वेति ॥१०२॥
102. sa puruṣa uttaṅkamabhyabhāṣata ,
uttaṅkaitatpurīṣamasya ṛṣabhasya bhakṣayasveti.
102. saḥ puruṣaḥ uttaṅkam abhyabhāṣata uttaṅka
etat purīṣam asya ṛṣabhasya bhakṣayasva iti
102. That man spoke to Uttanka, saying, 'Uttanka, eat this dung of this bull.'
102. האדם אמר לאוּטַּנְקַה, אוּטַּנְקַה, אכול את גללי השור הזה.
स एवमुक्तो
नैच्छत् ॥१०३॥
103. sa evamukto
naicchat.
103. saḥ evam uktaḥ
na aicchat
103. Thus spoken to, he refused.
103. כשאמר לו כך, לא רצה.
तमाह पुरुषो भूयः ।
भक्षयस्वोत्तङ्क ।
मा विचारय ।
उपाध्यायेनापि ते भक्षितं पूर्वमिति ॥१०४॥
104. tamāha puruṣo bhūyaḥ ,
bhakṣayasvottaṅka ,
mā vicāraya ,
upādhyāyenāpi te bhakṣitaṁ pūrvamiti.
104. tam āha puruṣaḥ bhūyaḥ bhakṣayasva uttaṅka mā
vicāraya upādhyāyena api te bhakṣitam pūrvam iti
104. The man spoke to him again, saying, 'Eat it, Uttanka! Do not hesitate. Your teacher also ate this before.'
104. אמר לו האדם שוב, אכול, אוּטַּנְקַה, ואל תהסס. גם מורך אכל זאת בעבר.
स एवमुक्तो बाढमित्युक्त्वा तदा तदृषभस्य पुरीषं मूत्रं
च भक्षयित्वोत्तङ्कः प्रतस्थे यत्र स क्षत्रियः पौष्यः ॥१०५॥
105. sa evamukto bāḍhamityuktvā tadā tadṛṣabhasya purīṣaṁ mūtraṁ
ca bhakṣayitvottaṅkaḥ pratasthe yatra sa kṣatriyaḥ pauṣyaḥ.
105. saḥ evam uktaḥ bāḍham iti uktvā
tadā tat ṛṣabhasya purīṣam mūtram
ca bhakṣayitvā uttaṅkaḥ
pratasthe yatra saḥ kṣatriyaḥ pauṣyaḥ
105. Having been thus addressed, Utanka said, "All right!" Then, after consuming that bull's dung and urine, he set out for the place where the kshatriya Paushya was.
105. כשאמר לו כך, השיב, כך יהיה, אכל את גללי השור ואת שתנו ויצא לדרך אל המקום שבו שהה הלוחם פַּאוּשְׁיַה.
तमुपेत्यापश्यदुत्तङ्क आसीनम् ।
स तमुपेत्याशीर्भिरभिनन्द्योवाच ।
अर्थी भवन्तमुपगतोऽस्मीति ॥१०६॥
106. tamupetyāpaśyaduttaṅka āsīnam ,
sa tamupetyāśīrbhirabhinandyovāca ,
arthī bhavantamupagato'smīti.
106. tam upetya apaśyat uttaṅkaḥ āsīnam saḥ tam upetya āśīrbhiḥ
abhinandya uvāca arthī bhavantam upagataḥ asmi iti
106. Utanka approached him and saw him seated. Then, having approached him (Paushya) again and greeted him with blessings, Utanka said, "I have come to you as a petitioner."
106. אוּטַּנְקַה ניגש ומצא אותו יושב. הוא התקרב אליו, בירך אותו בברכות ואמר, באתי אליך כמבקש.
स एनमभिवाद्योवाच ।
भगवन्पौष्यः खल्वहम् ।
किं करवाणीति ॥१०७॥
107. sa enamabhivādyovāca ,
bhagavanpauṣyaḥ khalvaham ,
kiṁ karavāṇīti.
107. saḥ enam abhivādya uvāca bhagavan
pauṣyaḥ khalu aham kim karavāṇi iti
107. Paushya, having saluted him, said, "Revered sir, I am Paushya. What can I do for you?"
107. פַּאוּשְׁיַה הצדיע לו ואמר, אדוני הנכבד, אני הוא פַּאוּשְׁיַה. במה אוכל לעזור?
तमुवाचोत्तङ्कः ।
गुर्वर्थे कुण्डलाभ्यामर्थ्यागतोऽस्मीति ये ते क्षत्रियया पिनद्धे कुण्डले ते भवान्दातुमर्हतीति ॥१०८॥
108. tamuvācottaṅkaḥ ,
gurvarthe kuṇḍalābhyāmarthyāgato'smīti ye te kṣatriyayā pinaddhe kuṇḍale te bhavāndātumarhatīti.
108. tam uvāca uttaṅkaḥ guru arthe
kuṇḍalābhyām arthī āgataḥ asmi
iti ye te kṣatriyayā pinaddhe
kuṇḍale te bhavān dātum arhati iti
108. Utanka said to him, "I have come as a petitioner for two earrings for my guru's sake. Please give those two earrings that are worn by your Kshatriya wife."
108. אוּטַּנְקַה אמר לו: באתי לבקש שני עגילים כדי לשלם למורה שלי. את שני העגילים שהמלכה שלך עונדת, ראוי שתתן לי.
तं पौष्यः प्रत्युवाच ।
प्रविश्यान्तःपुरं क्षत्रिया याच्यतामिति ॥१०९॥
109. taṁ pauṣyaḥ pratyuvāca ,
praviśyāntaḥpuraṁ kṣatriyā yācyatāmiti.
109. tam pauṣyaḥ pratyuvāca praviśya
antaḥpuram kṣatriyā yācyatām iti
109. Paushya replied to him, "Please enter the inner chambers and request them from my Kshatriya wife."
109. פַּאוּשְׁיַה השיב לו: היכנס אל חדרי הנשים וּבַקֵּשׁ מהמלכה.
स तेनैवमुक्तः प्रविश्यान्तःपुरं
क्षत्रियां नापश्यत् ॥११०॥
110. sa tenaivamuktaḥ praviśyāntaḥpuraṁ
kṣatriyāṁ nāpaśyat.
110. saḥ tena evam uktaḥ praviśya
antaḥpuram kṣatriyām na apaśyat
110. He, thus spoken to by him, entered the women's quarters but did not see the Kṣatriya lady.
110. לאחר שנאמר לו כך, נכנס (אוּטַּנְקַה) אל חדרי הנשים ולא ראה את המלכה.
स पौष्यं पुनरुवाच ।
न युक्तं भवता वयमनृतेनोपचरितुम् ।
न हि ते क्षत्रियान्तःपुरे संनिहिता ।
नैनां पश्यामीति ॥१११॥
111. sa pauṣyaṁ punaruvāca ,
na yuktaṁ bhavatā vayamanṛtenopacaritum ,
na hi te kṣatriyāntaḥpure saṁnihitā ,
naināṁ paśyāmīti.
111. saḥ pauṣyam punar uvāca na yuktam
bhavatā vayam anṛtena
upacaritum na hi te kṣatriyāntaḥpure
saṃnihitā na enām paśyāmi iti
111. He again said to Pauṣya: "It is not proper for you to treat us with falsehood. For she is certainly not present in your inner chambers for Kṣatriya women. I do not see her."
111. הוא חזר ואמר לפַּאוּשְׁיַה: אין זה ראוי שתתייחס אלינו בשקר. המלכה אינה נמצאת בחדרי הנשים שלך, ואיני רואה אותה.
स एवमुक्तः पौष्यस्तं प्रत्युवाच ।
संप्रति भवानुच्छिष्टः ।
स्मर तावत् ।
न हि सा क्षत्रिया उच्छिष्टेनाशुचिना वा शक्या द्रष्टुम् ।
पतिव्रतात्वादेषा नाशुचेर्दर्शनमुपैतीति ॥११२॥
112. sa evamuktaḥ pauṣyastaṁ pratyuvāca ,
saṁprati bhavānucchiṣṭaḥ ,
smara tāvat ,
na hi sā kṣatriyā ucchiṣṭenāśucinā vā śakyā draṣṭum ,
pativratātvādeṣā nāśucerdarśanamupaitīti.
112. saḥ evam uktaḥ pauṣyaḥ tam pratyuvāca saṃprati
bhavān ucchiṣṭaḥ smara tāvat na hi sā
kṣatriyā ucchiṣṭena aśucinā vā śakyā draṣṭum
pativratātvāt eṣā na aśuceḥ darśanam upaiti iti
112. Pauṣya, thus spoken to, replied to him: "Currently, you are impure (from eating). Remember this for a moment. Indeed, that Kṣatriya woman cannot be seen by one who is impure from eating or by one who is unclean. Because of her chastity as a devoted wife, she does not allow an unclean person to see her."
112. לאחר שנאמר לו כך, פַּאוּשְׁיַה השיב לו: כעת אתה טמא בגלל שאריות מזון. נסה להיזכר. המלכה אינה יכולה להיראות בידי מי שטמא משאריות מזון או שאינו טהור. מפני נאמנותה לבעלה היא אינה מופיעה לפני אדם לא טהור.
अथैवमुक्त उत्तङ्कः स्मृत्वोवाच ।
अस्ति खलु मयोच्छिष्टेनोपस्पृष्टं शीघ्रं गच्छता चेति ॥११३॥
113. athaivamukta uttaṅkaḥ smṛtvovāca ,
asti khalu mayocchiṣṭenopaspṛṣṭaṁ śīghraṁ gacchatā ceti.
113. atha evam uktaḥ uttaṅkaḥ smṛtvā uvāca asti khalu
mayā ucchiṣṭena upaspṛṣṭam śīghram gacchatā ca iti
113. Then Uttaṅka, thus spoken to, remembered and said: "Indeed, a touching (rendering me impure) occurred by me, who was impure (from eating) and going quickly."
113. אז אוּטַּנְקַה, לאחר ששמע זאת, נזכר ואמר: אכן, נטלתי מים לפי בעודי טמא משאריות מזון, וכשהייתי בהליכה מהירה.
तं पौष्यः प्रत्युवाच ।
एतत्तदेवं हि ।
न गच्छतोपस्पृष्टं भवति न स्थितेनेति ॥११४॥
114. taṁ pauṣyaḥ pratyuvāca ,
etattadevaṁ hi ,
na gacchatopaspṛṣṭaṁ bhavati na sthiteneti.
114. tam pauṣyaḥ pratyuvāca etat tat evam hi na
gacchata upaspṛṣṭam bhavati na sthitena iti
114. Pauṣya replied to him: "Indeed, that is exactly how it is. Impurity (from eating) does not occur to one who is going, nor by one who is standing."
