Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-1, chapter-54

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
सूत उवाच ।
श्रुत्वा तु सर्पसत्राय दीक्षितं जनमेजयम् ।
अभ्यागच्छदृषिर्विद्वान्कृष्णद्वैपायनस्तदा ॥१॥
1. sūta uvāca ,
śrutvā tu sarpasatrāya dīkṣitaṁ janamejayam ,
abhyāgacchadṛṣirvidvānkṛṣṇadvaipāyanastadā.
1. sūta uvāca śrutvā tu sarpasatrāya dīkṣitam janamejayam
abhi āgacchat ṛṣiḥ vidvān kṛṣṇadvaipāyanaḥ tadā
1. Sūta said: Having heard that Janamejaya was initiated for the snake sacrifice, the learned sage Kṛṣṇa Dvaipāyana then approached him.
1. סוּטַה אמר. כששמע שג׳ַנַמֵג׳ַיַה עבר חניכה לקראת טקס הנחשים, בא אז החוזה החכם קְרְשְׁנַה דְוַיפָּאיַנַה,
जनयामास यं काली शक्तेः पुत्रात्पराशरात् ।
कन्यैव यमुनाद्वीपे पाण्डवानां पितामहम् ॥२॥
2. janayāmāsa yaṁ kālī śakteḥ putrātparāśarāt ,
kanyaiva yamunādvīpe pāṇḍavānāṁ pitāmaham.
2. janayāmāsa yam kālī śakteḥ putrāt parāśarāt
kanyā eva yamunādvīpe pāṇḍavānām pitāmaham
2. Whom Kālī, while still a maiden, gave birth to on an island in the Yamunā, from Parāśara, the son of Śakti; he was the grandfather of the Pāṇḍavas.
2. (אותו) אשר קָאלִי (סַטְיַוַטִי) ילדה כשהייתה עדיין בתולה, באי שביַמוּנָה, מפַּרָאשַׁרַה בן שַׁקְטִי, סבם של בני פָּאנְדוּ.
जातमात्रश्च यः सद्य इष्ट्या देहमवीवृधत् ।
वेदांश्चाधिजगे साङ्गान्सेतिहासान्महायशाः ॥३॥
3. jātamātraśca yaḥ sadya iṣṭyā dehamavīvṛdhat ,
vedāṁścādhijage sāṅgānsetihāsānmahāyaśāḥ.
3. jātamātraḥ ca yaḥ sadyaḥ iṣṭyā deham avīvṛdhat
vedān ca adhijage sāṅgān sa itihāsān mahāyaśāḥ
3. And he, the greatly renowned one, immediately after birth, developed his body by his own will, and then studied the Vedas along with their ancillary branches and histories.
3. מיד לאחר שנולד הגדיל את גופו ברצונו, ולמד את הוֵדוֹת על כל מרכיביהן ועם סיפורי העבר, והוא בעל תהילה גדולה.
यं नातितपसा कश्चिन्न वेदाध्ययनेन च ।
न व्रतैर्नोपवासैश्च न प्रसूत्या न मन्युना ॥४॥
4. yaṁ nātitapasā kaścinna vedādhyayanena ca ,
na vratairnopavāsaiśca na prasūtyā na manyunā.
4. yam na atitapasā kaścit na vedādhyayanena ca na
vataiḥ na upavāsaiḥ ca na prasūtyā na manyunā
4. Whom no one could surpass through severe austerities, nor through Vedic study, nor through vows, nor through fasting, nor through progeny, nor through anger.
4. אותו (חוזה) שאיש לא (השתווה לו) בתרגול רב, בלימוד הוֵדוֹת, בנדרים, בצומות, בלידת צאצאים או בכעס,
विव्यासैकं चतुर्धा यो वेदं वेदविदां वरः ।
परावरज्ञो ब्रह्मर्षिः कविः सत्यव्रतः शुचिः ॥५॥
5. vivyāsaikaṁ caturdhā yo vedaṁ vedavidāṁ varaḥ ,
parāvarajño brahmarṣiḥ kaviḥ satyavrataḥ śuciḥ.
5. vivyāsa ekam caturdhā yaḥ vedam vedavidām varaḥ
parāvarajñaḥ brahmarṣiḥ kaviḥ satyavrataḥ śuciḥ
5. He, the foremost among the knowers of the Vedas, who divided the single Veda into four, was a Brahmin sage, omniscient (knower of higher and lower truths), a seer, devoted to truth, and pure.
