Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-1, chapter-214

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
वैशंपायन उवाच ।
इन्द्रप्रस्थे वसन्तस्ते जघ्नुरन्यान्नराधिपान् ।
शासनाद्धृतराष्ट्रस्य राज्ञः शांतनवस्य च ॥१॥
1. vaiśaṁpāyana uvāca ,
indraprasthe vasantaste jaghnuranyānnarādhipān ,
śāsanāddhṛtarāṣṭrasya rājñaḥ śāṁtanavasya ca.
1. vaiśaṃpāyanaḥ uvāca indraprasthe vasantaḥ te jaghnuḥ anyān
narādhipān śāsanāt dhṛtarāṣṭrasya rājñaḥ śāntanavasya ca
1. Vaiśaṃpāyana said: While residing in Indraprastha, they (the Pāṇḍavas) defeated other rulers, acting under the command of King Dhṛtarāṣṭra and Bhīṣma, the son of Śāntanu.
1. וַישַׁמְפָּאיַנַה אמר: בעודם מתגוררים באִינְדְרַפְּרַסְתְהַא הכניעו בני פָּאנְדוּ מלכים אחרים, בציווי המלך דְהְרְטַרָאשְׁטְרַה ובציווי בן שָׁאנְטַנַוַה (בְּהִישְׁמַה).
आश्रित्य धर्मराजानं सर्वलोकोऽवसत्सुखम् ।
पुण्यलक्षणकर्माणं स्वदेहमिव देहिनः ॥२॥
2. āśritya dharmarājānaṁ sarvaloko'vasatsukham ,
puṇyalakṣaṇakarmāṇaṁ svadehamiva dehinaḥ.
2. āśritya dharmarājānam sarvalokaḥ avasat sukham
puṇyalakṣaṇakarmāṇam svadeham iva dehinaḥ
2. Depending on the King of Righteousness (dharma-rājan) whose actions (karma) bore the marks of virtue, all people lived happily, just as embodied beings cherish their own body.
2. כל העולם חי בנחת כשהוא נשען על מלך היושר, שמעשיו נושאים סימני זכות, כמו נושאי גוף הנשענים על גופם.
स समं धर्मकामार्थान्सिषेवे भरतर्षभः ।
त्रीनिवात्मसमान्बन्धून्बन्धुमानिव मानयन् ॥३॥
3. sa samaṁ dharmakāmārthānsiṣeve bharatarṣabhaḥ ,
trīnivātmasamānbandhūnbandhumāniva mānayan.
3. sa samam dharmakāmārthān siṣeve bharatarṣabhaḥ
trīn iva ātmasamān bandhūn bandhumān iva mānayan
3. That best among the Bharatas cultivated righteousness (dharma), prosperity (artha), and pleasure (kāma) equally, honoring them as if they were his own dear relatives, just like a person who has many kinsmen.
3. מיטב בני בְּהַרַטַה החזיק באופן שווה ביושר, בהנאה ובעושר, וכיבד את שלושתם כקרובים השווים לנפשו, כמו אדם בעל קרובים.
तेषां समविभक्तानां क्षितौ देहवतामिव ।
बभौ धर्मार्थकामानां चतुर्थ इव पार्थिवः ॥४॥
4. teṣāṁ samavibhaktānāṁ kṣitau dehavatāmiva ,
babhau dharmārthakāmānāṁ caturtha iva pārthivaḥ.
4. teṣām samavibhaktānām kṣitau dehavatām iva
babhau dharmārthakāmānām caturthaḥ iva pārthivaḥ
4. On earth, the king (pārthiva) shone forth like a fourth entity, along with righteousness (dharma), prosperity (artha), and pleasure (kāma), which were (regarded) as equally manifest embodied beings.
4. ביניהם, כשהתחלקו בשווה כמו בעלי גוף על פני האדמה, זרח המלך כרביעי של היושר, העושר וההנאה.