114. פַּאוּשְׁיַה השיב לו: כן, בדיוק כך. טהרה בנטילת מים אינה תקפה כשעושים אותה בהליכה, וגם לא בעמידה.
अथोत्तङ्कस्तथेत्युक्त्वा प्राङ्मुख उपविश्य
सुप्रक्षालितपाणिपादवदनोऽशब्दाभिर्हृदयंगमाभिरद्भिरुपस्पृश्य
त्रिः पीत्वा द्विः परिमृज्य
खान्यद्भिरुपस्पृश्यान्तःपुरं प्रविश्य तां क्षत्रियामपश्यत् ॥११५॥
115. athottaṅkastathetyuktvā prāṅmukha upaviśya
suprakṣālitapāṇipādavadano'śabdābhirhṛdayaṁgamābhiradbhirupaspṛśya
triḥ pītvā dviḥ parimṛjya
khānyadbhirupaspṛśyāntaḥpuraṁ praviśya tāṁ kṣatriyāmapaśyat.
115. atha uttaṅkaḥ tathā iti uktvā prāṅmukhaḥ upaviśya
suparakṣālitapāṇipādavadanaḥ aśabdābhiḥ hṛdayaṃgamābhiḥ
adbhiḥ upaspṛśya triḥ pītvā dviḥ parimṛjya khāni adbhiḥ
upaspṛśya antaḥpuram praviśya tām kṣatriyām apaśyat
115. Then Uttanka, saying "So be it," sat down facing east. After thoroughly washing his hands, feet, and face, and performing the ritual sipping of water - drinking it thrice, wiping his mouth twice, and touching his sense organs with soundless, pleasing water - he entered the inner chambers and saw that Kṣatriya woman.
115. אז אוּטַּנְקַה הסכים לכך, התיישב כשפניו למזרח, לאחר שרחץ היטב את ידיו, רגליו ופניו, ונטל מים לפיו במים שקטים ונעימים ללב. הוא שתה שלוש פעמים, ניגב את פניו פעמיים, נגע במים בפתחי החושים, נכנס אל חדרי הנשים וראה את המלכה.
सा च दृष्ट्वैवोत्तङ्कमभ्युत्थायाभिवाद्योवाच ।
स्वागतं ते भगवन् ।
आज्ञापय किं करवाणीति ॥११६॥
116. sā ca dṛṣṭvaivottaṅkamabhyutthāyābhivādyovāca ,
svāgataṁ te bhagavan ,
ājñāpaya kiṁ karavāṇīti.
116. sā ca dṛṣṭvā eva uttaṅkam abhyutthāya abhivādya
uvāca svāgatam te bhagavan ājñāpaya kim karavāṇi iti
116. And she, upon seeing Uttanka, immediately rose, greeted him, and said, "Welcome, reverend sir! Please command me; what may I do for you?"
116. וכשהמלכה ראתה את אוּטַּנְקַה, קמה, כיבדה אותו בשלום ואמרה: ברוך בואך, הו נכבד. ציווה עליי, מה עליי לעשות?
स तामुवाच ।
एते कुण्डले गुर्वर्थं मे भिक्षिते दातुमर्हसीति ॥११७॥
117. sa tāmuvāca ,
ete kuṇḍale gurvarthaṁ me bhikṣite dātumarhasīti.
117. sa tām uvāca ete kuṇḍale guru-artham
me bhikṣite dātum arhasi iti
117. He said to her, "These two earrings have been requested by me for my preceptor's sake. You ought to give them."
117. הוא אמר לה: את שני העגילים האלה אני מבקש בשביל המורה שלי, ראוי שתתני לי אותם.
सा प्रीता तेन तस्य सद्भावेन पात्रमयमनतिक्रमणीयश्चेति
मत्वा ते कुण्डले अवमुच्यास्मै प्रायच्छत् ॥११८॥
118. sā prītā tena tasya sadbhāvena pātramayamanatikramaṇīyaśceti
matvā te kuṇḍale avamucyāsmai prāyacchat.
118. sā prītā tena tasya sadbhāvena pātram ayam anatikramaṇīyaḥ
ca iti matvā te kuṇḍale avamucya asmai prāyacchat
118. Pleased by his sincerity, and considering, "He is a worthy recipient, and his request must not be denied," she took off those two earrings and gave them to him.
118. היא שמחה בו ובכנות כוונתו, וחשבה שהוא ראוי לכך ושאין לסרב לו. היא הסירה את שני העגילים ונתנה לו אותם.
आह चैनम् ।
एते कुण्डले तक्षको नागराजः प्रार्थयति ।
अप्रमत्तो नेतुमर्हसीति ॥११९॥
119. āha cainam ,
ete kuṇḍale takṣako nāgarājaḥ prārthayati ,
apramatto netumarhasīti.
119. āha ca enam ete kuṇḍale takṣakaḥ nāga-rājaḥ
prārthayati apramattaḥ netum arhasi iti
119. And she said to him, "Takṣaka, the king of serpents, desires these two earrings. You must carry them with caution."
119. ואמרה לו: את שני העגילים האלה חושק בהם טַקְשַׁקַה, מלך הנחשים. עליך לשאת אותם בזהירות.
स एवमुक्तस्तां क्षत्रियां प्रत्युवाच ।
भवति सुनिर्वृता भव ।
न मां शक्तस्तक्षको नागराजो धर्षयितुमिति ॥१२०॥
120. sa evamuktastāṁ kṣatriyāṁ pratyuvāca ,
bhavati sunirvṛtā bhava ,
na māṁ śaktastakṣako nāgarājo dharṣayitumiti.
120. saḥ evam uktaḥ tām kṣatriyām pratyuvāca bhavati sunirvṛtā
bhava na mām śaktaḥ takṣakaḥ nāgarājaḥ dharṣayitum iti
120. Having been thus addressed, he replied to that kṣatriya woman: 'Lady, be completely at peace. Takṣaka, the king of serpents, is not able to overpower me.'
120. לאחר שנאמר לו כך, ענה למלכה: גבירתי, היי רגועה לגמרי. טַקְשַׁקַה, מלך הנחשים, אינו יכול להתגבר עליי.
स एवमुक्त्वा तां क्षत्रियामामन्त्र्य
पौष्यसकाशमागच्छत् ॥१२१॥
121. sa evamuktvā tāṁ kṣatriyāmāmantrya
pauṣyasakāśamāgacchat.
121. saḥ evam uktvā tām kṣatriyām
āmantrya pauṣyasakāśam āgacchat
121. Having spoken thus and having bid farewell to that kṣatriya woman, he went to Pauṣya.
121. לאחר שאמר זאת, נפרד מהמלכה וחזר אל פַּאוּשְׁיַה.
स तं दृष्ट्वोवाच ।
भोः पौष्य प्रीतोऽस्मीति ॥१२२॥
122. sa taṁ dṛṣṭvovāca ,
bhoḥ pauṣya prīto'smīti.
122. saḥ tam dṛṣṭvā uvāca bhoḥ
pauṣya prītaḥ asmi iti
122. Upon seeing him, he said, 'O Pauṣya, I am pleased.'
122. אוּטַּנְקַה ראה אותו ואמר: הו פַּאוּשְׁיַה, אני מרוצה.
तं पौष्यः प्रत्युवाच ।
भगवंश्चिरस्य पात्रमासाद्यते ।
भवांश्च गुणवानतिथिः ।
तत्करिष्ये श्राद्धम् ।
क्षणः क्रियतामिति ॥१२३॥
123. taṁ pauṣyaḥ pratyuvāca ,
bhagavaṁścirasya pātramāsādyate ,
bhavāṁśca guṇavānatithiḥ ,
tatkariṣye śrāddham ,
kṣaṇaḥ kriyatāmiti.
123. tam pauṣyaḥ pratyuvāca bhagavan
cirasya pātram āsādyate bhavān
ca guṇavān atithiḥ tat kariṣye
śrāddham kṣaṇaḥ kriyatām iti
123. Pauṣya replied to him: 'Venerable Sir, after a long time a worthy recipient has been found. And you are a meritorious guest. Therefore, I will perform a śrāddha (funeral offering). Please grant me a moment (for preparation).'
123. פַּאוּשְׁיַה השיב לו: הו נכבד, רק לעיתים רחוקות מגיע אדם ראוי, ואתה אורח בעל סגולות. לכן אערוך עבורך את טקס ארוחת הכיבוד לכבוד אבות. אנא הקצה לכך זמן.
तमुत्तङ्कः प्रत्युवाच ।
कृतक्षण एवास्मि ।
शीघ्रमिच्छामि यथोपपन्नमन्नमुपहृतं भवतेति ॥१२४॥
124. tamuttaṅkaḥ pratyuvāca ,
kṛtakṣaṇa evāsmi ,
śīghramicchāmi yathopapannamannamupahṛtaṁ bhavateti.
124. tam uttaṅkaḥ pratyuvāca kṛtakṣaṇaḥ eva asmi śīghram
icchāmi yathā upapannam annam upahṛtam bhavatā iti
124. Uttanka replied to him: 'I am indeed one who has already granted the requested time (for your preparations). I wish for food, whatever is readily available, to be offered by you quickly.'
124. אוּטַּנְקַה השיב לו: כבר הקצתי זמן. אני רוצה שתגיש לי במהירות את האוכל המוכן, כפי שהוא.
स तथेत्युक्त्वा
यथोपपन्नेनान्नेनैनं भोजयामास ॥१२५॥
125. sa tathetyuktvā
yathopapannenānnenainaṁ bhojayāmāsa.
125. sa tathā iti uktvā yathā
upapannena annena enam bhojayāmāsa
125. He, saying 'So be it,' fed him with suitable food.
125. פַּאוּשְׁיַה הסכים, והאכיל אותו באוכל שהיה מוכן.
अथोत्तङ्कः शीतमन्नं सकेशं दृष्ट्वा अशुच्येतदिति मत्वा पौष्यमुवाच ।
यस्मान्मे अशुच्यन्नं ददासि तस्मदन्धो भविष्यसीति ॥१२६॥
126. athottaṅkaḥ śītamannaṁ sakeśaṁ dṛṣṭvā aśucyetaditi matvā pauṣyamuvāca ,
yasmānme aśucyannaṁ dadāsi tasmadandho bhaviṣyasīti.
126. atha uttaṅkaḥ śītam annam sakeśam
dṛṣṭvā aśuci etat iti matvā pauṣyam
uvāca yasmāt me aśuci annam
dadāsi tasmāt andhaḥ bhaviṣyasi iti
126. Then, Uttanka, seeing the cold food mixed with hair, thought, 'This is impure,' and said to Pauṣya, 'Because you give me impure food, you shall become blind!'
126. אז אוּטַּנְקַה ראה אוכל קר ובו שערות, חשב שהוא טמא ואמר לפַּאוּשְׁיַה: מכיוון שאתה נותן לי אוכל טמא, תהיה עיוור.