5. אשר חילק את הוֵדַה האחד לארבעה, המשובח שבין היודעים את הוֵדוֹת, היודע את העליון והתחתון, חוזה בְּרַהְמִין (בְּרַהְמַרְשִׁי), חכם, נאמן לנדר האמת, טהור.
यः पाण्डुं धृतराष्ट्रं च विदुरं चाप्यजीजनत् ।
शंतनोः संततिं तन्वन्पुण्यकीर्तिर्महायशाः ॥६॥
6. yaḥ pāṇḍuṁ dhṛtarāṣṭraṁ ca viduraṁ cāpyajījanat ,
śaṁtanoḥ saṁtatiṁ tanvanpuṇyakīrtirmahāyaśāḥ.
6. yaḥ pāṇḍum dhṛtarāṣṭram ca viduram ca api ajījanat
śaṃtanoḥ saṃtatim tanvan puṇyakīrtiḥ mahāyaśāḥ
6. He who also begot Pāṇḍu, Dhṛtarāṣṭra, and Vidura, thereby extending the lineage of Śaṃtanu, was renowned for his sacred glory and great fame.
6. אשר הוליד גם את פָּאנְדוּ, גם את דְהְרְטַרָאשְׁתְרַה וגם את וִידוּרַה, והמשיך את שושלת שַׁנְטַנוּ, בעל תהילה קדושה ושם גדול.
जनमेजयस्य राजर्षेः स तद्यज्ञसदस्तदा ।
विवेश शिष्यैः सहितो वेदवेदाङ्गपारगैः ॥७॥
7. janamejayasya rājarṣeḥ sa tadyajñasadastadā ,
viveśa śiṣyaiḥ sahito vedavedāṅgapāragaiḥ.
7. janamejayasya rājarṣeḥ saḥ tat yajñasadaḥ tadā
viveśa śiṣyaiḥ sahitaḥ vedavedāṅgapāragaiḥ
7. Then, he, accompanied by his disciples who had mastered the Vedas and their auxiliary branches (Vedangas), entered that sacrificial assembly of the royal sage Janamejaya.
7. אז נכנס לאולם הטקס הוַדִי של ג׳ַנַמֵג׳ַיַה, המלך החוזה, בלוויית תלמידיו שהשלימו את לימוד הוֵדוֹת ומרכיביהן (וֵדָאנְגַה).
तत्र राजानमासीनं ददर्श जनमेजयम् ।
वृतं सदस्यैर्बहुभिर्देवैरिव पुरंदरम् ॥८॥
8. tatra rājānamāsīnaṁ dadarśa janamejayam ,
vṛtaṁ sadasyairbahubhirdevairiva puraṁdaram.
8. tatra rājānam āsīnam dadarśa janamejayam
vṛtam sadasyaiḥ bahubhiḥ devaiḥ iva purandaram
8. There, he saw King Janamejaya seated, surrounded by many assembly members, resembling Purandara (Indra) surrounded by gods.
8. שם ראה את המלך ג׳ַנַמֵג׳ַיַה יושב, מוקף בחברי אספה רבים, כמו שפּוּרַנְדַרַה (אִינְדְרַה) מוקף באלים,
तथा मूर्धावसिक्तैश्च नानाजनपदेश्वरैः ।
ऋत्विग्भिर्देवकल्पैश्च कुशलैर्यज्ञसंस्तरे ॥९॥
9. tathā mūrdhāvasiktaiśca nānājanapadeśvaraiḥ ,
ṛtvigbhirdevakalpaiśca kuśalairyajñasaṁstare.
9. tathā mūrdhāvasiktaiḥ ca nānājanapadeśvaraiḥ
ṛtvigbhiḥ devakalpaiḥ ca kuśalaiḥ yajñasaṃstare
9. Similarly, he was surrounded by consecrated kings, rulers of various regions, and by god-like priests who were expert at the sacrificial rites, all present at the sacrificial ground.
9. (מוקף) וגם במלכים המשוחים, אדוני ארצות שונות, ובכוהנים הדומים לאלים, מיומנים בהכנת מקום הטקס הוַדִי.
जनमेजयस्तु राजर्षिर्दृष्ट्वा तमृषिमागतम् ।
सगणोऽभ्युद्ययौ तूर्णं प्रीत्या भरतसत्तमः ॥१०॥
10. janamejayastu rājarṣirdṛṣṭvā tamṛṣimāgatam ,
sagaṇo'bhyudyayau tūrṇaṁ prītyā bharatasattamaḥ.
