Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

महाभारतः       mahābhārataḥ - book-5, chapter-101

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
नारद उवाच ।
इयं भोगवती नाम पुरी वासुकिपालिता ।
यादृशी देवराजस्य पुरीवर्यामरावती ॥१॥
1. nārada uvāca ,
iyaṁ bhogavatī nāma purī vāsukipālitā ,
yādṛśī devarājasya purīvaryāmarāvatī.
1. nārada uvāca iyam bhogavatī nāma purī vāsukipālitā
yādṛśī devarājasya purīvaryā amarāvatī
1. Nārada said, 'This city, named Bhogavatī, is protected by Vāsuki, just as Amarāvatī is the excellent city of the king of the gods.'
1. נָארַדַה אמר: זוהי העיר בְּהוֹגַוַטִי, השמורה בידי וָאסוּקִי, והיא דומה לעיר המעולה אַמַרָאוַטִי של מלך האלים.
एष शेषः स्थितो नागो येनेयं धार्यते सदा ।
तपसा लोकमुख्येन प्रभावमहता मही ॥२॥
2. eṣa śeṣaḥ sthito nāgo yeneyaṁ dhāryate sadā ,
tapasā lokamukhyena prabhāvamahatā mahī.
2. eṣaḥ śeṣaḥ sthitaḥ nāgaḥ yena iyam dhāryate
sadā tapasā lokamukhyena prabhāvamahatā mahī
2. This is Sheṣa, the serpent, by whom, the chief of the worlds, this earth (mahī) is always sustained through his asceticism (tapas) and immense power.
2. כאן ניצב הנחש שֵׁשַׁה, שבזכותו נישאת הארץ תמיד, בזכות עוצמה רוחנית שאין שנייה לה בעולם ובכוחו הגדול.
श्वेतोच्चयनिभाकारो नानाविधविभूषणः ।
सहस्रं धारयन्मूर्ध्नां ज्वालाजिह्वो महाबलः ॥३॥
3. śvetoccayanibhākāro nānāvidhavibhūṣaṇaḥ ,
sahasraṁ dhārayanmūrdhnāṁ jvālājihvo mahābalaḥ.
3. śvetoccayanibhākāraḥ nānāvidhavibhūṣaṇaḥ
sahasram dhārayan mūrdhnām jvālājihvaḥ mahābalaḥ
3. He had a form resembling a white mountain, adorned with various ornaments. Bearing a thousand heads, he possessed flaming tongues and was immensely powerful.
3. צורתו כגל לבן, הוא מקושט בתכשיטים שונים, נושא אלף ראשים, לשונותיו להבות וכוחו רב.
इह नानाविधाकारा नानाविधविभूषणाः ।
सुरसायाः सुता नागा निवसन्ति गतव्यथाः ॥४॥
4. iha nānāvidhākārā nānāvidhavibhūṣaṇāḥ ,
surasāyāḥ sutā nāgā nivasanti gatavyathāḥ.
4. iha nānāvidhākārāḥ nānāvidhavibhūṣaṇāḥ
surasāyāḥ sutāḥ nāgāḥ nivasanti gatavyathāḥ
4. Here reside the Nāgas, the sons of Surasā, appearing in various forms and adorned with diverse ornaments. They are free from distress.
4. כאן שוכנים הנחשים בני סוּרַסָה, בעלי צורות שונות ותכשיטים שונים, משוחררים מכאב.
मणिस्वस्तिकचक्राङ्काः कमण्डलुकलक्षणाः ।
सहस्रसंख्या बलिनः सर्वे रौद्राः स्वभावतः ॥५॥
5. maṇisvastikacakrāṅkāḥ kamaṇḍalukalakṣaṇāḥ ,
sahasrasaṁkhyā balinaḥ sarve raudrāḥ svabhāvataḥ.