अध्येतारं परं वेदाः प्रयोक्तारं महाध्वराः ।
रक्षितारं शुभं वर्णा लेभिरे तं जनाधिपम् ॥५॥
5. adhyetāraṁ paraṁ vedāḥ prayoktāraṁ mahādhvarāḥ ,
rakṣitāraṁ śubhaṁ varṇā lebhire taṁ janādhipam.
5. adhyetāram param vedāḥ prayoktāram mahādhvarāḥ
rakṣitāram śubham varṇāḥ lebhira tam janādhipam
5. The Vedas found in him their foremost student; the great sacrifices their chief performer; and the social classes (varṇa) their benevolent protector. Thus, they all obtained that lord of men.
5. הוֵדוֹת מצאו בו את הלומד העליון, הטקסים הגדולים מצאו בו את המבצע, והמעמדות החברתיים מצאו בו את המגן המבורך, בשליט העם הזה.
अधिष्ठानवती लक्ष्मीः परायणवती मतिः ।
बन्धुमानखिलो धर्मस्तेनासीत्पृथिवीक्षिता ॥६॥
6. adhiṣṭhānavatī lakṣmīḥ parāyaṇavatī matiḥ ,
bandhumānakhilo dharmastenāsītpṛthivīkṣitā.
6. adhiṣṭhānavatī lakṣmīḥ parāyaṇavatī matiḥ
bandhumān akhilaḥ dharmaḥ tena āsīt pṛthivīkṣitā
6. Due to that ruler of the earth, prosperity (lakṣmī) had a stable foundation, intellect (mati) found its ultimate goal, and the entirety of natural law (dharma) gained supporters.
6. העושר מצא בו מקום מושב, התבונה מצאה בו מפלט, וכל חוקת החיים מצאה בו קרוב, כך היה בזכות מושל הארץ.
भ्रातृभिः सहितो राजा चतुर्भिरधिकं बभौ ।
प्रयुज्यमानैर्विततो वेदैरिव महाध्वरः ॥७॥
7. bhrātṛbhiḥ sahito rājā caturbhiradhikaṁ babhau ,
prayujyamānairvitato vedairiva mahādhvaraḥ.
7. bhrātṛbhiḥ sahitaḥ rājā caturbhiḥ adhikam babhau
prayujyamānaiḥ vitataḥ vedaiḥ iva mahādhvaraḥ
7. The king, accompanied by his four brothers, shone exceedingly, just like a great sacrifice (mahādhvara) that is widely performed using the Vedas.
7. המלך זרח עוד יותר בחברת ארבעת אחיו, כמו טקס גדול המתפשט כשהוֵדוֹת מופעלות בו.
तं तु धौम्यादयो विप्राः परिवार्योपतस्थिरे ।
बृहस्पतिसमा मुख्याः प्रजापतिमिवामराः ॥८॥
8. taṁ tu dhaumyādayo viprāḥ parivāryopatasthire ,
bṛhaspatisamā mukhyāḥ prajāpatimivāmarāḥ.
8. tam tu dhaumya-ādayaḥ viprāḥ parivārya upatasthire
bṛhaspati-samā mukhyāḥ prajāpatim iva amarāḥ
8. But the wise Brahmins, led by Dhāumya and others, surrounded and attended upon him, chief among them like Bṛhaspati, just as the immortals (amarāḥ) attend upon Prajāpati.
8. ברהמינים ראשונים כדְהַאוּמְיַה ודומיו, שווים לבְּרְהַסְפַּטִי, הקיפו אותו ועמדו לשירותו, כשם שבני האלמוות עומדים סביב פְּרַג׳ָאפַּטִי.
धर्मराजे अतिप्रीत्या पूर्णचन्द्र इवामले ।
प्रजानां रेमिरे तुल्यं नेत्राणि हृदयानि च ॥९॥
9. dharmarāje atiprītyā pūrṇacandra ivāmale ,
prajānāṁ remire tulyaṁ netrāṇi hṛdayāni ca.
9. dharmarāje ati-prītyā pūrṇa-candraḥ iva amale
prajānām remire tulyam netrāṇi hṛdayāni ca
9. For the king of righteousness (dharma-rāja), who was as pure as the full moon, the eyes and hearts of the people rejoiced equally with great affection.
