Skip to content
אתר זה לא תומך בגרסאות ישנות של אינטרנט אקספלורר
מומלץ להשתמש בדפדפן גוגל כרום או פיירפוקס מוזילה
(או באינטרנט אקספלורר / edge עדכני)
Enjoy Learning Sanskrit tips, tools, resources and more...

योगवासिष्ठः       yogavāsiṣṭhaḥ - book-6, chapter-13

Use the following checkboxes to set the display options for this chapter (You can also control the display of each verse separately):
what would you like to see in each verse:
which language(s) would you like to see in the translations:
श्रीराम उवाच ।
सम्यग्ज्ञानविलासेन वासनाविलयोदये ।
जीवन्मुक्तपदे ब्रह्मन्नूनं विश्रान्तवानहम् ॥ १ ॥
śrīrāma uvāca ,
samyagjñānavilāsena vāsanāvilayodaye ,
jīvanmuktapade brahmannūnaṃ viśrāntavānaham 1
1. śrīrāma uvāca samyagjñānavilāsena vāsanāvilayodaye
jīvanmuktapade brahman nūnam viśrāntavān aham
1. śrīrāma uvāca brahman nūnam aham samyagjñānavilāsena
vāsanāvilayodaye jīvanmuktapade viśrāntavān
1. Śrī Rāma said: O venerable one (brahman), I have certainly found my complete repose in the state of a liberated living being (jīvanmukta), through the manifestation of perfect knowledge and with the arising of the dissolution of latent impressions (vāsanā).
1. רָאמָה אמר: הוֹ בְּרַהְמָן, באמצעות התרחבות הידע הנכון ועם התפוגגות ה-וָאסָנָאות (הרשמים הסמויים), אכן מצאתי מנוחה במצב של גִ'יוַאן-מוּקְתַה (משוחרר בעודו בחיים).
प्राणस्पन्दनिरोधेन वासनाविलयोदये ।
जीवन्मुक्तपदे ब्रह्मन्वद विश्रम्यते कथम् ॥ २ ॥
prāṇaspandanirodhena vāsanāvilayodaye ,
jīvanmuktapade brahmanvada viśramyate katham 2
2. prāṇaspandanarodhena vāsanāvilayodaye
jīvanmuktapade brahman vada viśramyate katham
2. brahman prāṇaspandanarodhena vāsanāvilayodaye
jīvanmuktapade katham viśramyate vada
2. O Brahman, please explain how rest is attained in the state of a liberated living being (jīvanmukta) through the cessation of the vital breath's vibration and upon the emergence of the dissolution of latent impressions (vāsanā).
2. אמור לי, הוֹ בְּרַהְמָן, כיצד מוצאים מנוחה במצב גִ'יוַאן-מוּקְתַה דרך עצירת תנועת ה-פְּרָאנָה (אנרגיית החיים), המובילה להתפוגגות הרשמים הסמויים?
श्रीवसिष्ठ उवाच ।
संसारोत्तरणे युक्तिर्योगशब्देन कथ्यते ।
तां विद्धि द्विप्रकारां त्वं चित्तोपशमधर्मिणीम् ॥ ३ ॥
śrīvasiṣṭha uvāca ,
saṃsārottaraṇe yuktiryogaśabdena kathyate ,
tāṃ viddhi dviprakārāṃ tvaṃ cittopaśamadharmiṇīm 3
3. śrīvasiṣṭhaḥ uvāca saṃsārottaraṇe yuktiḥ yogaśabdena
kathyate tām viddhi dviprakārām tvam cittopaśamadharmiṇīm
3. śrīvasiṣṭhaḥ uvāca saṃsārottaraṇe yuktiḥ yogaśabdena
kathyate tvam tām cittopaśamadharmiṇīm dviprakārām viddhi
3. Śrī Vasiṣṭha said: The method for transcending the cycle of existence (saṃsāra) is called by the word yoga. You should know it to be of two types, both having the characteristic of quieting the mind.
3. וַסִשְׁטְהָ אמר: האמצעי לחציית סבך הקיום התופעתי נקרא יוֹגָה. דע כי היא בעלת שני שבילים, ושניהם נועדו להרגעת החשיבה.