5. maṇisvastikacakrāṅkāḥ kamaṇḍalukalakṣaṇāḥ
sahasrasaṃkhyāḥ balinaḥ sarve raudrāḥ svabhāvataḥ
5. They were marked with jewels, svastikas, and chakras, and characterized by water-pots. All of them, numbering in thousands, were powerful and inherently fierce (svabhāva).
5. על גופם סימני אבנים יקרות, סימני סְוַסְטִיקַה וגלגלים, וסימני כלי מים (קַמַנְדַלוּ). מספרם אלפים, הם חזקים וכולם אכזריים מטבעם.
सहस्रशिरसः केचित्केचित्पञ्चशताननाः ।
शतशीर्षास्तथा केचित्केचित्त्रिशिरसोऽपि च ॥६॥
6. sahasraśirasaḥ kecitkecitpañcaśatānanāḥ ,
śataśīrṣāstathā kecitkecittriśiraso'pi ca.
6. sahasraśirasaḥ kecit kecit pañcaśatānanāḥ
śataśīrṣāḥ tathā kecit kecit triśirasaḥ api ca
6. Some of them had a thousand heads, while others had five hundred faces. Similarly, some possessed a hundred heads, and some even had three heads.
6. יש מהם בעלי אלף ראשים, יש בעלי חמש מאות פנים, יש בעלי מאה ראשים, ויש גם בעלי שלושה ראשים.
द्विपञ्चशिरसः केचित्केचित्सप्तमुखास्तथा ।
महाभोगा महाकायाः पर्वताभोगभोगिनः ॥७॥
7. dvipañcaśirasaḥ kecitkecitsaptamukhāstathā ,
mahābhogā mahākāyāḥ parvatābhogabhoginaḥ.
7. dvipañcaśirasaḥ kecit kecit saptamukhāḥ tathā
mahābhogāḥ mahākāyāḥ parvatābhogabhoginaḥ
7. Some (nāgas) have ten heads, while others have seven heads. They possess immense hoods and colossal bodies, their hoods being vast like mountains.
7. יש בעלי עשרה ראשים, ויש בעלי שבעה פנים. כולם בעלי כיפות עורף רחבות וגופים עצומים, וסלילי גופם גדולים כהרים.
बहूनीह सहस्राणि प्रयुतान्यर्बुदानि च ।
नागानामेकवंशानां यथाश्रेष्ठांस्तु मे शृणु ॥८॥
8. bahūnīha sahasrāṇi prayutānyarbudāni ca ,
nāgānāmekavaṁśānāṁ yathāśreṣṭhāṁstu me śṛṇu.
8. bahūni iha sahasrāṇi prayutāni arbudāni ca
nāgānām ekavaṃśānām yathā śreṣṭhān tu me śṛṇu
8. Here exist many thousands, tens of thousands, and millions of nāgas belonging to a single lineage. Now, listen from me to the most prominent among them.
8. יש כאן אלפים רבים, רבבות ומיליונים של נחשים ממשפחה אחת. שמע ממני על החשובים שבהם לפי סדר חשיבותם.
वासुकिस्तक्षकश्चैव कर्कोटकधनंजयौ ।
कालीयो नहुषश्चैव कम्बलाश्वतरावुभौ ॥९॥
9. vāsukistakṣakaścaiva karkoṭakadhanaṁjayau ,
kālīyo nahuṣaścaiva kambalāśvatarāvubhau.
9. vāsukiḥ takṣakaḥ ca eva karkoṭakadhananjayau
kālīyaḥ nahuṣaḥ ca eva kambalāśvatarau ubhau
9. (Listen to the prominent ones among them, such as) Vāsuki and Takṣaka; Karkoṭaka and Dhanaṃjaya; Kālīya and Nahuṣa; and both Kambala and Aśvatara.
9. וָאסוּקִי, טַקְשַׁקַה, קַרְקוֹתַקַה, דְהַנַנְג׳ַיַה, קָאלִיַה, נַהוּשַׁה, וגם קַמְבַּלַה ואַשְׁוַטַרַה.