9. מרוב אהבה למלך היושר, כמו לירח מלא וטהור, שמחו בו כאחד עיני בני העם וליבם.
न तु केवलदैवेन प्रजा भावेन रेमिरे ।
यद्बभूव मनःकान्तं कर्मणा स चकार तत् ॥१०॥
10. na tu kevaladaivena prajā bhāvena remire ,
yadbabhūva manaḥkāntaṁ karmaṇā sa cakāra tat.
10. na tu kevala-daivena prajā bhāvena remire yat
babhūva manaḥ-kāntam karmaṇā sa cakāra tat
10. But the subjects did not rejoice merely by divine influence (daiva) or disposition; whatever was pleasing to their minds, he achieved that through his actions (karma).
10. אך בני העם לא שמחו רק בגלל הגורל, אלא בזכות מעשיו: כל מה שנעם לליבם, הוא עשה זאת בפועל.
न ह्ययुक्तं न चासत्यं नानृतं न च विप्रियम् ।
भाषितं चारुभाषस्य जज्ञे पार्थस्य धीमतः ॥११॥
11. na hyayuktaṁ na cāsatyaṁ nānṛtaṁ na ca vipriyam ,
bhāṣitaṁ cārubhāṣasya jajñe pārthasya dhīmataḥ.
11. na hi ayuktam na ca asatyam na anṛtam na ca vipriyam
bhāṣitam cārubhāṣasya jajñe pārthasya dhīmataḥ
11. Indeed, no improper, untrue, dishonest, or unpleasant words were ever found to have been spoken by the intelligent Pārtha, who was a charming speaker.
11. מפי פָּארְתְהַא החכם, בעל הדיבור הנעים, לא יצא דבר שאינו ראוי, שאינו אמת, שקרי או לא נעים.
स हि सर्वस्य लोकस्य हितमात्मन एव च ।
चिकीर्षुः सुमहातेजा रेमे भरतसत्तमः ॥१२॥
12. sa hi sarvasya lokasya hitamātmana eva ca ,
cikīrṣuḥ sumahātejā reme bharatasattamaḥ.
12. sa hi sarvasya lokasya hitam ātmanaḥ eva ca
cikīrṣuḥ sumahātejāḥ reme bharatasattamaḥ
12. Indeed, that best among the Bhāratas, possessing immense energy, found delight in pursuing the welfare of all people and also his own (ātman).
12. הוא, בעל זוהר רב ומיטב בני בְּהַרַטַה, רצה בטובת כל העולם וגם בטובתו שלו, ושמח.
तथा तु मुदिताः सर्वे पाण्डवा विगतज्वराः ।
अवसन्पृथिवीपालांस्त्रासयन्तः स्वतेजसा ॥१३॥
13. tathā tu muditāḥ sarve pāṇḍavā vigatajvarāḥ ,
avasanpṛthivīpālāṁstrāsayantaḥ svatejasā.
13. tathā tu muditāḥ sarve pāṇḍavāḥ vigatajvarāḥ
avasan pṛthivīpālān trāsayantaḥ svatejasā
13. Thus, all the Pāṇḍavas, delighted and free from anxiety, resided, terrifying other kings with their own might.
13. כך שמחו כל בני פָּאנְדוּ בלי דאגה, וחיו כשהם מטילים אימה בזוהרם על שליטי הארץ.
ततः कतिपयाहस्य बीभत्सुः कृष्णमब्रवीत् ।
उष्णानि कृष्ण वर्तन्ते गच्छामो यमुनां प्रति ॥१४॥
14. tataḥ katipayāhasya bībhatsuḥ kṛṣṇamabravīt ,
uṣṇāni kṛṣṇa vartante gacchāmo yamunāṁ prati.
14. tataḥ katipayāhasya bībhatsuḥ kṛṣṇam abravīt
uṣṇāni kṛṣṇa vartante gacchāmaḥ yamunām prati
14. Then, after a few days, Bībhatsu (Arjuna) spoke to Kṛṣṇa: "O Kṛṣṇa, hot days are prevailing. Let us go to the Yamunā."
