Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

वाल्मीकि-रामायणम्       vālmīki-rāmāyaṇam - book-6, chapter-20

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
शुकेन तु समाख्यातांस्तान्दृष्ट्वा हरियूथपान् ।
समीपस्थं च रामस्य भ्रातरं स्वं विभीषणम् ॥१॥
1. śukena tu samākhyātāṃstāndṛṣṭvā hariyūthapān ,
samīpasthaṃ ca rāmasya bhrātaraṃ svaṃ vibhīṣaṇam.
1. śukena tu samākhyātān tān dṛṣṭvā hariyūthapān
samīpastham ca rāmasya bhrātaram svam vibhīṣaṇam
1. tu śukena samākhyātān tān hariyūthapān dṛṣṭvā ca
rāmasya samīpastham svam bhrātaram vibhīṣaṇam
1. And having seen those monkey chiefs, as reported by Śuka, as well as his own brother Vibhīṣaṇa standing near Rāma.
लक्ष्मणं च महावीर्यं भुजं रामस्य दक्षिणम् ।
सर्ववानरराजं च सुग्रीवं भीमविक्रमम् ॥२॥
2. lakṣmaṇaṃ ca mahāvīryaṃ bhujaṃ rāmasya dakṣiṇam ,
sarvavānararājaṃ ca sugrīvaṃ bhīmavikramam.
2. lakṣmaṇam ca mahāvīryam bhujam rāmasya dakṣiṇam
sarvavānararājam ca sugrīvam bhīmavikramam
2. ca mahāvīryam rāmasya dakṣiṇam bhujam lakṣmaṇam
ca sarvavānararājam bhīmavikramam sugrīvam
2. And Lakṣmaṇa, the greatly valorous, who is like Rāma's right arm; and Sugrīva, the king of all monkeys, of formidable prowess.
किं चिदाविग्नहृदयो जातक्रोधश्च रावणः ।
भर्त्सयामास तौ वीरौ कथान्ते शुकसारणौ ॥३॥
3. kiṃ cidāvignahṛdayo jātakrodhaśca rāvaṇaḥ ,
bhartsayāmāsa tau vīrau kathānte śukasāraṇau.
3. kim cit āvignahṛdayaḥ jātakrodhaḥ ca rāvaṇaḥ
bhartsayām āsa tau vīrau kathānte śukasāraṇau
3. rāvaṇaḥ ca kim cit āvignahṛdayaḥ jātakrodhaḥ
kathānte tau vīrau śukasāraṇau bhartsayām āsa
3. And Rāvaṇa, with a somewhat agitated heart and having become enraged, rebuked those two valiant ones, Śuka and Sāraṇa, at the conclusion of their report.
अधोमुखौ तौ प्रणतावब्रवीच्छुकसारणौ ।
रोषगद्गदया वाचा संरब्धः परुषं वचः ॥४॥
4. adhomukhau tau praṇatāvabravīcchukasāraṇau ,
roṣagadgadayā vācā saṃrabdhaḥ paruṣaṃ vacaḥ.
4. adhomukhau tau praṇatau abravīt śukasāraṇau
roṣagadgadāyā vācā saṃrabdhaḥ paruṣaṃ vacaḥ
4. saṃrabdhaḥ roṣagadgadāyā vācā adhomukhau
praṇatau tau śukasāraṇau paruṣaṃ vacaḥ abravīt
4. He, enraged, spoke harsh words with a voice choked with fury to Shuka and Saraṇa, who were bowed with downcast faces.
न तावत् सदृशं नाम सचिवैरुपजीविभिः ।
विप्रियं नृपतेर्वक्तुं निग्रहप्रग्रहे विभोः ॥५॥
5. na tāvat sadṛśaṃ nāma sacivairupajīvibhiḥ ,
vipriyaṃ nṛpatervaktuṃ nigrahapragrahe vibhoḥ.
5. na tāvat sadṛśaṃ nāma sacivaiḥ upajīvibhiḥ
vipriyaṃ nṛpateḥ vaktuṃ nigrahapragrahe vibhoḥ
5. nāma tāvat na sadṛśaṃ sacivaiḥ upajīvibhiḥ
nṛpateḥ vibhoḥ nigrahapragrahe vipriyaṃ vaktuṃ
5. Indeed, it is certainly not proper for ministers, who are dependent on the sovereign, to speak disagreeable words to the king concerning his power of restraint and favor.