बाह्यकुण्डो मणिर्नागस्तथैवापूरणः खगः ।
वामनश्चैलपत्रश्च कुकुरः कुकुणस्तथा ॥१०॥
10. bāhyakuṇḍo maṇirnāgastathaivāpūraṇaḥ khagaḥ ,
vāmanaścailapatraśca kukuraḥ kukuṇastathā.
10. bāhyakuṇḍaḥ maṇiḥ nāgaḥ tathā eva āpūraṇaḥ khagaḥ
vāmanaḥ cailapatraḥ ca kukuraḥ kukuṇaḥ tathā
10. (Also among them are) Bāhyakuṇḍa, and Maṇi the nāga, and similarly Āpūraṇa, Khaga, Vāmana, Cailapatra, Kukura, and Kukuṇa.
10. בָּאהְיַקוּנְדַה, מַנִי, אָאפּוּרַנַה, קְהַגַה, וָאמַנַה, אֵלַפַּטְרַה, קוּקוּרַה וקוּקוּנַה.
आर्यको नन्दकश्चैव तथा कलशपोतकौ ।
कैलासकः पिञ्जरको नागश्चैरावतस्तथा ॥११॥
11. āryako nandakaścaiva tathā kalaśapotakau ,
kailāsakaḥ piñjarako nāgaścairāvatastathā.
11. āryakaḥ nandakaḥ ca eva tathā kalaśapotakau
kailāsakaḥ piñjarakaḥ nāgaḥ ca airāvataḥ tathā
11. Aryaka, Nandaka, and also Kalaśa and Potaka; similarly, Kailāsaka, Piñjaraka, and Airāvata, the Nāga (serpent deity), are listed.
11. אָאריַקַה, נַנְדַקַה, קַלַשַׁה, פּוֹטַקַה, קַילָאסַקַה, פִּינְג׳ַרַקַה, וגם הנחש אַירָאוַטַה.
सुमनोमुखो दधिमुखः शङ्खो नन्दोपनन्दकौ ।
आप्तः कोटनकश्चैव शिखी निष्ठूरिकस्तथा ॥१२॥
12. sumanomukho dadhimukhaḥ śaṅkho nandopanandakau ,
āptaḥ koṭanakaścaiva śikhī niṣṭhūrikastathā.
12. sumanomukhaḥ dadhimukhaḥ śaṅkhaḥ nandopanandakau
āptaḥ koṭanakaḥ ca eva śikhī niṣṭhūrikaḥ tathā
12. Sumanomukha, Dadhimukha, Śaṅkha, and Nanda and Upanandaka; similarly, Āpta, Koṭanaka, and also Śikhī and Niṣṭhūrika.
12. סוּמַנוֹמוּקְהַא, דַדְהִימוּקְהַא, שַׁנְקְהַא, נַנְדַה ואוּפַּנַנְדַה, אָאפְּטַה, קוֹתַנַקַה, שִׁיקְהִי וגם נִישְׁתְהוּרִיקַה.
तित्तिरिर्हस्तिभद्रश्च कुमुदो माल्यपिण्डकः ।
द्वौ पद्मौ पुण्डरीकश्च पुष्पो मुद्गरपर्णकः ॥१३॥
13. tittirirhastibhadraśca kumudo mālyapiṇḍakaḥ ,
dvau padmau puṇḍarīkaśca puṣpo mudgaraparṇakaḥ.
13. tittiriḥ hastibhadraḥ ca kumudaḥ mālyapiṇḍakaḥ
dvau padmau puṇḍarīkaḥ ca puṣpaḥ mudgaraparṇakaḥ
13. Tittiri, Hastibhadra, Kumuda, and Mālyapiṇḍaka; the two Nāgas named Padma, Puṇḍarīka, Puṣpa, and Mudgaraparṇaka.
13. טִיטִּירִי, הַסְטִיבְּהַדְרַה, קוּמוּדַה, מָאלְיַפִּינְדַקַה, שני הפַּדְמַה, פּוּנְדַרִיקַה, פּוּשְׁפַּה ומוּדְגַרַפַּרְנַקַה.