10. janamejayaḥ tu rājarṣiḥ dṛṣṭvā tam ṛṣim āgatam
sagaṇaḥ abhyudyayau tūrṇam prītyā bharatasattamaḥ
10. Upon seeing that sage arrive, King Janamejaya, the best among the Bharatas and a royal sage, quickly rose to greet him along with his retinue and with great affection.
10. ג׳ַנַמֵג׳ַיַה, המלך החוזה והדגול בצאצאי בְּהַרַטַה, ראה את החוזה שהגיע, ויצא מהר לקראתו עם פמלייתו מתוך חיבה.
काञ्चनं विष्टरं तस्मै सदस्यानुमते प्रभुः ।
आसनं कल्पयामास यथा शक्रो बृहस्पतेः ॥११॥
11. kāñcanaṁ viṣṭaraṁ tasmai sadasyānumate prabhuḥ ,
āsanaṁ kalpayāmāsa yathā śakro bṛhaspateḥ.
11. kāñcanam viṣṭaram tasmai sadasya-anumate prabhuḥ
āsanam kalpayāmāsa yathā śakraḥ bṛhaspateḥ
11. With the consent of the assembly members, the lord (Janamejaya) arranged a golden seat for him, just as Indra would for Brihaspati.
11. בהסכמת חברי האספה הכין השליט עבורו מושב זהב, כפי ששַׁקְרַה (אִינְדְרַה מלך האלים) מכין לבְּרְהַסְפַּטִי.
तत्रोपविष्टं वरदं देवर्षिगणपूजितम् ।
पूजयामास राजेन्द्रः शास्त्रदृष्टेन कर्मणा ॥१२॥
12. tatropaviṣṭaṁ varadaṁ devarṣigaṇapūjitam ,
pūjayāmāsa rājendraḥ śāstradṛṣṭena karmaṇā.
12. tatra upaviṣṭam varadam devarṣigaṇa-pūjitam
pūjayāmāsa rājendraḥ śāstradṛṣṭena karmaṇā
12. There, the king of kings (Janamejaya) worshipped the sage, who was seated, the bestower of boons, and revered by groups of divine sages, with rites performed according to scriptural injunctions.
12. מלך המלכים כיבד את מי שישב שם, נותן המשאלות, המוערך בידי קבוצות של חוזים אלוהיים, בטקס כפי שנקבע בכתבים.
पाद्यमाचमनीयं च अर्घ्यं गां च विधानतः ।
पितामहाय कृष्णाय तदर्हाय न्यवेदयत् ॥१३॥
13. pādyamācamanīyaṁ ca arghyaṁ gāṁ ca vidhānataḥ ,
pitāmahāya kṛṣṇāya tadarhāya nyavedayat.
13. pādyam ācamanīyam ca arghyam gām ca vidhānataḥ
pitāmahāya kṛṣṇāya tad-arhāya nyavedayat
13. He respectfully presented water for the feet, water for sipping, a special offering (arghya), and a cow, all according to the proper rites, to his grandfather Krishna (Vyasa), who was indeed deserving of such honor.
13. הוא הגיש כדין לסבו קְרְשְׁנַה, הראוי לכך, מים לרחיצת הרגליים (פָּאדְיַה), מים לשטיפת הפה (אָאצ׳ַמַנִיַה), מנחת כבוד (אַרְגְהְיַה) ופרה.
प्रतिगृह्य च तां पूजां पाण्डवाज्जनमेजयात् ।
गां चैव समनुज्ञाय व्यासः प्रीतोऽभवत्तदा ॥१४॥
14. pratigṛhya ca tāṁ pūjāṁ pāṇḍavājjanamejayāt ,
gāṁ caiva samanujñāya vyāsaḥ prīto'bhavattadā.
14. pratigṛhya ca tām pūjām pāṇḍavāt janamejayāt gām
ca eva samanu-jñāya vyāsaḥ prītaḥ abhavat tadā
14. After accepting that worship from Janamejaya, the descendant of Pāṇḍu, and indeed having acknowledged the cow (offering), Vyāsa then became pleased.
14. אחרי שקיבל את הכבוד הזה מג׳ַנַמֵג׳ַיַה בן שושלת פָּאנְדוּ, ואישר את מתנת הפרה, וְיָאסַה שמח אז.
