Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

योगवासिष्ठः       yogavāsiṣṭhaḥ - book-6, chapter-125

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
श्रीवसिष्ठ उवाच ।
सिद्धान्तोऽध्यात्मशास्त्राणां सर्वापह्नव एव हि ।
नाविद्यास्तीह नो माया शान्तं ब्रह्मेदमक्रमम् ॥ १ ॥
śrīvasiṣṭha uvāca ,
siddhānto'dhyātmaśāstrāṇāṃ sarvāpahnava eva hi ,
nāvidyāstīha no māyā śāntaṃ brahmedamakramam 1
1. śrīvasiṣṭha uvāca siddhāntaḥ
adhyātmaśāstrāṇām sarvāpahnavaḥ
eva hi na avidyā asti iha na
u māyā śāntam brahma idam akramam
1. śrīvasiṣṭha uvāca adhyātmaśāstrāṇām
siddhāntaḥ sarvāpahnavaḥ eva hi
iha avidyā na asti na u māyā (asti)
idam brahma śāntam akramam (asti)
1. Śrī Vasiṣṭha said: The ultimate conclusion (siddhānta) of the spiritual sciences (adhyātmaśāstra) is indeed the complete negation of everything. Here, neither ignorance (avidyā) nor illusion (māyā) exists; this Brahman is peaceful and devoid of sequence.
1. וַסִשְׁטְהָ המכובד אמר: המסקנה הסופית של כתבי הקודש הרוחניים היא ביטול כל ההבחינות. אין כאן בערות ואין מָאיָה (אשליה קוסמית); היקום כולו הוא בְּרַהְמַן שלו ובלתי מדורג.
शान्त एव चिदाभासे स्वच्छे समसमात्मनि ।
समग्रशक्तिखचिते ब्रह्मेति कलिताभिधे ॥ २ ॥
śānta eva cidābhāse svacche samasamātmani ,
samagraśaktikhacite brahmeti kalitābhidhe 2
2. śāntaḥ eva cidābhāse svacche samasamātmani
samagraśaktikhacite brahma iti kalitābhidhe
2. eva śāntaḥ cidābhāse svacche samasamātmani
samagraśaktikhacite brahma iti kalitābhidhe (asti)
2. Indeed, it is peaceful; in the pure reflection of consciousness (cidābhāsa), in the perfectly balanced self (ātman), which is imbued with all powers (śakti), and to which the designation 'Brahman' is ascribed.
2. באותה השתקפות שלווה של התודעה, הטהורה, השוויונית והזכה בעצמה, ששזורות בה כל העוצמות (שַׁקְתִי) והיא נושאת את השם בְּרַהְמַן –
निर्णीय केचिच्छून्यत्वं केचिद्विज्ञानमात्रताम् ।
केचिदीश्वररूपत्वं विवदन्ते परस्परम् ॥ ३ ॥
nirṇīya kecicchūnyatvaṃ kecidvijñānamātratām ,
kecidīśvararūpatvaṃ vivadante parasparam 3
3. nirṇīya kecit śūnyatvam kecit vijñānamātratām
kecit īśvararūpatvam vivadante parasparam
3. kecit śūnyatvam nirṇīya kecit vijñānamātratām (nirṇīya)
kecit īśvararūpatvam (nirṇīya) parasparam vivadante
3. Some, having determined it (the ultimate reality) to be emptiness (śūnyatā), others mere consciousness (vijñānamātratā), and still others the nature of the Lord (īśvara), dispute among themselves.
3. יש המכריזים כי היא ריקנות, יש המגדירים אותה כתודעה בלבד, ויש הרואים בה את דמות האל (אִישְׁוַרַה) – וכך הם מתווכחים אלה עם אלה.
