Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

योगवासिष्ठः       yogavāsiṣṭhaḥ - book-6, chapter-102

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
कुम्भ उवाच ।
इति ते कथितं सर्वं शिखिध्वज महीपते ।
यथेदमुत्थितं सर्वं यथा च प्रविलीयते ॥ १ ॥
kumbha uvāca ,
iti te kathitaṃ sarvaṃ śikhidhvaja mahīpate ,
yathedamutthitaṃ sarvaṃ yathā ca pravilīyate 1
1. kumbha uvāca iti te kathitam sarvam śikhidhvaja mahīpate
yathā idam utthitam sarvam yathā ca pravilīyate
1. kumbha uvāca śikhidhvaja mahīpate iti te sarvam kathitam
yathā idam sarvam utthitam yathā ca pravilīyate
1. Kumbha said: "O King (mahīpate) Śikhidhvaja, thus everything has been explained to you: how all this arose and how it dissolves."
एतच्छ्रुत्वा च बुद्ध्वा च मत्वा च मुनिनायक ।
यथेच्छसि तथा तिष्ठ दृष्टे स्पष्टे परे पदे ॥ २ ॥
etacchrutvā ca buddhvā ca matvā ca munināyaka ,
yathecchasi tathā tiṣṭha dṛṣṭe spaṣṭe pare pade 2
2. etat śrutvā ca buddhvā ca matvā ca munināyaka
yathā icchasi tathā tiṣṭha dṛṣṭe spaṣṭe pare pade
2. munināyaka etat śrutvā ca buddhvā ca matvā ca
dṛṣṭe spaṣṭe pare pade yathā icchasi tathā tiṣṭha
2. O leader of sages (munināyaka), having heard this, understood it, and contemplated it, now that the supreme state (para pada) has been seen and made clear, you may remain as you wish.
स्वर्गं गच्छाम्यहं पर्वकालेऽस्मिन्नारदो मुनिः ।
ब्रह्मलोकात्समायातो भवत्यमरसंसदि ॥ ३ ॥
svargaṃ gacchāmyahaṃ parvakāle'sminnārado muniḥ ,
brahmalokātsamāyāto bhavatyamarasaṃsadi 3
3. svargam gacchāmi aham parva-kāle asmin nāradaḥ
muniḥ brahma-lokāt samāyātaḥ bhavati amara-saṃsadi
3. aham asmin parva-kāle svargam gacchāmi muniḥ
nāradaḥ brahma-lokāt samāyātaḥ amara-saṃsadi bhavati
3. I am going to heaven at this auspicious time. The sage (muni) Narada, having arrived from the world of Brahma (brahman), will be present in the assembly of immortals.
न मां पश्यति चेत्तत्र तत्कोपमुपगच्छति ।
नोद्वेजनीया भव्येन गुरवो हि कदाचन ॥ ४ ॥
na māṃ paśyati cettatra tatkopamupagacchati ,
nodvejanīyā bhavyena guravo hi kadācana 4
4. na mām paśyati cet tatra tat kopam upagacchati
na udvejanīyā bhavyena guravaḥ hi kadācana
4. cet tatra mām na paśyati,
tat kopam upagacchati.
hi,
bhavyena guravaḥ kadācana na udvejanīyā
4. If he does not see me there, he becomes angry. Indeed, spiritual teachers (guru) should never be displeased by a well-behaved person.
त्यक्तसंकल्पलेखेन न किंचिदभिवाञ्छता ।
त्वया सदैव वस्तव्यं दृष्टिरेषैव पावनी ॥ ५ ॥
tyaktasaṃkalpalekhena na kiṃcidabhivāñchatā ,
tvayā sadaiva vastavyaṃ dṛṣṭireṣaiva pāvanī 5
5. tyakta-saṅkalpa-lekhena na kiñcit abhivāñchatā
tvayā sadā eva vastavyam dṛṣṭiḥ eṣā eva pāvanī
5. tvayā tyakta-saṅkalpa-lekhena na kiñcit abhivāñchatā sadā eva vastavyam.
eṣā eva dṛṣṭiḥ pāvanī
5. You should always abide [in this state], having abandoned all intentions and desiring nothing whatsoever. This very perspective is purifying.
श्रीवसिष्ठ उवाच ।
इति यावत्प्रतिवचः पुष्पहस्तः शिखिध्वजः ।
प्रणामाय ददात्येष तावदन्तर्धिमाययौ ॥ ६ ॥
śrīvasiṣṭha uvāca ,
iti yāvatprativacaḥ puṣpahastaḥ śikhidhvajaḥ ,
praṇāmāya dadātyeṣa tāvadantardhimāyayau 6
6. śrī-vasiṣṭhaḥ uvāca iti yāvat prati-vacaḥ puṣpa-hastaḥ
śikhidhvajaḥ praṇāmāya dadāti eṣaḥ tāvat antar-dhim āyayau
6. śrī-vasiṣṭhaḥ uvāca.
yāvat eṣaḥ śikhidhvajaḥ puṣpa-hastaḥ iti prati-vacaḥ praṇāmāya dadāti,
tāvat antardhim āyayau
6. Śrī Vasiṣṭha said: As soon as Śikhidhvaja, with flowers in hand, was about to give this reply for a salutation, he immediately disappeared.