14. כעבור ימים אחדים אמר בִּיבְּהַטְסוּ לקְרְשְׁנַה: הו קְרְשְׁנַה, החום גובר, בוא נלך אל נהר יַמוּנָה.
सुहृज्जनवृतास्तत्र विहृत्य मधुसूदन ।
सायाह्ने पुनरेष्यामो रोचतां ते जनार्दन ॥१५॥
15. suhṛjjanavṛtāstatra vihṛtya madhusūdana ,
sāyāhne punareṣyāmo rocatāṁ te janārdana.
15. suhṛjjanavṛtāḥ tatra vihṛtya madhusūdana
sāyāhne punaḥ eṣyāmaḥ rocatām te janārdana
15. O Madhusudana (Krishna), having enjoyed ourselves there, surrounded by our friends, we shall return again in the evening. May this be pleasing to you, O Janardana (Krishna).
15. הו מַדְהוּסוּדַנַה, נשעשע שם בחברת ידידים ונחזור שוב בערב. הו ג׳ַנָארְדַנַה, אם זה נראה לך טוב.
वासुदेव उवाच ।
कुन्तीमातर्ममाप्येतद्रोचते यद्वयं जले ।
सुहृज्जनवृताः पार्थ विहरेम यथासुखम् ॥१६॥
16. vāsudeva uvāca ,
kuntīmātarmamāpyetadrocate yadvayaṁ jale ,
suhṛjjanavṛtāḥ pārtha viharema yathāsukham.
16. vāsudevaḥ uvāca kuntīmātar mama api etat rocatē yat
vayam jale suhṛjjanavṛtāḥ pārtha viharema yathāsukham
16. Vasudeva (Krishna) said: 'O mother Kunti, this is also pleasing to me: that we, surrounded by our friends, O Partha (Arjuna), should sport comfortably in the water.'
16. וָאסוּדֵוַה אמר: הו פָּארְתְהַא, בן קוּנְטִי, גם לי טוב הדבר שנשעשע במים בחברת ידידים, כרצוננו.
वैशंपायन उवाच ।
आमन्त्र्य धर्मराजानमनुज्ञाप्य च भारत ।
जग्मतुः पार्थगोविन्दौ सुहृज्जनवृतौ ततः ॥१७॥
17. vaiśaṁpāyana uvāca ,
āmantrya dharmarājānamanujñāpya ca bhārata ,
jagmatuḥ pārthagovindau suhṛjjanavṛtau tataḥ.
17. vaiśaṃpāyanaḥ uvāca āmantrya dharmarājānam anujñāpya ca
bhārata jagmatuḥ pārthagovindau suhṛjjanavṛtau tataḥ
17. Vaishampayana said: 'O Bharata (Janamejaya), having taken leave of the king of righteousness (dharma) (Yudhishthira) and obtained his permission, Arjuna (Pārtha) and Krishna (Govinda) then departed, surrounded by their friends.'
17. וַישַׁמְפָּאיַנַה אמר: הו צאצא בְּהַרַטַה, אחרי שנפרדו ממלך היושר וקיבלו ממנו רשות, יצאו אז פָּארְתְהַא וגוֹוִינְדַה בליווי ידידים.
विहारदेशं संप्राप्य नानाद्रुमवदुत्तमम् ।
गृहैरुच्चावचैर्युक्तं पुरंदरगृहोपमम् ॥१८॥
18. vihāradeśaṁ saṁprāpya nānādrumavaduttamam ,
gṛhairuccāvacairyuktaṁ puraṁdaragṛhopamam.
18. vihāradeśam saṃprāpya nānādrumavat uttamam
gṛhaiḥ uccāvacaiḥ yuktam purandaragṛhopamam
18. Having reached an excellent sporting ground adorned with diverse trees, it was furnished with various types of dwellings, both high and low, resembling the abode of Purandara (Indra).
18. הם הגיעו למקום נופש משובח שיש בו עצים רבים, מלא בתים גבוהים ונמוכים, דומה לארמונו של פּוּרַנְדַרַה (אִינְדְרַה).