सर्वमेव परित्यज्य महामौनी भवानघ ।
निर्वाणवान्निर्मननः क्षीणचित्तः प्रशान्तधीः ॥ ४ ॥
sarvameva parityajya mahāmaunī bhavānagha ,
nirvāṇavānnirmananaḥ kṣīṇacittaḥ praśāntadhīḥ 4
4. sarvam eva parityajya mahāmaunī bhavān anagha
nirvāṇavān nirmananaḥ kṣīṇacittaḥ praśāntadhīḥ
4. anagha bhavān sarvam eva parityajya mahāmaunī
nirvāṇavān nirmananaḥ kṣīṇacittaḥ praśāntadhīḥ
4. O sinless one, completely abandoning everything, you should become a great silent sage. Be one who has attained final liberation (nirvāṇa), is free from mental activity, has a mind (citta) that has ceased to function, and possesses a perfectly tranquil intellect.
4. עזוב את הכל לחלוטין, הו נקי מחטא, ושהה בדממה עמוקה ונשגבת; היה במצב של נִרְוָואנָה, ללא מחשבות, כשפעילות החשיבה שלך נמוגה ותבונתך שלוה כליל.
आत्मन्येवास्स्व शान्तात्मा मूकान्धबधिरोपमः ।
नित्यमन्तर्मुखो भूत्वा स्वात्मनान्तः प्रपूर्णधीः ॥ ५ ॥
ātmanyevāssva śāntātmā mūkāndhabadhiropamaḥ ,
nityamantarmukho bhūtvā svātmanāntaḥ prapūrṇadhīḥ 5
5. ātmani eva āssva śāntātmā mūkāndhabadhiropamaḥ nityam
antarmukhaḥ bhūtvā svātmanā antaḥ prapūrṇadhīḥ
5. śāntātmā mūkāndhabadhiropamaḥ ātmani eva āssva nityam
antarmukhaḥ bhūtvā svātmanā antaḥ prapūrṇadhīḥ
5. Remain only in the Self (ātman), having a tranquil inner self (ātman), like one who is mute, blind, and deaf. Constantly becoming inwardly focused, let your intellect (dhī) be perfectly content within through your own Self (ātman).
5. שכון בעצמך בלבד ברוח שלוה, כמי שהוא אלם, עיוור וחרש. הייה מופנה תמיד כלפי פנים, שתבונתך מלאה ושלמה בתוכך באמצעות עצמך.
जाग्रत्येव सुषुप्तस्थः कुरु कर्माणि राघव ।
अन्तः सर्वपरित्यागी बहिः कुरु यथागतम् ॥ ६ ॥
jāgratyeva suṣuptasthaḥ kuru karmāṇi rāghava ,
antaḥ sarvaparityāgī bahiḥ kuru yathāgatam 6
6. jāgrati eva suṣuptasthaḥ kuru karmāṇi rāghava
antaḥ sarvaparityāgī bahiḥ kuru yathāgatam
6. rāghava jāgrati eva suṣuptasthaḥ karmāṇi kuru
antaḥ sarvaparityāgī bahiḥ yathāgatam kuru
6. O Rāghava, perform actions (karma) while being as if in deep sleep, even in the waking state. Internally, be one who renounces everything, but externally, act as things come naturally.
6. הייה שרוי בשינה עמוקה אפילו בזמן ערות, והוצא לפועל את פעולותיך, הו רָאגְהַוַה. וותר על הכל בתוכך פנימה, והפעל כלפי חוץ כפי שמתרחש באופן טבעי.
चित्तसत्ता परं दुःखं चित्तासत्ता परं सुखम् ।
अतश्चित्तं चिदेकात्मा नय क्षयमवेदनात् ॥ ७ ॥
cittasattā paraṃ duḥkhaṃ cittāsattā paraṃ sukham ,
ataścittaṃ cidekātmā naya kṣayamavedanāt 7
7. cittasattā param duḥkham citta asattā param sukham
ataḥ cittam cit ekātmā naya kṣayam avedanāt
7. cittasattā param duḥkham citta asattā param sukham
ataḥ cit ekātmā cittam avedanāt kṣayam naya
7. The existence of the mind (citta) is the ultimate suffering, while the non-existence of the mind (citta) is the ultimate happiness. Therefore, being one with the singular consciousness, lead the mind (citta) to its cessation, free from any painful experience.