तं पौष्यः प्रत्युवाच ।
यस्मात्त्वमप्यदुष्टमन्नं दूषयसि तस्मादनपत्यो भविष्यसीति ॥१२७॥
127. taṁ pauṣyaḥ pratyuvāca ,
yasmāttvamapyaduṣṭamannaṁ dūṣayasi tasmādanapatyo bhaviṣyasīti.
127. tam pauṣyaḥ prati uvāca yasmāt tvam api aduṣṭam
annam dūṣayasi tasmāt anapatyaḥ bhaviṣyasi iti
127. Pauṣya replied to him, 'Because you condemn even faultless food, you shall become childless!'
127. פַּאוּשְׁיַה השיב לו: מכיוון שגם אתה מטמא אוכל שאינו פגום, לא יהיו לך ילדים.
सोऽथ
पौष्यस्तस्याशुचिभावमन्नस्यागमयामास ॥१२८॥
128. so'tha
pauṣyastasyāśucibhāvamannasyāgamayāmāsa.
128. saḥ atha pauṣyaḥ tasya
aśucibhāvam annasya āgamayāmāsa
128. Then King Pauṣya ascertained the impurity of that food.
128. אז פַּאוּשְׁיַה הוכיח לו את טומאת האוכל.
अथ तदन्नं मुक्तकेश्या स्त्रियोपहृतं सकेशमशुचि मत्वोत्तङ्कं प्रसादयामास ।
भगवन्नज्ञानादेतदन्नं सकेशमुपहृतं शीतं च ।
तत्क्षामये भवन्तम् ।
न भवेयमन्ध इति ॥१२९॥
129. atha tadannaṁ muktakeśyā striyopahṛtaṁ sakeśamaśuci matvottaṅkaṁ prasādayāmāsa ,
bhagavannajñānādetadannaṁ sakeśamupahṛtaṁ śītaṁ ca ,
tatkṣāmaye bhavantam ,
na bhaveyamandha iti.
129. atha tat annam muktakeśyā striyā upahṛtam
sakeśam aśuci matvā uttaṅkam prasādayāmāsa bhagavan
ajñānāt etat annam sakeśam upahṛtam śītam
ca tat kṣāmaye bhavantam na bhaveyam andhaḥ iti
129. Then, realizing that the food, offered by a woman with unbound hair, was impure because it contained hair, (Pauṣya) appeased Uttanka. (He said,) 'O venerable one, this food, offered with hair and also cold, was given out of ignorance. Therefore, I seek your forgiveness, so that I may not become blind!'
129. ואז פַּאוּשְׁיַה, שהבין שהאוכל שהגישה אישה בשיער פרוע הוא טמא ובו שערות, ביקש לפייס את אוּטַּנְקַה: הו נכבד, מתוך חוסר ידיעה הוגש האוכל הזה עם שערות וקר. לכן אני מבקש ממך סליחה. שלא אהיה עיוור.
तमुत्तङ्कः प्रत्युवाच ।
न मृषा ब्रवीमि ।
भूत्वा त्वमन्धो नचिरादनन्धो भविष्यसीति ।
ममापि शापो न भवेद्भवता दत्त इति ॥१३०॥
130. tamuttaṅkaḥ pratyuvāca ,
na mṛṣā bravīmi ,
bhūtvā tvamandho nacirādanandho bhaviṣyasīti ,
mamāpi śāpo na bhavedbhavatā datta iti.
130. tam uttaṅkaḥ pratyuvāca na mṛṣā
bravīmi bhūtvā tvam andhaḥ nacirāt
anandhaḥ bhaviṣyasi iti mama api
śāpaḥ na bhavet bhavatā dattaḥ iti
130. Uttanka replied to him, "I do not speak falsely. Having become blind, you will regain your sight soon. And my curse should not be enacted by you."
130. אוּטַּנְקַה השיב לו: איני אומר שקר. תהיה עיוור, אך בקרוב לא תהיה עיוור. וגם אני, שלא תתממש בי הקללה שנתת לי.
तं पौष्यः प्रत्युवाच ।
नाहं शक्तः शापं प्रत्यादातुम् ।
न हि मे मन्युरद्याप्युपशमं गच्छति ।
किं चैतद्भवता न ज्ञायते यथा ॥१३१॥
131. taṁ pauṣyaḥ pratyuvāca ,
nāhaṁ śaktaḥ śāpaṁ pratyādātum ,
na hi me manyuradyāpyupaśamaṁ gacchati ,
kiṁ caitadbhavatā na jñāyate yathā.
131. tam pauṣyaḥ pratyuvāca na aham
śaktaḥ śāpam pratyādātum na hi me
manyuḥ adya api upaśamam gacchati
kim ca etat bhavatā na jñāyate yathā
131. Paushya replied to him, "I am not able to retract the curse. Indeed, my anger has not yet subsided. Furthermore, is it not known to you that..."
131. פַּאוּשְׁיַה השיב לו: איני יכול לבטל קללה. כעסי אינו שוכך עד היום. ואתה הרי יודע כי,
नावनीतं हृदयं ब्राह्मणस्य वाचि क्षुरो निहितस्तीक्ष्णधारः ।
विपरीतमेतदुभयं क्षत्रियस्य वाङ्नावनीती हृदयं तीक्ष्णधारम् ॥१३२॥
132. nāvanītaṁ hṛdayaṁ brāhmaṇasya; vāci kṣuro nihitastīkṣṇadhāraḥ ,
viparītametadubhayaṁ kṣatriyasya; vāṅnāvanītī hṛdayaṁ tīkṣṇadhāram.
132. na avanītam hṛdayam brāhmaṇasya
vāci kṣuraḥ nihitaḥ tīkṣṇadhāraḥ
viparītam etat ubhayam kṣatriyasya
vāk na avanītī hṛdayam tīkṣṇadhāram
132. The heart of a Brahmin is soft like butter, but a sharp-edged razor is placed in their speech. For a Kshatriya, both of these are the opposite: their speech is not soft like butter, and their heart is sharp-edged.
132. (אצל) בְּרַהְמִין לבו רך כחמאה, ובדבריו מונחת סכין תער חדה. אצל לוחם שני הדברים הפוכים: דבריו רכים כחמאה ולבו חד כלהב,
इति ।
तदेवं गते न शक्तोऽहं तीक्ष्णहृदयत्वात्तं शापमन्यथा कर्तुम् ।
गम्यतामिति ॥१३३॥
133. iti ,
tadevaṁ gate na śakto'haṁ tīkṣṇahṛdayatvāttaṁ śāpamanyathā kartum ,
gamyatāmiti.
133. iti tat evam gate na śaktaḥ aham tīkṣṇahṛdayatvāt
tam śāpam anyathā kartum gamyatām iti
133. Thus, things having come to this, I am unable to alter that curse due to my unyielding heart. You may go.
133. כך הוא, ובמצב כזה איני יכול, בגלל קשיחות לבי, לשנות את הקללה. לך לשלום.
तमुत्तङ्कः प्रत्युवाच ।
भवताहमन्नस्याशुचिभावमागमय्य प्रत्यनुनीतः ।
प्राक्च तेऽभिहितम् ।
यस्माददुष्टमन्नं दूषयसि तस्मादनपत्यो भविष्यसीति ।
दुष्टे चान्ने नैष मम शापो भविष्यतीति ॥१३४॥
134. tamuttaṅkaḥ pratyuvāca ,
bhavatāhamannasyāśucibhāvamāgamayya pratyanunītaḥ ,
prākca te'bhihitam ,
yasmādaduṣṭamannaṁ dūṣayasi tasmādanapatyo bhaviṣyasīti ,
duṣṭe cānne naiṣa mama śāpo bhaviṣyatīti.
134. tam uttaṅkaḥ pratyuvāca bhavatā aham annasya aśucibhāvam
āgamayya pratyasunītaḥ prāk ca te abhihitam yasmāt
aduṣṭam annam dūṣayasi tasmāt anapatyaḥ bhaviṣyasi
iti duṣṭe ca anne na eṣa mama śāpaḥ bhaviṣyati iti
134. Uttanka replied to him, "You made me understand the issue of the food's impurity. And it was said to you previously: 'Because you declare pure food impure, therefore you will be childless.' (I also said then,) 'If the food was actually impure, then this curse of mine will not take effect.'"
134. אוּטַּנְקַה השיב לו: הבאת אותי להכיר בטומאת האוכל ופייסת אותי. קודם לכן אמרתי לך שמכיוון שאתה מטמא אוכל שאינו פגום, לא יהיו לך ילדים. אבל כיוון שהאוכל אכן היה פגום, קללתי זו לא תחול עליך.
साधयामस्तावदित्युक्त्वा
प्रातिष्ठतोत्तङ्कस्ते कुण्डले गृहीत्वा ॥१३५॥
135. sādhayāmastāvadityuktvā
prātiṣṭhatottaṅkaste kuṇḍale gṛhītvā.
135. sādhayāmaḥ tāvat iti uktvā prātiṣṭhata
uttaṅkaḥ te kuṇḍale gṛhītvā
135. "Let us accomplish this first," having said this, Uttanka set out, taking those two earrings.
135. אוּטַּנְקַה אמר: ובכן, נמשיך במשימה, ויצא לדרך כשהוא לוקח את שני העגילים.
सोऽपश्यत्पथि नग्नं श्रमणमागच्छन्तं मुहुर्मुहुर्दृश्यमानमदृश्यमानं च ।
अथोत्तङ्कस्ते कुण्डले भूमौ निक्षिप्योदकार्थं प्रचक्रमे ॥१३६॥
136. so'paśyatpathi nagnaṁ śramaṇamāgacchantaṁ muhurmuhurdṛśyamānamadṛśyamānaṁ ca ,
athottaṅkaste kuṇḍale bhūmau nikṣipyodakārthaṁ pracakrame.
136. saḥ apaśyat pathi nagnaṃ śramaṇam
āgacchantam muhuḥ muhuḥ dṛśyamānam
adṛśyamānam ca | atha uttaṅkaḥ te kuṇḍale
bhūmau nikṣipya udaka-artham pracakrame
136. On the path, he saw a naked mendicant, appearing and disappearing repeatedly. Then, Uttanka, placing those two earrings on the ground, proceeded to fetch water.
136. בדרך הוא ראה נזיר עירום מתקרב, שנראה שוב ושוב ונעלם שוב ושוב. אז אוּטַּנְקַה הניח את שני העגילים על האדמה והלך להביא מים.
