Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-3, chapter-291

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
वैशंपायन उवाच ।
सा तु कन्या बहुविधं ब्रुवन्ती मधुरं वचः ।
अनुनेतुं सहस्रांशुं न शशाक मनस्विनी ॥१॥
1. vaiśaṁpāyana uvāca ,
sā tu kanyā bahuvidhaṁ bruvantī madhuraṁ vacaḥ ,
anunetuṁ sahasrāṁśuṁ na śaśāka manasvinī.
1. vaiśampāyanaḥ uvāca sā tu kanyā bahuvidham bruvantī
madhuram vacaḥ anunetum sahasrāṃśum na śaśāka manasvinī
1. Vaiśampāyana said: But that spirited maiden, even while speaking many kinds of sweet words, was unable to conciliate the sun (Sahastrāṃśu).
1. וַישַׁמְפָּאיַנַה אמר: הנערה בעלת הרוח, אף שאמרה דברים מתוקים רבים וסוגים שונים, לא הצליחה לפייס את בעל אלף הקרניים.
न शशाक यदा बाला प्रत्याख्यातुं तमोनुदम् ।
भीता शापात्ततो राजन्दध्यौ दीर्घमथान्तरम् ॥२॥
2. na śaśāka yadā bālā pratyākhyātuṁ tamonudam ,
bhītā śāpāttato rājandadhyau dīrghamathāntaram.
2. na śaśāka yadā bālā pratyākhyātum tamonudam bhītā
śāpāt tataḥ rājan dadhyau dīrgham atha antaram
2. O King, when the girl was unable to refuse the dispeller of darkness (the sun) and was fearful of a curse, she then reflected deeply for a long time.
2. כאשר לא הצליחה הצעירה לסרב לפוגע החושך, הו מלך, חששה מקללה, וחשבה זמן רב.
अनागसः पितुः शापो ब्राह्मणस्य तथैव च ।
मन्निमित्तः कथं न स्यात्क्रुद्धादस्माद्विभावसोः ॥३॥
3. anāgasaḥ pituḥ śāpo brāhmaṇasya tathaiva ca ,
mannimittaḥ kathaṁ na syātkruddhādasmādvibhāvasoḥ.
3. anāgasaḥ pituḥ śāpaḥ brāhmaṇasya tathā eva ca
mannimittaḥ katham na syāt kruddhāt asmāt vibhāvasoḥ
3. How could a curse not come upon my innocent father, and likewise upon the brahmin (Dhaumya), caused by me, from this enraged Vivāvasu (the sun god)?
3. (היא חשבה) איך לא תבוא בגללי קללה על אבי החף מפשע ועל הבְּרַהְמִין, מצד האל הכועס הזה, בעל הזוהר?
बालेनापि सता मोहाद्भृशं सापह्नवान्यपि ।
नात्यासादयितव्यानि तेजांसि च तपांसि च ॥४॥
4. bālenāpi satā mohādbhṛśaṁ sāpahnavānyapi ,
nātyāsādayitavyāni tejāṁsi ca tapāṁsi ca.
4. bālena api satā mohāt bhṛśam sa-apahnavāni
api na atyāsādayitavyāni tejāṃsi ca tapāṃsi ca
4. Even if one is a child, and even if intensely engaged in denial due to delusion, the glories (power) and (tapas) austerities (of great beings) should not be disrespected.
4. גם ילד טוב, מתוך תעתועים, חייב להימנע מאוד מלגשת אל כוחות זוהרים ואל סיגופים, גם כשהם מוסתרים.
साहमद्य भृशं भीता गृहीता च करे भृशम् ।
कथं त्वकार्यं कुर्यां वै प्रदानं ह्यात्मनः स्वयम् ॥५॥
5. sāhamadya bhṛśaṁ bhītā gṛhītā ca kare bhṛśam ,
kathaṁ tvakāryaṁ kuryāṁ vai pradānaṁ hyātmanaḥ svayam.
5. sā aham adya bhṛśam bhītā gṛhītā ca kare bhṛśam katham
tu akāryam kuryām vai pradānam hi ātmanaḥ svayam
5. I am now greatly afraid and firmly seized by the hand. How indeed can I commit such an improper act as giving myself away voluntarily?
5. אני היום מפוחדת מאוד, ונתפסתי בחוזקה בידי האל. איך אעשה מעשה אסור, לתת את עצמי בעצמי?