रिपूणां प्रतिकूलानां युद्धार्थमभिवर्तताम् ।
उभाभ्यां सदृशं नाम वक्तुमप्रस्तवे स्तवम् ॥६॥
6. ripūṇāṃ pratikūlānāṃ yuddhārthamabhivartatām ,
ubhābhyāṃ sadṛśaṃ nāma vaktumaprastave stavam.
6. ripūṇāṃ pratikūlānāṃ yuddhārtham abhivartatām
ubhābhyāṃ sadṛśaṃ nāma vaktuṃ aprastave stavam
6. nāma ubhābhyāṃ aprastave stavam vaktuṃ na sadṛśaṃ
ripūṇāṃ pratikūlānāṃ yuddhārtham abhivartatām
6. Indeed, it is not fitting for both of you to speak praise at an inappropriate moment, especially concerning hostile enemies who are advancing for battle.
आचार्या गुरवो वृद्धा वृथा वां पर्युपासिताः ।
सारं यद् राजशास्त्राणामनुजीव्यं न गृह्यते ॥७॥
7. ācāryā guravo vṛddhā vṛthā vāṃ paryupāsitāḥ ,
sāraṃ yad rājaśāstrāṇāmanujīvyaṃ na gṛhyate.
7. ācāryāḥ guravaḥ vṛddhāḥ vṛthā vām paryupāsitāḥ
sāram yat rājaśāstrāṇām anujīvyaṃ na gṛhyate
7. vām ācāryāḥ guravaḥ vṛddhāḥ vṛthā paryupāsitāḥ,
yat rājaśāstrāṇām sāram anujīvyaṃ na gṛhyate
7. Your teachers, preceptors, and elders have been attended upon by you two in vain, for the essence of political sciences, which ought to be practiced, is not understood by you.
गृहीतो वा न विज्ञातो भारो ज्ञानस्य वोछ्यते ।
ईदृशैः सचिवैर्युक्तो मूर्खैर्दिष्ट्या धराम्यहम् ॥८॥
8. gṛhīto vā na vijñāto bhāro jñānasya vochyate ,
īdṛśaiḥ sacivairyukto mūrkhairdiṣṭyā dharāmyaham.
8. gṛhītaḥ vā na vijñātaḥ bhāraḥ jñānasya ucyate
īdṛśaiḥ sacivaiḥ yuktaḥ mūrkaiḥ diṣṭyā dharāmi aham
8. aham īdṛśaiḥ mūrkaiḥ sacivaiḥ yuktaḥ diṣṭyā dharāmi
jñānasya bhāraḥ gṛhītaḥ vā na vijñātaḥ ucyate
8. Whether knowledge is acquired or not comprehended, its burden is declared. Fortunately, I manage (to rule) while accompanied by such foolish ministers.
किं नु मृत्योर्भयं नास्ति मां वक्तुं परुषं वचः ।
यस्य मे शासतो जिह्वा प्रयच्छति शुभाशुभम् ॥९॥
9. kiṃ nu mṛtyorbhayaṃ nāsti māṃ vaktuṃ paruṣaṃ vacaḥ ,
yasya me śāsato jihvā prayacchati śubhāśubham.
9. kim nu mṛtyoḥ bhayam na asti mām vaktum paruṣam
vacaḥ yasya me śāsataḥ jihvā prayacchati śubhāśubham
9. nu kim mṛtyoḥ bhayam na asti mām paruṣam vacaḥ vaktum
yasya jihvā me śāsataḥ śubhāśubham prayacchati
9. Is there no fear of death that one dares to speak harsh words to me? For me, the ruler, whose command (tongue) dispenses both good and ill.
अप्येव दहनं स्पृष्ट्वा वने तिष्ठन्ति पादपाः ।
राजदोषपरामृष्टास्तिष्ठन्ते नापराधिनः ॥१०॥
10. apyeva dahanaṃ spṛṣṭvā vane tiṣṭhanti pādapāḥ ,
rājadoṣaparāmṛṣṭāstiṣṭhante nāparādhinaḥ.