एतस्मिन्नन्तरे स श्रमणस्त्वरमाण उपसृत्य ते कुण्डले गृहीत्वा प्राद्रवत् ।
तमुत्तङ्कोऽभिसृत्य जग्राह ।
स तद्रूपं विहाय तक्षकरूपं कृत्वा सहसा धरण्यां विवृतं महाबिलं विवेश ॥१३७॥
137. etasminnantare sa śramaṇastvaramāṇa upasṛtya te kuṇḍale gṛhītvā prādravat ,
tamuttaṅko'bhisṛtya jagrāha ,
sa tadrūpaṁ vihāya takṣakarūpaṁ kṛtvā sahasā dharaṇyāṁ vivṛtaṁ mahābilaṁ viveśa.
137. etasmin antare saḥ śramaṇaḥ tvaramāṇaḥ upasṛtya
te kuṇḍale gṛhītvā prādravat | tam uttaṅkaḥ
abhisṛtya jagrāha | saḥ tat-rūpam vihāya takṣaka-rūpam
kṛtvā sahasā dharaṇyām vivṛtam mahā-bilam viveśa
137. In the meantime, that mendicant, hurrying up, approached, took those two earrings, and ran away. Uttanka pursued and caught him. He (the mendicant), abandoning that form, assumed the form of Takshaka and suddenly entered a great open chasm in the earth.
137. בינתיים הנזיר מיהר, התקרב, לקח את שני העגילים וברח. אוּטַּנְקַה רדף אחריו ותפס אותו. אז זנח הנזיר את צורתו, קיבל את צורת טַקְשַׁקַה, ונכנס מיד לבור גדול שנפער באדמה.
प्रविश्य च नागलोकं स्वभवनमगच्छत् ।
तमुत्तङ्कोऽन्वाविवेश तेनैव बिलेन ।
प्रविश्य च नागानस्तुवदेभिः श्लोकैः ॥१३८॥
138. praviśya ca nāgalokaṁ svabhavanamagacchat ,
tamuttaṅko'nvāviveśa tenaiva bilena ,
praviśya ca nāgānastuvadebhiḥ ślokaiḥ.
138. praviśya ca nāga-lokam sva-bhavanam
agacchat | tam uttaṅkaḥ
anvāviveśa tena eva bilena | praviśya
ca nāgān astuvat ebhiḥ ślokaiḥ
138. Having entered the Naga realm, he went to his own abode. Uttanka entered after him through that very chasm. Having entered, he then praised the Nagas with these verses.
138. לאחר שנכנס, הלך לעולם הנחשים אל ביתו. אוּטַּנְקַה נכנס אחריו דרך אותו בור, ולאחר שנכנס שיבח את הנחשים בפסוקים האלה:
य ऐरावतराजानः सर्पाः समितिशोभनाः ।
वर्षन्त इव जीमूताः सविद्युत्पवनेरिताः ॥१३९॥
139. ya airāvatarājānaḥ sarpāḥ samitiśobhanāḥ ,
varṣanta iva jīmūtāḥ savidyutpavaneritāḥ.
139. ye airāvata-rājānaḥ sarpāḥ samiti-śobhanāḥ |
varṣantaḥ iva jīmūtāḥ sa-vidyut-pavana-īritāḥ
139. Those serpents, who are like kings such as Airavata and who are splendid in assemblies, [appear] like rain clouds accompanied by lightning and driven by the wind.
139. הנחשים שמלכם אַיְרָאוַטַה, המפארים את האסיפות, כעננים היורדים בגשם כשהם נישאים ברוח ובברקים,
सुरूपाश्च विरूपाश्च तथा कल्माषकुण्डलाः ।
आदित्यवन्नाकपृष्ठे रेजुरैरावतोद्भवाः ॥१४०॥
140. surūpāśca virūpāśca tathā kalmāṣakuṇḍalāḥ ,
ādityavannākapṛṣṭhe rejurairāvatodbhavāḥ.
140. surūpāḥ ca virūpāḥ ca tathā kalmāṣakuṇḍalāḥ
ādityavat nākapṛṣṭhe rejuḥ airāvatodbhavāḥ
140. The offspring of Airāvata, both beautiful and deformed, and similarly those with variegated markings like earrings, shone like the sun in the celestial realm.
140. (אותם נחשים) יפי צורה ומכוערי צורה, בעלי עגילים צבעוניים, שזהרו כשמש ברקיע, צאצאי אַיְרָאוַטַה.
बहूनि नागवर्त्मानि गङ्गायास्तीर उत्तरे ।
इच्छेत्कोऽर्कांशुसेनायां चर्तुमैरावतं विना ॥१४१॥
141. bahūni nāgavartmāni gaṅgāyāstīra uttare ,
icchetko'rkāṁśusenāyāṁ cartumairāvataṁ vinā.
141. bahūni nāgavartmāni gaṅgāyāḥ tīre uttare icchet
kaḥ arkāṃśusenāyāṃ cartum airāvatam vinā
141. There are many serpent paths on the northern bank of the Ganga. Who would desire to move among the host of sunbeams without Airāvata?
141. רבים הם שבילי הנחשים על גדת גַנְגָה הצפונית. מי, חוץ מאַיְרָאוַטַה, היה רוצה לנוע בצבא קרני השמש?
शतान्यशीतिरष्टौ च सहस्राणि च विंशतिः ।
सर्पाणां प्रग्रहा यान्ति धृतराष्ट्रो यदेजति ॥१४२॥
142. śatānyaśītiraṣṭau ca sahasrāṇi ca viṁśatiḥ ,
sarpāṇāṁ pragrahā yānti dhṛtarāṣṭro yadejati.
142. śatāni aśītiḥ aṣṭau ca sahasrāṇi ca viṃśatiḥ
sarpāṇām pragraḥāḥ yānti dhṛtarāṣṭraḥ yadā ejati
142. When Dhṛtarāṣṭra stirs, twenty-eight thousand eight hundred serpents, his principal ones, move forth.
142. שמונים מאות, ועוד שמונה אלפים ועשרים אלף, מחנות של נחשים יוצאים לדרך כאשר דְהְרְטַרָאשְׁטְרַה נע.
ये चैनमुपसर्पन्ति ये च दूरं परं गताः ।
अहमैरावतज्येष्ठभ्रातृभ्योऽकरवं नमः ॥१४३॥
143. ye cainamupasarpanti ye ca dūraṁ paraṁ gatāḥ ,
ahamairāvatajyeṣṭhabhrātṛbhyo'karavaṁ namaḥ.
143. ye ca enam upasarpanti ye ca dūram param gatāḥ
aham airāvatajyeṣṭhabhrātṛbhyaḥ akaravam namaḥ
143. I offer my obeisance to the elder brothers of Airāvata, both those who approach him and those who have gone far away.
143. אני השתחוויתי לכל אלה: לאלה המתקרבים אליו ולאלה שהלכו למרחקים, ולאחיו הבכורים של אַיְרָאוַטַה.
यस्य वासः कुरुक्षेत्रे खाण्डवे चाभवत्सदा ।
तं काद्रवेयमस्तौषं कुण्डलार्थाय तक्षकम् ॥१४४॥
144. yasya vāsaḥ kurukṣetre khāṇḍave cābhavatsadā ,
taṁ kādraveyamastauṣaṁ kuṇḍalārthāya takṣakam.
144. yasya vāsaḥ kurukṣetre khāṇḍave ca abhavat sadā
tam kādraveyam astauṣam kuṇḍalārthāya takṣakam
144. I praised Takṣaka, the son of Kadru, whose abode was always in Kurukṣetra and Khāṇḍava, for the sake of the earrings (or coiled jewels).
144. זה שמעונו בקוּרוּקְשֵׁטְרַה ובקְהָאנְדַוַה היה תמיד, אותו בן קַדְרוּ, טַקְשַׁקַה, שיבחתי כדי להשיג את העגילים.
तक्षकश्चाश्वसेनश्च नित्यं सहचरावुभौ ।
कुरुक्षेत्रे निवसतां नदीमिक्षुमतीमनु ॥१४५॥
145. takṣakaścāśvasenaśca nityaṁ sahacarāvubhau ,
kurukṣetre nivasatāṁ nadīmikṣumatīmanu.
145. takṣakaḥ ca aśvasenaḥ ca nityam sahacarau
ubhau kurukṣetre nivasatām nadīm ikṣumatīm anu
145. Takshaka and Ashvasena, both constant companions, resided in Kurukshetra along the Ikṣumatī river, among the resident beings.
145. טַקְשַׁקַה ואַשְׁוַסֵנַה תמיד ידידים ושניהם יחד, שוכנים בקוּרוּקְשֵׁטְרַה לאורך נהר אִיקְשׁוּמַטִי.
जघन्यजस्तक्षकस्य श्रुतसेनेति यः श्रुतः ।
अवसद्यो महद्द्युम्नि प्रार्थयन्नागमुख्यताम् ।
करवाणि सदा चाहं नमस्तस्मै महात्मने ॥१४६॥
146. jaghanyajastakṣakasya śrutaseneti yaḥ śrutaḥ ,
avasadyo mahaddyumni prārthayannāgamukhyatām ,
karavāṇi sadā cāhaṁ namastasmai mahātmane.
146. jaghanjajaḥ takṣakasya śrutasena iti
yaḥ śrutaḥ avasaḥ yaḥ mahat dyumnī
prārthayan nāgamukhyatām karavāṇi
sadā ca aham namaḥ tasmai mahātmane
146. Takshaka's son, who was known as Shrutasena, who was a glorious dweller, desiring the chief position among the Nagas - to that great soul, I always offer my salutations.
146. אחיו הצעיר של טַקְשַׁקַה, הידוע בשם שְׁרוּטַסֵנַה, ששכן במַהַדְיוּמְנִי כשהוא שואף להיות ראש הנחשים, ואני אשתחווה תמיד לאותו אציל נפש.
एवं स्तुवन्नपि नागान्यदा ते कुण्डले
नालभदथापश्यत्स्त्रियौ तन्त्रे अधिरोप्य पटं वयन्त्यौ ॥१४७॥
147. evaṁ stuvannapi nāgānyadā te kuṇḍale
nālabhadathāpaśyatstriyau tantre adhiropya paṭaṁ vayantyau.
147. evam stuvann api nāgān yadā te kuṇḍale na alabhat
atha apaśyat striyau tantre adhiropya paṭam vayantyau
147. Even while praising the Nagas thus, when he did not obtain those two earrings, then he saw two women weaving, having placed a cloth on a loom.
147. בעת ששיבח כך את הנחשים ועדיין לא השיג את שני העגילים, ראה שתי נשים שהעלו אריג על נול וארגו בד.
तस्मिंश्च तन्त्रे कृष्णाः सिताश्च तन्तवः ।
चक्रं चापश्यत्षड्भिः कुमारैः परिवर्त्यमानम् ।
पुरुषं चापश्यद्दर्शनीयम् ॥१४८॥
148. tasmiṁśca tantre kṛṣṇāḥ sitāśca tantavaḥ ,
cakraṁ cāpaśyatṣaḍbhiḥ kumāraiḥ parivartyamānam ,
puruṣaṁ cāpaśyaddarśanīyam.