सैवं शापपरित्रस्ता बहु चिन्तयती तदा ।
मोहेनाभिपरीताङ्गी स्मयमाना पुनः पुनः ॥६॥
6. saivaṁ śāpaparitrastā bahu cintayatī tadā ,
mohenābhiparītāṅgī smayamānā punaḥ punaḥ.
6. sā evam śāpaparitrastā bahu cintayatī tadā
mohena abhiparītāṅgī smayamānā punaḥ punaḥ
6. Thus, she, greatly terrified by the curse, pondered much at that time. Her body was overwhelmed by delusion (moha), yet she smiled again and again.
6. כך, מבוהלת מקללה, חשבה הרבה אז, וגופה אחוז תעתועים, והיא מחייכת שוב ושוב.
तं देवमब्रवीद्भीता बन्धूनां राजसत्तम ।
व्रीडाविह्वलया वाचा शापत्रस्ता विशां पते ॥७॥
7. taṁ devamabravīdbhītā bandhūnāṁ rājasattama ,
vrīḍāvihvalayā vācā śāpatrastā viśāṁ pate.
7. tam devam abravīt bhītā bandhūnām rājasattama
vrīḍāvihvalayā vācā śāpatrastā viśām pate
7. O best of kings, O lord of the people, she, terrified by the curse, spoke to that divine being with a voice trembling from shame.
7. הו מלך משובח, אדון בני האדם, מבוהלת מקללה ובפחד על קרוביה, אמרה לאל בקול נבוך מבושה,
कुन्त्युवाच ।
पिता मे ध्रियते देव माता चान्ये च बान्धवाः ।
न तेषु ध्रियमाणेषु विधिलोपो भवेदयम् ॥८॥
8. kuntyuvāca ,
pitā me dhriyate deva mātā cānye ca bāndhavāḥ ,
na teṣu dhriyamāṇeṣu vidhilopo bhavedayam.
8. kuntī uvāca pitā me dhriyate deva mātā ca anye ca
bāndhavāḥ na teṣu dhriyamāṇeṣu vidhilopaḥ bhavet ayam
8. Kunti said: 'O divine one, my father, mother, and other kinsmen are still alive. While they are living, this violation of proper procedure should not occur.'
8. קוּנְטִי אמרה: הו אל, אבי חי, וכן אמי וקרובים אחרים. בעודם חיים, אסור שיופר הסדר הזה.
त्वया मे संगमो देव यदि स्याद्विधिवर्जितः ।
मन्निमित्तं कुलस्यास्य लोके कीर्तिर्नशेत्ततः ॥९॥
9. tvayā me saṁgamo deva yadi syādvidhivarjitaḥ ,
mannimittaṁ kulasyāsya loke kīrtirnaśettataḥ.
9. tvayā me saṅgamaḥ deva yadi syāt vidhivarjitaḥ
mat-nimittaṃ kulasya asya loke kīrtiḥ naśet tataḥ
9. O god, if my union with you were to occur without proper rites, then because of me, the reputation of this family would be lost in the world.
9. הו אל, אם תהיה לי איתך התחברות בלי הטקס הראוי, בגללי תיעלם תהילתה של משפחה זו בעולם.
अथ वा धर्ममेतं त्वं मन्यसे तपतां वर ।
ऋते प्रदानाद्बन्धुभ्यस्तव कामं करोम्यहम् ॥१०॥
10. atha vā dharmametaṁ tvaṁ manyase tapatāṁ vara ,
ṛte pradānādbandhubhyastava kāmaṁ karomyaham.
10. atha vā dharmam etam tvam manyase tapatām vara
ṛte pradānāt bandhubhyaḥ tava kāmam karomi aham
10. Or, O best among those who practice austerity (tapas), if you consider this to be your intrinsic nature (dharma), then I will fulfill your desire, but without the customary giving by my kinsmen.
10. או אם את זה אתה מחשיב כדרך היושר, הו הטוב שבמעניקי החום, אעשה את רצונך גם בלי שקרובי ימסרו אותי.
आत्मप्रदानं दुर्धर्ष तव कृत्वा सती त्वहम् ।
त्वयि धर्मो यशश्चैव कीर्तिरायुश्च देहिनाम् ॥११॥
11. ātmapradānaṁ durdharṣa tava kṛtvā satī tvaham ,
tvayi dharmo yaśaścaiva kīrtirāyuśca dehinām.