प्रतिभानगतं वस्तु यथैवान्ते न दृश्यते ।
न दृष्टवांस्तथा कुम्भमग्रे राजा शिखिध्वजः ॥ ७ ॥
pratibhānagataṃ vastu yathaivānte na dṛśyate ,
na dṛṣṭavāṃstathā kumbhamagre rājā śikhidhvajaḥ 7
7. pratibhānagatam vastu yathā eva ante na dṛśyate
na dṛṣṭavān tathā kumbham agre rājā śikhidhvajaḥ
7. yathā pratibhānagatam vastu ante eva na dṛśyate,
tathā rājā śikhidhvajaḥ agre kumbham na dṛṣṭavān
7. Just as an object that exists only in one's imagination (pratibhāna) is not ultimately perceived as real, similarly, King Shikhidhvaja had not perceived (the sage) Kumbha earlier.
गते कुम्भे महीपालः परं विस्मयमाययौ ।
तमेव चिन्तयंश्चित्रं चित्रार्पित इवाभवत् ॥ ८ ॥
gate kumbhe mahīpālaḥ paraṃ vismayamāyayau ,
tameva cintayaṃścitraṃ citrārpita ivābhavat 8
8. gate kumbhe mahīpālaḥ param vismayam āyayau
tam eva cintayan citram citrārpitah iva abhavat
8. kumbhe gate,
mahīpālaḥ param vismayam āyayau.
tam citram cintayan eva citrārpitah iva abhavat
8. When (the sage) Kumbha had departed, the king (mahīpāla) experienced great astonishment. Pondering that extraordinary person, he became like one fixed in a painting, motionless.
इदं संचिन्तयामास चित्रं विलसितं विधेः ।
यत्कुम्भव्यपदेशेन बोधितोऽस्मि चिरोदयम् ॥ ९ ॥
idaṃ saṃcintayāmāsa citraṃ vilasitaṃ vidheḥ ,
yatkumbhavyapadeśena bodhito'smi cirodayam 9
9. idam saṃcintayāmāsa citram vilasitam vidheḥ
yat kumbhavyapadeśena bodhitaḥ asmi cirodayam
9. saḥ idam vidheḥ citram vilasitam saṃcintayāmāsa yat
(aham) kumbhavyapadeśena cirodayam bodhitaḥ asmi
9. He deeply pondered this extraordinary manifestation of destiny (vidhi), thinking: "Through the guise of Kumbha, I have been awakened to that which is of ancient origin."
क्व नारदसुतः कुम्भः क्वाहं नाम शिखिध्वजः ।
केवलं कालयुक्त्यैव सोऽहं संपरिबोधितः ॥ १० ॥
kva nāradasutaḥ kumbhaḥ kvāhaṃ nāma śikhidhvajaḥ ,
kevalaṃ kālayuktyaiva so'haṃ saṃparibodhitaḥ 10
10. kva nāradasutaḥ kumbhaḥ kva aham nāma śikhidhvajaḥ
kevalam kālayuktyā eva saḥ aham saṃparibodhitaḥ
10. nāradasutaḥ kumbhaḥ kva? aham nāma śikhidhvajaḥ kva?
kevalam kālayuktyā eva saḥ aham saṃparibodhitaḥ (asmi)
10. What comparison can there be between Kumbha, the son of Narada, and me, Shikhidhvaja by name? Merely by the opportune arrangement of time (kālayukti), I, that very person, have been fully enlightened.
अहो नु सम्यक्कथितं देवपुत्रेण युक्तिमत् ।
अहो नु संप्रबुद्धोऽस्मि मोहनिद्राकुलश्चिरात् ॥ ११ ॥
aho nu samyakkathitaṃ devaputreṇa yuktimat ,
aho nu saṃprabuddho'smi mohanidrākulaścirāt 11
11. aho nu samyak kathitam devaputreṇa yuktimat |
aho nu samprabuddhaḥ asmi mohanidrāākulaḥ cirāt
11. aho nu devaputreṇa yuktimat samyak kathitam
aho nu cirāt mohanidrāākulaḥ asmi samprabuddhaḥ
11. Oh, indeed, what the divine son has stated is perfectly reasonable. Oh, truly, I am now fully awakened, having been afflicted for a long time by the sleep of delusion (moha).
