Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

वाल्मीकि-रामायणम्       vālmīki-rāmāyaṇam - book-4, chapter-44

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
तदुग्रशासनं भर्तुर्विज्ञाय हरिपुंगवाः ।
शलभा इव संछाद्य मेदिनीं संप्रतस्थिरे ॥१॥
1. tadugraśāsanaṃ bharturvijñāya haripuṃgavāḥ ,
śalabhā iva saṃchādya medinīṃ saṃpratasthire.
1. tat ugraśāsanam bhartuḥ vijñāya haripuṅgavāḥ
śalabhāḥ iva saṃchādya medinīm sampratasthire
1. bhartuḥ tat ugraśāsanam vijñāya haripuṅgavāḥ
śalabhāḥ iva saṃchādya medinīm sampratasthire
1. Having understood that severe command of their master, the chief monkeys set out, covering the earth like swarms of locusts.
रामः प्रस्रवणे तस्मिन्न्यवसत् सहलक्ष्मणः ।
प्रतीक्षमाणस्तं मासं यः सीताधिगमे कृतः ॥२॥
2. rāmaḥ prasravaṇe tasminnyavasat sahalakṣmaṇaḥ ,
pratīkṣamāṇastaṃ māsaṃ yaḥ sītādhigame kṛtaḥ.
2. rāmaḥ prasravaṇe tasmin nyavasat sahalakṣmaṇaḥ
pratīkṣamāṇaḥ tam māsam yaḥ sītādhigame kṛtaḥ
2. sahalakṣmaṇaḥ rāmaḥ tasmin prasravaṇe sītādhigame
kṛtaḥ yaḥ tam māsam pratīkṣamāṇaḥ nyavasat
2. Rama resided in that mountain spring with Lakshmana, awaiting that month which had been appointed for the discovery of Sita.
उत्तरां तु दिशं रम्यां गिरिराजसमावृताम् ।
प्रतस्थे सहसा वीरो हरिः शतबलिस्तदा ॥३॥
3. uttarāṃ tu diśaṃ ramyāṃ girirājasamāvṛtām ,
pratasthe sahasā vīro hariḥ śatabalistadā.
3. uttarām tu diśam ramyām girirājasamāvṛtām
pratasthe sahasā vīraḥ hariḥ śatabaliḥ tadā
3. tadā vīraḥ śatabaliḥ hariḥ sahasā ramyām
girirājasamāvṛtām uttarām diśam pratasthe
3. Then, the heroic monkey chief Śatabali swiftly departed towards the beautiful northern direction, which was enveloped by the king of mountains.
पूर्वां दिशं प्रति
ययौ विनतो हरियूथपः ॥४॥
4. pūrvāṃ diśaṃ prati yayau
vinato hariyūthapaḥ.
4. pūrvām diśam prati yayau
vinataḥ hariyūthapaḥ
4. hariyūthapaḥ vinataḥ
pūrvām diśam prati yayau
4. The monkey chief Vinata went towards the eastern direction.
ताराङ्गदादि सहितः प्लवगः पवनात्मजः ।
अगस्त्यचरितामाशां दक्षिणां हरियूथपः ॥५॥
5. tārāṅgadādi sahitaḥ plavagaḥ pavanātmajaḥ ,
agastyacaritāmāśāṃ dakṣiṇāṃ hariyūthapaḥ.
5. tārāṅgadādi sahitaḥ plavagaḥ pavanātmajaḥ
agastyacaritām āśām dakṣiṇām hariyūthapaḥ
5. tārāṅgadādi sahitaḥ plavagaḥ pavanātmajaḥ
hariyūthapaḥ agastyacaritām dakṣiṇām āśām
5. Hanumān, the monkey and son of the Wind God, accompanied by Tārā, Aṅgada and others, [went towards] the southern direction, a region traversed by Agastya.