भक्ष्यैर्भोज्यैश्च पेयैश्च रसवद्भिर्महाधनैः ।
माल्यैश्च विविधैर्युक्तं युक्तं वार्ष्णेयपार्थयोः ॥१९॥
19. bhakṣyairbhojyaiśca peyaiśca rasavadbhirmahādhanaiḥ ,
mālyaiśca vividhairyuktaṁ yuktaṁ vārṣṇeyapārthayoḥ.
19. bhakṣyaiḥ bhojyaiḥ ca peyaiḥ ca rasavadbhiḥ mahādhanaiḥ
mālyaiḥ ca vividhaiḥ yuktam yuktam vārṣṇeyapārthayoḥ
19. It was amply furnished for Vārṣṇeya (Kṛṣṇa) and Pārtha (Arjuna) with various eatables, prepared foods, and drinks, all delightful and highly valuable, as well as with diverse garlands.
19. המקום היה מלא מאכלים, ממתקים ומשקאות עסיסיים ויקרים, ובזרי פרחים מגוונים, והוכן עבור וָארְשְׁנֵיַה (קְרְשְׁנַה) ופָּארְתְהַא.
आविवेशतुरापूर्णं रत्नैरुच्चावचैः शुभैः ।
यथोपजोषं सर्वश्च जनश्चिक्रीड भारत ॥२०॥
20. āviveśaturāpūrṇaṁ ratnairuccāvacaiḥ śubhaiḥ ,
yathopajoṣaṁ sarvaśca janaścikrīḍa bhārata.
20. āviveśatuḥ āpūrṇam ratnaiḥ uccāvacaiḥ śubhaiḥ
yathopajoṣam sarvaḥ ca janaḥ cikrīḍa bhārata
20. They both entered a place that was amply filled with auspicious jewels of various kinds. And all the people engaged in sports and amusements as they pleased, O Bhārata.
20. שניהם נכנסו אליו, והוא היה מלא באבני חן יפות מכל סוג, וכל האנשים שיעשעו כרצונם, הו צאצא בְּהַרַטַה.
वने काश्चिज्जले काश्चित्काश्चिद्वेश्मसु चाङ्गनाः ।
यथादेशं यथाप्रीति चिक्रीडुः कृष्णपार्थयोः ॥२१॥
21. vane kāścijjale kāścitkāścidveśmasu cāṅganāḥ ,
yathādeśaṁ yathāprīti cikrīḍuḥ kṛṣṇapārthayoḥ.
21. vane kāścit jale kāścit kāścit veśmasu ca aṅganāḥ
yathādeśam yathāprīti cikrīḍuḥ kṛṣṇapārthayoḥ
21. The women sported and played: some in the gardens, some in the water, and others in the dwellings, each according to the location and their own preference, for Kṛṣṇa and Pārtha (Arjuna).
21. חלק מהנשים שיעשעו ביער, חלק במים וחלק בבתים, איש איש במקום ולפי רצונו, בחברת קְרְשְׁנַה ופָּארְתְהַא.
द्रौपदी च सुभद्रा च वासांस्याभरणानि च ।
प्रयच्छेतां महार्हाणि स्त्रीणां ते स्म मदोत्कटे ॥२२॥
22. draupadī ca subhadrā ca vāsāṁsyābharaṇāni ca ,
prayacchetāṁ mahārhāṇi strīṇāṁ te sma madotkaṭe.
22. draupadī ca subhadrā ca vāsāṃsi ābharaṇāni ca
prayacchetām mahārhāṇi strīṇām te sma madotkaṭe
22. Draupadī and Subhadrā, both of them highly joyful and spirited, were giving expensive clothes and ornaments to the women.
22. דְרַאוּפַּדִי וסוּבְּהַדְרָה חילקו לנשים בגדים ותכשיטים יקרים, והנשים היו שיכורות ונלהבות.