करवीरः पीठरकः संवृत्तो वृत्त एव च ।
पिण्डारो बिल्वपत्रश्च मूषिकादः शिरीषकः ॥१४॥
14. karavīraḥ pīṭharakaḥ saṁvṛtto vṛtta eva ca ,
piṇḍāro bilvapatraśca mūṣikādaḥ śirīṣakaḥ.
14. karavīraḥ pīṭharakaḥ saṃvṛttaḥ vṛttaḥ eva ca
piṇḍāraḥ bilvapatraḥ ca mūṣikādaḥ śirīṣakaḥ
14. Karavīra, Pīṭharaka, Saṃvṛtta, and Vṛtta; Piṇḍāra, Bilvapatra, Mūṣikāda, and Śirīṣaka.
14. קַרַוִירַה, פִּיתְהַרַקַה, סַמְוְרְטַּה, וְרְטַּה, פִּינְדָארַה, בִּילְוַפַּטְרַה, מוּשִׁיקָאדַה ושִׁירִישַׁקַה.
दिलीपः शङ्खशीर्षश्च ज्योतिष्कोऽथापराजितः ।
कौरव्यो धृतराष्ट्रश्च कुमारः कुशकस्तथा ॥१५॥
15. dilīpaḥ śaṅkhaśīrṣaśca jyotiṣko'thāparājitaḥ ,
kauravyo dhṛtarāṣṭraśca kumāraḥ kuśakastathā.
15. dilīpaḥ śaṅkhaśīrṣaḥ ca jyotiṣkaḥ atha aparājitaḥ
kauravyaḥ dhṛtarāṣṭraḥ ca kumāraḥ kuśakaḥ tathā
15. Dilīpa, Śaṅkhaśīrṣa, Jyotiṣka, Aparājita, Kauravya, Dhṛtarāṣṭra, Kumāra, and Kuśaka are among those mentioned.
15. דִילִיפַּה, שַׁנְקְהַשִׁירְשַׁה, ג׳ְיוֹטִישְׁקַה, אַפַּרָאג׳ִיטַה, קַאוּרַוְיַה, דְהְרְטַרָאשְׁטְרַה, קוּמָארַה וקוּשַׁקַה.
विरजा धारणश्चैव सुबाहुर्मुखरो जयः ।
बधिरान्धौ विकुण्डश्च विरसः सुरसस्तथा ॥१६॥
16. virajā dhāraṇaścaiva subāhurmukharo jayaḥ ,
badhirāndhau vikuṇḍaśca virasaḥ surasastathā.
16. virajā dhāraṇaḥ ca eva subāhuḥ mukharaḥ jayaḥ
badhirāndhau vikuṇḍaḥ ca virasaḥ surasaḥ tathā
16. Virajā, Dhāraṇa, Subāhu, Mukhara, Jaya, Badhirāndha, Vikuṇḍa, Virasa, and Surasa (are also among them).
16. וִירַג׳ָה, דְהָארַנַה, סוּבָּאהוּ, מוּקְהַרַה, ג׳ַיַה, בַּדְהִירַה ואַנְדְהַא, וִיקוּנְדַה, וִירַסַה וסוּרַסַה.
एते चान्ये च बहवः कश्यपस्यात्मजाः स्मृताः ।
मातले पश्य यद्यत्र कश्चित्ते रोचते वरः ॥१७॥
17. ete cānye ca bahavaḥ kaśyapasyātmajāḥ smṛtāḥ ,
mātale paśya yadyatra kaścitte rocate varaḥ.
17. ete ca anye ca bahavaḥ kaśyapasya ātmajāḥ smṛtāḥ
mātale paśya yadi atra kaścit te rocate varaḥ
17. These and many other sons (ātmajāḥ) of Kaśyapa are remembered. O Mātali, look here and see if any suitor pleases you.