तथा संपूजयित्वा तं यत्नेन प्रपितामहम् ।
उपोपविश्य प्रीतात्मा पर्यपृच्छदनामयम् ॥१५॥
15. tathā saṁpūjayitvā taṁ yatnena prapitāmaham ,
upopaviśya prītātmā paryapṛcchadanāmayam.
15. tathā sampūjayitvā tam yatnena prapitāmaham
upopaviśya prītātmā paryapṛcchat anāmayam
15. Then, having carefully worshipped the great-grandfather, he, with a joyful heart, sat beside him and inquired about his well-being.
15. אחרי שכיבד בשקידה את סבו הקדמון, (ג׳ַנַמֵג׳ַיַה) התיישב לידו בלב מרוצה ושאל לשלומו.
भगवानपि तं दृष्ट्वा कुशलं प्रतिवेद्य च ।
सदस्यैः पूजितः सर्वैः सदस्यानभ्यपूजयत् ॥१६॥
16. bhagavānapi taṁ dṛṣṭvā kuśalaṁ prativedya ca ,
sadasyaiḥ pūjitaḥ sarvaiḥ sadasyānabhyapūjayat.
16. bhagavān api tam dṛṣṭvā kuśalam prativedya ca
sadasyaiḥ pūjitaḥ sarvaiḥ sadasyān abhyapūjayat
16. Then the venerable one (Vyāsa), having seen him (Janamejaya) and, in return, reported on his own well-being, and having been honored by all the members of the assembly, in turn honored those assembly members.
16. גם המכובד, אחרי שראה אותו ועדכן אותו בשלומו, זכה לכבוד מכל חברי האספה וכיבד אותם בחזרה.
ततस्तं सत्कृतं सर्वैः सदस्यैर्जनमेजयः ।
इदं पश्चाद्द्विजश्रेष्ठं पर्यपृच्छत्कृताञ्जलिः ॥१७॥
17. tatastaṁ satkṛtaṁ sarvaiḥ sadasyairjanamejayaḥ ,
idaṁ paścāddvijaśreṣṭhaṁ paryapṛcchatkṛtāñjaliḥ.
17. tatas tam satkṛtam sarvaiḥ sadasyaiḥ janamejayaḥ
idam paścāt dvijaśreṣṭham paryapṛcchat kṛtāñjaliḥ
17. Then Janamejaya, with folded hands, afterwards asked this of him (Vyāsa), the best of brahmins, who had been honored by all the assembly members.
17. אחר כך, כשראה אותו מכובד בידי כל חברי האספה, ג׳ַנַמֵג׳ַיַה שאל את הבְּרַהְמִין הדגול, בכפיים צמודות בהשתחוויה, את השאלה הבאה,
कुरूणां पाण्डवानां च भवान्प्रत्यक्षदर्शिवान् ।
तेषां चरितमिच्छामि कथ्यमानं त्वया द्विज ॥१८॥
18. kurūṇāṁ pāṇḍavānāṁ ca bhavānpratyakṣadarśivān ,
teṣāṁ caritamicchāmi kathyamānaṁ tvayā dvija.
18. kurūṇām pāṇḍavānām ca bhavān pratyakṣadarśivān
teṣām caritam icchāmi kathyamānam tvayā dvija
18. O brahmin, you were a direct witness to both the Kurus and the Pāṇḍavas. I wish to hear their history recounted by you.
18. הו בְּרַהְמִין, אתה היית עד ראייה לבני קוּרוּ ולבני פָּאנְדוּ, ואני מבקש לשמוע ממך את סיפור מעשיהם.
कथं समभवद्भेदस्तेषामक्लिष्टकर्मणाम् ।
तच्च युद्धं कथं वृत्तं भूतान्तकरणं महत् ॥१९॥
19. kathaṁ samabhavadbhedasteṣāmakliṣṭakarmaṇām ,
tacca yuddhaṁ kathaṁ vṛttaṁ bhūtāntakaraṇaṁ mahat.
19. katham samabhavat bhedaḥ teṣām akliṣṭakarmaṇām
tat ca yuddham katham vṛttam bhūtāntakaraṇam mahat
19. How did such a division arise among them, whose deeds were unblemished? And how did that great war, which brought about the destruction of all creatures, come to pass?