148. tasmin ca tantre kṛṣṇāḥ sitāḥ
ca tantavaḥ cakram ca apaśyat
ṣaḍbhiḥ kumāraiḥ parivartyamānam
puruṣam ca apaśyat darśanīyam
148. And on that loom were black and white threads. And he saw a wheel being turned by six boys. And he saw a handsome man.
148. ובאותו נול היו חוטים שחורים ולבנים. הוא ראה גם גלגל שישה נערים מסובבים אותו, וראה גם אדם נאה למראה.
स तान्सर्वांस्तुष्टाव
एभिर्मन्त्रवादश्लोकैः ॥१४९॥
149. sa tānsarvāṁstuṣṭāva
ebhirmantravādaślokaiḥ.
149. saḥ tān sarvān tuṣṭāva
ebhiḥ mantravādaślokaiḥ
149. He praised all of them with these verses of incantation.
149. הוא הלל את כולם בבתי השיר האלה, שהם מזמורי מַנְטְרוֹת.
त्रीण्यर्पितान्यत्र शतानि मध्ये षष्टिश्च नित्यं चरति ध्रुवेऽस्मिन् ।
चक्रे चतुर्विंशतिपर्वयोगे षड्यत्कुमाराः परिवर्तयन्ति ॥१५०॥
150. trīṇyarpitānyatra śatāni madhye; ṣaṣṭiśca nityaṁ carati dhruve'smin ,
cakre caturviṁśatiparvayoge; ṣaḍyatkumārāḥ parivartayanti.
150. trīṇi arpitāni atra śatāni madhye
ṣaṣṭiḥ ca nityam carati dhruve
asmin cakre caturviṃśatiparvayoge
ṣaṭ yat kumārāḥ parivartayanti
150. Here, three hundred (units) are placed in the middle, and sixty constantly moves in this stable wheel. This wheel, endowed with twenty-four divisions, is revolved by six youths.
150. שלוש מאות (חישורים) קבועים כאן במרכז, ושישים נעים תמיד על הציר הקבוע הזה. על הגלגל הזה, שיש בו עשרים וארבעה מפרקים, שישה נערים מסובבים אותו.
तन्त्रं चेदं विश्वरूपं युवत्यौ वयतस्तन्तून्सततं वर्तयन्त्यौ ।
कृष्णान्सितांश्चैव विवर्तयन्त्यौ भूतान्यजस्रं भुवनानि चैव ॥१५१॥
151. tantraṁ cedaṁ viśvarūpaṁ yuvatyau; vayatastantūnsatataṁ vartayantyau ,
kṛṣṇānsitāṁścaiva vivartayantyau; bhūtānyajasraṁ bhuvanāni caiva.
151. tantram ca idam viśvarūpam yuvatyau
vayataḥ tantūn satatam vartayantyau
kṛṣṇān sitān ca eva vivartayantyau
bhūtāni ajasram bhuvanāni ca eva
151. And these two young women weave this universal fabric, constantly twisting the threads, both black and white, thereby incessantly transforming beings and worlds.
151. והנול הזה הוא בעל צורת היקום כולו. שתי נשים צעירות אורגות בו ללא הפסקה, מסובבות את החוטים, מחליפות בין השחורים ללבנים, ומסובבות בלי הרף את היצורים ואת העולמות.
वज्रस्य भर्ता भुवनस्य गोप्ता वृत्रस्य हन्ता नमुचेर्निहन्ता ।
कृष्णे वसानो वसने महात्मा सत्यानृते यो विविनक्ति लोके ॥१५२॥
152. vajrasya bhartā bhuvanasya goptā; vṛtrasya hantā namucernihantā ,
kṛṣṇe vasāno vasane mahātmā; satyānṛte yo vivinakti loke.
152. vajrasya bhartā bhuvanasya goptā vṛtrasya hantā namuceḥ
nihantā kṛṣṇe vasānaḥ vasane mahātmā yaḥ vivinakti loke
152. The sustainer of the thunderbolt, the protector of the world, the slayer of Vṛtra, the destroyer of Namuci - that great soul, wearing two black garments, who distinguishes truth and untruth in the world.
152. הוא נושא את הוַג׳ְרַה, שומר העולמות, הורג וְרְטְרַה ומחסל נַמוּצ׳ִי, אדם גדול נפש הלבוש בשני בגדים שחורים, המבחין בעולם בין אמת לשקר.
यो वाजिनं गर्भमपां पुराणं वैश्वानरं वाहनमभ्युपेतः ।
नमः सदास्मै जगदीश्वराय लोकत्रयेशाय पुरंदराय ॥१५३॥
153. yo vājinaṁ garbhamapāṁ purāṇaṁ; vaiśvānaraṁ vāhanamabhyupetaḥ ,
namaḥ sadāsmai jagadīśvarāya; lokatrayeśāya puraṁdarāya.
153. yaḥ vājinaṃ garbham apām purāṇam vaiśvānaram vāhanam abhyupetaḥ
namaḥ sadā asmai jagadīśvarāya lokatrayeśāya puramdarāya
153. To Him, who has adopted (the forms of) the mighty one, the ancient one, the embryo of the waters, the universal fire, and who has taken up a vehicle; to Him, the Lord of the Universe, the Lord of the Three Worlds, the Destroyer of Cities, always homage!
153. השתחוויה תמיד לאִינְדְרַה, אדון העולם ושליט שלושת העולמות, הוא פּוּרַנְדַרַה, אשר ניגש אל וַישְׁוָאנַרַה (האש), העובר הקדום של המים, בדמות סוס, ועושה אותו רכבו.
ततः स एनं पुरुषः प्राह ।
प्रीतोऽस्मि तेऽहमनेन स्तोत्रेण ।
किं ते प्रियं करवाणीति ॥१५४॥
154. tataḥ sa enaṁ puruṣaḥ prāha ,
prīto'smi te'hamanena stotreṇa ,
kiṁ te priyaṁ karavāṇīti.
154. tataḥ saḥ enam puruṣaḥ prāha prītaḥ asmi te
aham anena stotreṇa kim te priyam karavāṇi iti
154. Then that being said to him: 'I am pleased with you by this hymn of praise. What dear thing can I do for you?'
154. אז אמר לו האדם ההוא, שמח אני בך בגלל המזמור הזה. מה תרצה שאעשה למענך?
स तमुवाच ।
नागा मे वशमीयुरिति ॥१५५॥
155. sa tamuvāca ,
nāgā me vaśamīyuriti.
155. saḥ tam uvāca nāgāḥ
me vaśam īyuḥ iti
155. He said to him, "Let the serpents come under my control."
155. אוּתַּנְקַה אמר לו, שהנָאגוֹת ייכנעו לרצוני.
स एनं पुरुषः पुनरुवाच ।
एतमश्वमपाने धमस्वेति ॥१५६॥
156. sa enaṁ puruṣaḥ punaruvāca ,
etamaśvamapāne dhamasveti.
156. saḥ enam puruṣaḥ punaḥ uvāca
etam aśvam apāne dhamasva iti
156. That man again said to him, "Blow into the anus of this horse."
156. האדם ההוא אמר לו שוב, נשוף את הסוס הזה בפי הטבעת שלו.
स तमश्वमपानेऽधमत् ।
अथाश्वाद्धम्यमानात्सर्वस्रोतोभ्यः सधूमा अर्चिषोऽग्नेर्निष्पेतुः ॥१५७॥
157. sa tamaśvamapāne'dhamat ,
athāśvāddhamyamānātsarvasrotobhyaḥ sadhūmā arciṣo'gnerniṣpetuḥ.
157. saḥ tam aśvam apāne adhamat atha aśvāt dhamyamānāt
sarvasrotobhyaḥ sadhūmāḥ arciṣaḥ agneḥ niṣpetuḥ
157. He blew into the anus of that horse. Then, from the horse that was being blown into, smoky flames of fire burst forth from all its orifices.
157. אוּתַּנְקַה נשף בסוס בפי הטבעת. אז מכל פתחי הסוס שבהם נשף פרצו להבות אש מעושנות.
ताभिर्नागलोको
धूपितः ॥१५८॥
158. tābhirnāgaloko
dhūpitaḥ.
158. tābhiḥ nāgalokaḥ
dhūpitaḥ
158. By those (flames), the Naga world was filled with smoke.
158. ובהן התמלא עולם הנָאגוֹת עשן.
अथ ससंभ्रमस्तक्षकोऽग्नितेजोभयविषण्णस्ते कुण्डले गृहीत्वा सहसा स्वभवनान्निष्क्रम्योत्तङ्कमुवाच ।
एते कुण्डले प्रतिगृह्णातु भवानिति ॥१५९॥
159. atha sasaṁbhramastakṣako'gnitejobhayaviṣaṇṇaste kuṇḍale gṛhītvā sahasā svabhavanānniṣkramyottaṅkamuvāca ,
ete kuṇḍale pratigṛhṇātu bhavāniti.
159. atha sasambhramaḥ takṣakaḥ
agnitejobhayaviṣaṇṇaḥ te kuṇḍale gṛhītvā sahasā
svabhavanāt niṣkramya uttaṅkam
uvāca ete kuṇḍale pratigṛhṇātu bhavān iti
159. Then Takṣaka, agitated and dismayed by the fear of the fire's brilliance, quickly took those two earrings, came out of his own abode, and said to Uttanka, "Let Your Honor accept these two earrings."
159. אז טַקְשַׁקַה, נבהל ונסער מעוצמת האש, לקח את שני העגילים, יצא בחיפזון מביתו ואמר לאוּתַּנְקַה, הו אדוני, קבל נא את שני העגילים האלה.
स ते प्रतिजग्राहोत्तङ्कः ।
कुण्डले प्रतिगृह्याचिन्तयत् ।
अद्य तत्पुण्यकमुपाध्यायिन्याः ।
दूरं चाहमभ्यागतः ।
कथं नु खलु संभावयेयमिति ॥१६०॥
160. sa te pratijagrāhottaṅkaḥ ,
kuṇḍale pratigṛhyācintayat ,
adya tatpuṇyakamupādhyāyinyāḥ ,
dūraṁ cāhamabhyāgataḥ ,
kathaṁ nu khalu saṁbhāvayeyamiti.
160. sa te pratijagrāha uttaṅkaḥ kuṇḍale
pratigṛhya acintayat adya tatpuṇyakam
upādhyāyinyāḥ dūram ca aham abhyāgataḥ
katham nu khalu saṃbhāvayeyam iti
160. Uttanka accepted them from him. Having received the earrings, he thought, "Today is the day for the teacher's wife's meritorious offering, and I have come a long way. How indeed can I possibly manage this?"