10. api eva dahanam spṛṣṭvā vane tiṣṭhanti pādapāḥ
rājadoṣaparāmṛṣṭāḥ tiṣṭhante na aparādhinaḥ
10. pādapāḥ dahanam spṛṣṭvā api eva vane tiṣṭhanti
aparādhinaḥ rājadoṣaparāmṛṣṭāḥ na tiṣṭhante
10. Even after touching fire, trees stand in the forest. However, offenders, once afflicted by royal displeasure, do not endure.
हन्यामहमिमौ पापौ शत्रुपक्षप्रशंसकौ ।
यदि पूर्वोपकारैर्मे न क्रोधो मृदुतां व्रजेत् ॥११॥
11. hanyāmahamimau pāpau śatrupakṣapraśaṃsakau ,
yadi pūrvopakārairme na krodho mṛdutāṃ vrajet.
11. hanyām aham imau pāpau śatrupakṣapraśaṃsakau
yadi pūrvopakāraiḥ me na krodhaḥ mṛdutām vrajet
11. aham imau pāpau śatrupakṣapraśaṃsakau hanyām
yadi me krodhaḥ pūrvopakāraiḥ mṛdutām na vrajet
11. I would indeed kill these two wicked individuals, these eulogizers of the enemy's faction, if my anger did not become mild due to their past favors.
अपध्वंसत गच्छध्वं संनिकर्षादितो मम ।
न हि वां हन्तुमिच्छामि स्मरन्नुपकृतानि वाम् ।
हतावेव कृतघ्नौ तौ मयि स्नेहपराङ्मुखौ ॥१२॥
12. apadhvaṃsata gacchadhvaṃ saṃnikarṣādito mama ,
na hi vāṃ hantumicchāmi smarannupakṛtāni vām ,
hatāveva kṛtaghnau tau mayi snehaparāṅmukhau.
12. apadhvaṃsata gacchadhvaṃ saṃnikarṣāt
itaḥ mama | na hi vām hantum icchāmi
smaran upakṛtāni vām | hatauv
eva kṛtaghnau tau mayi snehaparāṅmukhau
12. Go away, vanish from my vicinity! Indeed, I do not wish to kill you two, remembering the good deeds you have done for me. Nevertheless, those two ungrateful individuals, who have turned away from any affection for me, are as good as dead.
एवमुक्तौ तु सव्रीडौ ताव् उभौ शुकसारणौ ।
रावणं जयशब्देन प्रतिनन्द्याभिनिःसृतौ ॥१३॥
13. evamuktau tu savrīḍau tāv ubhau śukasāraṇau ,
rāvaṇaṃ jayaśabdena pratinandyābhiniḥsṛtau.
13. evam uktau tu savrīḍau tau ubhau śukasāraṇau
| rāvaṇaṃ jayaśabdena pratinandya abhiniḥsṛtau
13. Thus addressed, those two, Śuka and Sāraṇa, felt embarrassed. After greeting Rāvaṇa with a cry of victory, they departed.
अब्रवीत् स दशग्रीवः समीपस्थं महोदरम् ।
उपस्थापय शीघ्रं मे चारान्नीतिविशारदान् ॥१४॥
14. abravīt sa daśagrīvaḥ samīpasthaṃ mahodaram ,
upasthāpaya śīghraṃ me cārānnītiviśāradān.
14. abravīt saḥ daśagrīvaḥ samīpasthaṃ mahodaram
| upasthāpaya śīghraṃ me cārān nītiviśāradān
14. That Daśagrīva (Rāvaṇa) said to Mahodara, who was standing nearby: 'Quickly summon for me the spies who are skilled in strategy (nīti).'
ततश्चराः संत्वरिताः प्राप्ताः पार्थिवशासनात् ।
उपस्थिताः प्राञ्जलयो वर्धयित्वा जयाशिषा ॥१५॥
15. tataścarāḥ saṃtvaritāḥ prāptāḥ pārthivaśāsanāt ,
upasthitāḥ prāñjalayo vardhayitvā jayāśiṣā.