7. קיומה של החשיבה הוא סבל צרוף, והיעדרה של החשיבה הוא אושר עילאי. על כן, הביא את החשיבה – שטבעה הפנימי הוא תודעה טהורה – לידי כיליון על ידי אי-תפיסה של אובייקטים.
दृष्टा रम्यमरम्यं वा स्थेयं पाषाणवत्समम् ।
एतावतात्मयत्नेन जिता भवति संसृतिः ॥ ८ ॥
dṛṣṭā ramyamaramyaṃ vā stheyaṃ pāṣāṇavatsamam ,
etāvatātmayatnena jitā bhavati saṃsṛtiḥ 8
8. dṛṣṭā ramyam aramyam vā stheyam pāṣāṇavat samam
| etāvatā ātmayatnena jitā bhavati saṃsṛtiḥ ||
8. ramyam aramyam vā dṛṣṭā,
pāṣāṇavat samam stheyam etāvatā ātmayatnena saṃsṛtiḥ jitā bhavati
8. When something pleasant or unpleasant is seen, one should remain steadfast like a stone. By such an effort of the self (ātman), the cycle of transmigration (saṃsāra) is conquered.
8. בין אם אתה רואה דבר נעים ובין אם בלתי נעים, עליך לעמוד יציב ושוויוני כמו אבן. במאמץ אישי זה בלבד, סבך הקיום התופעתי (סַמְסָארָה) מנוצח.
संवेदनीयं न सुखं नासुखं न च मध्यमम् ।
एतावतात्मयत्नेन दुःखान्तोऽनन्त आप्यते ॥ ९ ॥
saṃvedanīyaṃ na sukhaṃ nāsukhaṃ na ca madhyamam ,
etāvatātmayatnena duḥkhānto'nanta āpyate 9
9. saṃvedanīyam na sukham na asukham na ca madhyamam
| etāvatā ātmayatnena duḥkhāntaḥ anantaḥ āpyate ||
9. sukham na,
asukham na ca madhyamam na saṃvedanīyam etāvatā ātmayatnena anantaḥ duḥkhāntaḥ āpyate
9. Neither pleasure, nor pain, nor any intermediate state is to be experienced. By this much effort of the self (ātman), the infinite cessation of suffering is attained.
9. אין לחוות עונג, סבל או מצב ביניים. באמצעות מאמץ אישי זה בלבד, מושג קץ הסבל האינסופי.
आपीनमण्डलशशाङ्कवदन्तरेव श्रीमद्रसायनमयः सुखमेति तज्ज्ञः ।
विज्ञातसर्वभुवनत्रयवस्तुसारः कुर्वन्न नाम कुरुते परमभ्युपेतः ॥ १० ॥
āpīnamaṇḍalaśaśāṅkavadantareva śrīmadrasāyanamayaḥ sukhameti tajjñaḥ ,
vijñātasarvabhuvanatrayavastusāraḥ kurvanna nāma kurute paramabhyupetaḥ 10
10. āpīnamaṇḍalaśaśāṅkavat antar eva śrīmat
rasāyanamayaḥ sukham eti tajjñaḥ |
vijñātasarvabhuvanatrayavastusāraḥ
kurvan na nāma kurute param abhyupetaḥ ||
10. tajjñaḥ āpīnamaṇḍalaśaśāṅkavat antar eva śrīmat rasāyanamayaḥ sukham eti vijñātasarvabhuvanatrayavastusāraḥ,
kurvan nāma na kurute,
param abhyupetaḥ
10. The one who knows that (essence), filled with a glorious elixir, attains happiness as if (shining) like a full-orbed moon within himself. Having understood the essence of all things in the three worlds, he, though performing actions, does not truly act, as he has attained the supreme (brahman).
10. כמו הירח במלואו, המלא מבפנים בסם חיי עולם מפואר, יודע האמת חווה אושר. הוא מבין את תמצית כל הישים בשלושת העולמות, וגם כשהוא פועל, אינו פועל כלל, לאחר שהגיע אל המציאות העליונה.