160. אוּתַּנְקַה קיבל אותם. לאחר שקיבל את העגילים חשב, היום מתקיים טקס הפּוּנְיַקַה (מעשה הזכות) של אשת המורה, ואני הגעתי מרחוק. איך אצליח להגיע בזמן?
तत एनं चिन्तयानमेव स पुरुष उवाच ।
उत्तङ्क एनमश्वमधिरोह ।
एष त्वां क्षणादेवोपाध्यायकुलं प्रापयिष्यतीति ॥१६१॥
161. tata enaṁ cintayānameva sa puruṣa uvāca ,
uttaṅka enamaśvamadhiroha ,
eṣa tvāṁ kṣaṇādevopādhyāyakulaṁ prāpayiṣyatīti.
161. tataḥ enam cintayānam eva sa
puruṣaḥ uvāca uttaṅka enam aśvam
adhiroha eṣa tvām kṣaṇāt eva
upādhyāyakulam prāpayiṣyati iti
161. Then, while he was still pondering, that man spoke to him: "Uttanka, mount this horse! This horse will take you to your teacher's home in an instant."
161. בעודו שקוע במחשבות, אמר לו האדם ההוא, הו אוּתַּנְקַה, עלה על הסוס הזה. הוא יביא אותך תוך רגע לביתו של המורה.
स तथेत्युक्त्वा तमश्वमधिरुह्य प्रत्याजगामोपाध्यायकुलम् ।
उपाध्यायिनी च स्नाता केशानावपयन्त्युपविष्टोत्तङ्को नागच्छतीति शापायास्य मनो दधे ॥१६२॥
162. sa tathetyuktvā tamaśvamadhiruhya pratyājagāmopādhyāyakulam ,
upādhyāyinī ca snātā keśānāvapayantyupaviṣṭottaṅko nāgacchatīti śāpāyāsya mano dadhe.
162. sa tathā iti uktvā tam aśvam adhiruhya
pratyājagāma upādhyāyakulam upādhyāyinī ca
snātā keśān āvapayantī upaviṣṭā uttaṅkaḥ
na āgacchati iti śāpāya asya manaḥ dadhe
162. He, saying "So be it," mounted that horse and returned to the teacher's home. Meanwhile, the teacher's wife, having bathed and letting down her hair, was sitting and (thinking) "Uttanka is not coming!", thus setting her mind on cursing him.
162. אוּתַּנְקַה אמר, כך יהיה, עלה על הסוס וחזר לבית המורה. ואשת המורה, שהתרחצה וישבה לסרק את שערה, חשבה, אוּתַּנְקַה לא בא, והחליטה בלבה לקלל אותו.
अथोत्तङ्कः प्रविश्य उपाध्यायिनीमभ्यवादयत् ।
ते चास्यै कुण्डले प्रायच्छत् ॥१६३॥
163. athottaṅkaḥ praviśya upādhyāyinīmabhyavādayat ,
te cāsyai kuṇḍale prāyacchat.
163. atha uttaṅkaḥ praviśya upādhyāyinīm
abhyavādayat te ca asyai kuṇḍale prāyacchat
163. Then Uttanka, having entered, greeted the teacher's wife. And he gave those two earrings to her.
163. אז נכנס אוּתַּנְקַה, ברך את אשת המורה ומסר לה את שני העגילים.
सा चैनं प्रत्युवाच ।
उत्तङ्क देशे कालेऽभ्यागतः ।
स्वागतं ते वत्स ।
मनागसि मया न शप्तः ।
श्रेयस्तवोपस्थितम् ।
सिद्धिमाप्नुहीति ॥१६४॥
164. sā cainaṁ pratyuvāca ,
uttaṅka deśe kāle'bhyāgataḥ ,
svāgataṁ te vatsa ,
manāgasi mayā na śaptaḥ ,
śreyastavopasthitam ,
siddhimāpnuhīti.
164. sā ca enam pratyuvāca uttaṅka deśe
kāle abhyāgataḥ svāgatam te vatsa
manāk asi mayā na śaptaḥ śreyaḥ
tava upasthitam siddhim āpnuhi iti
164. And she replied to him: "Uttanka, you have arrived at the proper place at the proper time. Welcome, my child! I almost cursed you. Good fortune has come to you. May you attain success!"
164. והיא אמרה לו, הו אוּתַּנְקַה, הגעת במקום ובזמן הנכונים. ברוך בואך, בני. לא קיללתי אותך, כי לא חטאת. הטוב הנעלה ממתין לך. השג הישג רוחני.
अथोत्तङ्क उपाध्यायमभ्यवादयत् ।
तमुपाध्यायः प्रत्युवाच ।
वत्सोत्तङ्क स्वागतं ते ।
किं चिरं कृतमिति ॥१६५॥
165. athottaṅka upādhyāyamabhyavādayat ,
tamupādhyāyaḥ pratyuvāca ,
vatsottaṅka svāgataṁ te ,
kiṁ ciraṁ kṛtamiti.
165. atha uttaṅkaḥ upādhyāyam abhyavādayat tam upādhyāyaḥ
pratyuvāca vatsa uttaṅka svāgatam te kim ciram kṛtam iti
165. Then Uttanka bowed respectfully to his preceptor. The preceptor replied to him, 'My dear Uttanka, welcome! Why did it take so long?'
165. אז ברך אוּתַּנְקַה את המורה, והמורה אמר לו, בני אוּתַּנְקַה, ברוך בואך. מדוע התעכבת כל כך?
तमुत्तङ्क उपाध्यायं प्रत्युवाच ।
भोस्तक्षकेण नागराजेन विघ्नः कृतोऽस्मिन्कर्मणि ।
तेनास्मि नागलोकं नीतः ॥१६६॥
166. tamuttaṅka upādhyāyaṁ pratyuvāca ,
bhostakṣakeṇa nāgarājena vighnaḥ kṛto'sminkarmaṇi ,
tenāsmi nāgalokaṁ nītaḥ.
166. tam uttaṅkaḥ upādhyāyam pratyuvāca bhoḥ takṣakeṇa nāgarājena
vighnaḥ kṛtaḥ asmin karmaṇi tena asmi nāgalokam nītaḥ
166. Uttanka replied to his preceptor, 'Sir, an obstruction was caused in this task by Takṣaka, the king of serpents. By him, I was taken to the serpent world.'
166. אוּתַּנְקַה אמר למורה, הו אדוני, טַקְשַׁקַה מלך הנָאגוֹת הציב מכשול במשימה הזאת, ובגללו הובלתי לעולם הנָאגוֹת.
तत्र च मया दृष्टे स्त्रियौ तन्त्रेऽधिरोप्य पटं वयन्त्यौ ।
तस्मिंश्च तन्त्रे कृष्णाः सिताश्च तन्तवः ।
किं तत् ॥१६७॥
167. tatra ca mayā dṛṣṭe striyau tantre'dhiropya paṭaṁ vayantyau ,
tasmiṁśca tantre kṛṣṇāḥ sitāśca tantavaḥ ,
kiṁ tat.
167. tatra ca mayā dṛṣṭe striyau tantre adhiropya paṭam
vayantyau tasmin ca tantre kṛṣṇāḥ sitāḥ ca tantavaḥ kim tat
167. And there, I saw two women weaving a cloth, having placed it on a loom. On that loom were black and white threads. What does that signify?
167. שם ראיתי שתי נשים אורגות בד על נול, ובנול הזה חוטים שחורים ולבנים. מה זה?
तत्र च मया चक्रं दृष्टं द्वादशारम् ।
षट्चैनं कुमाराः परिवर्तयन्ति ।
तदपि किम् ॥१६८॥
168. tatra ca mayā cakraṁ dṛṣṭaṁ dvādaśāram ,
ṣaṭcainaṁ kumārāḥ parivartayanti ,
tadapi kim.
168. tatra ca mayā cakram dṛṣṭam dvādaśāram ṣaṭ
ca enam kumārāḥ parivartayanti tat api kim
168. And there, I saw a wheel with twelve spokes. Six youths were making it turn. What does that also signify?
168. וראיתי שם גם גלגל בעל שנים עשר חישורים, ושישה נערים מסובבים אותו. גם זה, מה הוא?
पुरुषश्चापि मया दृष्टः ।
स पुनः कः ॥१६९॥
169. puruṣaścāpi mayā dṛṣṭaḥ ,
sa punaḥ kaḥ.
169. puruṣaḥ ca api mayā
dṛṣṭaḥ saḥ punaḥ kaḥ
169. And I also saw a man. But who is he?
169. וראיתי גם אדם. ומי הוא?
अश्वश्चातिप्रमाणयुक्तः ।
स चापि कः ॥१७०॥
170. aśvaścātipramāṇayuktaḥ ,
sa cāpi kaḥ.
170. aśvaḥ ca atipramāṇayuktaḥ
| saḥ ca api kaḥ
170. And the horse was of exceedingly great size. And who was he?
170. וראיתי גם סוס גדול מאוד. ומי הוא?
पथि गच्छता मया ऋषभो दृष्टः ।
तं च पुरुषोऽधिरूढः ।
तेनास्मि सोपचारमुक्तः ।
उत्तङ्कास्य ऋषभस्य पुरीषं भक्षय ।
उपाध्यायेनापि ते भक्षितमिति ।
ततस्तद्वचनान्मया तदृषभस्य पुरीषमुपयुक्तम् ।
तदिच्छामि भवतोपदिष्टं किं तदिति ॥१७१॥
171. pathi gacchatā mayā ṛṣabho dṛṣṭaḥ ,
taṁ ca puruṣo'dhirūḍhaḥ ,
tenāsmi sopacāramuktaḥ ,
uttaṅkāsya ṛṣabhasya purīṣaṁ bhakṣaya ,
upādhyāyenāpi te bhakṣitamiti ,
tatastadvacanānmayā tadṛṣabhasya purīṣamupayuktam ,
tadicchāmi bhavatopadiṣṭaṁ kiṁ taditi.
171. pathi gacchatā mayā ṛṣabhaḥ dṛṣṭaḥ | tam ca puruṣaḥ adhirūḍhaḥ | tena
asmi sopacāram uktaḥ | uttaṅka asya ṛṣabhasya purīṣam bhakṣaya |
upādhyāyena api te bhakṣitam iti | tataḥ tat vacanāt mayā tat
ṛṣabhasya purīṣam upayuktam | tat icchāmi bhavatā upadiṣṭam kim tat iti
171. While traveling on the path, I saw a bull. A man was mounted upon it. He then courteously told me, 'O Uttanka, eat the dung of this bull. Your preceptor also ate it.' Thereupon, following his words, I consumed the dung of that bull. Therefore, I wish to know from you, what was that?