पश्चिमां तु दिशं घोरां सुषेणः प्लवगेश्वरः ।
प्रतस्थे हरिशार्दूलो भृशं वरुणपालिताम् ॥६॥
6. paścimāṃ tu diśaṃ ghorāṃ suṣeṇaḥ plavageśvaraḥ ,
pratasthe hariśārdūlo bhṛśaṃ varuṇapālitām.
6. paścimām tu diśam ghorām suṣeṇaḥ plavageśvaraḥ
pratasthe hariśārdūlaḥ bhṛśam varuṇapālitām
6. tu suṣeṇaḥ plavageśvaraḥ hariśārdūlaḥ bhṛśam
varuṇapālitām ghorām paścimām diśam pratasthe
6. But Suṣeṇa, the chief of monkeys, a tiger among them, set out towards the formidable western direction, which is greatly guarded by Varuṇa.
ततः सर्वा दिशो राजा चोदयित्वा यथा तथम् ।
कपिसेना पतीन्मुख्यान्मुमोद सुखितः सुखम् ॥७॥
7. tataḥ sarvā diśo rājā codayitvā yathā tatham ,
kapisenā patīnmukhyānmumoda sukhitaḥ sukham.
7. tataḥ sarvāḥ diśaḥ rājā codayitvā yathā tatham
kapi-senā-patīn mukhyān mumoda sukhitaḥ sukham
7. tataḥ rājā sarvāḥ diśaḥ mukhyān kapi-senā-patīn
yathā tatham codayitvā sukhitaḥ sukham mumoda
7. Then, the king, having properly dispatched all the principal commanders of the monkey army to all directions, rejoiced greatly, feeling very happy.
एवं संचोदिताः सर्वे राज्ञा वानरयूथपाः ।
स्वां स्वां दिशमभिप्रेत्य त्वरिताः संप्रतस्थिरे ॥८॥
8. evaṃ saṃcoditāḥ sarve rājñā vānarayūthapāḥ ,
svāṃ svāṃ diśamabhipretya tvaritāḥ saṃpratasthire.
8. evam samcoditāḥ sarve rājñā vānara-yūthapāḥ svām
svām diśam abhipretya tvaritāḥ sampratastire
8. evam rājñā samcoditāḥ sarve vānara-yūthapāḥ svām
svām diśam abhipretya tvaritāḥ sampratastire
8. In this manner, all the commanders of the monkey troops, having been urged by the king, quickly set out for their respective directions.
नदन्तश्चोन्नदन्तश्च गर्जन्तश्च प्लवंगमाः ।
क्ष्वेलन्तो धावमानाश्च ययुः प्लवगसत्तमाः ।
आनयिष्यामहे सीतां हनिष्यामश्च रावणम् ॥९॥
9. nadantaśconnadantaśca garjantaśca plavaṃgamāḥ ,
kṣvelanto dhāvamānāśca yayuḥ plavagasattamāḥ ,
ānayiṣyāmahe sītāṃ haniṣyāmaśca rāvaṇam.
9. nadantaḥ ca unnadantaḥ ca garjantaḥ
ca plavaṃgamāḥ kṣvelantaḥ dhāvamānāḥ
ca yayuḥ plavaga-sattamāḥ
ānayiṣyāmahe sītām haniṣyāmaḥ ca rāvaṇam
9. nadantaḥ ca unnadantaḥ ca garjantaḥ
ca kṣvelantaḥ ca dhāvamānāḥ
plavaṃgamāḥ plavaga-sattamāḥ yayuḥ
ānayiṣyāmahe sītām ca rāvaṇam haniṣyāmaḥ
9. The monkeys, roaring, loudly shouting, thundering, frolicking, and running, indeed the best of the monkeys, departed (declaring): "We shall bring back Sītā, and we shall kill Rāvaṇa!"
अहमेको हनिष्यामि प्राप्तं रावणमाहवे ।
ततश्चोन्मथ्य सहसा हरिष्ये जनकात्मजाम् ॥१०॥
10. ahameko haniṣyāmi prāptaṃ rāvaṇamāhave ,
tataśconmathya sahasā hariṣye janakātmajām.