17. אלה ורבים אחרים נחשבים לבניו של קַשְׁיַפַּה. הבט, הו מָאטַלִי, אם אחד מהם מוצא חן בעיניך כחתן.
कण्व उवाच ।
मातलिस्त्वेकमव्यग्रः सततं संनिरीक्ष्य वै ।
पप्रच्छ नारदं तत्र प्रीतिमानिव चाभवत् ॥१८॥
18. kaṇva uvāca ,
mātalistvekamavyagraḥ satataṁ saṁnirīkṣya vai ,
papraccha nāradaṁ tatra prītimāniva cābhavat.
18. kaṇvaḥ uvāca mātaliḥ tu ekam avyagraḥ satatam saṃnirīkṣya
vai papraccha nāradam tatra prītimān iva ca abhavat
18. Kaṇva said: Mātali, intensely scrutinizing him (or them) one by one, constantly and without distraction, then asked Nārada there, and indeed became filled with affection, as it were.
18. קַנְוַה אמר: מָאטַלִי הביט בנחש אחד ברוגע ובהתמדה, ואז שאל את נָארַדַה, ונראה היה שהוא שמח.
स्थितो य एष पुरतः कौरव्यस्यार्यकस्य च ।
द्युतिमान्दर्शनीयश्च कस्यैष कुलनन्दनः ॥१९॥
19. sthito ya eṣa purataḥ kauravyasyāryakasya ca ,
dyutimāndarśanīyaśca kasyaiṣa kulanandanaḥ.
19. sthitaḥ ya eṣaḥ purataḥ kauravyasya āryakasya ca
dyutimān darśanīyaḥ ca kasya eṣaḥ kulanandanaḥ
19. Who is this radiant and handsome person standing before the Kaurava and the grandfather? Whose delightful descendant is he?
19. מי זה העומד לפני קַאוּרַוְיַה ואָאריַקַה, זוהר ונאה למראה? של איזו משפחה הוא שמחתה?
कः पिता जननी चास्य कतमस्यैष भोगिनः ।
वंशस्य कस्यैष महान्केतुभूत इव स्थितः ॥२०॥
20. kaḥ pitā jananī cāsya katamasyaiṣa bhoginaḥ ,
vaṁśasya kasyaiṣa mahānketubhūta iva sthitaḥ.
20. kaḥ pitā jananī ca asya katamasya eṣaḥ bhoginaḥ
vaṃśasya kasya eṣaḥ mahān ketubhūtaḥ iva sthitaḥ
20. Who are his father and mother? To which class of powerful beings does he belong? And of which great lineage does he stand like a prominent banner?
20. מי אביו ומי אמו? בן איזה נחש הוא, ושל איזו שושלת הוא עומד כמו דגל גדול?
प्रणिधानेन धैर्येण रूपेण वयसा च मे ।
मनः प्रविष्टो देवर्षे गुणकेश्याः पतिर्वरः ॥२१॥
21. praṇidhānena dhairyeṇa rūpeṇa vayasā ca me ,
manaḥ praviṣṭo devarṣe guṇakeśyāḥ patirvaraḥ.
21. praṇidhānena dhairyena rūpeṇa vayasā ca me
manaḥ praviṣṭaḥ devarṣe guṇakeśyāḥ patiḥ varaḥ
21. O divine sage (devārṣi), this excellent husband of Guṇakeśī has entered my mind due to his attentiveness, steadfastness, form, and age.
21. הו חוזה האלים (דֵוַרְשִׁי), בשל ריכוזו, יציבותו, יופיו וגילו, רוחי נמשכה אל חתן מצוין לגוּנַקֵשִׁי.
मातलिं प्रीतिमनसं दृष्ट्वा सुमुखदर्शनात् ।
निवेदयामास तदा माहात्म्यं जन्म कर्म च ॥२२॥
22. mātaliṁ prītimanasaṁ dṛṣṭvā sumukhadarśanāt ,
nivedayāmāsa tadā māhātmyaṁ janma karma ca.