171. בדרכי ראיתי שור, ואדם רכב עליו. הוא פנה אלי בנימוס ואמר, הו אוּתַּנְקַה, אכול את גללי השור הזה, גם המורה שלך אכל אותם. ולפי דבריו אכלתי את גללי השור. אני מבקש שתסביר לי מה כל זה.
तेनैवमुक्त उपाध्यायः प्रत्युवाच ।
ये ते स्त्रियौ धाता विधाता च ।
ये च ते कृष्णाः सिताश्च तन्तवस्ते रात्र्यहनी ॥१७२॥
172. tenaivamukta upādhyāyaḥ pratyuvāca ,
ye te striyau dhātā vidhātā ca ,
ye ca te kṛṣṇāḥ sitāśca tantavaste rātryahanī.
172. tena eva uktaḥ upādhyāyaḥ pratyuvāca | ye te striyau dhātā
vidhātā ca | ye ca te kṛṣṇāḥ sitāḥ ca tantavaḥ te rātryahanī
172. Thus addressed by him, the preceptor replied: 'Those two women, Dhātā and Vidhātā, are yours. And those black and white threads of yours are night and day.'
172. כשנאמרו לו הדברים האלה, ענה המורה, שתי הנשים האלה הן דְהָאטְרְ ווִידְהָאטְרְ (המסדר והיוצר). והחוטים השחורים והלבנים הם הלילה והיום.
यदपि तच्चक्रं द्वादशारं षट्कुमाराः परिवर्तयन्ति ते ऋतवः षट्संवत्सरश्चक्रम् ।
यः पुरुषः स पर्जन्यः ।
योऽश्वः सोऽग्निः ॥१७३॥
173. yadapi taccakraṁ dvādaśāraṁ ṣaṭkumārāḥ parivartayanti te ṛtavaḥ ṣaṭsaṁvatsaraścakram ,
yaḥ puruṣaḥ sa parjanyaḥ ,
yo'śvaḥ so'gniḥ.
173. yat api tat cakram dvādaśa āram | ṣaṭ
kumārāḥ parivartayanti | te ṛtavaḥ
ṣaṭ saṁvatsaraḥ ca cakram | yaḥ puruṣaḥ
saḥ parjanyaḥ | yaḥ aśvaḥ saḥ agniḥ
173. And that wheel which has twelve spokes, and which six boys revolve – those are the six seasons, and the wheel itself is the year. The man is Parjanya, and the horse is Agni.
173. הגלגל בעל שנים עשר החישורים ששת הנערים מסובבים אותו הוא ששת העונות, והגלגל עצמו הוא השנה. האדם הוא פַּרְג׳ַנְיַה (אל הגשם), והסוס הוא אַגְנִי (האש).
य ऋषभस्त्वया पथि गच्छता दृष्टः स ऐरावतो नागराजः ।
यश्चैनमधिरूढः स इन्द्रः ।
यदपि ते पुरीषं भक्षितं तस्य ऋषभस्य तदमृतम् ॥१७४॥
174. ya ṛṣabhastvayā pathi gacchatā dṛṣṭaḥ sa airāvato nāgarājaḥ ,
yaścainamadhirūḍhaḥ sa indraḥ ,
yadapi te purīṣaṁ bhakṣitaṁ tasya ṛṣabhasya tadamṛtam.
174. yaḥ ṛṣabhaḥ tvayā pathi gacchatā dṛṣṭaḥ
| saḥ airāvataḥ nāgarājaḥ | yaḥ ca enam
adhirūḍhaḥ saḥ indraḥ | yat api te purīṣam
bhakṣitam tasya ṛṣabhasya | tat amṛtam
174. That bull which you saw while going on the path, that is Airāvata, the king of nāgas (elephants). And the one who was mounted upon it is Indra. And that dung of the bull which you ate, that is amṛta (the nectar of immortality).
174. השור שראית בדרכך הוא אַיְרָאוַטַה מלך הנָאגוֹת, והרוכב עליו הוא אִינְדְרַה. הגללים שאכלת של אותו שור הם נקטר האלמוות.
तेन खल्वसि न व्यापन्नस्तस्मिन्नागभवने ।
स चापि मम सखा इन्द्रः ॥१७५॥
175. tena khalvasi na vyāpannastasminnāgabhavane ,
sa cāpi mama sakhā indraḥ.
175. tena khalu asi na vyāpannaḥ tasmin
nāgabhavane saḥ ca api mama sakhā indraḥ
175. Indeed, it is through his intervention that you were not killed in that serpent's abode. And he, Indra, is also my friend.
175. בזכות זה לא מתת בבית הנָאגוֹת ההוא. ואִינְדְרַה הוא גם ידידי.
तदनुग्रहात्कुण्डले गृहीत्वा पुनरभ्यागतोऽसि ।
तत्सौम्य गम्यताम् ।
अनुजाने भवन्तम् ।
श्रेयोऽवाप्स्यसीति ॥१७६॥
176. tadanugrahātkuṇḍale gṛhītvā punarabhyāgato'si ,
tatsaumya gamyatām ,
anujāne bhavantam ,
śreyo'vāpsyasīti.
176. tat anugrahāt kuṇḍale gṛhītvā punaḥ abhyāgataḥ asi tat
saumya gamyatām anujāne bhavantam śreyaḥ avāpsyasi iti
176. By his grace, you have returned again, having retrieved the earrings. Therefore, gentle one, you may depart. I grant you permission. You will attain prosperity.
176. בחסדו לקחת את העגילים וחזרת. לכן, הו נעים הליכות, לך לדרכך. אני מתיר לך. תשיג את הטוב הנעלה.
स उपाध्यायेनानुज्ञात उत्तङ्कः क्रुद्धस्तक्षकस्य
प्रतिचिकीर्षमाणो हास्तिनपुरं प्रतस्थे ॥१७७॥
177. sa upādhyāyenānujñāta uttaṅkaḥ kruddhastakṣakasya
praticikīrṣamāṇo hāstinapuraṁ pratasthe.
177. saḥ upādhyāyena anujñātaḥ uttaṅkaḥ kruddhaḥ
takṣakasya praticikīrṣamāṇaḥ hāstinapuram pratasthe
177. Having received permission from his teacher, Uttanka, enraged at Takṣaka and desiring revenge, departed for Hastinapura.
177. אוּתַּנְקַה, שקיבל רשות מהמורה, כעס ורצה לנקום בטַקְשַׁקַה, ויצא לדרך אל הַסְטִינָאפּוּרַה.
स हास्तिनपुरं प्राप्य नचिराद्द्विजसत्तमः ।
समागच्छत राजानमुत्तङ्को जनमेजयम् ॥१७८॥
178. sa hāstinapuraṁ prāpya nacirāddvijasattamaḥ ,
samāgacchata rājānamuttaṅko janamejayam.
178. saḥ hāstinapuram prāpya na cirāt dvijasattamaḥ
samāgacchat rājānam uttaṅkaḥ janamejayam
178. Having reached Hastinapura, Uttanka, that foremost among Brahmins, soon approached King Janamejaya.
178. הוא, בְּרַהְמִין דגול, הגיע במהרה להַסְטִינָאפּוּרַה ופגש את המלך ג׳ַנַמֵג׳ַיַה.
पुरा तक्षशिलातस्तं निवृत्तमपराजितम् ।
सम्यग्विजयिनं दृष्ट्वा समन्तान्मन्त्रिभिर्वृतम् ॥१७९॥
179. purā takṣaśilātastaṁ nivṛttamaparājitam ,
samyagvijayinaṁ dṛṣṭvā samantānmantribhirvṛtam.
179. purā takṣaśilātaḥ tam nivṛttam aparājitam
samyagvijayinam dṛṣṭvā samantāt mantribhiḥ vṛtam
179. Uttanka met Janamejaya, having seen him who had recently returned from Takṣaśila, unconquered and completely victorious, surrounded on all sides by his ministers.
179. כשראה אוּתַּנְקַה את המלך, ששב לא מובס מטַקְשַׁשִׁילָה כשהוא מנצח לחלוטין ומוקף שרים מכל עבר,
तस्मै जयाशिषः पूर्वं यथान्यायं प्रयुज्य सः ।
उवाचैनं वचः काले शब्दसंपन्नया गिरा ॥१८०॥
180. tasmai jayāśiṣaḥ pūrvaṁ yathānyāyaṁ prayujya saḥ ,
uvācainaṁ vacaḥ kāle śabdasaṁpannayā girā.
180. tasmai jayāśiṣaḥ pūrvaṃ yathānyāyaṃ prayujya
saḥ uvāca enam vacaḥ kāle śabdasampannayā girā
180. Having first offered him blessings for victory in accordance with custom, he then spoke these words to him at the appropriate time with a voice rich in articulate sounds.
180. (אוּתַּנְקַה) בירך אותו תחילה כדין בברכות ניצחון, ואמר לו בעת הראויה בקול ברור ושופע,
अन्यस्मिन्करणीये त्वं कार्ये पार्थिवसत्तम ।
बाल्यादिवान्यदेव त्वं कुरुषे नृपसत्तम ॥१८१॥
181. anyasminkaraṇīye tvaṁ kārye pārthivasattama ,
bālyādivānyadeva tvaṁ kuruṣe nṛpasattama.
181. anyasmin karaṇīye tvaṃ kārye pārthivasattama
bālyāt iva anyat eva tvaṃ kuruṣe nṛpasattama
181. O best of kings, while another task needs to be performed, you, O best of men, are performing something else entirely, as if out of childishness.
181. הו מלך דגול, אתה עוסק בעניין אחר, בעוד שיש משימה אחרת שראוי לעשותה. כמו מתוך ילדותיות, הו מושל דגול, אתה עושה דבר אחר.
एवमुक्तस्तु विप्रेण स राजा प्रत्युवाच ह ।
जनमेजयः प्रसन्नात्मा सम्यक्संपूज्य तं मुनिम् ॥१८२॥
182. evamuktastu vipreṇa sa rājā pratyuvāca ha ,
janamejayaḥ prasannātmā samyaksaṁpūjya taṁ munim.
182. evam uktaḥ tu vipreṇa saḥ rājā pratyuvāca ha
janamejayaḥ prasannātmā samyak sampūjya tam munim
182. Thus addressed by the Brahmin, King Janamejaya, whose mind was pleased, after properly revering that sage, replied to him.
182. כששמע המלך ג׳ַנַמֵג׳ַיַה את דברי הבְּרַהְמִין, ענה לו בנפש מרוצה, לאחר שכיבד כראוי את הקדוש.
आसां प्रजानां परिपालनेन स्वं क्षत्रधर्मं परिपालयामि ।
प्रब्रूहि वा किं क्रियतां द्विजेन्द्र शुश्रूषुरस्म्यद्य वचस्त्वदीयम् ॥१८३॥
183. āsāṁ prajānāṁ paripālanena; svaṁ kṣatradharmaṁ paripālayāmi ,
prabrūhi vā kiṁ kriyatāṁ dvijendra; śuśrūṣurasmyadya vacastvadīyam.
