Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

वाल्मीकि-रामायणम्       vālmīki-rāmāyaṇam - book-3, chapter-2

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
या न तुष्यति राज्येन पुत्रार्थे दीर्घदर्शिनी ।
ययाहं सर्वभूतानां हितः प्रस्थापितो वनम् ।
अद्येदानीं सकामा सा या माता मम मध्यमा ॥१८॥
18. yā na tuṣyati rājyena putrārthe dīrghadarśinī ,
yayāhaṃ sarvabhūtānāṃ hitaḥ prasthāpito vanam ,
adyedānīṃ sakāmā sā yā mātā mama madhyamā.
18. yā na tuṣyati rājyena putrārthe
dīrghadarśinī yayā aham sarvabhūtānām
hitaḥ prasthāpitaḥ vanam adya
idānīm sakāmā sā yā mātā mama madhyamā
18. yā dīrghadarśinī putrārthe rājyena na tuṣyati,
yayā aham sarvabhūtānām hitaḥ vanam prasthāpitaḥ,
sā mama madhyamā mātā yā,
adya idānīm sakāmā
18. She who, for the sake of her son, was not content with the kingdom, and by whom I, the well-wisher of all beings, was sent to the forest - that middle mother of mine is now, today, satisfied in her desires.
परस्पर्शात्तु वैदेह्या न दुःखतरमस्ति मे ।
पितुर्विनाशात् सौमित्रे स्वराज्यहरणात्तथा ॥१९॥
19. parasparśāttu vaidehyā na duḥkhataramasti me ,
piturvināśāt saumitre svarājyaharaṇāttathā.
19. parasparśāt tu vaidehyāḥ na duḥkhataram asti me
pituḥ vināśāt saumitre svarājyaharaṇāt tathā
19. saumitre,
me vaidehyāḥ parasparśāt tu pituḥ vināśāt tathā svarājyaharaṇāt na duḥkhataram asti
19. O Saumitri (Lakṣmaṇa), for me there is no greater sorrow than the touch of another upon Vaidehī (Sītā), not even the destruction of my father or the seizure of my own kingdom.
इति ब्रुवति काकुत्स्थे बाष्पशोकपरिप्लुते ।
अब्रवील् लक्ष्मणः क्रुद्धो रुद्धो नाग इव श्वसन् ॥२०॥
20. iti bruvati kākutsthe bāṣpaśokapariplute ,
abravīl lakṣmaṇaḥ kruddho ruddho nāga iva śvasan.
20. iti bruvati kākutsthe bāṣpaśokapariplute abravīt
lakṣmaṇaḥ kruddhaḥ ruddhaḥ nāgaḥ iva śvasan
20. iti bāṣpaśokapariplute kākutsthe bruvati,
kruddhaḥ ruddhaḥ nāgaḥ iva śvasan lakṣmaṇaḥ abravīt
20. As Kakutstha (Rāma) spoke thus, immersed in tears and sorrow, Lakshmana, enraged, responded, breathing heavily like a coiled snake.
अनाथ इव भूतानां नाथस्त्वं वासवोपमः ।
मया प्रेष्येण काकुत्स्थ किमर्थं परितप्स्यसे ॥२१॥
21. anātha iva bhūtānāṃ nāthastvaṃ vāsavopamaḥ ,
mayā preṣyeṇa kākutstha kimarthaṃ paritapsyase.
21. anāthaḥ iva bhūtānām nāthaḥ tvam vāsavopamaḥ |
mayā preṣyeṇa kākutstha kimartham paritapsyase
21. kākutstha tvam bhūtānām nāthaḥ vāsavopamaḥ mayā
preṣyeṇa kimartham anāthaḥ iva paritapsyase
21. O Kakutstha, you are the protector (nātha) of all beings, comparable to Indra (Vāsava); why then do you lament as if you were helpless, especially with me, your servant, by your side?
शरेण निहतस्याद्य मया क्रुद्धेन रक्षसः ।
विराधस्य गतासोर्हि मही पास्यति शोणितम् ॥२२॥
22. śareṇa nihatasyādya mayā kruddhena rakṣasaḥ ,
virādhasya gatāsorhi mahī pāsyati śoṇitam.
22. śareṇa nihātasya adya mayā kruddhena rakṣasaḥ
| virādhasya gatāsoḥ hi mahī pāsyati śoṇitam
22. adya mayā kruddhena śareṇa nihātasya gatāsoḥ
rakṣasaḥ virādhasya śoṇitam mahī hi pāsyati
22. Surely, today, the earth will drink the blood of the demon (rakṣas) Virādha, whose life has departed, having been struck down by my enraged arrow.
राज्यकामे मम क्रोधो भरते यो बभूव ह ।
तं विराधे विमोक्ष्यामि वज्री वज्रमिवाचले ॥२३॥
23. rājyakāme mama krodho bharate yo babhūva ha ,
taṃ virādhe vimokṣyāmi vajrī vajramivācale.
23. rājyakāme mama krodhaḥ bharate yaḥ babhūva ha
| tam virādhe vimokṣyāmi vajrī vajram iva acale
23. rājyakāme bharate mama yaḥ krodhaḥ babhūva ha
tam virādhe vimokṣyāmi vajrī acale vajram iva
23. That anger of mine which surely arose concerning Bharata, who was desirous of the kingdom, I will unleash upon Virādha, just as Indra (Vajrī) hurls his thunderbolt (vajra) upon a mountain.
मम भुजबलवेगवेगितः पततु शरो ऽस्य महान्महोरसि ।
व्यपनयतु तनोश्च जीवितं पततु ततश्च महीं विघूर्णितः ॥२४॥
24. mama bhujabalavegavegitaḥ patatu śaro'sya mahānmahorasi ,
vyapanayatu tanośca jīvitaṃ patatu tataśca mahīṃ vighūrṇitaḥ.
24. mama bhujabalavegavegitaḥ patatu
śaraḥ asya mahān mahorasi |
vyapanayatu tanoḥ ca jīvitam
patatu tataḥ ca mahīm vighūrṇitaḥ
24. mama bhujabalavegavegitaḥ mahān
asya śaraḥ mahorasi patatu ca
tanoḥ jīvitam vyapanayatu ca
tataḥ vighūrṇitaḥ mahīm patatu
24. Driven by the immense power of my arm, let this great arrow fall upon his mighty chest, and let it take away the life from his body; and then, let it fall whirling to the earth.