15. tataḥ carāḥ saṃtvaritāḥ prāptāḥ pārthivaśāsanāt
| upasthitāḥ prāñjalayaḥ vardhayitvā jayāśiṣā
15. Thereupon, the spies, having hastened, arrived by the royal command. They presented themselves with folded hands, after offering a blessing of victory.
तानब्रवीत्ततो वाक्यं रावणो राक्षसाधिपः ।
चारान्प्रत्ययिकाञ् शूरान्भक्तान् विगतसाध्वसान् ॥१६॥
16. tānabravīttato vākyaṃ rāvaṇo rākṣasādhipaḥ ,
cārānpratyayikāñ śūrānbhaktān vigatasādhvasān.
16. tān abravīt tataḥ vākyam rāvaṇaḥ rākṣasādhipaḥ
cārān pratyayikān śūrān bhaktān vigatāsādhvasān
16. rāvaṇaḥ rākṣasādhipaḥ tataḥ tān pratyayikān śūrān
bhaktān vigatāsādhvasān cārān vākyam abravīt
16. Then Rāvaṇa, the lord of the rākṣasas, addressed those trustworthy, brave, loyal, and fearless spies with these words.
इतो गच्छत रामस्य व्यवसायं परीक्षथ ।
मन्त्रेष्वभ्यन्तरा ये ऽस्य प्रीत्या तेन समागताः ॥१७॥
17. ito gacchata rāmasya vyavasāyaṃ parīkṣatha ,
mantreṣvabhyantarā ye'sya prītyā tena samāgatāḥ.
17. itaḥ gacchata rāmasya vyavasāyam parīkṣatha
mantreṣu abhyantarāḥ ye asya prītyā tena samāgatāḥ
17. itaḥ gacchata.
rāmasya vyavasāyam parīkṣatha.
ye asya mantreṣu abhyantarāḥ prītyā tena samāgatāḥ (tān parīkṣatha)
17. Go from here and ascertain Rāma's resolve, especially regarding those who are privy to his deliberations and who have joined him out of affection.
कथं स्वपिति जागर्ति किमन्यच्च करिष्यति ।
विज्ञाय निपुणं सर्वमागन्तव्यमशेषतः ॥१८॥
18. kathaṃ svapiti jāgarti kimanyacca kariṣyati ,
vijñāya nipuṇaṃ sarvamāgantavyamaśeṣataḥ.
18. katham svapiti jāgarti kim anyat ca kariṣyati
vijñāya nipuṇam sarvam āgantavyam aśeṣataḥ
18. katham svapiti? (katham) jāgarti? kim ca anyat
kariṣyati? sarvam nipuṇam vijñāya aśeṣataḥ āgantavyam
18. How does he sleep and how does he remain awake? What else will he do? Having precisely ascertained everything, you must return completely.
चारेण विदितः शत्रुः पण्डितैर्वसुधाधिपैः ।
युद्धे स्वल्पेन यत्नेन समासाद्य निरस्यते ॥१९॥
19. cāreṇa viditaḥ śatruḥ paṇḍitairvasudhādhipaiḥ ,
yuddhe svalpena yatnena samāsādya nirasyate.
19. cāreṇa viditaḥ śatruḥ paṇḍitaiḥ vasudhādhipaiḥ
yuddhe svalpena yatnena samāsādya nirasyate
19. cāreṇa viditaḥ śatruḥ paṇḍitaiḥ vasudhādhipaiḥ
yuddhe svalpena yatnena samāsādya nirasyate
19. An enemy, known through espionage by wise rulers, is engaged and vanquished in battle with little effort.
चारास्तु ते तथेत्युक्त्वा प्रहृष्टा राक्षसेश्वरम् ।
कृत्वा प्रदक्षिणं जग्मुर्यत्र रामः सलक्ष्मणः ॥२०॥
20. cārāstu te tathetyuktvā prahṛṣṭā rākṣaseśvaram ,
kṛtvā pradakṣiṇaṃ jagmuryatra rāmaḥ salakṣmaṇaḥ.