काश्चित्प्रहृष्टा ननृतुश्चुक्रुशुश्च तथापराः ।
जहसुश्चापरा नार्यः पपुश्चान्या वरासवम् ॥२३॥
23. kāścitprahṛṣṭā nanṛtuścukruśuśca tathāparāḥ ,
jahasuścāparā nāryaḥ papuścānyā varāsavam.
23. kāścit prahṛṣṭā nanṛtuḥ cukruśuḥ ca tathā aparāḥ
jahasuḥ ca aparāḥ nāryaḥ papuḥ ca anyā varāsavam
23. Some, greatly delighted, danced, while others cried out. Still other women laughed, and some drank excellent liquor.
23. חלק מהנשים רקדו בשמחה וקראו בקול, אחרות צחקו, ועוד נשים שתו יין משובח.
रुरुदुश्चापरास्तत्र प्रजघ्नुश्च परस्परम् ।
मन्त्रयामासुरन्याश्च रहस्यानि परस्परम् ॥२४॥
24. ruruduścāparāstatra prajaghnuśca parasparam ,
mantrayāmāsuranyāśca rahasyāni parasparam.
24. ruruduḥ ca aparāḥ tatra prajaghnuḥ ca parasparam
mantrayāmāsuḥ anyāḥ ca rahasyāni parasparam
24. And still others wept there, and they struck each other. Furthermore, others secretly consulted with one another.
24. אחרות בכו שם והכו זו את זו, ואחרות לחשו זו לזו סודות.
वेणुवीणामृदङ्गानां मनोज्ञानां च सर्वशः ।
शब्देनापूर्यते ह स्म तद्वनं सुसमृद्धिमत् ॥२५॥
25. veṇuvīṇāmṛdaṅgānāṁ manojñānāṁ ca sarvaśaḥ ,
śabdenāpūryate ha sma tadvanaṁ susamṛddhimat.
25. veṇuvīṇāmṛdaṅgānām manojñānām ca sarvaśaḥ
śabdena āpūryate ha sma tat vanam susamṛddhimat
25. That highly prosperous forest was filled all around by the enchanting sounds of flutes, lutes, and drums.
25. היער העשיר התמלא מכל עבר בקול חלילים, נבלים ותופים נעימים.
तस्मिंस्तथा वर्तमाने कुरुदाशार्हनन्दनौ ।
समीपे जग्मतुः कंचिदुद्देशं सुमनोहरम् ॥२६॥
26. tasmiṁstathā vartamāne kurudāśārhanandanau ,
samīpe jagmatuḥ kaṁciduddeśaṁ sumanoharam.
26. tasmin tathā vartamāne kurudāśārhanandanau
samīpe jagmatuḥ kaṃcit uddeśam sumanoharam
26. As this was unfolding, the two sons of Kuru and Daśārha approached a particularly charming spot.
26. בעודם כך, שני בני קוּרוּ ודָאשָׁארְהַה, שמחת משפחותיהם, הלכו למקום קרוב ויפה מאוד.
तत्र गत्वा महात्मानौ कृष्णौ परपुरंजयौ ।
महार्हासनयो राजंस्ततस्तौ संनिषीदतुः ॥२७॥
27. tatra gatvā mahātmānau kṛṣṇau parapuraṁjayau ,
mahārhāsanayo rājaṁstatastau saṁniṣīdatuḥ.
27. tatra gatvā mahātmānau kṛṣṇau parapurañjayau
mahārhāsanayoḥ rājan tataḥ tau saṃniṣīdatuḥ
27. O King, having gone there, those two great-souled Kṛṣṇas, the conquerors of enemy cities, then sat down on two exceedingly valuable seats.
27. הו מלך, אחרי שהגיעו לשם, שני בעלי הנפש הגדולה האלה, שניהם קְרְשְׁנַה, כובשי ערי אויבים, ישבו על מושבים יקרים.
तत्र पूर्वव्यतीतानि विक्रान्तानि रतानि च ।
बहूनि कथयित्वा तौ रेमाते पार्थमाधवौ ॥२८॥
28. tatra pūrvavyatītāni vikrāntāni ratāni ca ,
bahūni kathayitvā tau remāte pārthamādhavau.