19. כיצד פרץ הפילוג בין אנשים שמעשיהם היו טהורים וללא מאמץ מיותר, וכיצד התחולל אותו קרב גדול שהשמיד יצורים רבים,
पितामहानां सर्वेषां दैवेनाविष्टचेतसाम् ।
कार्त्स्न्येनैतत्समाचक्ष्व भगवन्कुशलो ह्यसि ॥२०॥
20. pitāmahānāṁ sarveṣāṁ daivenāviṣṭacetasām ,
kārtsnyenaitatsamācakṣva bhagavankuśalo hyasi.
20. pitāmahānām sarveṣām daivena āviṣṭacetasām
kārtsnyena etat samācakṣva bhagavan kuśalaḥ hi asi
20. O revered one, since you are truly skilled, please narrate to me in complete detail all about those grandfathers whose minds were overcome by fate.
20. ובעניין כל האבות הקדמונים, שרוחם נתפסה בידי הגורל. הו אדון מכובד, ספר לי זאת במלואו, כי אתה בקי בכך.
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा कृष्णद्वैपायनस्तदा ।
शशास शिष्यमासीनं वैशंपायनमन्तिके ॥२१॥
21. tasya tadvacanaṁ śrutvā kṛṣṇadvaipāyanastadā ,
śaśāsa śiṣyamāsīnaṁ vaiśaṁpāyanamantike.
21. tasya tat vacanam śrutvā kṛṣṇadvaipāyanaḥ tadā
śaśāsa śiṣyam āsīnam vaiśaṃpāyanam antike
21. Having heard his words, Kṛṣṇa Dvaipāyana then instructed his disciple Vaiśampāyana, who was sitting near him.
21. כששמע קְרְשְׁנַה דְוַיפָּאיַנַה את דבריו, הוא ציווה אז על תלמידו וַישַׁמְפָּאיַנַה, שישב לידו, וכך אמר לו,
कुरूणां पाण्डवानां च यथा भेदोऽभवत्पुरा ।
तदस्मै सर्वमाचक्ष्व यन्मत्तः श्रुतवानसि ॥२२॥
22. kurūṇāṁ pāṇḍavānāṁ ca yathā bhedo'bhavatpurā ,
tadasmai sarvamācakṣva yanmattaḥ śrutavānasi.
22. kurūṇām pāṇḍavānām ca yathā bhedaḥ abhavat purā
tat asmai sarvam ācakṣva yat mattaḥ śrutavān asi
22. Narrate all that to him (Vaiśampāyana) – how the conflict between the Kurus and the Pāṇḍavas arose in the past – just as you have heard it from me.
22. ספר לו הכול על הפילוג שפרץ בעבר בין בני קוּרוּ לבני פָּאנְדוּ, בדיוק כפי ששמעת ממני.
गुरोर्वचनमाज्ञाय स तु विप्रर्षभस्तदा ।
आचचक्षे ततः सर्वमितिहासं पुरातनम् ॥२३॥
23. gurorvacanamājñāya sa tu viprarṣabhastadā ,
ācacakṣe tataḥ sarvamitihāsaṁ purātanam.
23. guroḥ vacanam ājñāya saḥ tu viprarṣabhaḥ tadā
ācacakṣe tataḥ sarvam itihāsam purātanam
23. Having received the instruction from his guru, that best of brāhmaṇas then narrated in full that entire ancient history.
23. כשהבין וַישַׁמְפָּאיַנַה, המצוין שבבְּרַהְמִינים, את דברי מורהו, הוא סיפר אז את כל ההיסטוריה העתיקה,
तस्मै राज्ञे सदस्येभ्यः क्षत्रियेभ्यश्च सर्वशः ।
भेदं राज्यविनाशं च कुरुपाण्डवयोस्तदा ॥२४॥
24. tasmai rājñe sadasyebhyaḥ kṣatriyebhyaśca sarvaśaḥ ,
bhedaṁ rājyavināśaṁ ca kurupāṇḍavayostadā.
24. tasmai rājñe sadasyebhyaḥ kṣatriyebhyaḥ ca sarvaśaḥ
bhedam rājyavināśam ca kurupāṇḍavayoḥ tadā
24. Then, to that king (Janamejaya), to all the members of the assembly, and to the kṣatriyas, he narrated completely the conflict and the destruction of the kingdom involving the Kurus and the Pāṇḍavas.
24. (וסיפר) למלך, לחברי הנאספים ולבני מעמד הלוחמים, בכל פרטיה, על הפילוג ועל חורבן הממלכה של בני קוּרוּ ובני פָּאנְדוּ באותם ימים.