आत्मज्ञानं प्रकारोऽस्या एकः प्रकटितो भुवि ।
द्वितीयः प्राणसंरोधः श्रृणु योऽयं मयोच्यते ॥ ४ ॥
ātmajñānaṃ prakāro'syā ekaḥ prakaṭito bhuvi ,
dvitīyaḥ prāṇasaṃrodhaḥ śrṛṇu yo'yaṃ mayocyate 4
4. ātmajñānam prakāraḥ asyāḥ ekaḥ prakaṭitaḥ bhuvi
dvitīyaḥ prāṇasaṃrodhaḥ śṛṇu yaḥ ayam mayā ucyate
4. asyāḥ ekaḥ prakāraḥ ātmajñānam bhuvi prakaṭitaḥ
dvitīyaḥ prāṇasaṃrodhaḥ yaḥ ayam mayā ucyate śṛṇu
4. One of its types, the knowledge of the Self (ātman-jñāna), has been revealed on earth. The second is the restraint of the vital breath; listen now to what I am explaining.
4. דעת העצמי הפנימי היא דרך אחת שנחשפה בעולם. הדרך השנייה היא שליטה ב-פְּרָאנָה; הקשב בעוד שאיני מסביר אותה.
श्रीराम उवाच ।
सुलभत्वाददुःखत्वात्कतरः शोभनोऽनयोः ।
येनावगतमात्रेण भूयः क्षोभो न बाधते ॥ ५ ॥
śrīrāma uvāca ,
sulabhatvādaduḥkhatvātkataraḥ śobhano'nayoḥ ,
yenāvagatamātreṇa bhūyaḥ kṣobho na bādhate 5
5. śrīrāmaḥ uvāca sulabhatvāt aduḥkhatvāt kataraḥ śobhanaḥ
anayoḥ yena avagatamātreṇa bhūyaḥ kṣobhaḥ na bādhate
5. śrīrāmaḥ uvāca anayoḥ sulabhatvāt aduḥkhatvāt kataraḥ
śobhanaḥ yena avagatamātreṇa bhūyaḥ kṣobhaḥ na bādhate
5. Śrī Rāma said: Among these two (methods), which one is superior, considering its ease of attainment and freedom from difficulty, such that by its mere comprehension, agitation does not bother one again?
5. רָאמָה אמר: בשל היותה קלה יותר וללא סבל, איזו משתי הדרכים היא המעולה יותר, שבשיגה בלבד אין עוד סערת נפש שמטרידה?
श्रीवसिष्ठ उवाच ।
प्रकारौ द्वावपि प्रोक्तौ योगशब्देन यद्यपि ।
तथापि रूढिमायातः प्राणयुक्तावसौ भृशम् ॥ ६ ॥
śrīvasiṣṭha uvāca ,
prakārau dvāvapi proktau yogaśabdena yadyapi ,
tathāpi rūḍhimāyātaḥ prāṇayuktāvasau bhṛśam 6
6. śrīvasiṣṭhaḥ uvāca prakārau dvau api proktau yogaśabdena
yadyapi tathāpi rūḍhim āyātaḥ prāṇayuktau asau bhṛśam
6. śrīvasiṣṭhaḥ uvāca yadyapi dvau prakārau api yogaśabdena
proktau tathāpi asau bhṛśam rūḍhim āyātaḥ prāṇayuktau
6. Shri Vasiṣṭha said: Although both types (of spiritual discipline) are referred to by the term yoga (yoga), it is nevertheless by conventional usage that this term has come to be intensely associated with (practices involving) the vital breath.
6. וַסִשְׁטְהָ אמר: אף על פי ששתי הדרכים מכונות בשם יוֹגָה, המונח הפך לרווח בעיקר ביחס לתרגול הקשור ב-פְּרָאנָה.