183. āsām prajānāṃ paripālanena svaṃ
kṣatradharmaṃ paripālayāmi
prabrūhi vā kiṃ kriyatām dvijendra
śuśrūṣuḥ asmi adya vacaḥ tvadīyam
183. By protecting these subjects, I uphold my own duty as a Kshatriya. Or rather, O chief of Brahmins, tell me what should be done; today I am eager to hear your words.
183. אני מקיים את חוק דרך הלוחם שלי בשמירה על נתיני אלה. אך אמור לי, הו בְּרַהְמִין דגול, מה יש לעשות? אני מוכן היום להקשיב לדבריך.
स एवमुक्तस्तु नृपोत्तमेन द्विजोत्तमः पुण्यकृतां वरिष्ठः ।
उवाच राजानमदीनसत्त्वं स्वमेव कार्यं नृपतेश्च यत्तत् ॥१८४॥
184. sa evamuktastu nṛpottamena; dvijottamaḥ puṇyakṛtāṁ variṣṭhaḥ ,
uvāca rājānamadīnasattvaṁ; svameva kāryaṁ nṛpateśca yattat.
184. saḥ evam uktaḥ tu nṛpottamena
dvijottamaḥ puṇyakṛtām variṣṭhaḥ
uvāca rājānam adīnasattvam svam
eva kāryam nṛpateḥ ca yat tat
184. That best of Brahmins, foremost among those who perform meritorious deeds, thus addressed by the excellent king, then spoke to the king, who possessed an undaunted spirit, regarding his own duty and that which is proper for a king.
184. הבְּרַהְמִין, הטוב שבעושי המעשים הטובים, כשנאמרו לו הדברים האלה על ידי המלך הנעלה, אמר למלך אמיץ הרוח את העניין שהוא עניינו של המלך עצמו.
तक्षकेण नरेन्द्रेन्द्र येन ते हिंसितः पिता ।
तस्मै प्रतिकुरुष्व त्वं पन्नगाय दुरात्मने ॥१८५॥
185. takṣakeṇa narendrendra yena te hiṁsitaḥ pitā ,
tasmai pratikuruṣva tvaṁ pannagāya durātmane.
185. takṣakeṇa narendrendra yena te hiṃsitaḥ pitā
| tasmai pratikuruṣva tvaṃ pannagāya durātmane
185. O best among kings, you must retaliate against that wicked serpent Takṣaka, by whom your father was harmed.
185. הו מלך המלכים, טַקְשַׁקַה הוא שהרג את אביך. נקום בו, בנחש המרושע.
कार्यकालं च मन्येऽहं विधिदृष्टस्य कर्मणः ।
तद्गच्छापचितिं राजन्पितुस्तस्य महात्मनः ॥१८६॥
186. kāryakālaṁ ca manye'haṁ vidhidṛṣṭasya karmaṇaḥ ,
tadgacchāpacitiṁ rājanpitustasya mahātmanaḥ.
186. kāryakālaṃ ca manye aham vidhidṛṣṭasya karmaṇaḥ |
tat gaccha apacitiṃ rājan pituḥ tasya mahātmanaḥ
186. I consider this the opportune moment for the prescribed action. Therefore, O King, go and exact retribution for that noble father of yours.
186. אני סבור שהגיעה העת לפעולה שנקבעה בכתבים. לכן, הו מלך, לך ונקום בשם אביך הגדול ההוא.
तेन ह्यनपराधी स दष्टो दुष्टान्तरात्मना ।
पञ्चत्वमगमद्राजा वज्राहत इव द्रुमः ॥१८७॥
187. tena hyanaparādhī sa daṣṭo duṣṭāntarātmanā ,
pañcatvamagamadrājā vajrāhata iva drumaḥ.
187. tena hi anaparādhī sa daṣṭaḥ duṣṭāntarātmanā
| pañcatvam agamat rājā vajrāhataḥ iva drumaḥ
187. Indeed, that innocent king was bitten by that wicked-hearted (serpent) and met his death, just like a tree struck by a thunderbolt.
187. הנחש ההוא, בעל לב רע, הכיש את המלך חף מפשע, והמלך מת כעץ שנפגע מברק.
बलदर्पसमुत्सिक्तस्तक्षकः पन्नगाधमः ।
अकार्यं कृतवान्पापो योऽदशत्पितरं तव ॥१८८॥
188. baladarpasamutsiktastakṣakaḥ pannagādhamaḥ ,
akāryaṁ kṛtavānpāpo yo'daśatpitaraṁ tava.
188. baladarpasamutsiktaḥ takṣakaḥ pannagādhamaḥ |
akāryaṃ kṛtavān pāpaḥ yaḥ adaśat pitaraṃ tava
188. Takṣaka, that wickedest of serpents, puffed up with the arrogance of his strength, committed a sinful act by biting your father.
188. טַקְשַׁקַה, הנחש הנקלה שבנחשים, זה שגאוות כוחו מילאה אותו, הרשע, עשה מעשה שאסור היה לעשותו כשנשך את אביך.
राजर्षिवंशगोप्तारममरप्रतिमं नृपम् ।
जघान काश्यपं चैव न्यवर्तयत पापकृत् ॥१८९॥
189. rājarṣivaṁśagoptāramamarapratimaṁ nṛpam ,
jaghāna kāśyapaṁ caiva nyavartayata pāpakṛt.
189. rājarṣivaṃśagoptāram amarapratimaṃ nṛpam |
jaghāna kāśyapaṃ ca eva nyavartayata pāpakṛt
189. That wicked creature killed the king, who was the protector of the royal sage dynasty and equal to a god, and also made Kaśyapa turn back.
189. הוא הרג את המלך (אביך), שהגן על שושלת חוזי המלכים והיה דומה לבני האלמוות, והרשע הזה גם הניא את קָאשְׁיַפַּה מדרכו.
दग्धुमर्हसि तं पापं ज्वलिते हव्यवाहने ।
सर्पसत्रे महाराज त्वयि तद्धि विधीयते ॥१९०॥
190. dagdhumarhasi taṁ pāpaṁ jvalite havyavāhane ,
sarpasatre mahārāja tvayi taddhi vidhīyate.
190. dagdhum arhasi tam pāpam jvalite havyavāhane
sarpasatre mahārāja tvayi tat hi vidhīyate
190. O great king, you ought to burn that sinful one in the blazing sacrificial fire. Indeed, that is prescribed for you to do in the serpent sacrifice.
190. הו מלך גדול, עליך לשרוף את הרשע הזה באש בוערת בטקס וודי של הנחשים (סַרְפַּסַטְרַה), כי הטקס הזה נועד לך.
एवं पितुश्चापचितिं गतवांस्त्वं भविष्यसि ।
मम प्रियं च सुमहत्कृतं राजन्भविष्यति ॥१९१॥
191. evaṁ pituścāpacitiṁ gatavāṁstvaṁ bhaviṣyasi ,
mama priyaṁ ca sumahatkṛtaṁ rājanbhaviṣyati.
191. evam pituḥ ca apacitim gatavān tvam bhaviṣyasi
mama priyam ca sumahat kṛtam rājan bhaviṣyati
191. In this way, you will have offered requital to your father. And, O king, a very great favor will have been done for me.
191. כך תנקום את נקמת אביך, וגם תעשה לי טובה גדולה מאוד, הו מלך,
कर्मणः पृथिवीपाल मम येन दुरात्मना ।
विघ्नः कृतो महाराज गुर्वर्थं चरतोऽनघ ॥१९२॥
192. karmaṇaḥ pṛthivīpāla mama yena durātmanā ,
vighnaḥ kṛto mahārāja gurvarthaṁ carato'nagha.
192. karmaṇaḥ pṛthivīpāla mama yena durātmanā vighnaḥ
kṛtaḥ mahārāja guru artham carataḥ anagha
192. O protector of the earth, O great king, O sinless one, by that wicked being an obstacle was created to my endeavor which I was performing for the sake of my guru.
192. הו שומר הארץ, הו מלך גדול וחף מפשע, (וזאת בגלל) המעשה שבו אותו רשע הציב לי מכשול כשפעלתי למען מורי.
एतच्छ्रुत्वा तु नृपतिस्तक्षकस्य चुकोप ह ।
उत्तङ्कवाक्यहविषा दीप्तोऽग्निर्हविषा यथा ॥१९३॥
193. etacchrutvā tu nṛpatistakṣakasya cukopa ha ,
uttaṅkavākyahaviṣā dīpto'gnirhaviṣā yathā.
193. etat śrutvā tu nṛpatiḥ takṣakasya cukopa ha
uttaṅkavākyahaviṣā dīptaḥ agniḥ haviṣā yathā
193. Having heard this, the king indeed became angry at Takṣaka, just as a fire is ignited by an oblation, so he was ignited by the offering of Uttanka's words.
193. כששמע זאת, המלך כעס על טַקְשַׁקַה. כמו אש המתלקחת מחמאה מזוקקת שנשפכת עליה, כך התלקח המלך מדברי אוּטַּנְקַה.
अपृच्छच्च तदा राजा मन्त्रिणः स्वान्सुदुःखितः ।
उत्तङ्कस्यैव सांनिध्ये पितुः स्वर्गगतिं प्रति ॥१९४॥
194. apṛcchacca tadā rājā mantriṇaḥ svānsuduḥkhitaḥ ,
uttaṅkasyaiva sāṁnidhye pituḥ svargagatiṁ prati.
194. apṛcchat ca tadā rājā mantriṇaḥ svān sudukhitaḥ
uttaṅkasya eva sāṃnidhyē pituḥ svargagatim prati
194. And then, the greatly distressed king, in Uttanka's very presence, questioned his own ministers regarding his father's attainment of heaven.
194. ואז המלך, שנעצב מאוד, שאל את שריו, בנוכחות אוּטַּנְקַה עצמו, על מותו של אביו ועלייתו לשמיים.
तदैव हि स राजेन्द्रो दुःखशोकाप्लुतोऽभवत् ।
यदैव पितरं वृत्तमुत्तङ्कादशृणोत्तदा ॥१९५॥
195. tadaiva hi sa rājendro duḥkhaśokāpluto'bhavat ,
yadaiva pitaraṁ vṛttamuttaṅkādaśṛṇottadā.
195. tadā eva hi saḥ rājendraḥ duḥkhaśokaāplutaḥ abhavat
yadā eva pitaram vṛttam uttaṅkāt aśṛṇot tadā
195. That great king was indeed overcome by sorrow and grief at that very moment when he heard from Uttanka about his father's demise.
195. באותו רגע ממש שמע המלך מפי אוּטַּנְקַה על מות אביו, ומיד הוצף בכאב ובאבל, הוא אדון המלכים.