11. ātma-pradānam durdharṣa tava kṛtvā satī tu aham
tvayi dharmaḥ yaśaḥ ca eva kīrtiḥ āyuḥ ca dehinām
11. O unconquerable one, by dedicating myself to you, I, as a virtuous woman, declare that in you will reside natural law (dharma), glory, renown, and the life of all embodied beings (dehinām).
11. הו בלתי מנוצח, אני אישה צנועה, ואם אתן לך את עצמי, הרי בך תלויים היושר והשם הטוב, התהילה וחיי כל היצורים בעלי הגוף.
सूर्य उवाच ।
न ते पिता न ते माता गुरवो वा शुचिस्मिते ।
प्रभवन्ति वरारोहे भद्रं ते शृणु मे वचः ॥१२॥
12. sūrya uvāca ,
na te pitā na te mātā guravo vā śucismite ,
prabhavanti varārohe bhadraṁ te śṛṇu me vacaḥ.
12. sūryaḥ uvāca na te pitā na te mātā guravaḥ vā
śucismite prabhavanti varārohe bhadram te śṛṇu me vacaḥ
12. The Sun said: 'O pure-smiling one, neither your father, nor your mother, nor your teachers have the power to stop this. O woman with beautiful form, listen to my words, and may well-being be yours.'
12. סוּרְיַה אמר, הו בעלת החיוך הטהור ובעלת המותניים היפות, לא אביך ולא אמך ולא המבוגרים שולטים בך. שמעי את דברי וטוב יהיה לך.
सर्वान्कामयते यस्मात्कनेर्धातोश्च भामिनि ।
तस्मात्कन्येह सुश्रोणि स्वतन्त्रा वरवर्णिनि ॥१३॥
13. sarvānkāmayate yasmātkanerdhātośca bhāmini ,
tasmātkanyeha suśroṇi svatantrā varavarṇini.
13. sarvān kāmayate yasmāt kaneḥ dhātoḥ ca bhāmini
tasmāt kanye iha suśroṇi svatantrā varavarṇini
13. Oh beautiful lady (bhāmini), because [the word 'kanyā' (maiden) is derived] from the root 'kan', implying one who desires (kāmayate) all, therefore, oh fair-hipped maiden (suśroṇi), oh excellent-complexioned one (varavarṇini), you are independent here.
13. הו יפה, מכיוון שהשורש קַן (קַמ) פירושו לרצות את כולם, לכן הנערה (קַנְיָה) כאן היא עצמאית, הו בעלת הצבע הנאה.
नाधर्मश्चरितः कश्चित्त्वया भवति भामिनि ।
अधर्मं कुत एवाहं चरेयं लोककाम्यया ॥१४॥
14. nādharmaścaritaḥ kaścittvayā bhavati bhāmini ,
adharmaṁ kuta evāhaṁ careyaṁ lokakāmyayā.
14. na adharmaḥ caritaḥ kaścit tvayā bhavati bhāmini
adharmam kutaḥ eva aham careyam lokakāmyayā
14. Oh beautiful lady (bhāmini), no unrighteous act (adharma) has been done by you. How then could I commit an unrighteous act (adharma) out of desire for people (lokakāmyayā)?
14. הו יפה, שום מעשה שלא ביושר לא נעשה על ידך. ואני, מרצון לטובת העולם, איך אפעל שלא ביושר?
अनावृताः स्त्रियः सर्वा नराश्च वरवर्णिनि ।
स्वभाव एष लोकानां विकारोऽन्य इति स्मृतः ॥१५॥
15. anāvṛtāḥ striyaḥ sarvā narāśca varavarṇini ,
svabhāva eṣa lokānāṁ vikāro'nya iti smṛtaḥ.
15. anāvṛtāḥ striyaḥ sarvāḥ narāḥ ca varavarṇini
svabhāvaḥ eṣa lokānām vikāraḥ anyaḥ iti smṛtaḥ
15. Oh excellently complexioned one (varavarṇini), all women and men are un-covered (i.e., not restricted or hidden). This is the intrinsic nature (svabhāva) of people; any other state is considered a perversion (vikāraḥ).
15. הו בעלת הצבע הנאה, כל הנשים וכל הגברים אינם מוגבלים בשום כבלים. כך היא הטבע של העולמות, וכל סטייה ממנו נחשבת לעיוות.