एको योगस्तथा ज्ञानं संसारोत्तरणक्रमे ।
समावुपायो द्वावेव प्रोक्तावेकफलप्रदौ ॥ ७ ॥
eko yogastathā jñānaṃ saṃsārottaraṇakrame ,
samāvupāyo dvāveva proktāvekaphalapradau 7
7. ekaḥ yogaḥ tathā jñānam saṃsāra uttaraṇa krame
samau upāyau dvau eva proktau ekaphala pradau
7. ekaḥ yogaḥ tathā jñānam saṃsāra uttaraṇa krame
dvau samau upāyau eva ekaphala pradau proktau
7. One path is yoga (yoga), and the other is knowledge. In the process of overcoming the cycle of transmigratory existence (saṃsāra), these two means are indeed declared to be equal, both leading to the same singular result.
7. יוֹגָה וידע (גְ'נָאָנָה) נחשבים לשני אמצעים שווים בתהליך החצייה של סבך הקיום התופעתי, ושניהם מעניקים את אותו הפרי.
असाध्यः कस्यचिद्योगः कस्यचिज्ज्ञाननिश्चयः ।
मम त्वभिमतः साधो सुसाध्यो ज्ञाननिश्चयः ॥ ८ ॥
asādhyaḥ kasyacidyogaḥ kasyacijjñānaniścayaḥ ,
mama tvabhimataḥ sādho susādhyo jñānaniścayaḥ 8
8. asādhyaḥ kasyacit yogaḥ kasyacit jñānaniścayaḥ
mama tu abhimataḥ sādho susādhyaḥ jñānaniścayaḥ
8. kasyacit yogaḥ asādhyaḥ kasyacit jñānaniścayaḥ (asādhyaḥ) sādho,
tu mama abhimataḥ jñānaniścayaḥ susādhyaḥ (asti)
8. For some, the path of yoga (yoga) is difficult to achieve; for others, the firm conviction of knowledge. But to me, O virtuous one, the firm conviction of knowledge is easily attainable.
8. יוֹגָה קשה להשגה עבור אחדים, ואילו ביטחון הידע קשה לאחרים. אך לדעתי, הוֹ צדיק, הנחישות בידע היא הדרך הקלה יותר להשגה.
अज्ञानं पुनरज्ञातं स्वप्नेष्वपि न तद्भवेत् ।
ज्ञानं सर्वास्ववस्थासु नित्यमेव प्रवर्तते ॥ ९ ॥
ajñānaṃ punarajñātaṃ svapneṣvapi na tadbhavet ,
jñānaṃ sarvāsvavasthāsu nityameva pravartate 9
9. ajñānam punaḥ ajñātam svapneṣu api na tat bhavet
jñānam sarvāsu avasthāsu nityam eva pravartate
9. punaḥ ajñānam ajñātam tat svapneṣu api na bhavet
jñānam tu sarvāsu avasthāsu nityam eva pravartate
9. Moreover, ignorance is something unknown; it would not exist even in dreams. But knowledge, in all states of being, indeed always persists.
9. הבורות, ברגע שנעלמה, אינה חוזרת אפילו בחלומות; הידע קיים תמיד ובכל המצבים.
धारणासनदेशादिसाध्यत्वेन सुसाध्यताम् ।
नायाति योगो ह्यथवा विकल्पो नैव शोभनः ॥ १० ॥
dhāraṇāsanadeśādisādhyatvena susādhyatām ,
nāyāti yogo hyathavā vikalpo naiva śobhanaḥ 10
10. dhāraṇāsanadeśādisādhyatvena susādhyatām na
āyāti yogaḥ hi athavā vikalpaḥ na eva śobhanaḥ
10. yogaḥ hi dhāraṇāsanadeśādisādhyatvena susādhyatām
na āyāti athavā vikalpaḥ na eva śobhanaḥ
10. Indeed, the practice of spiritual discipline (yoga) does not become easily achievable simply because it involves techniques such as mental concentration (dhāraṇā), physical postures (āsana), and specific places. Furthermore, this alternative perspective (that it is easy) is not at all commendable.
10. מאחר שהיא תלויה בריכוז, בתנוחות גוף, במקומות וכדומה, ה-יוֹגָה אינה מושגת בקלות; או שמא הבחנה מסוג זה אינה ראויה.