28. tatra pūrvavyatītāni vikrāntāni ratāni ca
bahūni kathayitvā tau remāte pārthamādhavau
28. There, having narrated many past heroic deeds and shared delights, Pārtha and Mādhava (Kṛṣṇa and Arjuna) took pleasure.
28. שם שוחחו על מעשי גבורה והנאות רבים מן העבר, ושמחו כך פָּארְתְהַא ומָאדְהַוַה.
तत्रोपविष्टौ मुदितौ नाकपृष्ठेऽश्विनाविव ।
अभ्यगच्छत्तदा विप्रो वासुदेवधनंजयौ ॥२९॥
29. tatropaviṣṭau muditau nākapṛṣṭhe'śvināviva ,
abhyagacchattadā vipro vāsudevadhanaṁjayau.
29. tatra upaviṣṭau muditau nākapṛṣṭhe aśvinau iva
abhyagacchat tadā vipraḥ vāsudevadhanañjayau
29. As they sat there, joyful like the two Aśvins in the celestial realm, a brahmin then approached Vāsudeva and Dhanañjaya.
29. שם ישבו השניים בשמחה, כשני האַשְׁוִינַה בשמי האלים. ואז התקרב אליהם בְּרַהְמִין, אל וָאסוּדֵוַה ואל אַרְג׳וּנַה.
बृहच्छालप्रतीकाशः प्रतप्तकनकप्रभः ।
हरिपिङ्गो हरिश्मश्रुः प्रमाणायामतः समः ॥३०॥
30. bṛhacchālapratīkāśaḥ prataptakanakaprabhaḥ ,
haripiṅgo hariśmaśruḥ pramāṇāyāmataḥ samaḥ.
30. bṛhacchālaprātīkāśaḥ prataptakanakaprabhaḥ
haripiṅgaḥ hariśmaśruḥ pramāṇāyamataḥ samaḥ
30. He resembled a tall śāla tree, his radiance like molten gold, with tawny hair and a tawny beard, and of perfectly balanced proportion in size and height.
30. הוא היה גבוה כעץ שָׁאלַה גדול, וזוהר כזהב מלובן, בעל גוון חום-צהבהב וזקן חום-צהבהב, וגובהו שווה לרוחבו.
तरुणादित्यसंकाशः कृष्णवासा जटाधरः ।
पद्मपत्राननः पिङ्गस्तेजसा प्रज्वलन्निव ॥३१॥
31. taruṇādityasaṁkāśaḥ kṛṣṇavāsā jaṭādharaḥ ,
padmapatrānanaḥ piṅgastejasā prajvalanniva.
31. taruṇādityasaṃkāśaḥ kṛṣṇavāsā jaṭādharaḥ
padmapatrānanaḥ piṅgaḥ tejasā prajvalan iva
31. He appeared like the morning sun, clad in dark garments, bearing matted hair, with a face like a lotus leaf, and tawny-colored, as if blazing with splendor.
31. הוא קרן כשמש עולה, לבוש שחורים ובעל צמות משוזרות, ופניו כעלה לוטוס. הוא היה צהבהב ובוהק, כאילו בוער בזוהרו.
उपसृष्टं तु तं कृष्णौ भ्राजमानं द्विजोत्तमम् ।
अर्जुनो वासुदेवश्च तूर्णमुत्पत्य तस्थतुः ॥३२॥
32. upasṛṣṭaṁ tu taṁ kṛṣṇau bhrājamānaṁ dvijottamam ,
arjuno vāsudevaśca tūrṇamutpatya tasthatuḥ.
32. upasṛṣṭam tu tam kṛṣṇau bhrājamānam dvijottamam
arjunaḥ vāsudevaḥ ca tūrṇam utpatya tasthatuḥ
32. But seeing that afflicted, resplendent best of brahmins, Arjuna and Vāsudeva (the two Kṛṣṇas) quickly rose and stood up.
32. כשראו קְרְשְׁנַה ואַרְג׳וּנַה את משובח הבְּרַהְמִינים הזה מתקרב אליהם ומאיר, קמו מיד במהירות ועמדו.