सा मया सह संगम्य पुनः कन्या भविष्यसि ।
पुत्रश्च ते महाबाहुर्भविष्यति महायशाः ॥१६॥
16. sā mayā saha saṁgamya punaḥ kanyā bhaviṣyasi ,
putraśca te mahābāhurbhaviṣyati mahāyaśāḥ.
16. sā mayā saha saṅgamya punaḥ kanyā bhaviṣyasi
putraḥ ca te mahābāhuḥ bhaviṣyati mahāyaśāḥ
16. Having united with me, you will again become a maiden (kanyā). And your son, the mighty-armed one (mahābāhu), will become greatly famous (mahāyaśāḥ).
16. לאחר שתתאחדי איתי, תהיי שוב נערה בתולה. ובנך יהיה בעל זרועות עצומות ובעל תהילה גדולה.
कुन्त्युवाच ।
यदि पुत्रो मम भवेत्त्वत्तः सर्वतमोपह ।
कुण्डली कवची शूरो महाबाहुर्महाबलः ॥१७॥
17. kuntyuvāca ,
yadi putro mama bhavettvattaḥ sarvatamopaha ,
kuṇḍalī kavacī śūro mahābāhurmahābalaḥ.
17. kuntī uvāca yadi putraḥ mama bhavet tvattaḥ
sarvatamopaha kuṇḍalī kavacī śūraḥ mahābāhuḥ mahābalaḥ
17. Kunti said: "If a son from you were to be born to me, who removes all darkness, wearing earrings, armored, heroic, mighty-armed, and immensely powerful..."
17. קוּנְטִי אמרה, הו מבער כל חושך, אם יהיה לי ממך בן גיבור, בעל זרועות עצומות וכוח רב, העונד עגילים ולבוש שריון.
सूर्य उवाच ।
भविष्यति महाबाहुः कुण्डली दिव्यवर्मभृत् ।
उभयं चामृतमयं तस्य भद्रे भविष्यति ॥१८॥
18. sūrya uvāca ,
bhaviṣyati mahābāhuḥ kuṇḍalī divyavarmabhṛt ,
ubhayaṁ cāmṛtamayaṁ tasya bhadre bhaviṣyati.
18. sūrya uvāca bhaviṣyati mahābāhuḥ kuṇḍalī divyavarmabhṛt
ubhayam ca amṛtamayam tasya bhadre bhaviṣyati
18. Sūrya said: "O virtuous lady, he will be mighty-armed, wearing earrings, and bearing divine armor. Both his earrings and armor will be immortal (amṛta-maya)."
18. סוּרְיַה אמר, יהיה לך בן בעל זרועות עצומות, העונד עגילים ושריון אלוהי, הו אצילה. ושניהם, העגילים והשריון, יהיו עשויים מאמריטה (שׁוֹם אלמוות) עבורו.
कुन्त्युवाच ।
यद्येतदमृतादस्ति कुण्डले वर्म चोत्तमम् ।
मम पुत्रस्य यं वै त्वं मत्त उत्पादयिष्यसि ॥१९॥
19. kuntyuvāca ,
yadyetadamṛtādasti kuṇḍale varma cottamam ,
mama putrasya yaṁ vai tvaṁ matta utpādayiṣyasi.
19. kuntī uvāca yadi etat amṛtāt asti kuṇḍale varma ca
uttamam mama putrasya yam vai tvam mattaḥ utpādayiṣyasi
19. Kunti said: "If these excellent earrings and armor, which are from immortality (amṛta), are for my son whom you will indeed beget through me..."
19. קוּנְטִי אמרה, אם העגילים והשריון המשובח הללו עשויים מחומר האלמוות, ואם הם שייכים לבני שתוליד ממני,
अस्तु मे संगमो देव यथोक्तं भगवंस्त्वया ।
त्वद्वीर्यरूपसत्त्वौजा धर्मयुक्तो भवेत्स च ॥२०॥
20. astu me saṁgamo deva yathoktaṁ bhagavaṁstvayā ,
tvadvīryarūpasattvaujā dharmayukto bhavetsa ca.
20. astu me saṃgamaḥ deva yathā uktam bhagavan tvayā
tvadvīryarūpasattvaujā dharmayuktaḥ bhavet saḥ ca
20. O god, let my union be as you, the venerable one (Bhagavān), have spoken. And may that son possess your virility, form, essence, and vigor, and be endowed with natural law (dharma).