द्वावेव किल शास्त्रोक्तौ ज्ञानयोगौ रघूद्वह ।
तत्रोक्तं भवते ज्ञानमन्तस्थं ज्ञेयनिर्मलम् ॥ ११ ॥
dvāveva kila śāstroktau jñānayogau raghūdvaha ,
tatroktaṃ bhavate jñānamantasthaṃ jñeyanirmalam 11
11. dvau eva kila śāstroktau jñānayogau raghūdvaha
tatra uktam bhavate jñānam antastham jñeyanirmalam
11. raghūdvaha kila dvau eva śāstroktau jñānayogau
tatra antastham jñeyanirmalam jñānam bhavate uktam
11. O foremost among the Raghus (raghūdvaha), indeed only two paths, those of knowledge (jñāna) and spiritual discipline (yoga), are declared in the scriptures. Among these, the knowledge (jñāna) that is inherent and purified by the object of knowledge is taught by you.
11. אכן, הכתובים מורים על שתי דרכים – ידע ו-יוֹגָה, הוֹ בֶּן שׁוֹשֶׁלֶת רָאגְהוּ. דרך הידע, השוכנת בפנים והיא טהורה ביחס לנושא דעתה, כבר הוסברה לך.
प्राणापानतया रूढो दृढदेहगुहाशयः ।
अनन्तसिद्धिदः साधो योगोऽयं बुद्धिदः श्रृणु ॥ १२ ॥
prāṇāpānatayā rūḍho dṛḍhadehaguhāśayaḥ ,
anantasiddhidaḥ sādho yogo'yaṃ buddhidaḥ śrṛṇu 12
12. prāṇāpanatayā rūḍhaḥ dṛḍhadehaguhāśayaḥ
anantasiddhidaḥ sādho yogaḥ ayam buddhidaḥ śṛṇu
12. sādho śṛṇu ayam yogaḥ prāṇāpanatayā rūḍhaḥ
dṛḍhadehaguhāśayaḥ anantasiddhidaḥ buddhidaḥ
12. O virtuous one (sādho), listen! This spiritual discipline (yoga), which is established through the vital breaths prāṇa and apāna, and resides in the cave of the firm body, grants endless spiritual powers (siddhi) and bestows wisdom.
12. כעת הקשב, הוֹ צדיק, ל-יוֹגָה הזו המעניקה עצימות ותבונה אינסופיות, המבוססת על נשימת ה-פְּרָאנָה וה-אַפָּאנָה ושוכנת במערת הגוף האיתן.
मुखानिलस्फुरणनिरोधसंभवस्थितिं गतो नृपसुत चेतसाऽक्षये ।
समाहितस्थितिरिह योगयुक्तितः परे पदे प्रगलितगीर्निवत्स्यसि ॥ १३ ॥
mukhānilasphuraṇanirodhasaṃbhavasthitiṃ gato nṛpasuta cetasā'kṣaye ,
samāhitasthitiriha yogayuktitaḥ pare pade pragalitagīrnivatsyasi 13
13. mukhānilasphuraṇanirodhasaṃbhavasthitim
gataḥ nṛpasuta cetasā akṣaye
samāhitasthitiḥ iha yogayuktitaḥ
pare pade pragalitagiḥ nivatsyasi
13. nṛpasuta mukhānilasphuraṇanirodhasaṃbhavasthitim
gataḥ cetasā
samāhitasthitiḥ pragalitagiḥ iha
yogayuktitaḥ pare akṣaye pade nivatsyasi
13. O prince (nṛpasuta), by achieving that state which arises from the complete cessation of the breath's movement in the mouth, you, with a concentrated mind (cetasā) and silenced speech, will dwell here, through the practice of spiritual discipline (yoga), in the supreme (para) and imperishable (akṣaya) state (pada).
13. הוֹ בֶּן הַמֶּלֶךְ, כשתגיע למצב הנובע מעצירת תנועת הנשימה בפנים, כשרוחך שרויה בבלתי מתכלה ותודעתך מאוזנת באמצעות שיטות ה-יוֹגָה, תשכון במצב העליון שמעבר למילים.