22. mātaliṃ prītimanasaṃ dṛṣṭvā sumukhadarśanāt
nivedayāmāsa tadā māhātmyaṃ janma karma ca
22. Upon seeing Mātali, who had a pleased mind and an amiable appearance, Mātali himself then related his (Arjuna's) greatness, birth, and deeds (karma).
22. כשראה את מָאטַלִי שמח בלבו למראה סוּמוּקְהַא, סיפר לו (נָארַדַה) אז על גדולתו, לידתו ומעשיו.
ऐरावतकुले जातः सुमुखो नाम नागराट् ।
आर्यकस्य मतः पौत्रो दौहित्रो वामनस्य च ॥२३॥
23. airāvatakule jātaḥ sumukho nāma nāgarāṭ ,
āryakasya mataḥ pautro dauhitro vāmanasya ca.
23. airāvatakule jātaḥ sumukhaḥ nāma nāgarāṭ
āryakasya mataḥ pautraḥ dauhitraḥ vāmanasya ca
23. There is a serpent king named Sumukha, born in the lineage of Airāvata. He is considered the grandson of Āryaka and the maternal grandson of Vāmana.
23. סוּמוּקְהַא, מלך הנחשים, נולד במשפחת אַירָאוַטַה. הוא נחשב לנכדו של אָאריַקַה (בן בנו) ולבן בתו של וָאמַנַה.
एतस्य हि पिता नागश्चिकुरो नाम मातले ।
नचिराद्वैनतेयेन पञ्चत्वमुपपादितः ॥२४॥
24. etasya hi pitā nāgaścikuro nāma mātale ,
nacirādvainateyena pañcatvamupapāditaḥ.
24. etasya hi pitā nāgaḥ cikuraḥ nāma mātale
nacirāt vainateyena pañcatvam upapāditaḥ
24. Indeed, O Mātali, his father was the serpent named Cikura, who not long ago was brought to death (pañcatvam) by the son of Vinatā (Vainateya / Garuḍa).
24. אביו, הו מָאטַלִי, היה הנחש צ׳ִיקוּרַה, שלא מזמן הביא אותו וַינַטֵיַה (גַרוּדַה) אל מותו.
ततोऽब्रवीत्प्रीतमना मातलिर्नारदं वचः ।
एष मे रुचितस्तात जामाता भुजगोत्तमः ॥२५॥
25. tato'bravītprītamanā mātalirnāradaṁ vacaḥ ,
eṣa me rucitastāta jāmātā bhujagottamaḥ.
25. tataḥ abravīt prītamanāḥ mātaliḥ nāradam vacaḥ
eṣaḥ me rucitaḥ tāta jāmātā bhujagottamaḥ
25. Then, Mātali, with a pleased mind, spoke these words to Nārada: 'O dear one (tāta), this excellent serpent is indeed desirable to me as a son-in-law.'
25. אז אמר מָאטַלִי בשמחה לנָארַדַה: יקירי, הנחש המעולה הזה מוצא חן בעיניי כחתני.
क्रियतामत्र यत्नो हि प्रीतिमानस्म्यनेन वै ।
अस्य नागपतेर्दातुं प्रियां दुहितरं मुने ॥२६॥
26. kriyatāmatra yatno hi prītimānasmyanena vai ,
asya nāgapaterdātuṁ priyāṁ duhitaraṁ mune.
26. kriyatām atra yatnaḥ hi prītimān asmi anena
vai asya nāgapateḥ dātum priyām duhitaram mune
26. O sage (muni), indeed, let an effort be made in this matter, for I am truly pleased with him (Sumukha). I desire to give my beloved daughter to this king of serpents.
26. הו קדוש, יש להשקיע כאן מאמץ, כי אני שמח בו מאוד, כדי לתת את בתי האהובה לשליט הנחשים הזה.