20. cārāḥ tu te tathā iti uktvā prahr̥ṣṭāḥ rākṣaseśvaram
kr̥tvā pradakṣiṇam jagmuḥ yatra rāmaḥ salakṣmaṇaḥ
20. te cārāḥ tu prahr̥ṣṭāḥ tathā iti uktvā rākṣaseśvaram
pradakṣiṇam kr̥tvā yatra rāmaḥ salakṣmaṇaḥ jagmuḥ
20. Those spies, delighted, said to the lord of rākṣasas (Rāvaṇa), 'So be it,' and after circumambulating him, they went to where Rāma was with Lakṣmaṇa.
ते सुवेलस्य शैलस्य समीपे रामलक्ष्मणौ ।
प्रच्छन्ना ददृशुर्गत्वा ससुग्रीवविभीषणौ ॥२१॥
21. te suvelasya śailasya samīpe rāmalakṣmaṇau ,
pracchannā dadṛśurgatvā sasugrīvavibhīṣaṇau.
21. te suvelasya śailasya samīpe rāmalakṣmaṇau
pracchannāḥ dadṛśuḥ gatvā sasugrīvavibhīṣaṇau
21. te pracchannāḥ gatvā suvelasya śailasya samīpe
sasugrīvavibhīṣaṇau rāmalakṣmaṇau dadṛśuḥ
21. Having gone and concealed themselves near Mount Suvela, they saw Rāma and Lakṣmaṇa, who were accompanied by Sugrīva and Vibhīṣaṇa.
ते तु धर्मात्मना दृष्टा राक्षसेन्द्रेण राक्षसाः ।
विभीषणेन तत्रस्था निगृहीता यदृच्छया ॥२२॥
22. te tu dharmātmanā dṛṣṭā rākṣasendreṇa rākṣasāḥ ,
vibhīṣaṇena tatrasthā nigṛhītā yadṛcchayā.
22. te tu dharmātmanā dṛṣṭāḥ rākṣasendreṇa rākṣasāḥ
vibhīṣaṇena tatrasthāḥ nigr̥hītāḥ yadr̥cchayā
22. tu te tatrasthāḥ rākṣasāḥ dharmātmanā rākṣasendreṇa
vibhīṣaṇena dṛṣṭāḥ yadr̥cchayā nigr̥hītāḥ
22. But those rākṣasas (spies), who were staying there, were seen by the virtuous (dharma-ātman) lord of rākṣasas, Vibhīṣaṇa, and were accidentally apprehended.
वानरैरर्दितास्ते तु विक्रान्तैर्लघुविक्रमैः ।
पुनर्लङ्कामनुप्राप्ताः श्वसन्तो नष्टचेतसः ॥२३॥
23. vānarairarditāste tu vikrāntairlaghuvikramaiḥ ,
punarlaṅkāmanuprāptāḥ śvasanto naṣṭacetasaḥ.
23. vānaraiḥ arditāḥ te tu vikrāntaiḥ laghuvikramaiḥ
punaḥ laṅkām anuprāptāḥ śvasantaḥ naṣṭacetasaḥ
23. te tu vikrāntaiḥ laghuvikramaiḥ vānaraiḥ arditāḥ
śvasantaḥ naṣṭacetasaḥ punaḥ laṅkām anuprāptāḥ
23. But those spies, harassed by the valiant and swift-moving vānaras, reached Laṅkā once more, panting and having lost their composure.
ततो दशग्रीवमुपस्थितास्ते चारा बहिर्नित्यचरा निशाचराः ।
गिरेः सुवेलस्य समीपवासिनं न्यवेदयन्भीमबलं महाबलाः ॥२४॥
24. tato daśagrīvamupasthitāste cārā bahirnityacarā niśācarāḥ ,
gireḥ suvelasya samīpavāsinaṃ nyavedayanbhīmabalaṃ mahābalāḥ.
24. tataḥ daśagrīvam upasthitāḥ te
cārāḥ bahiḥ nityacarāḥ niśācarāḥ
gireḥ suvelasya samīpavāsinam
nyavedayan bhīmabalam mahābalāḥ
24. Then, those greatly powerful spies, who were night-wanderers always moving about outside, reported to Daśagrīva (Rāvaṇa) about the formidable force dwelling near Mount Suvela.