20. הו אל, הו אדון, יהיה איחוד בינינו כפי שאמרת, ויהיה הוא מחובר ליושר ומלא בגבורתך, בצורתך, בעוצמתך ובזוהרך.
सूर्य उवाच ।
अदित्या कुण्डले राज्ञि दत्ते मे मत्तकाशिनि ।
तेऽस्य दास्यामि वै भीरु वर्म चैवेदमुत्तमम् ॥२१॥
21. sūrya uvāca ,
adityā kuṇḍale rājñi datte me mattakāśini ,
te'sya dāsyāmi vai bhīru varma caivedamuttamam.
21. sūryaḥ uvāca adityā kuṇḍale rājñi datte me mattakāśini
te asya dāsyāmi vai bhīru varma ca eva idam uttamam
21. Sūrya said: "O queen, O beautiful one with intoxicated eyes, the two earrings given to me by Aditi - those I will certainly give to him, O timid one, along with this excellent armor."
21. סוּרְיַה אמר, הו מלכה בעלת המבט הזוהר, אַדִיטִי נתנה לי את העגילים. אותם, ואת השריון המשובח הזה, אתן לו, הו ביישנית.
पृथोवाच ।
परमं भगवन्देव संगमिष्ये त्वया सह ।
यदि पुत्रो भवेदेवं यथा वदसि गोपते ॥२२॥
22. pṛthovāca ,
paramaṁ bhagavandeva saṁgamiṣye tvayā saha ,
yadi putro bhavedevaṁ yathā vadasi gopate.
22. pṛthā uvāca paramam bhagavan deva saṅgamiṣye tvayā
saha yadi putraḥ bhavet evaṃ yathā vadasi gopate
22. Pṛthā said: "O supreme divine Lord (Bhagavan), I will unite with you if a son is born exactly as you say, O lord of cows (gopate)."
22. פְּרְטְהָא אמרה, הו אל נעלה, הו אדון, אתאחד איתך אם אכן יהיה לי בן כפי שאמרת, הו אדון הקרניים.
वैशंपायन उवाच ।
तथेत्युक्त्वा तु तां कुन्तीमाविवेश विहंगमः ।
स्वर्भानुशत्रुर्योगात्मा नाभ्यां पस्पर्श चैव ताम् ॥२३॥
23. vaiśaṁpāyana uvāca ,
tathetyuktvā tu tāṁ kuntīmāviveśa vihaṁgamaḥ ,
svarbhānuśatruryogātmā nābhyāṁ pasparśa caiva tām.
23. vaiśaṃpāyanaḥ uvāca tathā iti uktvā tu tām kuntīm āviveśa
vihaṅgamaḥ svarbhānuśatruḥ yogātmā nābhyām pasparśa ca eva tām
23. Vaiśampāyana said: "Having said 'So be it,' the sun god (vihaṅgama), the enemy of Svarbhānu (Rāhu), whose essence is spiritual discipline (yoga), entered Kuntī. He certainly touched her at the navel (nābhyām)."
23. וַיְשַׁמְפָּאיַנַה אמר, לאחר שאמר כן, אויבו של סְוַרְבְּהָאנוּ (רָאהוּ), הוא השמש הנע בשמיים ובעל נפש הנתונה ליוֹגַה, נכנס אל קוּנְטִי ונגע בטבורה.
ततः सा विह्वलेवासीत्कन्या सूर्यस्य तेजसा ।
पपाताथ च सा देवी शयने मूढचेतना ॥२४॥
24. tataḥ sā vihvalevāsītkanyā sūryasya tejasā ,
papātātha ca sā devī śayane mūḍhacetanā.
24. tataḥ sā vihvale vāsīt kanyā sūryasya tejasā
papāta atha ca sā devī śayane mūḍhacetanā
24. Then that maiden (kanyā) lived in agitation because of Sūrya's splendor (tejas). And then that divine lady (devī) fell onto her bed, her consciousness bewildered.
24. אז הנערה, בתוקף זוהרו של סוּרְיַה, הפכה כאילו מבולבלת, והאלה נפלה על המיטה כשרוחה מטושטשת.