10. aham ekaḥ haniṣyāmi prāptam rāvaṇam āhave
tataḥ ca unmathya sahasā hariṣye janaka-ātmajām
10. aham ekaḥ āhave prāptam rāvaṇam haniṣyāmi
tataḥ ca sahasā unmathya janaka-ātmajām hariṣye
10. "I alone shall kill Rāvaṇa when he is encountered in battle. Then, having swiftly overpowered him, I shall bring back Janaka's daughter (Sītā)."
वेपमानं श्रमेणाद्य भवद्भिः स्थीयतामिति ।
एक एवाहरिष्यामि पातालादपि जानकीम् ॥११॥
11. vepamānaṃ śrameṇādya bhavadbhiḥ sthīyatāmiti ,
eka evāhariṣyāmi pātālādapi jānakīm.
11. vepamānam śrameṇa adya bhavadbhiḥ sthīyatām
iti ekaḥ eva āhariṣyāmi pātālāt api jānakīm
11. Since you are all trembling from exhaustion today, stay here. I alone will bring Janaki, even from patala (the netherworld).
विधमिष्याम्यहं वृक्षान्दारयिष्याम्यहं गिरीन् ।
धरणीं दारयिष्यामि क्षोभयिष्यामि सागरान् ॥१२॥
12. vidhamiṣyāmyahaṃ vṛkṣāndārayiṣyāmyahaṃ girīn ,
dharaṇīṃ dārayiṣyāmi kṣobhayiṣyāmi sāgarān.
12. vidhamiṣyāmi aham vṛkṣān dārayiṣyāmi aham girīn
dharaṇīm dārayiṣyāmi kṣobhayiṣyāmi sāgarān
12. I will scatter the trees, I will split the mountains. I will rend the earth, and I will agitate the oceans.
अहं योजनसंख्यायाः प्लविता नात्र संशयः ।
शतं योजनसंख्यायाः शतं समधिकं ह्यहम् ॥१३॥
13. ahaṃ yojanasaṃkhyāyāḥ plavitā nātra saṃśayaḥ ,
śataṃ yojanasaṃkhyāyāḥ śataṃ samadhikaṃ hyaham.
13. aham yojana-saṃkhyāyāḥ plavitā na atra saṃśayaḥ
śatam yojana-saṃkhyāyāḥ śatam samadhikam hi aham
13. I am capable of leaping a distance of many yojanas; there is no doubt about this. Indeed, I can leap a hundred yojanas, and even more than a hundred.
भूतले सागरे वापि शैलेषु च वनेषु च ।
पातालस्यापि वा मध्ये न ममाच्छिद्यते गतिः ॥१४॥
14. bhūtale sāgare vāpi śaileṣu ca vaneṣu ca ,
pātālasyāpi vā madhye na mamācchidyate gatiḥ.
14. bhūtale sāgare vā api śaileṣu ca vaneṣu ca
pātālasya api vā madhye na mama acchidyate gatiḥ
14. Whether on the earth, in the ocean, in the mountains, or in the forests; or even deep within patala (the netherworld), my movement is never obstructed.
इत्येकैकं तदा तत्र वानरा बलदर्पिताः ।
ऊचुश्च वचनं तस्मिन् हरिराजस्य संनिधौ ॥१५॥
15. ityekaikaṃ tadā tatra vānarā baladarpitāḥ ,
ūcuśca vacanaṃ tasmin harirājasya saṃnidhau.
15. iti ekaikaṃ tadā tatra vānarāḥ baladarpitāḥ
ūcuḥ ca vacanaṃ tasmin harirājasya saṃnidhau
15. tadā tatra baladarpitāḥ vānarāḥ ekaikaṃ iti
vacanaṃ ca tasmin harirājasya saṃnidhau ūcuḥ
15. Then, one by one, the monkeys, proud of their strength, spoke these words there in the presence of the king of monkeys.