क्वाहमासं विनिर्मग्नः क्रियाजालकुकर्दमे ।
इदं कार्यमिदं नेति मिथ्या विभ्रमचक्रके ॥ १२ ॥
kvāhamāsaṃ vinirmagnaḥ kriyājālakukardame ,
idaṃ kāryamidaṃ neti mithyā vibhramacakrake 12
12. kva aham āsam vinirmagnaḥ kriyājālakukardame |
idam kāryam idam na iti mithyā vibhramacakrake
12. aham kva āsam kriyājālakukardame vinirmagnaḥ
idam kāryam idam na iti mithyā vibhramacakrake
12. Where indeed was I, utterly submerged in the foul mire of the net of actions, caught in the delusive (mithyā) cycle of confusion, constantly thinking, 'This is to be done, this is not to be done'?
अहो नु शीतला शुद्धा शान्तेयं पदवी निजा ।
रसायनोद्भवाकारा सत्त्वं शीतयतीह मे ॥ १३ ॥
aho nu śītalā śuddhā śānteyaṃ padavī nijā ,
rasāyanodbhavākārā sattvaṃ śītayatīha me 13
13. aho nu śītalā śuddhā śāntā iyam padavī nijā
| rasāyanodbhavākārā sattvam śītayati iha me
13. aho nu iyam nijā padavī śītalā śuddhā śāntā
rasāyanodbhavākārā (iyam) me sattvam iha śītayati
13. Oh, indeed, this is my own inherently cool, pure, and peaceful state (padavī)! Its nature, like that born from an elixir (rasāyana), truly soothes and calms my very being (sattva) here.
शाम्यामि परिनिर्वामि सुखमासे च केवलम् ।
तृणाग्रमपि नेच्छामि संस्थितोऽस्मि यथास्थितम् ॥ १४ ॥
śāmyāmi parinirvāmi sukhamāse ca kevalam ,
tṛṇāgramapi necchāmi saṃsthito'smi yathāsthitam 14
14. śāmyāmi parinirvāmi sukham āse ca kevalam |
tṛṇāagram api na icchāmi saṃsthitaḥ asmi yathāsthitam
14. śāmyāmi parinirvāmi ca kevalam sukham āse tṛṇāagram
api na icchāmi yathāsthitam saṃsthitaḥ asmi
14. I am pacified, I attain complete liberation (nirvāṇa), and I dwell solely in happiness. I do not desire even a blade of grass; I am established in my intrinsic state (yathāsthitam).
एवं संचिन्तयन्राजा नूनं निर्वासनाशयः ।
शैलादिव समुत्कीर्णो मौनमेवावतस्थिवान् ॥ १५ ॥
evaṃ saṃcintayanrājā nūnaṃ nirvāsanāśayaḥ ,
śailādiva samutkīrṇo maunamevāvatasthivān 15
15. evam saṃcintayan rājā nūnam nirvāsanāśayaḥ
śailāt iva samutkīrṇaḥ maunam eva avatasthivān
15. rājā evam saṃcintayan nūnam nirvāsanāśayaḥ (san)
śailāt iva samutkīrṇaḥ (san) maunam eva avatasthivān
15. Contemplating in this manner, the king, whose mind was surely free from latent impressions (vāsanā), remained in silence (maunam) as if hewn from a rock.
तस्मिन्नेव ततो मौने निःसंकल्पे निराश्रये ।
प्रतिष्ठां निश्चलां प्राप्य स तस्थौ गिरिश्रृङ्गवत् ॥ १६ ॥
tasminneva tato maune niḥsaṃkalpe nirāśraye ,
pratiṣṭhāṃ niścalāṃ prāpya sa tasthau giriśrṛṅgavat 16
16. tasmin eva tataḥ maune niḥsaṅkalpe nirāśraye
pratiṣṭhām niścalām prāpya sa tasthau giriśṛṅgavat
16. tataḥ sa niḥsaṅkalpe nirāśraye tasmin eva maune
niścalām pratiṣṭhām prāpya giriśṛṅgavat tasthau
16. Then, in that very silence (maunam), free from specific mental resolves (saṅkalpa) and without external support, having attained unshakeable stability, he remained like a mountain peak.
स तत्र संशान्तभयोऽचिरेण चिरेण विश्रान्तमतिः समात्मा ।
चिरेण संप्राप्तनिजामलात्मा योगेन सुष्वाप ततोऽदितात्मा ॥ १७ ॥
sa tatra saṃśāntabhayo'cireṇa cireṇa viśrāntamatiḥ samātmā ,
cireṇa saṃprāptanijāmalātmā yogena suṣvāpa tato'ditātmā 17
17. sa tatra saṃśāntabhayaḥ acireṇa cireṇa viśrāntamatiḥ samātmā
cireṇa saṃprāptanijāmalātmā yogena suṣvāpa tataḥ aditātmā
17. sa tatra acireṇa saṃśāntabhayaḥ
cireṇa viśrāntamatiḥ samātmā (san)
cireṇa yogena saṃprāptanijāmalātmā
(san) tataḥ aditātmā suṣvāpa
17. There, his fear was quickly pacified. Then, after a long while, with a tranquil mind and a composed self (ātman), having at last fully realized his own immaculate self (ātman) through spiritual discipline (yoga), he then entered a profound, untroubled state of repose (ātman).