सूर्य उवाच ।
साधयिष्यामि सुश्रोणि पुत्रं वै जनयिष्यसि ।
सर्वशस्त्रभृतां श्रेष्ठं कन्या चैव भविष्यसि ॥२५॥
25. sūrya uvāca ,
sādhayiṣyāmi suśroṇi putraṁ vai janayiṣyasi ,
sarvaśastrabhṛtāṁ śreṣṭhaṁ kanyā caiva bhaviṣyasi.
25. sūryaḥ uvāca | sādhayiṣyāmi suśroṇi putram vai janayiṣyasi
| sarvaśastrabhṛtām śreṣṭham kanyā ca eva bhaviṣyasi
25. Sūrya said: "O beautiful one, I shall bring this about: you will indeed give birth to a son, who will be the most excellent among all wielders of weapons. And you will certainly remain a maiden."
25. סוּרְיַה אמר, אשלים זאת, הו יפת המותניים, ותלדי בן, הנעלה מבין נושאי כל כלי הנשק, ותהיי שוב נערה.
वैशंपायन उवाच ।
ततः सा व्रीडिता बाला तदा सूर्यमथाब्रवीत् ।
एवमस्त्विति राजेन्द्र प्रस्थितं भूरिवर्चसम् ॥२६॥
26. vaiśaṁpāyana uvāca ,
tataḥ sā vrīḍitā bālā tadā sūryamathābravīt ,
evamastviti rājendra prasthitaṁ bhūrivarcasam.
26. vaiśaṃpāyanaḥ uvāca | tataḥ sā vrīḍitā bālā tadā sūryam atha
abrāvīt | evam astu iti rājendra prasthitam bhūrivarcasam
26. Vaiśaṃpāyana said: Then, that bashful maiden spoke to Sūrya saying, "So be it!" O king (Janamejaya), the greatly radiant one then departed.
26. וַיְשַׁמְפָּאיַנַה אמר, אז הנערה הביישנית אמרה לסוּרְיַה, יהי כן, הו מלך המלכים, בשעה שהוא, בעל הזוהר הרב, יצא לדרכו.
इति स्मोक्ता कुन्तिराजात्मजा सा विवस्वन्तं याचमाना सलज्जा ।
तस्मिन्पुण्ये शयनीये पपात मोहाविष्टा भज्यमाना लतेव ॥२७॥
27. iti smoktā kuntirājātmajā sā; vivasvantaṁ yācamānā salajjā ,
tasminpuṇye śayanīye papāta; mohāviṣṭā bhajyamānā lateva.
27. iti sma uktā kuntirāja-ātmajā sā
vivasvantam yācamānā sa-lajjā
| tasmin puṇye śayanīye papāta
moha-āviṣṭā bhajyamānā latā iva
27. Thus addressed, the bashful daughter of the Kunti king, (still) imploring Vivāsvan (Sūrya), fell onto that auspicious bed, overcome by delusion, like a breaking creeper.
27. לאחר שנאמר לה כך, בתו של מלך קוּנְטִי, שהתחננה בפני וִיוַסְוַנְט בבושה, נפלה על המיטה הקדושה ההיא, מוצפת בבלבול, כמו יצועה שברה אותה רוח.
तां तिग्मांशुस्तेजसा मोहयित्वा योगेनाविश्यात्मसंस्थां चकार ।
न चैवैनां दूषयामास भानुः संज्ञां लेभे भूय एवाथ बाला ॥२८॥
28. tāṁ tigmāṁśustejasā mohayitvā; yogenāviśyātmasaṁsthāṁ cakāra ,
na caivaināṁ dūṣayāmāsa bhānuḥ; saṁjñāṁ lebhe bhūya evātha bālā.
28. tām tigma-aṃśuḥ tejasā mohayitvā
yogena āviśya ātma-saṃsthām ca cakāra
| na ca eva enām dūṣayāmāsa bhānuḥ
saṃjñām lebhe bhūyaḥ eva atha bālā
28. That sharp-rayed one (Sūrya), having deluded her with his brilliance and having entered her through his mystical power (yoga), ensured she remained established in her own self (ātman). And the radiant one (Sūrya) certainly did not defile her. Then, the maiden regained consciousness again.
28. בעל הקרניים החדות בלבל אותה בזוהרו, נכנס אליה בכוח היוֹגַה והעמיד אותה בתוך עצמו. אבל בְּהָאנוּ לא פגע בטהרתה, והנערה חזרה שוב להכרה.